Cesko.wiki Štítosemenka
Author
Albert FloresŠtítosemenka (Aspidosperma) je rod rostlin z čeledi toješťovité. Jsou to převážně stromy se střídavými nebo i vstřícnými jednoduchými listy. Květy jsou drobné, v bohatých květenstvích. Plody jsou charakteristické, ploché dřevnaté měchýřky obsahující velká plochá semena opatřená nápadným plochým křídlem. Rod zahrnuje asi 100 druhů. Je rozšířen v Latinské Americe od Mexika po Argentinu. Štítosemenky rostou jako běžná součást tropických deštných i opadavých lesů a vyskytují se i na savanách. Mnohé druhy jsou vyhledávaným zdrojem kvalitního dřeva, získávají se z nich třísloviny, barviva aj. Obsahují četné indolové alkaloidy a mají široké využití v domorodé medicíně. U některých alkaloidů byl prokázán antimikrobiální a antimalarický účinek a mají potenciál ve farmacii.
.JPG)
Popis
Štítosemenky jsou stálezelené nebo opadavé nízké až mohutné stromy dorůstající výšky až 60 metrů, výjimečně keře. Při poranění roní bílý, oranžový nebo červený latex. +more Některé druhy mají charakteristicky hluboce žlábkované kmeny. Listy jsou jednoduché, většinou střídavé, řidčeji vstřícné nebo přeslenité, někdy vstřícné pouze na koncích větví a jinak střídavé. Většinou jsou řapíkaté, žilnatina je vždy zpeřená. Palisty chybějí. Květenství jsou vrcholová, úžlabní nebo obojí, většinou bohatá, nejčastěji složené vrcholíky, dicházia nebo thyrsy. Kalich je složený z 5 volných, stejných až silně nestejných lístků, někdy jsou 2 vnější laloky srostlé, zvětšené a kalich je čtyřčetný. Koruna je nejčastěji bílá, žlutá nebo zelenavá, vzácně purpurová, nálevkovitá až trubkovitá. Korunní laloky se překrývají směrem doleva. Tyčinky jsou přirostlé přibližně v polovině korunní trubky nebo nad ní a mají velmi krátké nitky. Prašníky jsou většinou úzce vejcovité, se 2 fertilními prašnými váčky, nesrostlé s bliznou. Spojidlo je bez přívěsků. Gyneceum je svrchní nebo výjimečně polospodní, tvořené 2 volnými semeníky obsahujícími několik až mnoho vajíček. Čnělka je nitkovitá a spíše krátká, zakončená kyjovitou nebo poněkud hlavatou bliznou. U některých druhů je v květech žláznatý terč. Plodem je suchý měchýřek nebo souplodí 2 měchýřků. Měchýřky jsou polodřevnaté až dřevnaté, téměř kulovité nebo asymetrické, většinou zploštělé. Semena jsou silně zploštělá, obklopená plochým, papírovitým, pravidelným až silně excentrickým křídlem.
Aspidosperma subincanum. jpg|Listy Aspidosperma subincanum Aspidosperma discolor, pau-falho (6349395248). +morejpg|Charakteristicky žlábkovaný kmen A. discolor 12986-Aspidosperma marcgravianum-Caura. jpg|Květenství A. marcgravianum 11595-Aspidosperma sp. -Cacuri. jpg|Plody a semena Aspidosperma sp. Aspidosperma carapanauba MHNT. BOT. 2018. 6. 2. jpg|Aspidosperma carapanauba - Museum specimen.
Rozšíření
Rod štítosemenka zahrnuje asi 66 až 100 druhů. Je rozšířen v Latinské Americe od jižního Mexika po Argentinu. +more Nevyskytuje se v Chile a Salvadoru. Druh Aspidosperma cuspa roste i na Karibských ostrovech Hispaniola a Trinidad. Štítosemenky jsou běžné dřeviny lesů tropické Ameriky, rostou na různých stanovištích v nadmořských výškách do 2000 metrů. Vyskytují se v tropických deštných lesích, sezónně suchých opadavých lesích i na savanách a v galériových lesích.
Taxonomie
Rod Aspidosperma je v rámci čeledi Apocynaceae řazen do podčeledi Rauvolfioideae a tribu Aspidospermateae. Mezi blízce příbuzné rody ze stejného tribu náleží vesměs rovněž neotropické rody Geissospermum, Haplophyton, Microplumeria, Strempeliopsis a Vallesia.
Obsahové látky
Mezi významné obsahové látky štítosemenek náleží zejména indolové alkaloidy. Účinné alkaloidy obsahují např. +more druhy štítosemenka kebračo (A. quebracho-blanco), A. excelsum a A. pyrifolium. Kůra kořenů A. excelsum obsahuje mj. yohimbin, alkaloid používaný jako afrodisiakum. Z extraktu A. pyrifolium byly izolovány alkaloidy 15-demetoxypyrifolin, aspidofraktinin a N-formylaspidofraktinin, u nichž byl prokázán insekticidní, antibakteriální a hypotenzivní účinek.
Zástupci
štítosemenka kebračo (Aspidosperma quebracho-blanco)
Význam
Mnohé druhy štítosemenek mají kvalitní tvrdé a pevné dřevo a jsou důležitým lokálním zdrojem stavebního dříví. Dřevo je známo např. +more pod názvem peroba rose (A. polyneuron, syn. A. peroba), pau marfim (A. australe), araracanga (A. megalocarpon) nebo quebracho blanco (A. quebracho-blanco). Ze dřeva a kůry některých druhů se získávají třísloviny nebo žluté barvivo.
Štítosemenky obsahují účinné alkaloidy a mnohé druhy jsou využívány v domorodé medicíně Latinské Ameriky při léčení celé řady nemocí, zahrnujících malárii a jiná horečnatá onemocnění, malomocenství, choleru, astma, bronchitidu, hadí uštknutí a mnohé jiné. Rozmělněné kořeny A. +more schultesii smíchané s hlínou slouží jako repelent k ochraně dřevěných domů před termity. U řady alkaloidů získaných z těchto rostlin byl prokázán antimikrobiální a antimalarický účinek a mají potenciál ve farmacii.
Některé druhy se pěstují jako okrasné dřeviny a používají se k zalesňování.
Peroba rosa. jpg|Peroba rose, dřevo Aspidosperma polyneuron Quebracho2. +moreJPG|Kůra štítosemenky kebračo Aspidosperma cylindrocarpon 01. jpg|Aspidosperma cylindrocarpon jako pouliční strom v Brazílii.