Želina
Author
Albert FloresŽelina ( ale i ) je malá vesnice, část obce Rokle v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km severozápadně od Rokle. Na začátku roku 2015 zde bylo evidováno 18 adres. Želina leží v katastrálním území Rokle o výměře 13,57 km².
Název
Název vesnice může být odvozen od osobního jména Žela nebo ze slovanského slova želj s významem kopec nebo chlum. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Zelyna (1352), Zelina (1363), Selen (1499), Sela (1509), Seela a Seehla (1646), Sehlau (1676), Selau (1720), Selau, Zhlaw nebo Zehlawia (1787 a 1846), Želina a Seelau (1848) a Želina, Seelau, Sehlau (1854).
Historie
První písemnou zmínku o Želině z roku 1337 nacházíme v inkvizičních protokolech a k roku 1352 je doložena existence zdejšího kostela svatého Vavřince, ke kterému měli patronátní právo čeští panovníci. Někdy v 80. +more letech 13. století tu měl být založen klášter magdalenitek, ale jeho existence nebyla nikdy doložena věrohodnými prameny ani archeologicky.
Původně románský kostel svatého Vavřince +morejpg|náhled'>Barokní fara Ve druhé polovině 15. století osada patřila rodině kadaňských měšťanů Rurentwarcků, kteří ji roku 1479 prodali Gabrielu Leymerovi a od něj ji na přelomu 15. a 16. století získal jiný měšťan Baltazar z Jeseně. Za 137 kop grošů ji od něj roku 1509 Wolfgang Nürmperger.
Po třicetileté válce měli patronátní právo ke kostelu majitelé vintířovského panství, kterými byla hrabata Losy z Losinthalu, jejichž erb je umístěn nad vchodem želinské fary. Vesnice pravděpodobně během války zanikla, protože není uvedena v berní rule ani v tereziánském katastru, který zde zmiňuje pouze dvůr s poli o výměře 205 strychů. +more Jedenáct domů zde zmiňuje až Topographie des Königreiches Böhmen Jaroslava Schallera z roku 1787. Ze starších záznamů však plyne, že kadaňská městská rada rozprodala část pozemků dvora jednotlivým rolníkům.
Po roce 1850 se Želina stala nejprve místní částí Kadaňské Jeseně a před rokem 1880 byla převedena k Rokli.
Přírodní podmínky
Želina leží v údolí přímo na břehu Ohře v nadmořské výšce 280 m n. m. +more, ale kostel s farou stojí asi o 0,5 km západněji výše nad řekou (300 m n. m. ). Samotná vesnice stojí na prekambrických granulitech, ale do podloží kostela už zasahují třetihorní vulkanické horniny. Geomorfologicky spadá okolí do Podkrušnohorské oblasti, celku Mostecká pánev, podcelku Žatecká pánev a okrsku Čeradická plošina, ale železniční trať přibližně vymezuje hranici celku Doupovské hory. Z půdních typů převažují regozemě a kambizemě. Jediným vodním tokem v okolí je řeka Ohře, která tvoří severní hranici katastrálního území.
V údolním svahu nad řekou se v blízkosti kostela se dochovalo drobné důlní dílo označované někdy jako Jeskyně pod svatým Vavřincem. Pravděpodobně se zde v blíže neznámé době těžil pegmatit, ze kterého se získával živec pro výrobu glazur a křemen použitelný při výrobě skla.
Obyvatelstvo
V minulosti žilo v obci výhradně německé obyvatelstvo, roku 1900 zde bylo v 11 domech napočítáno 67 obyvatel německé národnosti. V roce 1921 měla Želina 77 obyvatel, z nichž bylo 39 mužů. +more 71 obyvatel se hlásilo k německé národnosti a zbylých šest k československé. Všichni byly římskými katolíky. Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 67 obyvatel, z toho třináct československé národnosti a 56 německé. Všichni byly římskými katolíky.
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 37 | 45 | 63 | 67 | 72 | 77 | 67 | 43 | 59 | 36 | 25 | 26 | 18 | 22 | 55 |
Domy | 9 | 9 | 10 | 11 | 13 | 13 | 14 | 10 | N/A | 11 | 9 | 11 | 13 | 14 | 19 |
Hospodářství a doprava
V Želině končí krátká silnice silnice III. třídy č. +more 22428, která odbočuje ze silnice II/224. U odbočky je autobusová zastávka, autobusy do samotné vesnice nezajíždějí.
Jižně od vesnice vede železniční trať Kadaň - Vilémov u Kadaně - Kaštice/Kadaňský Rohozec zvaná Doupovská dráha. Pravidelná osobní doprava v tomto úseku, mezi Kadaní a Kašticemi, není objednávána. +more Společnost Severočeské dráhy na ní provozuje občasné nostalgické jízdy.
Prochází tudy zeleně značená turistická trasa z Kadaně na vrch Kolina a boční větev cyklotrasy č. 6.
Pamětihodnosti
Kostel sv. Vavřince z první třetiny 13. +more století * Fara * Přírodní památka Želinský meandr * Ve vesnici a jejím okolí byly v roce 1971 natáčeny některé scény českého filmu My tři a pes z Pětipes.
Osobnosti
Robert Anton Pöpl (1812-1866) - kněz
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Sídla na Ohři Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Rokle (okres Chomutov)