Želinský meandr

Želinský meandr je přírodní památka a evropsky významná lokalita východně od města Kadaň v okrese Chomutov. Předmětem ochrany je údolí řeky Ohře. Řeka je zde hluboce zaříznutá v údolí, ve kterém vytvořila skalnatý meandr, který představuje poslední ukázku původního charakteru řeky v jejím středním toku. V celém údolí je mimořádná druhová rozmanitost vlivem výrazně rozdílného působení různých ekologických faktorů. Vyskytují se zde různá přírodní stanoviště např. bahnité břehy řeky, evropská suchá vřesoviště nebo kontinentální opadavé křoviny, které obývá celá řada zvláště chráněných nebo ohrožených druhů rostlin a živočichů jako je okáč metlicový, přástevník mařinkový, užovka podplamatá nebo ještěrka zelená.

Historie

V minulosti se velká část území využívala jako pastviny pro dobytek. Pastva udržovala bezlesí a ovlivňovala lesní podrost. +more Nadměrným pasením došlo k degradaci pastvin na bahniště nebo polohy s řídkou vegetací. Od dvacátého století se v prostoru chráněného území nachází malá vodní elektrárna Želina, která ale lokalitu významně neovlivňuje. Malý výběžek chráněného území v jihovýchodní části zasahuje do prostoru pravěkého hradiště Hradec.

Chráněné území poprvé vyhlásil okresní úřad v Chomutově dne 28. května 1992 v kategorii chráněný přírodní výtvor. +more Podruhé byla přírodní památka vyhlášena 1. listopadu 2013 Krajským úřadem Ústeckého kraje. V Ústředním seznamu ochrany přírody je evidována pod číslem 1534.

Přírodní poměry

Chráněné území měří 185,7982 hektaru a nachází se v nadmořské výšce 275-331 metrů v katastrálních územích Kadaň, Rokle a Tušimice. Z celkové rozlohy zaujímá koryto Ohře plochu 82,2 hektarů, lesy asi 56 hektarů, trvalé travní porosty osmnáct hektarů, necelé tři hektary připadají na ornou půdu a zbytek tvoří ostatní plochy, z nichž nejrozsáhlejší je neplodná půda s rozlohou 26 hektarů. +more Přibližně šest hektarů přírodní památky se překrývá s ptačí oblastí Nádrž vodního díla Nechranice.

Abiotické podmínky

Podklad celého území tvoří krystalinikum údolí Ohře, které je pokračováním krušnohorského krystalinika jižně od krušnohorské zlomové linie. Vyskytují se zde granulitové ruly, místy světlé starohorní až prvohorní granulity. +more Svahy jsou pokryté kamenitými sutěmi a výjimečně zde vznikla také souvislá suťová pole.

V geomorfologickém členění Česka leží lokalita v Mostecké pánvi, konkrétně v podcelku Žatecká pánev a v okrsku Čeradická plošina. Plošina je budovaná zejména miocénními jíly, písky a pískovci, pod nimiž se nachází třetihorní vulkanické horniny a granulitové ruly. +more V západní části plošiny, kde se nachází Želinský meandr, se uplatňuje exhumovaný třetihorní zarovnaných povrch. Hloubka údolí zde dosahuje 60-65 metrů.

Celé chráněné území leží v povodí Ohře. Jediným významnějším přítokem, který se do Ohře vlévá zprava poblíž vodní nádrže Nechranice, je Úhošťanský potok. +more Samotná řeka představuje poslední ukázku původního charakteru středního toku Ohře, ale do východní části chráněného území zasahuje vzdutí vodní nádrže, které negativně ovlivňuje organismy vázané na proudící vodu.

Hlavní půdním typem v této oblasti jsou fluvizemě, ale na údolních svazích vznikly nevyvinuté půdní typy jako rankery a litozemě.

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se většina území Želinského meandru nalézá v mírně teplé oblasti MT11 a nejvýchodnější část patří do teplé oblasti T2. Pro mírně teplou oblast jsou charakteristické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16-17 °C v červenci. +more Roční úhrn srážek je 600-750 milimetrů. V teplé oblasti se průměrné teploty pohybují od −2 do −3 °C v lednu a mezi 18 a 19 °C v červenci. Srážky dosahují 550-700 milimetrů. Značný je rozdíl v počtu letních dnů. Zatímco v teplé oblasti jich bývá 50-60 ročně, v mírně teplé oblasti jich nastává pouze 20-30.

Flóra

Podle biogeografického členění Želinský meandr spadá do oblasti Doupovského bioregionu. Lesy kolem Kadaně jsou velmi redukované a zachovaly se především na svažitých místech, která nejsou vhodná pro obdělávání půdy. +more Lesní porost doubrav je velice dobře zachovalý, ale víc než 30 % lesního porostu tvoří nepůvodní druhy. Velký podíl zde mají borovice vejmutovka trnovník akát a borovice černá.

Suchozemská část chráněného území se dělí do sedmi ekosystémů, které jsou předmětem ochrany:

* Biotop bahnitých říčních náplavů (0,05 hektaru) se vyznačuje nitrofilními společenstvy bahnitých a štěrko-bahnitých náplavů. V této lokalitě je charakteristická větší pokryvnost merlíkem mnohosemenným a šáchorem hnědým Společenstvo je degradováno šířením geograficky nepůvodních druhů, zde hlavně dvouzubcem černoplodým * Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin (0,5 hektaru) představují sekundární vegetaci, která vznikla po odlesnění na místech teplomilných doubrav. +more V tomto biotopu dominuje vřes obecný Hojné jsou zde i suchomilné acidofyty, druhy suchých trávníků, ale mezi vzácnější druhy můžeme zařadit bělozářku liliovitou a ostřici vřesovištní Jako negativní jev zde bylo pozorováno zarůstání a stínění náletem. * Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (asi jeden hektar) zahrnují nízké xerofilní křoviny na výslunných svazích jako součást vegetace skal a přirozených stepí. V těchto porostech převládá trnka obecná Keřové patro má významný podíl bylinné vegetace. Je zde patrný přechod k jiným typům xerotermní vegetace. * Skalní vegetace s kostřavou sivou (asi jeden hektar) je typická pro jižní skalnaté svahy na silikátových horninách zarůstaných pionýrskými společenstvy. Nejhojnějším zástupcem tohoto biotopu je kostřava sivá a česnek šerý Zastoupeny jsou zde i druhy suchých trávníků a sukulentů. Příčinou degradace je zarůstání náletem a křovím. * Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (1,55 hektaru) je charakteristická velmi pestrá druhovou vegetací zejména na osluněných skalních útvarech. Je zde hojný výskyt efemér a sukulentů. Ve společenstvu není významnější dominantní druh. * Acidofilní vegetace efemér a sukulentů (méně než 0,01 hektaru) zahrnuje kombinaci efemérních jednoletých rostlin např. plevel okoličnatý s druhy sukulentními. Můžeme zde najít také druhy mělkých kyselých půd jako šťovík menší Negativním vlivem je zarůstání náletem a křovím. * Údolí jasanovoolšové luhy (4,85 hektaru) se nachází na březích Ohře. Vegetace je významně narušena změnou druhového složení dřevin stromového patra. Ve stromovém patře dominuje vrba křehká jasan ztepilý Keřové patro je poměrně pokryvné, roste zde bez černý střemcha obecná a ostružiníky, vzácně i hloh. V bylinném podrostu převažují nitrofilní rostliny, kde největší pokryvnosti dosahuje kopřiva dvoudomá bršlice kozí noha a svízel přítula.

Mezi význačné druhy rostlin chráněných podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. +more patří silně ohrožený smil písečný a koniklec luční český Na teplých místech se zde vyskytují také ohrožené druhy bělozářka liliovitá, tařice skalní modřenec tenkokvětý kavyl Ivanův a divizna brunátná.

Fauna

Vzhledem k rozmanitosti ekosystémů zde žije mnoho druhů živočichů. Z vyhláškou chráněných druhů bezobratlých se roztroušeně nebo ojediněle vyskytuje mravenec otročící mravenec mravenec čmelák proměnlivý čmelák hájový lišaj pryšcový nebo přástevník mařinkový a okáč metlicový

Údolí včetně koryta řeky je významným útočištěm pro ptáky. V počtu jednotek kusů byl na lokalitě zaznamenán kriticky ohrožený morčák velký orel mořský a orlovec říční Z ohrožených až silně ohrožených druhů se v Želinském meandru vyskytuje hohol severní jestřáb lesní kopřivka obecná kormorán velký krahujec obecný krkavec velký ledňáček říční lejsek šedý pisík obecný potápka malá potápka roháč a včelojed lesní Ve větších počtech (řádově nižší desítky kusů) byl pozorován rorýs obecný slavík obecný a vlaštovka obecná Rorýs i vlaštovka do chráněného území pouze zaletuje.

Z dalších živočichů je významná populace stovek exemplářů kriticky ohrožené ještěrky zelené a užovky podplamaté jejíž zdejší populace tvoří izolovanou severozápadní enklávu druhu. Z méně ohrožených druhů se vyskytuje také slepýš křehký užovka hladká veverka obecná a ojediněle vydra říční

Ochrana přírody

Cílem ochrany území je zachování chráněných biotopů v příznivém stavu. Na suchých vřesovištích a lokalitách se skalní vegetací je cílem pozastavit sukcesní změny a zamezit zarůstání ploch dřevinami. +more Další cílem je dosáhnout prostorové a věkové rozrůzněnosti porostů lesních společenstev doubrav a dřevinného porostu ve prospěch přirozeného druhového složení v lesních porostech s převahou nepůvodních druhů.

Mezi doporučené opatření patří ponechat v lese na vhodných místech spadlé dřevo, odstraňovat nepůvodní druhy dřevin z celého území a standardní ochrana proti zvěři. Vodní toky jsou ponechány bez zásahů. +more Na nelesních pozemcích bude probíhat odstraňování náletů, redukce křovin a obnova bezlesých strmých svahů. Dalšími návrhy jsou instalace informačních tabulí, zbudování naučné stezky, prodloužení doby zákazu rybolovu a ponechání zákazu provozu motorových plavidel.

Využití a turistika

Lokalita Želinského meandru je součástí honitby Rokle a Kadaň. Jsou zde umístěna přikrmovací zařízení pro zvěř a na okrajích lesa jsou zbudované posedy. +more Rekreační rybolov může mít negativní vliv na hnízdění ptáků, a proto je v období od května do června v prostoru levého břehu pod jezem v Želině zakázán. Podobně je v období od ledna do července omezeno horolezectví v prostoru Tušimických skal. Západní částí chráněného území vede po levém břehu řeky naučná stezka Želinský meandr.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam chráněných území v okrese Chomutov * Seznam památných stromů v okrese Chomutov

Externí odkazy

Kategorie:Přírodní památky v okrese Chomutov Kategorie:Chráněná území v Mostecké pánvi Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1992 Kategorie:Evropsky významné lokality v Ústeckém kraji Kategorie:Údolí v okrese Chomutov Kategorie:Údolí v Mostecké pánvi Kategorie:Skalní útvary v Mostecké pánvi Kategorie:Skalní útvary v okrese Chomutov Kategorie:Ohře Kategorie:Příroda v Kadani Kategorie:Rokle (okres Chomutov)