Užovka podplamatá

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Užovka podplamatá je jedovatý had z čeledi užovkovitých. Je to největší jedovatý had v Evropě, dorůstá až délky 2 metrů. Má štíhlé tělo s hnědou až žlutou zbarvením. Obývá především lesy, louky a křoviny. Je to noční živočich, který se přes den skrývá v norách nebo pod kameny. Užovka podplamatá loví převážně měkkýše a žáby, které paralyzuje svým jedem. Její jed je pro člověka nebezpečný a vzácně může způsobit smrtelnou otravu. Při uštknutí je nutno vyhledat lékařskou pomoc co nejdříve. Užovka podplamatá je chráněným druhem a její populace se stále snižuje především kvůli ztrátě přirozeného prostředí a lovu.

Užovka podplamatá (Natrix tessellata) je evropský slabě jedovatý had z čeledi užovkovitých (Colubridae), podčeledi Natricinae a rodu Natrix.

Popis

Samice jsou větší než samci až o čtvrtinu délky. Délka jejich těla se pohybuje mezi 80-100 cm, vzácně až 1,5 m. +more Nejdelší změřený exemplář měřil 150 centimetrů, nicméně nepotvrzené zprávy hovoří až o dvoumetrových exemplářích. Jejich protáhlá hlava není příliš zřetelně oddělena od krku, šupiny v devatenácti řadách kolem těla mají výrazně kýlnaté. Barvu mohou mít od šedozelené až po téměř černou barvou, na těle mají 4 až 5 řad tmavých skvrn, které se občas spojují v příčné pruhy a může tak dojít k záměně se zmijí obecnou. Břicho je nažloutlé až červené, někdy však ostře zbarvené žlutě nebo oranžově s černými skvrnami, které jsou podobné kostkám. Od těchto skvrn je odvozeno i jejich jméno. Slovo „plama“ dříve vyjadřovalo (a v polštině dosud vyjadřuje) pojem skvrna, čili užovka podplamatá znamená něco jako „dole skvrnitá“.

Od užovky obojkové se kromě zbarvení odlišuje větším počtem šupin na hlavě. Užovka podplamatá má 8 retních štítků (užovka obojková 7), 2 až 3 předoční štítky (užovka obojková pouze 1) a 3 až 5 záočních (užovka obojková 2 až 4).

Ekologie a chování

hlaváčem Žije v blízkosti řek, potoků nebo jezer, bahnitým tokům se však většinou vyhýbá. +more Vodu většinou opouští až v noci. Žere především ryby, někdy ale také obojživelníky jako žáby, ropuchy, čolky a pulce. Svou kořist při polykání ochromuje případně usmrcuje výměšky tzv. Duvernoyovy žlázy, z níž skrze nejzadnější maxilární zuby vylučuje hemoragický a neurotoxický jed. Poloviční smrtná dávka neboli LD50 jedu je 25 mg/kg, což tuto užovku řadí mezi nejméně jedovaté ze všech jedovatých hadů.

Pro člověka není tento had nebezpečný. Při obraně vypouští zapáchající sekret z kloaky. +more Dalším obranným mechanismem je thanatoza, což znamená, že had předstírá, že je mrtvý.

Páří se obvykle hned po ukončení hibernace v (březnu, dubnu až v květnu, kdy se shromažďují ve velkých skupinách. Vajíčka samice obvykle klade v červenci, od páření obvykle 45 až 60 dní. +more V jednom hnízdě je 10-25 vajec. Háďata se líhnou na začátku září, od nakladení vajec 8 až 10 týdnů. Mláďata měří kolem 20 cm a po dvou týdnech se poprvé svlečou. Teprve pak začnou přijímat potravu, kterou tvoří drobné rybky a pulci. Od října pak užovky podplamaté zahajují zimní spánek v dírách v blízkosti vody.