Žena z Huldremose

Žena z Huldremose je jednou ze zástupkyň tzv. mumií z bažin. Tělo bylo objeveno v roce 1879 v rašeliništi nedaleko Ramtenu v Jutsku v Dánsku. Radiokarbonovou metodou byl nález datován do doby železné do 2. století př. n. l. Mumifikované ostatky jsou vystaveny v Národním muzeu Dánska. Propracované oblečení, do kterého byla žena oděna, bylo zrekonstruováno a vystaveno v několika muzeích.

Nález a datace

Dne 15. května 1879 tělo objevil dělník Niels Hanson v dánském Ramtenu během těžby rašeliny. +more Pozůstatky se nacházely asi metr pod povrchem. Poté Hanson oznámil nález místnímu učiteli, který nechal okamžitě zastavit práce a vykopal nález za přítomnosti okresního soudního vykonavatele, lékárníka a policisty. Tělo přesunuli kvůli vyšetření do stodoly nedaleké farmy. Když byla mrtvola očištěna, bylo zjevné, že se nejedná o nedávné úmrtí, ale o historický nález. Šaty ženy byly vyprány a vysušeny na vzduchu. Poté byly odeslány do muzea. Podle dostupných informací nebyly během tohoto procesu poškozeny. Tělo bylo pohřbeno na vysvěcené půdě na hřbitově u kostela v Ørumu. Následně kodaňské muzeum požádalo o jeho zaslání. Dva dny po pohřbu tak bylo tělo opět exhumováno a dočasně uloženo v márnici nemocnice v Grenå. Do Kodaně byl nález převezen 4. června 1879.

V roce 1907 předalo Národní muzeum Dánska tělo Anatomickému ústavu Kodaňské univerzity k dalšímu studiu. Na nález se časem zapomnělo a znovuobjeven byl v roce 1976. +more Následovalo podrobné lékařské vyšetření a tělo poté bylo vráceno muzeu.

Původní datace pomocí radiokarbonové metody určila stáří nálezu na 2. století př. +more n. l. Vzorek z těla zkoumaný v 70. letech 20. století odhadl dobu smrti na 200 př. n. l. až 350 n. l. Novější vzorek z oděvu zkoumaný v roce 2007 určil jeho stáří na 350 př. n. l. až 41 př. n. l. Žena tak žila v období předřímské doby železné.

Popis

Mrtvá žena ležela na zádech s nataženýma nohama a s téměř useknutou pravou paží. Archeologové předpokládají, že ke zranění došlo ještě před smrtí. +more Mrtvola byla zatížena větví. Pozůstatky byl dobře zachovány. Ženě bylo v době smrti více než 40 let.

Během svého života si žena zlomila jednu nohu, která se zahojila. Přes ramena měla plášť z ovčí kůže, kolem hlavy a krku vlněný šátek a kolem břicha vlněnou sukni. +more V kožešinovém plášti byla nalezena vlněná čelenka a hřeben. Aby mohl být plášť z těla odstraněn, byl rozřezán. Stejně tak byl přepůlen šátek. Až po jeho odstranění z těla vyšlo najevo, že byl pod levou paží sepnut kostěnou jehlicí.

Tržná poranění byla nejprve považována za posmrtná zranění způsobená lopatou, později byla vyhodnocena že k nim došlo těsně před smrtí. Kolem krku měla žena lano, což naznačuje, že byla oběšena nebo uškrcena. +more Mohl to však být také náhrdelník.

Analýza obsahu žaludku odhalila zbytky žita, což naznačuje, že jejím posledním jídlem byl chléb nebo kaše. Kromě toho byly nalezeny i pojivové tkáně zvířat, což by naznačovalo maso ve stravě.

Oblečení

Rekonstrukce vzhledu oblečení, boční pohled Žena měla přes ramena dva pláště z ovčí kůže. +more Horní nosila s kožešinovou stranou ven a spodní s kožešinovou stranou dovnitř. Horní pelerína je široká 170 cm a vysoká 82 cm a je ušitá z pěti obdélných a dvou menších trojúhelníkových kusů jehněčí kůže. Použité kousky kožešiny jsou různě barevné a byly poskládány tak, aby vznikl dekorativní vzor. Kromě toho je v horní části přišitý okraj z tmavé ovčí kůže. Spodní pelerína je jen o něco menší a ušitá ze sedmi až osmi převážně obdélných kusů jehněčí kůže a 22 menších kousků z kozí a jelení kůže. Obě mají asymetrický tvar a výrazný výstřih.

Kolem krku a hlavy měla kostkovaný vlněný šátek, který byl sepnutý jehlicí vyrobenou z ptačí kosti. Šátek je dlouhý 139 až 144 cm a široký přibližně 49 cm. +more Dlouhá sukně s tkaným károvaným vzorem sahala až ke kotníkům a v pase byla držena koženým páskem.

Vlasy byly pravděpodobně spleteny 75 cm dlouhou tkanou vlněnou čelenkou. Blůza nebo jiná část zakrývající horní část těla nalezena nebyla. +more Pokud byla tato část oděvu vyrobena z rostlinného materiálu, mohla být ve specifickém prostředí rašeliniště rozložena, neboť toto prostředí není pro uchování rostlinného materiálu vhodné. Drobná nit z rostlinných vláken a otisky hladké tkaniny na kůži, které byly objeveny při ohledání těla v roce 2007 podpořili existenci spodního prádla z rostlinného vlákna, které krylo minimální horní část těla.

Analýza izotopů stroncia z vlněných vláken, ze kterých byly vyrobeny oděvy ukázala, že vlna pocházela ze tří různých oblastí. Část pocházela z místní produkce, další dva izotopové vzory odpovídaly ovcím chovaným v severní Skandinávii. +more Není jisté zda se v té době obchodovalo přímo s vlnou nebo již zpracovaným polotovarem, například ve formě spřádané příze.

Fotogalerie

Soubor:Huldremose Woman. jpg|Tělo ženy z Huldremose v expozici Národního muzea Dánska Soubor:Moselig-fra-Huldremose DO-832 original. +morejpg|Detailní pohled na horní část ženina těla Soubor:Tekstilfund-fra-Huldremose DO-2194 original. jpg|Rekonstrukce oblečení, které měla žena na sobě.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Ženy Kategorie:Archeologické nálezy v Dánsku Kategorie:Doba železná Kategorie:Mumie z bažin