Židovský hřbitov u Radobylu

Židovský hřbitov se nachází cca 2 km JZ od vsi Drážkov za křižovatkou u dvora Radobyl, v katastrálním území Řadovy, části obce Svatý Jan v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Hřbitov je přístupný po polní cestě odbočující doprava ze silnice č. II/102 z Kamýku nad Vltavou na Řadovy. Založen byl roku 1680 a dochovaly se zde přibližně tři stovky náhrobních kamenů. Nacházejí se zde náhrobky rustikálního typu a nepravidelných tvarů stejně jako náhrobky umně tesané a bohatě symbolicky zdobené. Hřbitov je chráněn jako kulturní památka České republiky, po rekonstrukci kamenných zdí je udržován v dobrém stavu a kovaná brána na východě areálu se zamyká.

Historie

Hlavním důvodem ke zřízení hřbitova byla patrně morová epidemie šířící se v letech 1679-1680 po celém území Čech a masivní úmrtnost židovského obyvatelstva v Kamýku, Dražkově a okolních obcích. Souhlas k jeho vybudování dal tehdejší majitel skrýšovského statku Václav Milota Hrušovský z Hrušova a na Skrejšově. +more Listina, kterou k založení hřbitova vydal 16. července 1680, se bohužel zachovala jen na staré fotografii, originál byl v polovině 20. století v majetku obchodníka Elišáka v Sedlčanech a je nejisté, zda se zachoval dodnes.

Původní pohřebiště bylo založeno v dnešní jihozápadní části hřbitova na ploše 60 m². Nejstarší tři náhrobky pocházejí z roku 1680, další pak až z 90. +more let 17. století. Není jasné, zda se během této desetileté proluky na hřbitově nepohřbívalo, anebo se náhrobky pouze nedochovaly. V této nejstarší části hřbitova byla i studna.

Hřbitov byl poprvé výrazně rozšířen roku 1791, přičemž bylo dosavadní provizorní oplocení nahrazeno kamennou zdí. Druhé rozšíření pak proběhlo kolem poloviny 19. +more století společně se stavbou synagogy v Drážkově, v roce 1850 byla postavena márnice a nová ohradní zeď s bránou. V márnici zůstal zachovaný kamenný stůl k rituálnímu omývání zemřelých, tzv. tahara, památka na území ČR dochovaná pouze na několika ojedinělých místech.

Poslední obřady se zde konaly v roce 1936 a 1941.

Pohřbívání zde byli původně pouze židé z okolních vsí Kamýka a Drážkova, později i z Nalžovic, Zvírotic a Petrovic, v průběhu 19. a 20. +more století pak ze širokého okolí: Nového Knína, Vysokého Chlumce, Kovářova a dokonce i z poměrně vzdálených Luhů nebo Milína.

Přepis zakládací listiny hřbitova

Zakládací listina židovského hřbitova u Radobylu "Já, Václav Milotta Hrušovský z Hrušova, pán na Skrejšově, Vyšatolech, známo činím tímto listem vůbec přede všemi, a vzláště kdeby toho potřeba ukazovalo, že sem na časté toho při mně pohledávání, na nynější morovou ránu, aby tím spěšněji do země mrtvá těla přicházely. +more Těchto(. ) tu židův jména jejich položených toliko ze vsi Dražkova: Jakuba Koníře s rodinou jeho, též z chalupy . , a Filip Mojžíš z chalupy svý, s rodinou a s otcem svým, a z městys Kamejka Samuhel Fidler s Jozefem synem i se vší rodinou, Marek Mojžíš s rodinou svou, Izák Levita s rodinou svou ze vsi Vesce; z města Knína hor zlatých z jednoho domu Jozef (s) svou rodinou, a David s svým zetěm i s rodinou, z Nelžovic Jozef Polák z jeho rodinou, z Chlumce vinopal se vší rodinou, Filip Fidler (s) svou rodinou(. ), Nathan Fidler s rodinou svou. I nemoha jejich slušné žádosti odepříti doslyšeti, tak činím a jim kus pole v Radybýlích slovoucí V skalách pro jejich i budoucích potomkův jejich nových(. ) budoucí i též z čeládkou jejich (ku. ) pohřbu těch mrtvých těl a pochováváni se beze vší zábavy a překážky k užívání, za hotovou summu dvaceti rejnských, jenž dýlky dvacet, a šířky desíti (sá)hův, s propuštěním k tomu krchovu náležitý cesty vozový kudyby se mrtvý těla voziti měly sem odprodal, aby toho žádný p(otom)ní držitel statku Skrejšovskýho ni z potomkův mých, ani žádný jinší po potomcích mých na časy budoucí odnímati a jim v tom zhacovati práva moci míti nemohl.

Nadto vejše, jak mně, pánu, nyní držiteli, potomkům mým budoucím aneb držiteli téhož statku Skrejšovského, každoročně táž z svrchu psaná obec a ti Židé společně jeden zlatý, totiž 60 kr. , z téhož místa auroku se platiti zakázali a zavázali, obvzláštně i ještě s touto z takovou vejměnkou: Kdyby . +more aneb žáci přespolní Židé, kterých tuto poznamenáni neleží(. ), tu mrtvé těla pochovávati chtěli, a oni jim toho přáli (z dožádání jich), tehdy naproti tomu od místa(. ) z velkého člověka držiteli t(éhož) statku Skrejšovského po jednom zlatým, a z malého po třidcíti krejcařích platiti povinni býti mají.

Kdež pro lepší toho jistotu a důvěrnost, že tomu tak a nejináč jest, tento list sekretem mým přirozeným sem utvrdil, a v něm se svou vlastní rukou podepsal. Jehož jest datum na Skrejšově, dne šestnáctého měsíce července léta jdoucího: 1. +more6. 8.

Václav Milota Hrušovský z Hrušova (L.S.)"

Galerie

Soubor:ŽH Drážkov, brána 02. jpg|Vstupní brána Soubor:ŽH Drážkov, starší náhrobky 04. +morejpg|Starší náhrobky Soubor:ŽH Drážkov, infotabule 01. jpg|Informační tabule Soubor:ŽH Drážkov, márnice 01. jpg|Márnice.

Odkazy

Reference

Literatura

Jindřich V. Bezděka: "O židovském hřbitově u Kamýka nad Vltavou". +more Vlastivědný sborník Podbrdska, II, 1968, s. 195-6 * Čeněk Habart: Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, Popis a dějiny krajiny mezi stříbropěnnou Vltavou a památným Blaníkem a vylíčení života jejího lidu, Díl IV. , Sedlčany 1941 (reprint 1994) * Steinová, Iva: Paměť židovských náhrobních kamenů: Hřbitov Radobyl u Kamýka nad Vltavou. Vydala v edici Even Zikaron Židovská obec v Praze za podpory obcí Kamýk nad Vltavou a Svatý Jan, 2016.

Související články

Synagoga v Drážkově * Drážkov

Externí odkazy

Drážkov Kategorie:Kulturní památky v okrese Příbram Kategorie:Svatý Jan (okres Příbram)