Žádosti slovenského národa

Pomník na místě vyhlášení Žádostí v Liptovské Ondrašové Žádosti slovenského národa nebo Mikulášské žádosti ( Žiadosti slovenského národa nebo Mikulášske žiadosti) byl nejucelenejší slovenský politický program v letech 1848-1849. Žádosti byly přijaty 10. května 1848 v Liptovském Mikuláši na setkání asi třiceti štúrovců a následujícího dne vyhlášeny v Liptovské Ondrašové.

Podnět k přijetí vyšel od Jána Francisciho a Štefana Marka Daxnera. Obsah dokumentu ovlivnily předchozí Liptovské (březen) a Nitranské žádosti (duben 1848). +more Cílem bylo prohloubit březnové zákony, tedy omezit působení šlechty a vytvořit demokratický režim v Uhersku. Žádosti byly adresovány uherské vládě (předseda Lajos Batthyány), palatinovi a králi a ve 14 bodech shrnovaly „slovenský národněpolitický, kulturní a sociální program“.

Obsah Žádostí

Dle Encyklopédie Slovenska: * 1. -4. +more bod: demokratické řešení národnostní otázky v Uhersku, zamítnutí nadřazenosti jednoho národa nad jinými, zabezpečení rovnoprávnosti všech národů Uherska, vlastní sněmy pro každý národ a společný celouherský sněm * 5. bod: zrušení zákonů o výlučném postavení maďarštiny, zákonem zavést používání slovenštiny ve slovenských stolicích, městech a obcích * 6. -8. bod: vznik slovenských obecných, středních a odborných škol, univerzity a polytechniky, uznání červenobílé zástavy za národní zástavu Slováků * 9. -10. bod: rozšíření politických práv pro všechny občany (pasivní volební právo od 21, aktivní od 24 let), uzákonění úplné svobody tisku, projevu a shromažďování * 11. bod: zrušení poddanství, přenesení menších regálních práv (právo výčepu, mlýnské právo, právo rybolovu, lovecké právo) z panství na obce * 12. -13. bod: propuštění Janka Kráľa a Jána Rotarida z vězení, výzva k panovníkovi, aby zabezpečil práva Poláků v Haliči * 14. bod: naděje, že požadavky budou splněny, protože jejich nesplnění by znamenalo pro Slováky návrat k feudálním poměrům.

Odmítnutí a represe ze strany vlády

Uherská vláda i maďarské veřejné mínění zaujaly k Žádostem striktně zamítavé stanovisko (i když nijak neohrožovaly celistvost Uherska). Podobně odmítavě se postavily k srbským a rusínským požadavkům. +more Na Slovensku vláda vyhlásila stanné právo a vydala zatykač na Ľudovíta Štúra (12. května 1848), Michala Miloslava Hodžu (22. května 1848) a Jozefa Miloslava Hurbana (1. června 1848). Všichni tři museli opustit Uhersko. Dohoda s uherskou vládou začínala být v nedohlednu. Slovenské hnutí přešlo do ilegality, část představitelů pokračovala v činnosti na slovanském sjezdu v Praze.

Vláda následně podpořila vznik a vydávání vícerých propagandistických periodik jako protiváhu Slovenských národních novin. Šlo o týdeník Prjateľ ludu (redaktor Lukáš Máčaj), dvojdeník Slovácke noviny (vydavatel Andrej Kostolný; měl „paralyzovat ‚pobuřování štúrismu a sloužit zájmům ministerstva a národa‘“) a týdeník Wudce z Trnawi (redaktor Ferdinad Pelikán).

Význam

Žádosti slovenského národa národněpoliticky „zrcadlí završení procesu formování slovenské národní ideologie jako ideologie svébytného národa a nastolují požadavek ústavního zabezpečení jeho rovnoprávnosti v rámci federalizovaného Uherska“ a sociálně „představují vyvrcholení celého národně osvobozeneckého hnutí 19. století. +more“ Byly „hluboce progresivním dokumentem ve sféře sociálních požadavků i v oblasti rozšíření občanských svobod a vzájemného rovnoprávneho spolužití národů v rámci federalizovaného Uherska. “.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Maďarská revoluce 1848-1849 * Slovenské povstání (1848-1849) * Memorandum národa slovenského * Martinská deklarace

Externí odkazy

Kategorie:Revoluce v roce 1848 Kategorie:Dějiny Slovenska 19. století