Cesko.wiki Židovský kalendář
Author
Albert Floressynagoze v Bejt Alfa v Izraeli Židovský kalendář ( luach ha-šana, „deska roku“, „tabule roku“; zkráceně luach „deska“, „tabule“) je lunisolární, tzn. měsíce jsou počítány podle Měsíce a roky podle Slunce. Letopočet se datuje od stvoření světa 3760 př. n. l., latinská zkratka je AM . Všechny měsíce židovského kalendáře začínají novem, respektive objevením prvního srpku nového měsíce, rok a letopočet se pak mění prvního dne měsíce tišri. Ve starověku byl nový měsíc vyhlašován na základě svědectví o pozorování. Kalendář založený na přesných výpočtech se začal používat od poloviny 4. století a dnes platný židovský kalendář zůstal nezměněný od 10. století.
Rozdělení roku
Běžný rok má 12 měsíců. Měsíc trvá buď 30 dní (tzv. +more plný, male) nebo 29 dní (tzv. „umenšený“, chaser). Měsíce nisan, sivan, av, tišri, ševat a během přestupného roku adar I. jsou vžy „plné“; ijar, tamuz, elul, tevet a adar II. vždy „umenšené“. Počet dní u měsíců chešvan a kislev se mění. Roky tak mohou mít 353 dní, případně 354 nebo 355 dnů. Období mezi 1. nisanem a 1. tišri trvá vždy 177 dní. Den začíná a končí západem slunce. Den se dělí na hodiny ( ša'a, ša'ot), které nemají po celý rok stejnou délku, ale jsou dvanáctinami denní nebo noční části dne ( ša'ot zmanijot). Hodina se pak dále dělí na díly ( chelek, chalakim) a díly na „okamžiky“ ( rega, rega'im). Týden se skládá ze sedmi dnů, jež jsou označovány řadovými číslovkami (první, druhý atd. ); pouze sedmý den má samostatné jméno: šabat.
Přestupný rok
Lunární rok je o jedenáct dní kratší, než sluneční, měsíc nisan se tak každým rokem přibližuje k zimě. Protože ale nisan musí vždy připadnout na začátek jara, vkládá se dvakrát za sedm let (respektive sedmkrát za 19 let) mezi měsíce ševat a adar (který se přejmenuje na adar II. +more, hebrejsky adar šeni) 30denní adar I. (adar rišon). Tento rok je nazván ibur ( dosl. „obtěžkán“). V devatenáctiletém cyklu se jedná vždy o roky 3, 6, 8, 11, 14, 17 a 19. Tato praxe byla prováděna již za dob druhého chrámu. Přestupný rok může trvat 383, 384 nebo 385 dní.
| 1 | נִיסָן | nisan | 30 | Pesach * Mimuna * Jom ha-šo'a | v Tanachu nazýván aviv a nisan | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2 | אִיָּר / אייר | ijar | 29 | 29 | 29 | Jom ha-zikaron * Jom ha-acma'ut * Pesach šeni * Lag ba-omer | v Tanachu nazýván ziv |
| 3 | סִיוָן / סיון | sivan | 30 | 30 | 30 | Šavu'ot | |
| 4 | תַּמּוּז | tamuz | 29 | 29 | 29 | půst 17. +more tamuzu | |
| 5 | אָב | av | 30 | 30 | 30 | Tiš'a be-av * Tu be-av | |
| 6 | אֱלוּל | elul | 29 | 29 | 29 | ||
| 7 | תִּשׁרִי | tišri | 30 | 30 | 30 | Roš ha-šana * půst Gedaljův * Jom kipur * Sukot * Simchat Tóra | v Tanachu nazýván etanim 1. tišri se mění letopočet |
| 8 | מַרְחֶשְׁוָן / מרחשוון | chešvan nebo marchešvan | 29 | 29 | 30 | Sigd | v Tanachu nazýván bul |
| 9 | כִּסְלֵו / כסלוו | kislev | 29 | 30 | 30 | Chanuka | |
| 10 | טֵבֵת | tevet | 29 | 29 | 29 | Chanuka * půst 10. tevetu | |
| 11 | שְׁבָט | ševat | 30 | 30 | 30 | Tu bi-švat | |
| 12 | אֲדָר א׳ | (adar I) | 0 nebo 30 | 0 nebo 30 | 0 nebo 30 | Purim katan | Adar I se vkládá pouze v přestupném roce |
| 12 | אֲדָר ב׳ | adar (II) | 29 | 29 | 29 | půst Ester * Purim | V přestupném roce se označuje adar II, jinak jen adar |
| Celkem (nepřestupný rok) | 353 | 354 | 355 | ||||
| Celkem (přestupný rok) | 383 | 384 | 385 |
Solární cyklus
Kromě devatenáctiletého (malého) měsíčního cyklu ( machzor katan, machzor ha-levana) existuje i solární (velký) cyklus ( machzor gadol, machzor ha-chama), trvající 28 let. Každých dvacet osm let vyjde slunce přesně v tentýž den v týdnu a tutéž hodinu, jako na začátku cyklu. +more Během ranní modlitby se říká zvláštní požehnání slunce, birkat ha-chama.
Stanovení začátku roku
Nový rok (Roš ha-šana) začíná vždy 1. tišri. +more Délky měsíců chešvan a kislev jsou proměnné tak, aby nový rok připadl na novoluní, avšak je několik výjimek, tzv. dechijot (odsunutí), které mohou vyžadovat zpoždění oproti novoluní až o dva dny: * Roš ha-šana nesmí připadnout na středu, pátek nebo neděli, aby Jom kipur nepřipadl na pátek nebo neděli (neboť pak by došlo ke kolizi se Šabatem) nebo Hošana raba na Šabat (neboť pak by nebylo možné vykonávat rituály s ní spojené). * Pokud molad ( dosl. „zrození“; přesný okamžik, kdy nastává astronomické novoluní) připadne na poledne nebo na pozdější dobu, je Roš ha-šana odložen na následující den. * Třetí dechija je zvláštní, neboť odsouvá nový rok o dva dny, a to z důvodu, pokud molad připadne na úterní odpoledne (a odsunout Roš ha-šana na středu je nemožné), je nový rok posunut o dva dny na čtvrtek. * Pokud molad měsíce tišri po přestupném roce připadne na pondělí 9:32:43 hod. (a později), je vyhlášení nového roku posunuto na následující den - pokud by byl totiž proveden zpětný výpočet odečtením třinácti předchozích moladů, došlo by k tomu, že molad předcházejícího měsíce tišri byl v úterý v poledne nebo později. Roš ha-šana by tak začínal ve čtvrtek a tím pádem by celý rok trval 382 dní, což je ovšem příliš málo. Je tedy možné posunout Roš ha-šana o jeden den, aby měl přestupný rok minimální počet dní, tj. 383. Tato dechija je používána jen velmi řídce.
Fixace kalendáře do současné podoby
Fixace kalendáře probíhala pravděpodobně již během počátku poexilního období, kdy byla dřívější, biblická jména měsíců nahrazena názvy vesměs babylónského původu. Dále probíhala snaha o fixaci ustanovení Roš ha-šana na určité dny, tato byla ovšem završena až v 1. +more - 2. stol. o. l. Po dlouhá staletí byl židovský kalendář ustanovován v Jeruzalémě, po jeho zničení pak patriarchou v Izraeli. Vyhlašování novoluní se řídilo podle očitých svědků a jejich rozhodnutí bylo následně systémem poslů a signálů oznamováno židům žijícím v diaspoře. Kvůli prodlevě se svátky začaly v diaspoře slavit o den déle, než v Izraeli samotném (s výjimkou Roš ha-šana a Jom kipur). Rovněž i vyhlašování přestupného roku se řídilo podle dozrávání ječmene v Izraeli.
Ve 4. +more století ale byla situace židů žijících v Erec Jisra’el natolik kritická, že patriarcha Hilel II. stál před zásadním rozhodnutím, zdali si má ponechat ve svých rukách moc a vědomost vyhlašovat novoluní (a tím riskovat, že s perzekucí židovstva v Izraeli toto zanikne) nebo ustanovit kalendář tak, aby mohl být přestupný rok a novoluní vyhlašováno po celém světě bez ohledu na pravomoc patriarchátu. Hilel II. se v roce 358/9 rozhodl pro druhou možnost a ustanovil devatenáctiletý cyklus, podle kterého jsou určovány přestupné roky dodnes, zároveň došlo k úpravám dechijot více méně do podoby, v jaké je známe dnes. Definitivní podoba kalendáře byla stanovena až v 10. století v gaonském období.
Odkazy
Literatura
Související články
Židovské svátky * Židovské svátky 2000-2050
Externí odkazy
[url=https://www. fzo. +morecz]Federace židovských obcí[/url]: [url=https://www. fzo. cz/judaismus/kalendar/]Židovský kalendář[/url] * [url=http://www. chelm. org/jewish/calendar]Chelm. org - Jewish Calendar Information[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20050919014237/http://www. kaluach. org/]Kaluach - Program pro převod data mezi židovským/občanským kalendářem[/url] * [url=http://www. olam. cz/aktuality/sidry/5767/semot/bo. pdf]Časopis „Šavua tov“ 15/5767, článek „Luach - židovský kalendář“ (česky)[/url] * [url=http://www. yeshiva. co/calendar/]Jewish Calendar with Halachic times date converter[/url] yeshiva. co/calendar/.