Železniční trať Praha–Plzeň

Železniční trať Praha-Plzeň je dvoukolejná a elektrizovaná trať v Česku. Je součástí celostátní dráhy a v jízdním řádu pro cestující nese číslo 170 společně s tratí Plzeň - Klatovy. Osobní vlaky v úseku Praha - Beroun jsou vyčleněny do tabulky s číslem 171. Osobní vlaky a rychlíky v úseku Praha - Kařez jsou integrovány do Pražské integrované dopravy (PID) a systému Esko pod označením S7, pro linku Praha - Beroun, S70 pro linku Beroun - Plzeň a R16 pro rychlíky. Trať spojuje západní Čechy s Prahou a je významnou železniční spojnicí Česka a západní Evropy. Zároveň je součástí III. železničního koridoru, který vede z Mostů u Jablunkova přes Prahu do Chebu.

Historie trati

Praha-Smíchov +morejpg|náhled|vlevo'>Nově vybudovaná zastávka Kařez, která cestujícím nahradila stanici Zbiroh Tunel Ejpovice v listopadu 2018. Stará trať vedoucí do Chrástu u Plzně je vidět v pozadí. Na traťovém úseku Praha (Západní nádraží, nyní Praha-Smíchov) - Plzeň byl slavnostně zahájen provoz 14. července 1862. Úsek ze Smíchova na nádraží císaře Františka Josefa vybudovala v roce 1872 Dráha císaře Františka Josefa. V době dokončení patřila trať společnosti Česká západní dráha a dále pokračovala do Furth im Wald (dnešní trať 180). V roce 1894 byla společnost zestátněna.

Ve 30. letech 20. +more století byla trať zdvojkolejněna a 22. ledna 1973 byla dokončena elektrizace úseku Praha - Beroun napájecí soustavou 3 kV DC. Mezi Berounem a Plzní byl elektrický provoz zahájen 5. června 1987. Na širé trati mezi stanicemi Beroun a Zdice tak vznikl styk železničních napájecích soustav 3 kV DC (na berounské straně) a 25 kV / 50 Hz (na plzeňské straně). V roce 1986 byla zprovozněna přeložka pod předmostím Barrandovského mostu v Praze.

V úseku Praha-Beroun byl provoz osobních vlaků od elektrifikace zajišťován převážně jednotkami řady 451 a 452. V době, kdy jednotky již dožívaly a byl jich nedostatek, byly nasazovány ve variantě se čtyřmi vloženými vozy, tedy šestivozové, což bylo umožněno rovinatým charakterem trati. +more Během roku 2010 postupně veškerou dopravu převzaly jednotky řady 471 (City Elefant) jezdící v dopravních špičkách ve dvojicích i - jako na jediné trati - v trojicích. (V úseku Praha-Řevnice jezdí posilové spoje skládající že dvou třetin popsaných souprav)(na konci odstavce). Na trati bylo dříve možné se setkat i s prototypem řady 470 nebo v brzkých ranních hodinách s motorovými vozy 810. V současné době jezdí na trati též vratná souprava s lokomotivou 163, vozy Bdmteeo a řídicím vozem.

Ve stanici Zdice a v zastávce Mýto byly nově vybudovány napájecí stanice pro napájení troleje, dále v daném úseku bylo sneseno staré elektromechanické zabezpečovací zařízení a nově zprovozněno nové zabezpečovací zařízení typu AŽD 71 s číslicovou volbou, které je od roku 2010 na úseku Zdice-Rokycany nahrazováno novým zabezpečovacím zařízením ESA 11 a ve stanicích byly nainstalovány nové osvětlovací věže pro osvětlení kolejiště.

V úseku Králův Dvůr Popovice - Rokycany byla v roce 2012 dokončena modernizace v rámci budování III. koridoru. +more Dne 27. dubna 2012 byl ukončen běžný provoz stanice Zbiroh, kde byla ponechána skupina nákladních kolejí připojená odbočkou z přeložené širé trati.

Probíhající rozsáhlá rekonstrukce III. železničního koridoru zachovala většinu původního tělesa nebo narovnala úseky do polohy umožňující větší rychlost. +more Výjimkou byla stavba přeložky trati v úseku Ejpovice - Plzeň-Doubravka, na níž se nachází mimo jiné Ejpovický tunel, jehož stavba byla zahájena roku 2013. Díky přeložce byla zkrácena délka trati a zlepšeny rychlostní poměry v úseku Plzeň-Rokycany. Jižní tubus tunelu byl otevřen 16. listopadu 2018. Tunel byl kompletně zprovozněn s příchodem nového jízdního řádu 9. prosince 2018. Původní trať vedla z Ejpovic přes zastávku Dýšina (dnes Dýšina-Horomyslice) do Chrástu u Plzně, kde se bezprostředně za přejezdem odkláněla vlevo od lokálky do Radnic. Dále pokračovala lesem, kolem Bukovce, až se několika oblouky stočila k současné trati a mezi výjezdovými tunelovými portály a zastávkou Plzeň-Doubravka se na ni napojila. Po převedení provozu na novou trať, vedoucí tunelem, byla stará trať kompletně snesena mezi Chrástem a Plzní. V úseku mezi Ejpovicemi a Chrástem byla demontována jedna z kolejí a elektrizace druhé odstraněna. Tato kolej byla ponechána a nyní tvoří součást trati 176 do Radnic.

Po dokončení optimalizace traťového úseku Beroun (včetně) - Králův Dvůr (včetně), která probíhala v letech 2016-2021 je celá trať z Berouna až do Chebu po rekonstrukci. Úsek Praha-Beroun nebylo původně v plánu nijak významně rekonstruovat, a to kvůli plánům na výstavbu 24,7 km dlouhého vysokorychlostního tunelu, který by vedl dopravu po novém tělese. +more Jeho zprovoznění bylo původně plánováno na rok 2021, nyní se odhaduje na rok 2035. Vzhledem k tomu, že stávající trať je na hraně životnosti, bylo rozhodnuto o její optimalizaci v původní stopě. Úsek Praha-Smíchov (mimo) - Praha-Radotín (včetně) je již zmodernizován.

Během optimalizace mezi stanicemi Praha-Smíchov a Praha-Radotín, která probíhala v letech 2019-2022, byla postavena v roce 2020 provizorní odbočka Barrandov.

Ostatní úseky jsou aktuálně v přípravě. Celá trať by měla být optimalizována nejdříve v roce 2026.

Stanice a zastávky

Soubor:Praha-Hlavni-nadrazi-2022. jpg|Praha-Hlavní nádraží Soubor:Smíchovské nádraží - zvenku. +moreJPG|Praha-Smíchov Soubor:Praha, Chuchle, železniční zastávka 05. jpg|Praha-Velká Chuchle Soubor:Nádraží Radotín 2023. jpg|Praha-Radotín Soubor:Černošice, železniční zastávka (03). jpg|Černošice Soubor:Černošice-Mokropsy, zastávka, od severu (01). jpg|Černošice-Mokropsy Soubor:Zastávka Všenory. jpg|Všenory Soubor:Nadrazi Dobrichovice 01. jpg|Dobřichovice Soubor:Řevnice, nádražní budova (ul. Pod Lipami). jpg|Řevnice Soubor:Zadni treban-nadrazi. jpg|Zadní Třebaň Soubor:Karlštejn railway station. jpg|Karlštejn Soubor:460 Srbsko nádraží jih. jpg|Srbsko Soubor:Beroun, nádraží (1). jpg|Beroun Soubor:Králův Dvůr, Popovice, železniční zastávka. jpg|Králův Dvůr-Popovice Soubor:Nádraží Zdice, budova, z nástupiště. jpg|Zdice Soubor:Praskolesy, přístřešek na železniční zastávce. jpg|Praskolesy (před rekonstrukcí) Soubor:Hořovice. jpg|Hořovice Soubor:Cerhovice, new railway station 2. jpg|Cerhovice Soubor:Kařez, železniční zastávka, lávka (01). jpg|Kařez Soubor:Kařízek žst. JPG|Kařízek Soubor:Myto-2017-09-30-Nadrazi-Obr06. jpg|Mýto Soubor:Holoubkov. jpg|Holoubkov Soubor:Rokycany, nádraží, z náměstí 5. května (01). jpg|Rokycany Soubor:Ejpovice, railway. jpg|Ejpovice (před rekonstrukcí) Soubor:Plzen main station 2019-04-25 03. jpg|Plzeň hl. n. .

Trasa

Praha hlavní nádraží Údaje za názvy stanic v závorkách, psané kurzívou značí nadmořskou výšku příslušné stanice.

Trať začíná na pražském hlavním nádraží (210 m). Po projetí vinohradských železničních tunelů pokračuje Nuslemi, pod Vyšehradem a po železničním mostě překračuje Vltavu na Smíchov (200 m). +more Podél Strakonické ulice vede do Velké Chuchle, v Radotíně se přibližuje k řece Berounce a opouští území hlavního města. Prochází hustě zastavěným údolím Berounky - zástavbou měst Černošice, Dobřichovice a Řevnice (210 m). Až do zastávky Černošice-Mokropsy trať vede po jejím levém břehu, mezi zastávkami Černošice-Mokropsy a Všenory překonává trať řeku Berounku a odtud je vedena až do Berouna po jejím pravém břehu. Trať tak fakticky kopíruje směr jejího říčního koryta. Nádraží v Berouně Souvislou zástavbu trať opouští až za obcí Srbsko a údolím Berounky pod tetínskou skálou vchází zanedlouho do Berouna (225 m). Tam se odklání od toku řeky Berounky a pokračuje průmyslovou zástavbou okolo cementáren a železáren Králův Dvůr do Zdic (260 m), přičemž v úseku Beroun - Zdice sleduje přibližně tok říčky Litavky. Za Zdicemi trať projíždí malebnou podbrdskou krajinou, od Valchy (název části obce Praskolesy) vede nad údolím Červeného potoka, nad kterým je zrekonstruovaný železniční most v Praskolesích. prochází městem Hořovice (360 m). Mezi Hořovicemi a Cerhovicemi trať projíždí tunelem Osek. Přes obec Osek do města Komárov také z Hořovic odbočuje železniční vlečka. Mezi zastávkami Cerhovice a Kařez (445 m) opouští železnice území okresu Beroun a vůbec celé střední Čechy, a vstupuje do západních Čech, okres Rokycany. Plzeň hlavní nádražíMezi Zbirohem a Mýtem trať míjí četné rybníky, v této oblasti leží nejvýše položená stanice na úseku Praha - Plzeň - Kařízek (460 m). Za stanicí Holoubkov prochází železnice hlubokým lesem. Poté klesá do rokycanské kotliny s okresním městem Rokycany (370 m), podjíždí dálnici D5 a za obcí Ejpovice zabočuje do Ejpovického tunelu. Tunel končí na úpatí vrchu Chlum a překračuje hranice města Plzeň. Prochází sídlištěm Doubravka, mostem překračuje řeku Úslavu a vchází na východní zhlaví žst. Plzeň hlavní nádraží (325 m).

Osobní doprava

Osobní železniční dopravu na trati zajišťují v současnosti vlaky kategorie IC, Ex, R a Os. Mezi Prahou a Plzní jezdí 2 páry vlaků Pendolino v kategorii IC, které pokračují do až do Františkových Lázní a Karlových Varů, 14 párů expresů (Západní Expres), z toho 7 mezinárodních, jež pokračují z Plzně do Mnichova, vnitrostátní expresy pak pokračují do Chebu. +more Dále na trati jezdí 15 párů rychlíků, z nichž všechny všechny pokračují do Klatov a některé do Železné Rudy. Přes den jezdí expresy i rychlíky v úseku Praha - Plzeň v hodinovém taktu, dohromady pak na odjezdu v půlhodinovém. V úseku Beroun - Zdice jezdí v dvouhodinovém taktu rychlíky Praha - Zdice - České Budějovice a osobní vlaky Beroun - Zdice - Blatná. Nádraží v Zadní Třebani Interval příměstských vlaků na trati je 30 minut (cca od 4 hod. do 23 hod, poslední vlaky jedou okolo půlnoci), úseku Řevnice - Praha hlavní nádraží díky posilovým vlakům ještě nižší (cca 15 minut).

Mezi Berounem a Plzní byli v provozu osobní vlaky sestavené z dvousystémových elektrických lokomotiv, osobních vozů a řídicích vozů. Od roku 2022 jezdí v úseku elektrické jednotky RegioPanter.

Interval vlaků jsou 2 hodiny, v pracovní dny pak jezdí ještě dva páry souprav vždy ráno a odpoledne. Mezi Rokycany a Plzní jezdí ráno a večer také další osobní vlaky včetně spojů Plzeň - Rokycany - Mirošov. +more Mezi Plzní a Chebem je provoz osobních vlaků kvůli relativně nízké hustotě zalidnění přilehlých oblastí nižší. Mezi nimi jsou osobní vlaky Plzeň - Pňovany - Bezdružice a spěšné vlaky Plzeň - Svojšín.

Reference

Související články

Železniční trať Plzeň - Cheb * Železniční doprava v pražské aglomeraci

Externí odkazy

[url=http://www. zelpage. +morecz/trate/ceska-republika/trat-171]Trať 171 na ŽelPage[/url] * [url=http://jowe. sweb. cz//%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD%20tra%C5%A5%20Praha%20-%20Beroun. kmz]Železniční trať Praha-Beroun[/url] v programu Google Earth.

Praha - Plzeň Kategorie:Železniční tratě otevřené v roce 1862 Kategorie:Železniční doprava v Praze Kategorie:Železniční doprava ve Středočeském kraji Kategorie:Železniční doprava v Plzeňském kraji Kategorie:Železniční doprava v okrese Praha-západ Kategorie:Dopravní stavby v okrese Praha-západ Kategorie:Železniční doprava v okrese Beroun Kategorie:Dopravní stavby v okrese Beroun Kategorie:Železniční doprava v okrese Rokycany Kategorie:Dopravní stavby v okrese Rokycany Kategorie:Železniční doprava v okrese Plzeň-město Kategorie:Dopravní stavby v okrese Plzeň-město