Vinohradské železniční tunely

Jižní portály u Nuselských schodů Vinohradské železniční tunely jsou souběžné tunely o délce asi 1150 metrů, které vedou z jižního zhlaví stanice Praha hlavní nádraží (původně nádraží Františka Josefa) do jižní části Vinohrad, kde v blízkosti Nuselských schodů vyúsťují, přičemž jedna trať (někdejší Pražská spojovací dráha) pak pokračuje západním směrem Nuselským údolím přes výhybnu Praha-Vyšehrad ke stanici Praha-Smíchov, druhá trať vede na jihovýchod a vyúsťuje do nádraží Praha-Vršovice.

První dva tunely jsou dvojkolejné, třetí tunel začíná jako dvojkolejný, ale pak se rozděluje na dva jednokolejné tunely. Jde o nejvytíženější železniční úsek v České republice, v 1. +more čtvrtletí roku 2020 tunely projíždělo průměrně 860 vlaků za den.

Historie

Tunel I

První tunel (I, nejzápadněji) je dlouhý 1146 (nebo 1149) metrů, vznikl ruční ražbou jako součást jednokolejné dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) z Prahy přes Cmunt do Vídně v letech 1869-1871 a slavnostně zprovozněn 19. +more září 1871. Stavbu řídil hlavní inženýr Krouský, podílel se na ní podnikatel Moritz Gröbe, vytěžený materiál se ukládal na pozemcích Horní a Dolní Landhausky, kde později vznikla vila a park Gröbovka. Stavba začala na podzim 1869 od obou portálů a ze dvou šachet o hloubce 30 a 35 metrů. Během stavby došlo ke dvěma stávkám dělníků.

V letech 1869-1872 byla těsně za jižním portálem tunelu vybudována a od 15. +more srpna 1872 provozována touž společností (KFJB) i odbočka nové Pražské spojovací dráhy na Smíchov, pro tuto dráhu byla v tunelu položena druhá kolej.

Protože již brzy po otevření tunel vykazoval závažné závady, deformace, průsaky atd. , uvažovalo se již v roce 1903 o rekonstrukci. +more K té došlo až v letech 1945-1948, tunel získal místo dosavadního pískovcového nové žulové ostění. Tunel vede zhruba pod západním okrajem Vinohrad (pod ulicemi Rubešova a Londýnská). V současné době je tento tunel součástí trati na Smíchov (traťové kilometry 0,410-1,559).

Původně byla nejbližší stanicí Hostivař, roku 1880 však byla zřízena stanice Nusle-Vršovice. U jižního portálu byla +more_říjen'>1. října 1888 zřízena zastávka Královské Vinohrady (téhož dne byla zahájena osobní doprava na trati na Smíchov), zrušena byla s otevřením druhého vinohradského tunelu 1. listopadu 1944.

Roku 1901 Rakouské státní dráhy trať od Smíchova zdvojkolejnily. Protože druhý tunel ještě neexistoval, spojovací dráha byla ještě před tunelem výhybkami zaústěna do budějovické dráhy.

V červenci a srpnu roku 2008 proběhla v tunelu výměna kolejí. Vlaky dotčené touto výlukou končily na nádraží Praha-Smíchov.

Tunel II

Druhý tunel (II), dlouhý 1126 m (nebo 1149 metrů) a vedoucí souběžně v blízkosti prvního tunelu, východně od něj, byl vybudován v letech 1940-1944, proražen 6. +more března 1943 a zprovozněn 15. srpna 1944 (nebo 10. listopadu 1944, nebo 1. listopadu), navazuje na něj trať k nádraží Vršovice. Stavbu prováděla firma Kruliš. Obě tratě byly od sebe po dokončení rekonstrukce tunelu I v roce 1948 opět odděleny, každá vedla svým tunelem.

Tunel III

Prvních 290 m třetího tunelu (III) ve směru od hlavního nádraží bylo vybudováno dvojkolejně v letech 1940-1944 či snad ještě v letech 1946-1949. Nedokončený tunel byl používán pro manipulační (výtažné) koleje ale i jako vinný sklep.

O dostavění třetího tunelu bylo rozhodnuto v návaznosti na rozšíření hlavního nádraží a vybudování odstavného nádraží Praha-jih. Ve výstavbě se pokračovalo v letech 1983-1989, ke zprovoznění došlo +more_září'>22. září nebo 30. září 1989. Na původní dvojkolejný úsek navázaly rozpletem dva jednokolejné tunely, z nichž jeden (IIIB) se značným obloukem (poloměr 560 m) vzdaluje od druhého (IIIA, poloměr 860 m). Tunely zhruba sledují Anglickou a Belgickou ulici. Kvůli stavbě byl zbourán dům Anglická 20 (od roku 1995 zde stojí novostavba ČSOB), kde byla v místě rozpletu tunelů vybudována těžní šachta o hloubce 28 metrů. Stavba byla komplikována i vedením dvou tras metra a podzemním trezorem spořitelny v oblasti, a proto nové tunely nejsou zcela souběžné s původními. Nové tunely byly raženy pražskou prstencovou metodou, používanou při stavbě metra, razicím štítem, tedy kombajnem GPK s příčně rotující frézou, zapůjčeným z ostravských dolů. Průměrná výška nadloží nad novými tunely je 22 metrů, z toho 12 metrů skály. U třetího tunelu se udává délka 1125 m (nebo 1112 a 1123 m), levý (západní) jednokolejný tunel má délku 772 m, pravý (východní) jednokolejný tunel 794 metrů, nově vybudovaná část dvojkolejného tunelu před rozpletem o délce 40,5 metrů byla zčásti ražená, zčásti hloubená. Dokončení tunelu projektoval Sudop Praha a stavěly Vojenské stavby Praha.

Druhý a třetí tunel jsou součástí trati České Budějovice - Praha s traťovou kilometráží cca 184,3-185,423.

Budoucnost

Uvažuje se o zakrytí části tratě u portálu ve zhlaví hlavního nádraží, čímž by byly tunely ještě prodlouženy o dalších 90 metrů. Nad kolejištěm vznikne stavba realizovaná Penta Investments, se souhlasem Správy železnic, s. +moreo.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Železniční uzel Praha * Železniční nehoda u druhého Vinohradského tunelu

Externí odkazy

[url=http://www. koridory. +morecz/archives/35189/]]Historie Vinohradských tunelů, část 1. , web Železniční koridory * Portál hlavní nádraží: * Nuselský portál: * [url=https://www. atlasceska. cz/pamatky/vinohradske-zeleznicni-tunely-13519/]Vinohradské železniční tunely[/url[/url], web Atlas Česka * Jan Kužník: [url=http://technet. idnes. cz/tunel-ktery-spojil-prahu-se-svetem-dnes-slavi-135-let-fh2-/tec_technika. asp. c=A060918_170744_tec_technika_kuz]Tunel, který spojil Prahu se světem, dnes slaví 135 let[/url], idnes. cz, technet. cz, 19. 9. 2006.

Kategorie:Železniční tunely v Praze Kategorie:Postaveno 1871 Kategorie:Postaveno v Česku 1944 Kategorie:Postaveno v Česku 1989 Kategorie:Doprava na Vinohradech (Praha 2) Kategorie:Železniční trať Praha-Plzeň Kategorie:Železniční trať Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany/Dobříš Kategorie:Železniční trať Praha - České Budějovice