Airspeed Oxford
Author
Albert FloresAirspeed Oxford byl britský dvoumotorový cvičný a lehký dopravní letoun z 30. let 20. století.
Vývoj
První prototyp, vyvinutý z dopravního letounu Envoy Mk. III, nesl označení AS. +more10 a byl určen pro výcvik posádek vícemotorových letadel. K pohonu byly použity vzduchem chlazené hvězdicové sedmiválce Armstrong Siddeloy Cheetah X o výkonu 375 k. Konstrukce letounu byla celodřevěná s poloskořepinovým trupem, ovládací plochy byly potaženy plátnem a měly zatahovací podvozek. První vzlet provedl poručík C. H. A. Coleman dne 19. června 1937, na stroji s označením L4534.
První stroje sériové výroby byly dodány v listopadu a prosinci 1937 a v lednu 1938 Ústřední letecké škole v Upavonu a 11 letecké škole. Verze Mk. +moreI, určena k výcviku střelců a bombometčíků, měla poloprosklenou příď se zaměřovačem pum a věž konstrukce Armstrong Whitworth s kulometem Lewis ráže 7,69 mm. Verze Mk. II byla určena k výcviku pilotů, navigátorů a radistů a byla bez věže.
Označení AS.40 nesl letoun upravený pro civilní použití.
Letoun s označením AS.42 byl zkonstruován pro specifikace T.39/37 pro potřeby novozélandského letectva, jeho hlídková verze nesla označení AS.43.
Vylepšená verze AS. 10 s označením Mk. +moreIII měla výkonnější motory Armstrong Siddeloy Cheetah XV po 420 k a byla vybavena automatickými vrtulemi. Vyroben byl pouze prototyp, který vzlétl 20. března 1940. Verze Mk. IV byla obměna Mk. III na níž se zkoušel řadový šestiválec de Havilland Gipsy Queen o výkonu 250 k.
Díky nedostatečné výrobě motorů Cheetah byl letoun upraven na AS. 46 Oxford Mk. +moreV. Pro pohon byly použity americké sedmiválce Pratt & Whitney R-985AN6 Wasp Junior o výkonu 450 k a kovové vrtule Hamilton s listy nastavitelnými za letu.
Výroba byla ukončena 14. července. 1945.
Použití
+morejpg|náhled'>RAF Airspeed AS. 10 Oxford Mk. II (AS277) Letouny Oxford sloužily na všech základnách RAF. Používali se jako cvičné, sanitní a styčné letouny, některé se uplatnily i v bojích. Přes 500 kusů bylo dodáno do Jihoafrické Unie a Rhodesie. Na Nový Zéland bylo posláno 297 kusů AS. 42 a AS. 43, kde byly některé letouny upraveny k nesení 113 kg pum při přípravách na očekávanou Japonskou invazi. Další letouny byly dodány do Austrálie, 38 kusů do Turecka, 6 kusů do Portugalska, 3 kusy do Íránu, kde se uplatnily při obraně základny Habbaniya obsazené v květnu 1941 iráckými vzbouřenci. Čtyři letouny AS. 10 používali Svobodní Francouzi a dva jednotky USAAF v Anglii.
Po válce roku 1946 koupilo Nizozemské letectvo 20 kusů Mk. I a 1 kus Mk. +moreV. Jeden Oxford létal i v Československu pod označením D-42. V Británii a Jižní Africe přešlo asi 50 letounů do civilní služby a některé letouny pak byly přestavěny na dopravní AS. 64 Consul. Z RAF byly poslední cvičné Oxfordy vyřazeny roku 1954.
Výrobce
Airspeed Ltd. v Portsmouthu - 4961 strojů z toho 988 Mk.II a 247 Mk.V
V licenci:
de Havilland 1515 strojů z toho 575 Mk.II a 2 Mk.V
Percival Aircraft 775 Mk.I, 573 Mk.II a 6 MK.V
Standard Motors 750 Mk.I
Celkem bylo vyrobeno 8582 Oxfordů - 6189 Mk.I, 2136 Mk.II a 257 Mk.V
Specifikace
Oxford AS.10 Údaje dle
Technické údaje
Osádka: * Rozpětí: 16,26 m * Délka: 10,52 m * Výška: 3,35 m * Nosná plocha: 32,34 m² * Hmotnost prázdného letounu: 2440 kg pro Mk. I / 2572 kg pro Mk. +moreV * Vzletová hmotnost: 3447 kg pro Mk. I / 3630 kg pro Mk. V * Pohonná jednotka:.
Výkony
Maximální rychlost ve 2530 m: 293 km/h pro Mk. I / 303 km/h pro Mk. +moreII / 325 km/h pro Mk. V * Výstup do 3050 m: 12,5 min pro Mk. I / 12 min pro Mk. II / 6 min pro Mk. V * Dostup: 5850 m pro Mk. I / 5945 m pro Mk. II / 6400 m pro Mk. V * Vytrvalost: 5 hodin pro Mk. I / 5,5 h pro Mk. II / 5 h pro Mk. V.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=https://www.valka.cz/Airspeed-Oxford-Mk-I-t6612#398821]Airspeed Oxford Mk.I[/url]
Kategorie:Britská cvičná letadla Kategorie:Dopravní letadla Oxford