Albánci v Rakousku

Albánci v Rakousku (německy: Albaner in Österreich; albánsky: Shqiptarët në Austri) jsou migranti albánského původu a jejich potomci žijící v Rakousku. Většina z nich pochází z Kosova a Severní Makedonie, menší část poté pochází přímo z Albánie a dalších území Balkánu osídlených albánskou komunitou. V Rakousku jich žije okolo 80 tisíc.

Historie

Na konci 14. +more století se Osmané poprvé dostali na území albánských pevností. Dne 2. března 1444 se albánský princ Gjergj Kastrioti, známý jako Skanderbeg, založil Ligu v Lezhë. Tato obranná aliance přivedla Osmanskou říši několikrát na pokraj kolapsu a dokázala zadržet islámskou teokracii na dalších 35 let. Vojenské úspěchy Skanderbega z něj během života vytvořily symbol křesťanství a obránce víry. Po jeho smrti v roce 1479 padla poslední samostatná albánská pevnost ve Skadaru a Albánie spadla pod osmanskou nadvládu na následujících 400 let. Nicméně během let Albánci stále bojovali za nezávislost a to až do roku 1912, kdy byla oficiálně vyhlášena nezávislost celého území. Během let bylo uspořádáno celkem 34 povstání, během kterých napadali Osmany a často dostávali finance a vojenskou podporu právě od Rakouska-Uherska.

Giorgio Basta pocházel z albánské šlechtické rodiny a byl vůdcem hlavní habsburské armády během dlouhých válek s Osmanskou říši. Arcivévoda Ferdinand II. +more, syn císaře Ferdinanda I. , viděl sám sebe jako následovníka Skanderbega. Habsburkové odolávali osmanským nájezdům často úspěšně. Ferdinand přinesl meč a helmu Skanderbega, které jsou vystavené ve Vídni dodnes. Velká turecká válka, během které se odehrálo i několik vzpour albánského obyvatelstva, skončila pro Osmany prohrou. Vítězství Rakousku přineslo rozkvět říše a začalo období úpadku vojenství v Osmanské říši.

V Rakousku žilo v roce 2017 celkem 24 445 osob s kosovským občanstvím a 31 809 obyvatel, kteří se v Kosovu narodili. Asi 2 tisíce dalších Albánců se přihlásilo k občanství v Severní Makedonii. +more Mimo jiné zde žilo 2 378 osob z Albánie a 3 861 osob, které se narodili v Albánii.

Od 15. +more prosince 2010 bylo lidem albánské národnosti povoleno vstoupit na území Rakouska bez víza, pokud byl účelem cesty turismus či práce a pokud na území strávili maximálně 90 dní v roce. Předpokladem je cestování s biometrickým pasem. Na hranicích může být po Albáncích vyžadováno doložení dokladu o financování jejich pobytu a cesty, cestovní doklady a důvod cesty do země.

Azyl pro Albánce byl velmi omezen, v roce 2009 byl udělen 68 lidem, zatímco v letech 2010 a 2011 už jen 17 lidí. Více než 10 kladně vyřízených žádostí o azyl bylo jen v roce 2010.

Demografie

Významné osobnosti

Věda

Alessandro Goracuchi - albánský vědec, doktor a diplomat

Vojenství

Giorgio Basta

Umění

Carl von Ghega - albánsko-rakouský šlechtic a stavitel železnice v Semmeringu

Kinematografie

Aleksandër Moisiu - divadelní herec

Fotbaloví hráči původem z Kosovo a Albánie

Soubor:Eldis Bajrami, FC Admira Wacker Mödling 2015-2016 (01). jpg|Eldis Bajrami Soubor:20141012 1557 U21 AUT COD 4082. +morejpg|Sinan Bytyqi Soubor:Ronald Gercaliu. JPG|Ronald Gërçaliu Soubor:SV Mattersburg vs FK Dukla Banská Bystrica 2013-06-21 (78). jpg|Dukagjin Karanezi Soubor:AtdheNuhiu1 (cropped). jpg|Atdhe Nuhiu Soubor:FIFPro Tournament 2015, AUT vs. UKR 2015-06-26 (28). jpg|Lumbardh Salihu Soubor:Benjamin Sulimani - Österreich U-21 (1). jpg|Benjamin Sulimani Soubor:Benefizgrillerei (2019) 20. jpg|Albert Vallci Soubor:Austria national under-21 football team - Teamcamp October 2019 (56). jpg|Vesel Demaku Soubor:FC Liefering gegen Floridsdorfer AC (15. August 2017; Albin Gashi) 21. jpg|Albin Gashi.

Reference

Kategorie:Albánci podle zemí Kategorie:Imigranti v Rakousku