Aleksandar Deroko
Author
Albert FloresBiografie
Jeho rodina byla benátského původu. Sám Aleksandr nebyl dobrým studentem na střední škole. +more Před vypuknutím první světové války se zapsal na studia technické fakulty Univerzity v Bělehradu. Během války se stal dobrovolníkem v dělostřelectvu. Převelen byl do Skopje, kde sloužil v jednotce o 1300 lidech. V roce 1915 byl poslán na studia do Francie a neúčastnil se proto stažení srbské armády na Korfu. Později bojoval na Soluňské frontě.
Architekturu následně studoval v Římě, v Praze, Brně a v Bělehradu, kde svá studia v roce 1926 zakončil. Poté ještě strávil nějakou dobu jako stipendista v Paříži, kde se věnoval studiu byzantské architektury. +more O rok později navrhl první objekt, kterým se stal dům plukovníka Elezoviće v Bělehradě. Za ní získal různá ocenění a dostal se do lepšího povědomí jugoslávské architektonické obce.
V roce 1930 se stal univerzitním profesorem v Bělehradě; vyučoval středověkou a byzantskou architekturu. Spolu s Bogdanem Nestorovićem vypracoval v téže době projekt chrámu svatého Sávy, který byl ohodnocen druhou cenou, ale i přesto byl nakonec realizován. +more Od roku 1956 byl členem SANU. Deroko napsal řadu knih, mezi které patří Středověké hrady na Dunaji (1964), nebo Mangupluci oko Kalemegdana (1987). Jednu knih věnoval také i klášterům na hoře Athos, které za svůj život několikrát navštívil.
Tvorba
Aleksandar Deroko se věnoval především církevním stavbám, mezi které patřily např.
* Chrám svatého Sávy v Bělehradě (spolu s Bogdanem Nestorovićem). * Bohoslovecký internát v Bělehradě spolu s Petrem Anagostijem. +more * Památník kosovských hrdinů na Gazimestanu (1952). * část kláštera Žiča. * Chrám Proměnění Páně v Novém Sarajevu. * Kaple Vidovdanských hrdinů, kde byl pohřben Gavrilo Princip. * Dům plukovníka Elezoviće v Bělehradu * Nikolajevićův dům v Bělehradě.