Chrám svatého Sávy

Katedrální chrám svatého Sávy je (v současné době budovaný) největší srbský pravoslavný chrám; po svém dokončení by se měl stát největším jak na Balkáně, tak v pravoslavném světě vůbec.

Poloha

Nachází se ve východní části Svatosávského náměstí (Svetosavski trg) v Bělehradě, v městské části Vračar. Budován je (s přestávkami) již několik desetiletí; a to na místě, kde se věří, že byly roku 1595 Sinanem Pašou spáleny ostatky zakladatele SPC, svatého Sávy (Rastka Nemanjiće). +more V jeho blízkosti se severním směrem nachází náměstí Slavija.

Rozměry

Výstavba chrámu v roce 1989. +more Monumentální chrám s jedinou masivní kupolí doplňují po obvodu čtyři zvonice, každá s výškou 44 m. Samotná kupole chrámu se nachází ve výšce 70 m, hlavní pozlacený křiž je vysoký 12 m a váží čtyři tuny. Celková výška stavby tak činí 82 m, v nadmořské výšce 134 m n. m. Díky tomu je chrám nápadným objektem na bělehradském panoramatu a je dobře viditelný i ze všech hlavních komunikací, které vedou do města. Chrám je budovaný z betonu (s výjimkou základů, které jsou cihlové). Masivní kupole je postavená na čtyřech betonových obloucích, který každý váží 400 tun.

Chrám zabírá plochu o rozloze 3500 m2. Ve směru východ-západ je dlouhý 91 m a ve směru sever-jih 81 m. +more Kupole zdobí osmnáct pozlacených křížů ve třech velikostech a zvonů má chrám celkem čtyřicet devět. Pro chrám svatého Sávy je nechala odlít společnost Grassmayr v Rakousku. Krypta pod chrámem se nachází v hloubce 6 m pod terénem. Původní hloubka 17 m nebyla realizována z geotechnologických důvodů.

Chrám pojme celkem 10 000 věřících. Betonový skelet chrámu je obložen bílým mramorem a žulou, částečně byl mramor dovezen ze Slovinska. +more Po dokončení chrámu bude uvnitř kopule vyobrazen Krist pantokrator. Interiér má být vyzdoben výhradně rozsáhlými mozaikami. Hlavní mozaiku Ježíše Krista darovala pro bělehradský chrám firma Gazpromněft.

Historie

Interiér katedrály +morejpg|vlevo|náhled'>Chrám svatého Sávy v noci První společnost pro výstavbu chrámu na Vračaru vznikla v roce 1895, teprve v roce 1905 však byla současná plocha volná pro výstavbu chrámu. V roce 1905 se uskutečnila architektonická soutěž na stavbu kostela, všech pět návrhů však bylo odmítnuto. Následně možnost výstavby zastavily první a druhá balkánská válka a první světová válka.

Chrám začal být budován po jejím skončení, avšak kvůli tíživým okolnostem pokračovala realizace stavby pomalu. Druhá architektonická soutěž, do které se přihlásilo celkem 22 návrhů, byla vypsána v roce 1926. +more Nebyla sice udělena první ani třetí cena, nakonec zvítězil návrh z druhého místa od architekta Bogdana Nestoroviće. Podle tohoto návrhu měl chrám pojmout 4-6 tisíc lidí. V roce 1930 začal být tento návrh realizován pod dohledem dvou architektů (kromě Nestoroviće finální návrh realizoval rovněž Aleksandar Deroko) a stavbyvedoucího Vojislava Zađiny. O pět let později byl položen základní kámen chrámu.

V roce 1939 byly základy chrámu vysvěceny patriarchou Gavrilem. Zdi chrámu byly budovány z kamene, nosné sloupy z armovaného betonu. +more V roce 1940 byl objednán mramor z Itálie na obklad chrámu. Výstavba nicméně probíhala velice pomalu a přerušila ji nakonec druhá světová válka. Německé okupační síly využívaly nedokončený chrám jako parkoviště. Stejné využití měly základy chrámu i poté, co město osvobodili partyzáni. Následně se zde nacházel sklad.

Během socialistické Jugoslávie byla výstavba zcela zastavena. V roce 1984 získala Srbská pravoslavná církev po mnoha neúspěšných pokusech povolení od bělehradské radnice pokračovat ve výstavbě kostela. +more Architektem, který se stavby ujal, byl Branko Pešić. O rok později se na improvizovaném pódiu uprostřed staveniště konala pravoslavná liturgie, které se účastnilo několik tisíc lidí na místě a další desítky tisíc v jejím okolí. K velkému zrychlení prací došlo ve druhé polovině 80. let, především pak v roce 1989. Zdi chrámu se velmi rychle podařilo dobudovat do plánované výšky. Samotná kupole chrámu byla celá, včetně měděné střechy, dokončena mezi listopadem 1988 až únorem 1989 na zemi a poté vyzvednuta na finální místo. Její zvedání probíhalo celkem dvacet dní a bylo načasováno tak, aby skončilo na Vidovdan. O dokončení kupole, vážící 4000 tun a umístění masivního kříže od akademického sochaře Nebojši Mitriće v květnu a červnu 1989 na její vrchol srbská média intenzivně informovala. 25. června 1989 byl chrám vysvěcen. V letech 1991-1993 byl objednán mramor z Řecka na obložení čtyř zvonic.

Těžké ekonomické podmínky v zemi v 90. letech a následné bombardování Jugoslávie v roce 1999 donutily srbský stát a pravoslavnou církev přerušit stavbu chrámu. +more Ta byla obnovena teprve až po roce 2000, po jednáních mezi tehdejším premiérem Zoranem Đinđićem a představiteli SPC. V roce 2001 bylo ustanoveno Konsorcium pro financování výstavby chrámu.

Exteriér chrámu byl realizován v letech 2002 až 2004. Na mramorovém obkladu chrámu se podílelo čtrnáct firem, z toho tři zahraniční. +more Stavební práce na interiéru nebyly nicméně dosud dokončeny. Podle aktuálních plánů má být dokončen v roce 2022. Srbská vláda v druhé dekádě 21. století zajistila financování dokončení chrámu; v roce 2016 bylo nezbytné vydat ještě 19 milionů EUR, z nichž čtyři miliony poskytly formou daru ruské subjekty. Zbytek prostředků bude zajištěno z darů ze srbské strany.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Stavby v Bělehradě Kategorie:Pravoslavné chrámy v Srbsku Kategorie:Náboženství v Bělehradě Kategorie:Kostely zasvěcené svatému Sávovi Kategorie:Srbská pravoslavná církev Kategorie:Kostely z 20. +more století Kategorie:Postaveno v Srbsku 1935.