Alexandre Yersin

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Alexandre Yersin byl švýcarský lékař a výzkumník, který se proslavil svými příspěvky v oblasti mikrobiologie a epidemiologie. Narodil se v roce 1863 ve švýcarském městě Lausanne a studoval medicínu na univerzitách v Paříži a Marburgu. V roce 1887 se přestěhoval do Francouzské Indočíny (dnešního Vietnamu), kde pracoval jako lékař a výzkumník. Yersin je nejznámější jako objevitel bakterie Yersinia pestis, která způsobuje mor. V roce 1894 se mu podařilo izolovat tuto bakterii ze vzorků postižených lidí a dokázal ji identifikovat jako příčinu morových epidemií. Jednalo se o významný objev, který měl velký dopad na medicínu a veřejné zdraví. Kromě své práce v oblasti moru se Yersin také zabýval výzkumem dalších infekčních chorob, jako je tuberkulóza a cholera. Vyvinul vakcínu proti jícnové angíně a v některých oblastech Asie bojoval proti úmrtím způsobeným tímto onemocněním. Yersin byl také zastáncem výzkumu přírodních látek a jejich možného využití v lékařství. Podařilo se mu izolovat látku z krevet, která se ukázala jako účinná proti malárii, a také zkoumal vlastnosti chininu, přírodního sloučeniny používané proti malárii. Alexandre Yersin zemřel v roce 1943 ve švýcarském městě Nyon, zanechal po sobě bohaté dědictví v oblasti medicíny a výzkumu infekčních chorob. Jeho přínos k epidemiologii je široce uznáván a dodnes je považován za jednoho z předních vědců své doby.

Alexandre Emile Jean Yersin (22. září 1863 Aubonne - 1. března 1943 Nha Trang) byl francouzsko-švýcarský lékař a bakteriolog. Jeho jméno nese tyčinkovitá bakterie Yersinia pestis, původce dýmějového moru.

Život

Narodil se ve Švýcarsku v rodině francouzského původu jako nejmladší ze tří sourozenců. Otec zemřel krátce před jeho narozením a matka si pak otevřela dívčí internátní školu v Morges. +more Po středoškolských studiích v Lausanne a Marburgu vystudoval medicínu v Paříži. Pod vedením Louise Pasteura se podílel na výzkumu očkování proti vzteklině. V roce 1888 získal doktorát a navštěvoval bakteriologický kurz v laboratořích Roberta Kocha v Berlíně. Aby mohl vykonávat lékařskou profesi ve Francii, stal se francouzským občanem. V roce 1889 začal působit v Pasteurově ústavu a spolu s Emilem Rouxem objevil záškrtový toxin. vlevo.

V roce 1890 odjel poprvé do Francouzské Indočíny jako lékař společnosti Messageries Maritimes, která se plavila mezi Saigonem a Manilou. Několik následujících let strávil cestováním po středovietnamské vysočině. +more Zúčastnil se několika výzkumných expedic do vnitrozemí. Shromáždil data o topografii, flóře, fauně, klimatu, možných nalezištích rud, možných trasách pro silnice. Získal i antropologické a sociologické údaje o domorodých kmenech. V této době také objevil lokalitu, kde se dnes nachází město Da Lat, a doporučil vietnamské vládě, aby zde vybudovala horské letovisko.

V roce 1894 byl vyslán francouzskou vládou do Hongkongu. Jeho úkolem bylo studovat příčiny morové epidemie a navrhnout metody na jeho potlačení. +more Dne 20. června 1894 se mu podařilo izolovat patogen z infikovaných lymfatických uzlin obětí moru, který původně pojmenoval Pasteurella pestis. Objevil, že mikroby způsobující dýmějový mor jsou přítomné i u krys, čímž zdůraznil možné způsoby přenosu. Ve stejné době a se stejným cílem pracovala v Hongkongu japonská výzkumná skupina vedená profesorem Shibasaburo Kitasato, která rovněž zjistila v krvi pacientů baktérie a označila je za možnou příčinu moru. Tento patogen se později ukázal být náhodným společníkem choroby, ale Kitasato byl dlouho považován za spoluobjevitele bakterie moru. V roce 1970 získala bakterie své současné jméno Yersinia pestis, na památku Yersinových zásluh. Od roku 1895 do roku 1897 Yersin pokračoval ve studiu dýmějového moru. V roce 1895 se vrátil do Pasteurova institutu v Paříži a se svými spolupracovníky připravil první protimorové sérum. Ve stejném roce se vrátil do Indočíny, kde zřídil malou laboratoř v Nha Trangu na výrobu séra (v roce 1905 se tato laboratoř stala pobočkou Pasteurova institutu). Yersin toto sérum vyzkoušel při epidemiích v Kantonu a Amoy v roce 1896 a v Bombaji v Indii v roce 1897, ale s neuspokojivými výsledky.

Poté, co se rozhodl zůstat ve své adoptivní zemi, aktivně se podílel na vytvoření lékařské školy Hanoji v roce 1902 a byl jejím prvním ředitelem až do roku 1904. V letech 1904 až 1924 vedl pobočky Pasteurova institutu v Saigonu a Nha Trangu. +more Yersinův dům v Nha Trangu kolem roku 1900 (zničen v roce 1975)) .

Jeho život byl spjat s Nha Trangem více než půl století. Záhy se naučil plynně vietnamsky. +more Jeho hlavní zájem se začal postupně měnit. Zabýval se zemědělskými projekty v Indočíně, věnoval se agronomii. Byl průkopníkem v pěstování kaučukovníků (Hevea brasiliensis) dovezených z Brazílie a pokusil se v Indočíně, kde byl častý výskyt malárie, rozšířit pěstování chinovníku. Zajímal se také o fyziku, astronomii, meteorologii, bezdrátovou telegrafii. Ve svém domě měl mnoho přístrojů a jemné mechaniky.

V roce 1916 byl přijat za člena korespondenta francouzské Akademie věd v Paříži. V roce 1933 byl jmenován členem vědecké rady Pasteurova ústavu v Paříži, kam se vracel jednou za rok plnit své pracovní závazky. +more Naposledy navštívil Francii v roce 1940.

Zemřel 1. března 1943 v Nha Trangu. +more Jeho hrob se nachází nedaleko Nha Trangu. Byl podle svého přání pohřben hlavou k zemi, aby tak mohl, jak uvádí kniha Non nuoc Viet Nam, navždy objímat svou druhou vlast.

V Nha Trangu je dnes Muzeum Alexandra Yersina v sousedství Pasteurova ústavu. Nová budova z roku 1997 nahradila původní Yersinův dům, který byl v roce 1975 zničen během války. +more Muzeum zachycuje jeho život, vědecká díla i jeho četné výzkumy, kromě toho je zde vystaveno několik dopisu z jeho korespondence psané matce, laboratorní vybavení, jeho osobní předměty a zmenšená kopie člunu, kterou mu věnovali místní rybáři. Vietnamci ho oslovovali jako ong Nam (pan Nam). Epitaf na jeho náhrobku ho vystihuje jako vietnamským lidem milovaného dobrodince a lidumila.