Alexej Kosygin
Author
Albert FloresAlexej Nikolajevič Kosygin ( Petrohrad - 18. prosince 1980, Moskva) byl sovětský politik, funkcionář Komunistické strany Sovětského svazu. Byl členem ÚV KSSS (1939-1980), kandidátem politbyra (1946-1948, 1952-1953, 1957-1960), členem politbyra (1948-1952, 1960-1980). V letech 1964 až 1980 byl předsedou Rady ministrů Sovětského svazu, tj. vlády SSSR.
Vzestup
Během čistek kolem roku 1937 prodělal závratnou kariéru. Od roku 1935 pracoval v textilních závodech v Leningradské oblasti. +more Od roku 1939 byl členem sovětského kabinetu (rada lidových komisařů SSSR, RLK) jako lidový komisař textilního průmyslu (1939-1940).
Svým kariérním vzestupem v leningradské oblasti byl spojen se stranickou klikou A. A. +more Ždanova, tak jako N. A. Vozněsenskij, A. A. Kuzněcov a další. Toto politické seskupení v letech 1939-1949 zaujalo důležité místo v sovětské mocenské hierarchii a aktivně vstupovala do mocenských bojů v Kremlu. Kosygin se stal Stalinovým favoritem a specialistou na lehký a spotřební průmysl, státní finance a plánování.
Během pozdního stalinismu působil v řadě klíčových funkcí. Vykonával funkci náměstka předsedy rady lidových komisařů (RLK) SSSR (1940-1953), předsedy RLK RSFSR (1943-1946), ministra financí (1948) a vedl různá specializovaná byra resortních ministrů v Radě ministrů SSSR.
Zásadním zlomem v jeho kariéře byla Ždanovova smrt v roce 1948, leningradská aféra (1949-1950) a vzestup kliky kolem Gregorije Malenkova a Lavrentije Beriji. Tehdy částečně ztratil Stalinovu důvěru a jeho život visel na vlásku. +more Sám si nebyl jistý svým dalším setrváním ve vrcholné politice a vůbec na svobodě.
Na XIX. +more sjezdu KSSS v říjnu 1952 se jeho politický pád projevil ztrátou členství v novém politbyru (prezidiu ÚV). Po Stalinově smrti, když došlo k dělení moci mezi jeho pohrobky, byl Kosygin opominut úplně a přestal být i kandidátem předsednictva ÚV.
V prvních letech po Stalinově smrti 1953-1957 se propadl na žebříčku, i když znovu byl jmenován náměstkem předsedy Rady ministrů SSSR a později se spolupodílel na vytváření plánů rozvoje ekonomiky. Cestu do předsednictva mu otevřely dramatické zvraty ve vztazích uvnitř předsednictva ÚV KSSS - pád starých členů politbyra Molotova, Kaganoviče, Malenkova, oslabení pozic mladých technokratů M. +more G. Pervuchina, a M. Z. Saburova v roce 1957.
Předseda vlády
Kosygin a americký prezident Lyndon B. +more Johnson v roce 1967 na Glassboro Summitu Chruščov, který upevňoval své pozice ve vládním kabinetu, se potřeboval opřít o zkušené ekonomy a znalce sovětského hospodářství. Jedním z nich se stal i Kosygin. Postupně vystoupal na post prvního náměstka předsedy Rady ministrů - tedy přímo Chruščova. Vzhledem k tomu, že se Chruščov zabýval zejména řízením zahraniční politiky a stranického aparátu, na ekonomiku (mimo experimenty v zemědělství) mu příliš času nezbývalo. Kosygin tak začal fakticky plnit úlohu předsedy vlády.
Když byl v říjnu 1964 Chruščov stranickou oligarchií svržen, Kosygin byl jmenován předsedou Rady ministrů oficiálně. V zemi se vytvořilo kolektivní vedení, v jehož čele stanul triumvirát Brežněva, Kosygina a Nikolaje Podgorného, doplněný Michailem Suslovem, A. +more Šeljepinem a dalšími členy politbyra. Zpočátku se zdálo, že Kosygin nahradí nevýrazného Brežněva, ale opak se stal realitou.
V prvních letech působení v úřadu vystupoval aktivně a předkládal řadu návrhů na reformu ekonomiky. Hlavní slovo si také přisvojil v otázkách zahraniční politiky. +more Nenalezl však podporu ani u sovětské technokracie či regionech a už vůbec ne uvnitř stranického aparátu ÚV. Konzervativní postoj Brežněva a jeho politbyra však hlubším a systémovým změnám zabránil. Stal se tak pouhým vykonavatelem stranických rozhodnutí a jeho význam pozvolna upadal.
Ještě během řešení krize v ČSSR v období pražského jara vystupoval s Brežněvem jako rovnocenný partner. Proslulou se stala jeho neformální návštěva Československa spojená s ozdravným pobytem v Karlových Varech. +more Jeho postoj k československým reformám však nebyl oproštěn od sovětských dogmat, a proto vystupoval proti dubčekovské politice, i když se v Kremlu řadil mezi umírněné a odpůrce unáhleného vojenského řešení. Nakonec on i váhavý Brežněv byli přesvědčeni jestřáby a dali souhlas k vojenskému zásahu.
Konec kariéry
Kolektivní vedení však brzy vzalo za své. Stále více se ocital pod palbou stranických aparátčíků. +more Brežněv se všemožně snažil oslabovat jeho úlohu, i když k samotnému odvolání se dlouho neodhodlal. V sedmdesátých letech se zhoršoval Kosyginův zdravotní stav a přišel o zásadní vliv na sovětskou politiku. Stagnaci ekonomiky již nemohl ovlivnit.
Krátce před smrtí byl v tichosti zbaven svého úřadu i členství v politbyru. Jeho nástupcem se stal Brežněvův chráněnec Nikolaj Alexandrovič Tichonov. +more Teprve smrt mu přinesla větší publicitu - byl slavnostně pohřben vedle Leninova mauzolea u Kremelské zdi. Takovéto pocty se dostalo jen několika desítkám sovětských státníků.
Vyznamenání
Sovětská vyznamenání
51x51pixelů Hrdina socialistické práce - 20. +more února 1964 a 20. února 1974 * 60x60pixelů Leninův řád - 7. dubna 1939, 22. února 1944, 20. února 1954, 20. února 1964, 20. února 1974 a 2. prosince 1974 * 60x60pixelů Řád Říjnové revoluce - 20. února 1979 * 60x60pixelů Řád rudého praporu - 7. března 1943.
Zahraniční vyznamenání
60x60pixelů Řád Klementa Gottwalda (Československo) - 21. +more února 1979 * 60x60pixelů Řád Bílého lva I. třídy (Československo) - 1970 * 60x60pixelů velkokříž Řádu peruánského slunce (Peru) * 60x60pixelů Řád za zásluhy Polské republiky (Polsko).
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. rozhlas. +morecz/plus/portrety/_zprava/alexej-kosygin-ja-nejsem-politik-ja-jsem-inzenyr--1565602]Já nejsem politik, já jsem inženýr[/url] pořad Českého rozhlasu Plus, obsahuje množství podrobných informací o životě Alexeje Kosygina, o jeho působení na sovětskou i mezinárodní politiku.
Kategorie:Sovětští politici Kategorie:Sovětští ministři Kategorie:Ministři financí Kategorie:Premiéři Ruska Kategorie:Ruští inženýři Kategorie:Osobnosti studené války Kategorie:Členové KSSS Kategorie:Nositelé Řádu rudého praporu Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu peruánského slunce Kategorie:Nositelé Leninova řádu Kategorie:Hrdinové socialistické práce (SSSR) Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva I. +more třídy Kategorie:Nositelé Řádu Klementa Gottwalda Kategorie:Nositelé Řádu za zásluhy Polské republiky Kategorie:Nositelé Řádu Říjnové revoluce Kategorie:Narození 1904 Kategorie:Narození 21. února Kategorie:Narození v Petrohradu Kategorie:Úmrtí 1980 Kategorie:Úmrtí 8. prosince Kategorie:Úmrtí v Moskvě Kategorie:Pohřbení u Kremelské zdi Kategorie:Muži.