Alfred Montenuovo

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Alfred 2. kníže Montenuovo (Alfred Adam Vilém Jan Maria 2. kníže z Montenuova / Alfred Adam Wilhelm Johann Maria 2. Fürst von Montenuovo) (16. září 1854, Vídeň - 6. září 1927, Vídeň) byl rakouský šlechtic a dvořan s blízkými příbuzenskými vztahy k rodině Habsburků. Po otci byl dědicem titulu knížete (1895) a na konci vlády Františka Josefa zastával funkci císařského nejvyššího hofmistra (1909-1917).

+more images (2)

Životopis

Zámek Margarethen am Moos (Dolní Rakousko) Pocházel z německého šlechtického rodu Neippergů, který od roku 1864 užíval italskou podobu příjmení Montenuovo s knížecím titulem. +more Byl vnukem generála Adama Alberta Neipperga (1775-1829) a jeho druhé manželky, arcivévodkyně Marie Luisy (1791-1847), bývalé francouzské císařovny. Narodil se ve Vídni jako jediný syn rakousko-uherského generála knížete Viléma Albrechta Montenuova (1819-1895) a jeho manželky Juliany, rozené hraběnky Batthyány-Strattmann (1827-1871).

Palác Montenuovo ve Vídni Alfred studoval soukromě, po maturitě na prestižním Skotském gymnáziu ve Vídni pokračoval ve studiích práv na univerzitách v Bonnu a Heidelbergu, která ale nedokončil. +more Po dosažení plnoletosti převzal správu statků zděděných po matce a od mládí se pohyboval v prostředí císařského dvora, kde dosáhl čestných hodností c. k. komořího (1881) a tajného rady (1896). V letech 1896-1897 byl nejvyšším hofmistrem arcivévody Otty, poté byl od roku 1898 po boku knížete Rudolfa z Lichtenštejna druhým nejvyšším hofmistrem. Nakonec byl po Lichtenštejnově úmrtí jmenován prvním císařským nejvyšším hofmistrem (1909-1917). Mezitím se stal také členem rakouské Panské sněmovny, kde získal doživotní (1899) a později i dědičné členství (1907). Ačkoli se z přísně genealogického hlediska sám nemohl pyšnit ukázkovým rodokmenem, ve vysokých úřadech byl striktním zastáncem starého dvorského ceremoniálu (tzv. španělská etiketa) a přísného dodržování hierarchie. V posledních letech života císaře Františka Josefa měl tak rozhodující podíl na izolaci starého mocnáře nejen vzhledem k širší veřejnosti, ale i k mladším generacím císařské rodiny. To se projevilo především v nepřátelském vztahu vůči následníkovi trůnu Františku Ferdinandovi. Z titulu své funkce byl Montenuovo organizátorem následníkova prohlášení o rezignaci na dědické nároky pro potomstvo (tzv. renunciace, 1900) těsně před jeho sňatkem s hraběnkou Žofií Chotkovou Svůj poměr k následníkovi trůnu a jeho manželce dal Montenuovo najevo později především organizací pohřbu po atentátu v Sarajevu. Po úmrtí císaře Františka Josefa v listopadu 1916 setrval Montenuovo formálně ještě několik měsíců ve funkci nejvyššího hofmistra, vystřídán byl až v únoru 1917. Po zániku monarchie žil v soukromí, pobýval střídavě na svých statcích a ve Vídni. Zemřel na následky infarktu v září 1927 ve věku nedožitých 73 let ve svém paláci ve Vídni, pohřben byl na panství Bóly v Maďarsku.

Majetek

Ještě jako nezletilý zdědil po matce v roce 1871 velkostatek Margarethen am Moos v Dolním Rakousku nedaleko od Vídně. Díky matce byl také významným pozemkovým vlastníkem v Uhrách, kde mu ve třech župách patřilo přes 13 000 hektarů půdy na několika velkostatcích. +more Zde byl majitelem zámku ve městě Németbóly poblíž Pécse. Další dědictví v Horním Rakousku (Peuerbach, Schmiding) prodal v letech 1881-1882. Letním sídlem byl zámek v Margarethen am Moos, jinak rodina pobývala ve vídeňském paláci v ulici Löwelstrasse č. p. 6.

Important

Württemberské království

Pécs

Zbraslav

Rakousko

Řád sv. Alexandra Něvského

Rodina

Knížecí erb rodu Montenuovo V roce 1879 se ve Vídni oženil s hraběnkou Františkou Marií Stefanií Kinskou z Vchynic a Tetova (1861-1935), dcerou knížete Ferdinanda Bonaventury Kinského. +more Františka jako Alfredova manželka užívala titul princezny, od roku 1895 kněžny Montenuovo. Mezitím se stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže, v roce 1905 obdržela Alžbětin řád I. třídy. Za první světové války se také angažovala ve vedení rakouského Červeného kříže. Z jejich manželství se narodily čtyři děti:.

* 1. Juliana Rosa Františka (1880 - 1961), c. +more k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, I. ⚭ Dionýs Maria (Dénes) hrabě Drašković z Trakošćanu (1875 - 1909), c. k. komoří, nadporučík, dědičný člen uherské Sněmovny magnátů, II. ⚭ 1914 Karel Bedřich kníže z Oettingen-Wallersteinu (1877 -1941), dědičný člen horní komory parlamentu v Bavorsku a Württembersku, majitel velkostatků Hluboš a Zbraslav * 2. Marie (1881 - 1954), dáma Řádu hvězdového kříže, ⚭ 1909 František Maria hrabě Ledebour-Wicheln (1877 - 1954), c. k. komoří, major * 3. Ferdinand Bonaventura František Alfred 3. kníže Montenuovo (1888 - 1951), ⚭ 1927 Ilona baronka Solymossyová (1895 - 1988) * 4. Františka de Paula Marie Luisa (1893 - 1972), ⚭ 1918 Leopold Vilibald Maria princ z Lobkowicz (1888 - 1933), c. k. komoří, nadporučík, majitel velkostatků Dolní Beřkovice a Vintířov.

Prostřednictvím své manželky získal příbuzenské vazby na významné představitelé vysoké šlechty v Čechách, jeho švagry byli kníže Karel a hrabě Ferdinand Kinští, kníže František Josef z Auerspergu nebo rakousko-uherský ministr zahraničí hrabě Otakar Černín.

Řády a vyznamenání

Kníže Alfred Montenuovo +morejpg|náhled|vpravo|Alfredova_manželka_kněžna_Františka_Montenuovo,_rozená_Kinští'>Kinská (1861 1935) Vzhledem ke svému vysokému postavení u císařského dvora obdržel řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i od zahraničních panovníků.

Rakousko-Uhersko

+moreStef. Ungh. _-_GC. png'>60x60pixelů velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána (1908) * 60x60pixelů Řád zlatého rouna (1900) * 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1897).

Zahraničí

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

Kníže Alfred Montenuovo na webu rakouského parlamentu [url=https://www. parlament. +moregv. at/WWER/PARL/J1848/Montenuovo. shtml]dostupné online[/url] * Rodokmen rodu Neipperg (Montenuovo) [url=http://w. genealogy. euweb. cz/austria/neipperg2. html]dostupné online[/url].