Ferdinand Bonaventura Kinský

Životopis

Kníže Ferdinand Kinský v dětském věku (litografie Josef Kriehuber, 1846) Pocházel z knížecí větve starého českého rodu Kinských, narodil se jako jediný syn knížete Rudolfa Kinského. +more Po předčasné smrti svého otce zdědil ve věku jednoho roku knížecí titul a rozsáhlý majetek v Čechách. Správu majetku převzal po dosažení zletilosti v roce 1856, téhož roku byl jmenován c. k. komořím. Krátce sloužil v armádě, kde dosáhl hodnosti rytmistra, jako univerzální dědic knížecí linie Kinských byl ale z vojska brzy propuštěn. Jako majitel fideikomisu se v roce 1861 stal dědičným členem Panské sněmovny rakouské říšské rady. V roce 1863 byl jmenován c. k. tajným radou. Na rozdíl od několika generací svých předků rezignoval na účast ve státní správě, patřil ale k významným osobnostem veřejného a společenského života v Čechách. V letech 1866-1870 byl poslancem českého zemského sněmu za velkostatkářskou kurii. Jako milovník parforsních honů a sportovního jezdectví se spřátelil s rakouskou císařovnou Alžbětou. Stál u zrodu Velké pardubické steeplechase, která se běžela poprvé roku 1874. V roce 1873 se stal rytířem Řádu zlatého rouna, obdržel také několik vyznamenání od zahraničních panovníků, byl například nositelem španělského Řádu Karla III. .

Zemřel na zámku v Heřmanově Městci 2. ledna 1904 po jezdecké nehodě, podobně jako kdysi jeho děd.

Majetek

Zámek Heřmanův Městec +morejpg|náhled|vlevo|Palác_Kinských_(Vídeň)'>Palác Kinských ve Vídni Kníže Ferdinand Kinský vlastnil několik velkostatků v různých částech Českého království (Česká Kamenice, Zlonice, Heřmanův Městec, Choceň, Rosice, Horažďovice) s celkovou rozlohou přibližně 26 000 hektarů půdy. Po dobu jeho nezletilosti zajišťovala poručnickou správu matka Vilemína, rozená Colloredo-Mansfeldová (1804-1871), která mimo jiné zahájila stavební úpravy na zámku Heřmanův Městec a také koupila Velké Heraltice ve Slezsku, určené jako věno pro nejmladší dceru Rudolfinu (1836-1899), provdanou za císařského nejvyššího hofmistra hraběte Františka Bellegarda.

Samostatným správcem rodového majetku knížecí větve Kinských se Ferdinand Bonaventura stal po dosažení zletilosti v roce 1856. Největší podíl představoval velkostatek Česká Kamenice s rozlohou bezmála 10 000 hektarů půdy, drtivou většinou z toho byly lesy. +more Lesní hospodářství a obchod se dřevem měly v tomto regionu rozhodující ekonomický význam a těmto oborům věnoval Ferdinand Kinský zvláštní pozornost. Po svých rodičích pokračoval také ve zpřístupňování Českého Švýcarska pro veřejnost. Z doby rozvoje masové turistiky ve druhé polovině 19. století pocházejí názvy po členech rodiny Kinských v dodnes vyhledávaných lokalitách v Jetřichovických stěnách (Rudolfův kámen, Vilemínina stěna, Mariina vyhlídka). Zámek v České Kamenici sloužil v té době jen jako správní budova velkostatku. Hospodářským potřebám sloužily také zámky v Rosicích a ve Zlonicích. Nedošlo ani k plánované novogotické přestavbě zámku Budenice na zlonickém velkostatku.

Hlavními sídly knížete Ferdinanda Kinského byly zámky Heřmanův Městec a Choceň, kde došlo ke stavebním úpravám již v době poručnické správy za jeho matky Vilemíny. Svou pozornost věnoval Ferdinand Kinský především zámku v Heřmanově Městci, kde v letech 1865-1868 došlo k rozsáhlým úpravám interiérů. +more Na to navazovala rekonstrukce zámeckého parku (1873-1878). Závěrečné adaptace zámku jsou datovány do let 1889-1890, kdy byla upravena zámecká kaple, zřízena rozsáhlá jídelna ve východním křídle a postaven skleník v zámecké zahradě.

V Praze rodině patřil palác Kinských na Staroměstském náměstí, v němž byla umístěna hodnotná obrazárna. V zimních měsících pobývali Kinští v rodovém paláci na náměstí Freyung ve Vídni, kde také sídlila centrální správa knížecích velkostatků.

Rodina

Dne 5. dubna 1856 se ve Vídni oženil s princeznou Marií Josefou z Lichtenštejna (19. +more září 1835 Vídeň - 11. června 1905 Vinoř), nejmladší dcerou císařského nejvyššího hofmistra prince Karla Františka z Lichtenštejna a jeho manželky Františky, rozené hraběnky Bruntálské z Vrbna. Marie Josefa byla c. k. palácovou dámou, dámou Řádu hvězdového kříže a nositelkou Alžbětina řádu. Z jejich manželství se narodilo sedm dětí. Synové Karel a Rudolf byli postupně dědici knížecího titulu, nejmladší syn Ferdinand zdědil po Lichtenštejnech Moravský Krumlov.

* 1. Vilemína (5. +more dubna 1857 - 1. října 1909, Slatiňany), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1878 princ František Josef z Auerspergu (20. října 1856, Vídeň - 19. listopadu 1938, Slatiňany), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen rakouské panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatků Žleby a Slatiňany * 2. Karel Rudolf Ferdinand 8. kníže Kinský (29. listopadu 1858, Vídeň -11. prosince 1919, tamtéž), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen rakouské panské sněmovny, velvyslanecký rada v Petrohradě a Paříži, rytíř Řádu zlatého rouna, dědic majetku knížecí větve Kinských (Česká Kamenice, Heřmanův Městec, Choceň, Rosice, Zlonice), manž. 1895 Alžběta Wolff-Metternichová z Grachtu (19. listopadu 1874, Münster - 20. března 1909, Luxor) * 3. Rudolf Ferdinand 9. kníže Kinský (11. prosince 1859, Heřmanův Městec - 13. března 1930, Lysá nad Labem), c. k. komoří, poručík, 1919 dědic majetku knížecí větve Kinských (Česká Kamenice, Heřmanův Městec, Choceň, Rosice, Zlonice), dále majitel velkostatků Lysá nad Labem a Benátky nad Jizerou, manž. 1881 Marie hraběnka Wilczeková (24. prosince 1858, Paříž - 27. března 1938, Kremsmünster).

* 4. Františka Marie (26. +more prosince 1861, Vídeň - 11. července 1935), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, nositelka Alžbětina řádu, manž. 1879 kníže Alfred Montenuovo (16. září 1854, Vídeň - 6. září 1927, tamtéž), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen rakouské panské sněmovny, nejvyšší hofmistr císaře Františka Josefa, plukovník císařských gard, rytíř Řádu zlatého rouna * 5. Alžběta Vilemína Marie (4. července 1865, Choceň - 10. července 1941, Opava), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1884 Jan Nepomuk hrabě Wilczek (12. března 1861, Vídeň - 3. září 1929, tamtéž), c. k. komoří, majitel velkostatků Slezská Ostrava a Klimkovice * 6. Ferdinand Vincenc (8. září 1866, Dornau - 3. února 1916, Vídeň), c. k. tajný rada, komoří, podplukovník, císařský nejvyšší štolba, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatku Horažďovice, po spřízněné rodině Lichtenštejnů dědic velkostatku Moravský Krumlov, manž. 1892 Aglaja z Auerspergu (28. března 1868, Teplice - 10. května 1919) * 7. Marie Klotylda (30. května 1878, Heřmanův Městec - 19. července 1945, Bečov nad Teplou), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1897 Otakar Theobald Otto Maria hrabě Černín z Chudenic (26. září 1872, Dymokury - 4. dubna 1932, Vídeň), c. k. tajný rada, komoří, doživotní člen rakouské panské sněmovny, rakousko-uherský ministr zahraničních věcí 1916-1918, majitel velkostatku Vinoř.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www. parlament. +moregv. at/WWER/PARL/J1848/Kinsky_2. shtml]Kníže Ferdinand Kinský na webu rakouského parlamentu[/url] * [url=http://w. genealogy. euweb. cz/bohemia/kinski3. html]Rodokmen knížecí linie rodu Kinských na stránkách genealogy. euweb. cz (Miroslav Marek)[/url] * [url=http://www. genealogics. org/getperson. php. personID=I00044123&tree=LEO]Genealogie - Leo van de Pas[/url].

Ferdinand Bonaventura Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Karla III. +more Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Čeští jezdci Kategorie:Narození v roce 1834 Kategorie:Narození 22. října Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí v roce 1904 Kategorie:Úmrtí 2. ledna Kategorie:Úmrtí v Heřmanově Městci Kategorie:Úmrtí následkem pádu z koně Kategorie:Muži.