Cesko.wiki Rudolf Kinský
Author
Albert FloresŽivotopis
Narodil se v Praze 30. března 1802 v paláci Kinských čp. +more 605/I na Staroměstském náměstí jako starší ze dvou synů později tragicky zesnulého knížete Ferdinanda Jana Kinského (1781-1812) a jeho manželky Karolíny Marie, svobodné paní z Kerpen, která byla dvorní dámou arcivévodkyně Žofie (matky budoucího císaře Františka Josefa I. ). Byl v pořadí 6. knížetem v přímé linii.
V deseti letech osiřel. 12. +more května 1825 se Praze v malostranském kostele sv. Mikuláše oženil s hraběnkou Vilemínou Alžbětou, dcerou c. k. polního zbrojmistra Jeronýma Colloredo-Mansfelda, která se narodila 20. července 1804 a zemřela 3. prosince 1871.
Společně během deseti let zplodili pět dcer a jednoho syna. Nejstarší dcera Marie Karolína (1826-1842), druhorozená Anna (1827-1828) ani třetí v pořadí Vilemína Alžběta (1831-1836) se nedožily dospělosti. +more Vysokého věku se dožila čtvrtá dcera Marie Karolína (1832-1904), provdaná za Theodora Thun-Hohensteina do Choltic, a pátá dcera Rudolfina Karolína (1836-1899), dědička slezského panství Velké Heraltice, roku 1859 provdaná za hraběte Františka Bellegarda, nejvyššího hofmistra císařovny Alžběty.
Dědicem pražských nemovitostí, vídeňského paláce a panství Choceň byl prvorozený a jediný syn Rudolfův, 7. kníže +more_kníže_Kinský'>Ferdinand Bonaventura Kinský (1834-1904), který se oženil s Marií z Liechstensteinu.
Rodina sídlila především v paláci Kinských na Staroměstském náměstí v Praze. Když pominuly důsledky krize z období napoleonských válek a státního bankrotu z roku 1811, hospodářská situace se stabilizovala a šlechtické velkostatky začaly opět prosperovat. +more Ve třicátých letech 19. století Rudolf Kinský rozšířil rodný palác o sousední domy čp. 605/I a 607/I a podle projektu pražského architekta Josefa Ondřeje Krannera dal přistavět dvorní trakt do Týnské uličky. Dále přikoupil velkostatky Horažďovice a Heřmanův Městec. Již roku 1830 dal podle návrhu vídeňského architekta Heinricha Kocha zbudovat na jižním svahu Petřína, na místě bývalých vinic a tzv. Vrabcovny, romantickou Kinského zahradu s můstky, jezírkem a potůčky, a dále dvě letní stavby ve stylu klasicismu: horní velký letohrádek Kinských čp. 98 a spodní hospodářský objekt, zvaný dodnes Švýcárna. Témuž architektu zadal projekt rodinné klasicistní hrobky na místě otcovy tragické smrti ve Veltrusích. Od roku 1824 byl Rudolf Kinský také majitelem zámku Choceň, k němuž vdova Vilemína nechala v letech 1849-1850 přistavět nové pseudogotické křídlo a mariánskou kapli, opět podle návrhu knížecího architekta Kocha.
Rudolf svým dokonalým vystupováním a schopnostmi zapůsobil jako úspěšný diplomat ve službách císaře Františka I. , především jako císařský tajný rada, komoří a rakouský vyslanec v Turíně a Parmě. +more Bydlel rovněž v rodinném paláci Kinských ve Vídni na Freyungu. Byl českým vlastencem, matka jej dala naučit česky z podnětu Josefa Dobrovského, jeho učitelem byl Václav Hanka. Jako teritoriální vlastenec nechal zpřístupnit pro veřejnost skalní svět v Českém Švýcarsku okolo Jetřichovic. Proto je po něm pojmenován i Rudolfův kámen.
S obrozeneckým nadšením pomáhal založit Matici českou a pravidelně přispíval na vydávání jejích knih. Od roku 1824 podporoval Vlastenské (později Národní) muzeum v Praze.
V kasárnách v Linci se nakazil tyfem a náhle zemřel. Po slavném pohřbu v Praze dne 2. +more února roku 1836 bylo jeho tělo převezeno do rodinné hrobky v kostele sv. Isidora v Budenicích.
František Palacký byl hostem na Rudolfově svatbě, pracoval pro něj jako neplacený rodopisec a napsal k jeho náhlému úmrtí obdivný nekrolog.
Vyznamenání
Jako rytíř Řádu maltézských rytířů obdržel tato vyznamenání: * Velkokříž sardinského rádu sv. Mauricia a Lazara * +more_Jiří'>Konstantinův řád sv. Jiří * Řád sv. Ludvíka (Hesensko-darmstadtský).
Odkazy
Reference
Literatura
Ottův slovník naučný * Václav Svatopluk ŠTULC: Rudolf kníže Kinský z Wchynic a Tetova, Almanach Wesna, roč. 3, 1839, s. +more 1-25 (dostupné online [http://kramerius. nkp. cz/kramerius/ontheflypdf_MGetPdf. app=10&id=5338&start=1&end=20]). * Constantin von WURZBACH: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich, Band 11, Wien 1864, s. 302 ad. * Aleš VALENTA, Dějiny rodu Kinských. České Budějovice : Veduta, 2004, 352 stran,.
Externí odkazy
Kategorie:Kinští Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Narození 1802 Kategorie:Narození 30. +more března Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 1836 Kategorie:Úmrtí 27. ledna Kategorie:Úmrtí v Linci Kategorie:Pohřbení v hrobce Kinských v Budenicích Kategorie:Muži.