Rudolf Kinský

Rudolf kníže Kinský z Vchynic a Tetova (30. března 1802 Praha - 27. ledna 1836 Linec) byl český šlechtic, 6. kníže Kinský. vlastenec, voják a rakouský diplomat.

Životopis

Staroměstský palác Kinských v Praze Narodil se v Praze 30. +more března 1802 v paláci Kinských čp. 605/I na Staroměstském náměstí jako starší ze dvou synů později tragicky zesnulého knížete Ferdinanda Jana Kinského (1781-1812) a jeho manželky Karolíny Marie, svobodné paní z Kerpen, která byla dvorní dámou arcivévodkyně Žofie (matky budoucího císaře Františka Josefa I. ). V deseti letech osiřel.

Byl českým vlastencem, matka jej dala naučit česky z podnětu Josefa Dobrovského, jeho učitelem byl Václav Hanka. S obrozeneckým nadšením pomáhal již v mládí založit Matici českou a pravidelně přispíval na vydávání jejích knih. +more Od roku 1824 podporoval Společnost vlastenského museum v Čechách, předchůdce dnešního Národního muzea. Jako teritoriální vlastenec nechal zpřístupnit pro veřejnost skalní svět v Českém Švýcarsku okolo Jetřichovic. Proto je po něm pojmenován i Rudolfův kámen.

Po sňatku s hraběnkou Vilemínou Alžbětou z Colloredo-Mansfeldu dne 12. května 1825 v Praze sídlila mladá rodina především v rodové paláci na Staroměstském náměstí. +more Poté, co pominuly důsledky krize z období napoleonských válek a státního bankrotu z roku 1811, hospodářská situace se stabilizovala a šlechtické velkostatky začaly opět prosperovat. Ve třicátých letech 19. století Rudolf Kinský rozšířil rodný palác o sousední domy čp. 605/I a 607/I a podle projektu pražského architekta Josefa Ondřeje Krannera dal přistavět dvorní trakt do Týnské uličky. Dále přikoupil velkostatky Horažďovice a Heřmanův Městec. Musaion" Již roku 1830 dal podle návrhu vídeňského architekta Heinricha Kocha zbudovat na jižním svahu Petřína, na místě bývalých vinic a tzv. Vrabcovny, romantickou Kinského zahradu s můstky, jezírkem a potůčky, a dále dvě letní stavby ve stylu klasicismu: horní velký letohrádek Kinských čp. 98 a spodní hospodářský objekt, zvaný dodnes Švýcárna. Témuž architektu zadal projekt rodinné klasicistní hrobky na místě otcovy tragické smrti ve Veltrusích. Od roku 1824 byl Rudolf Kinský také majitelem zámku Choceň, k němuž vdova Vilemína nechala v letech 1849-1850 přistavět nové pseudogotické křídlo a mariánskou kapli, opět podle návrhu knížecího architekta Kocha.

Rudolf svým dokonalým vystupováním a schopnostmi zapůsobil jako úspěšný diplomat ve službách císaře Františka I. +more, především jako císařský tajný rada, komoří a rakouský vyslanec v Turíně a Parmě. Pobýval rovněž v rodovém paláci Kinských ve Vídni na Freyungu.

Rudolf kníže Kinský z Vchynic a Tetova náhle zemřel v 27. ledna 1836 ve věku pouhých 33 let, poté, co se v kasárnách v Linci se nakazil tyfem. +more Po slavném pohřbu v Praze dne 2. února roku 1836 bylo jeho tělo převezeno do rodinné hrobky v kostele sv. Isidora v Budenicích.

Manželství a rodina

Dne 12. května 1825 se Praze v malostranském kostele sv. +more Mikuláše oženil s hraběnkou Vilemínou Alžbětou z Colloredo-Mansfeldu (20. července 1804 - 3. prosince 1871), dcerou c. k. polního zbrojmistra Jeronýma z Colloredo-Mansfeldu. Hostem na Rudolfově svatbě byl také František Palacký, který pro knížete pracoval jako neplacený rodopisec a později napsal též obdivný nekrolog k jeho náhlému úmrtí.

Manželé během deseti let zplodili pět dcer a jednoho syna. Nejstarší dcera Marie Karolína (1826-1842), druhorozená Anna (1827-1828) ani třetí v pořadí Vilemína Alžběta (1831-1836) se nedožily dospělosti. +more Vysokého věku se dožila čtvrtá dcera Marie Karolína (1832-1904), provdaná za Theodora Karla z Thun-Hohensteinu do Choltic, a pátá dcera Rudolfina Karolína (1836-1899), dědička slezského panství Velké Heraltice, roku 1859 provdaná za hraběte Františka Bellegarda, nejvyššího hofmistra císařovny Alžběty.

Dědicem pražských nemovitostí, vídeňského paláce a Choceňského panství byl prvorozený a Rudolfův jediný syn, 7. kníže Ferdinand Bonaventura Kinský (1834-1904), který se oženil s Marií z Lichtenštejna.

Vyznamenání

Jako rytíř Řádu maltézských rytířů obdržel tato vyznamenání: * Velkokříž sardinského rádu sv. Mauricia a Lazara * +more_Jiří'>Konstantinův řád sv. Jiří * Řád sv. Ludvíka (Hesensko-darmstadtský).

Odkazy

Reference

Literatura

Ottův slovník naučný * Václav Svatopluk ŠTULC: Rudolf kníže Kinský z Wchynic a Tetova, Almanach Wesna, roč. 3, 1839, s. +more 1-25 (dostupné online [http://kramerius. nkp. cz/kramerius/ontheflypdf_MGetPdf. app=10&id=5338&start=1&end=20]). * Constantin von WURZBACH: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich, Band 11, Wien 1864, s. 302 ad. * Aleš VALENTA, Dějiny rodu Kinských. České Budějovice : Veduta, 2004, 352 stran,.

Externí odkazy

Kategorie:Kinští Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Narození v roce 1802 Kategorie:Narození 30. +more března Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1836 Kategorie:Úmrtí 27. ledna Kategorie:Úmrtí v Linci Kategorie:Pohřbení v hrobce Kinských v Budenicích Kategorie:Muži.