Alty-čubové

Technology

12 hours ago

Author

Alty-čubové jsou etnickou skupinou žijící v Indii, a konkrétně ve státě Rádžasthán. Tato skupina se od ostatních indických obyvatel liší svým původem, kulturou a zvyklostmi. Alty-čubové jsou potomky původních obyvatel Indie, kteří se usadili na území Rádžasthánu již před tisíci lety. Jejich kultura je silně spjata s přírodou a tradicemi, které se předávají z generace na generaci. Alty-čubové mají vlastní jazyk, který se nazývá "bhilli". Tento jazyk je ústní a nemá písemnou formu. Díky své odlišné kultuře jsou Alty-čubové často považováni za menšinu v indické společnosti. Jejich způsob života je založen na pastevectví, zemědělství a sběru lesních plodů. V minulosti byli Alty-čubové často diskriminováni a jejich práva byla porušována. Avšak v současné době se usiluje o zlepšení jejich sociálního a ekonomického postavení. Vznikly organizace a programy, které si kládou za cíl podporovat Alty-čuby a jejich kulturu. Alty-čubové jsou zajímavou a bohatou etnickou skupinou, která si udržuje svoje tradice a zvyky. Jejich historie a kultura jsou důležitou součástí indického kulturního dědictví.

Čujské kmeny nebo Čujští Hunové ( Alty-čub, doslovně: šest čujů, 处木昆, pchin-jinem Čchu-mu-chun, Алты чуб) byli potomky Asijských Hunů čili Siung-nuů. Pocházeli z Jüe-panského knížectví. Turkický název Alty-čubové (Čujské kmeny nebo Čujští Hunové) nesou od poloviny 7. století. Čujské kmeny sídlily u povodí řeky Čuj a byly pod silným vlivem Sogdské kultury. V 5. století byli Jüe-pani poraženi Ujgury, kteří sem, po kolapsu První Ujgurské říše mezi roky 630-683, migrovali ze současného Mongolska. Do 6. století se kmeny Čujských Hunů, Avarů a Mukrínů sloučili v národ Türgešů.

Čujské kmeny

Souhrnný název daný čínskými historiky byl Čchu-mu-chun, zatímco ruští a západní historikové je uvádějí jako Čuban nebo Slabí Hun. Níže je zapsáno jejich pojmenování v čínské fonetice: # Čchu-jüe → Čolové, # Čchu-mi → Čumulové, # Čchu-mu-kun → Kimäkové, # Čchu-pan → Čubani či Slabí Hunové :Ze dvou částí Čujských kmenů vznikly dvě divize Čugajů. +more # Čch'-čchi → Čigilové pozůstávající z větví kmenů Čolů a Čumulů # Šatchuo-tchu-ťüe → Šatoové, pozůstávající z větví Čolů, Čigilů a taky Turkutů (Wej-cheové, Ťiou-singové, Se-jentaové, Chuej-chuové atd…),.

Vládnoucí rodinou manicheiských Čigilů v Západoturkutském kaganátě byli Šatoové, jež v roce 923-936 založili stát Pozdní Tchang (5 dynastií) (Chou-Tchang) v severní Číně a přijali čínské příjmení Li. Její zakladatel, Li Kche-jung z hodností Ťie-tu-š' pocházel z pokolení Šatoovských Draků. +moreMaljavkin, 1974, s. 100 (rusky); Li Fan, Ch. 425, s. 3458-3459 (čínsky).

Krátká historie

Po bratrovražedných bojích Turků v Západoturkutském kaganátě byla část Ašınovských knížat nucena uprchnout. V roce 640 se Ašına Miše-chán (3. +more vůdce Duluů) s podřízenými kmeny Čolů, Čigilů a Turkutů čili Čugajštích Turků (tj. východní Šatoové - Čugajové) vydal k východu pod ochranu Tchangské říše, načež se ocitl v postavení podřízeného. Hlavní část tureckých Čolů a Čumulů čili Čigilů (tj. západní Šatoové-Čugajové), která nešla s Ašına Miše-chánem, zůstala ve svých původních místech u řeky Kunges ve Východním Turkestánu (Sin-ťiang). Po Su Ting-fangovém vniknutí na území Západoturkutského kaganátu přes jeho východní hranici v letech 657-664 nastala následná anexe, jejímž důsledkem bylo opětovné sjednocení tureckých kmenů, tentokrát ale pod nadvládou čínských Tchangů.