Antoine Mostaert

Antoine Mostaert, Antoon Mostaert (10. srpna 1881 Bruggy - 2. června 1971 Tienen) byl belgický křesťanský misionář v Číně a mongolista. Působil v mongolské oblasti Ordos a v Pekingu, poté také ve Spojených státech. V Číně byl znám pod jménem Tchien Čching-po (田清波, Tian Qingbo), v mongolštině Tiyen Baγsi nebo Nom-un Baγsi Tiyen.

Život

Narodil se v Bruggách, během středoškolského studia studoval latinu a řečtinu. Vstoupil do misionářské kongregace Neposkvrněného srdce Panny Marie (zvaní také jako misionáři ze Scheutu) a byl vysvěcen na kněze. +more Jako seminarista v Belgii studoval čínštinu, kterou zvládl velmi dobře, také se začal učit mongolštinu pomocí Grammatik der mongolischen Sprache od Isaaca Jacoba Schmidta (Petersburg, 1831) a mongolského Nového zákona. V letech 1906-1925 působil jako misionář ve městečku Boro Balγasu (Poro Balgason) v mongolské oblasti Ordos (v dnešním Vnitřním Mongolsku). Zprvu se soustřeďoval na ordoštinu (mongolský jazyk užívaný v oblasti Ordos), jednak se věnoval fonologii a také sestavil slovník. Přeložil také katolická díla z čínštiny do mongolštiny. Monguorština tvořila další jeho studijní obor. V letech 1925-1948 žil v Pekingu, kde se věnoval především vyučování. V roce 1948 se přestěhoval do Spojených států, kde žil až do důchodu, na odpočinek se vrátil do Belgie v roce 1965 a zemřel v Tienenu.

Kromě lingvistiky se věnoval etnografii a folklóru. V roce 1926 začal pracovat na analýze Tajné historie Mongolů, s tím souviselo studium ve 20. +more letech objeveného letopisu Altan tobči a vydal i staré dopisy v mongolštině. Předpokládá se, že Mostaert měl nejrozsáhlejší praktické znalosti mongolských jazyků ze všech západních učenců dvacátého století, které získal během let strávených jako pastor mezi mongolskými Ordosy. Nicholas Poppe ho nazval „… nejvýznamnějším učencem v oboru mongolských studií. “ Mostaertův přínos mongolistice spočívá v jeho roli konzultanta pomáhajícího dalším vědcům, čínským i západním, a jeho vědecký význam nelze posoudit pouze z jeho publikační činnosti. Jeho žákem byl Henry Serruys, který intenzivně pracoval na historii vztahů Mongolů a Mingů.

Soukromá knihovna a pozůstalost A. Mostaerta je uložena v Scheut Memorial Library v belgické Lovani.

Bibliografie díla

Textes oraux ordos, recueillis et publiés avec introduction, notes morphologiques, commentaries et glossaire. Pei’ping, H. +more Vetch, 1937 * Dictionnaire ordos . Peking, [Furen. ] Catholic University, 1941-1944 * Folklore ordos. Peip’ing, Catholic University, 1947 * Trois passages de l'histoire secrète des Mongols. Helsinki, Societas Orientalis Fennica, 1950 * Sur quelques passages de l’Histoire Secrète des Mongols . Publikováno v HJAS, ve dvou číslech 1950-1952, v jednom díle 1953 * Le matériel mongol du Houa i iu de Houng-ou (1389). Bruxelles: Institut belge des hautes études chinoises, 1977.

Odkazy

Literatura

Elisséeff, Serge. „Reverend Antoine Mostaert, CICM“, HJAS, v. +more 19, s. vii-xiv. JSTOR, www. jstor. org/stable/2718485. * Poppe, Nicholas. Antoine Mostaert, C. I. C. M. : Aug. 10, 1881-June 2, 1971. Central Asiatic Journal, díl. 15, č. 3, 1971, s. 164-169. JSTOR, www. jstor. org/stable/41926981. * Antoine Mostaert (1881-1971): CICM Missionary and Scholar, ed. Klaus Sagaster, 1999. * Ouadraginta, Annos. Antonio Mostaert. Monumenta Serica, vol. 10, 1945, pp. 1-4. JSTOR, www. jstor. org/stable/40726623.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Mongolisté Kategorie:Belgičtí římskokatoličtí duchovní Kategorie:Úmrtí v roce 1971 Kategorie:Úmrtí 2. +more června Kategorie:Úmrtí v Belgii Kategorie:Narození v roce 1881 Kategorie:Narození 10. srpna Kategorie:Narození v Bruggách Kategorie:Křesťanští misionáři v Číně Kategorie:Muži.