Antonín Jan Libštejnský z Kolovrat

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Antonín Jan Bedřich svobodný pán Libštejnský z Kolovrat ( Anton Johann Friedrich Freiherr von Kolowrat-Liebsteinsky; 2. dubna 1656 Luky - 16. března 1699 Luky) byl český šlechtic z rodu Kolovratů. Vlastnil menší statky v severozápadních Čechách a zastával úřady v zemské správě Českého království.

Životopis

Pocházel ze starého českého rodu Kolovratů, patřil k větvi Libštejnských z Kolovrat, vzhledem k širokému rozvětvení byla rodina Antonína Jana označovaná jako mladší panská linie. Narodil se jako nejstarší ze čtyř synů císařského rady Voka (Volfganga) Libštejnského z Kolovrat (1633-1676) a jeho manželky Anny Barbory, rozené Prollhoferové z Burgesdorfu (1630-1675). +more Na přelomu let 1675-1676 ztratil oba rodiče, a protože byl v té době ještě nezletilý, jeho poručníky byli ustanoveni strýc Jaroslav Julius Libštejnský z Kolovrat (1626-1686) a teta Maxmiliána Apolonie, provdaná hraběnka Verdugová (1637-1695). Po dosažení plnoletosti se sám stal poručníkem svých mladších sourozenců. V letech 1677-1681 absolvoval kavalírskou cestu po západní Evropě, převážně po Itálii a Francii. Doloženy jsou jeho pobyty v Sieně, Římě a Lyonu, nejdéle pobýval v Turíně, kde celý rok strávil studiem na šlechtické akademii (1678-1679). Do Čech se vrátil v létě 1681 a zapojil se do veřejného života, získal titul císařského komorníka, poté byl přísedícím dvorského a komorního soudu. Nakonec byl jmenován císařským radou a před svou předčasnou smrtí zastával úřad hejtmana žateckého kraje (1694-1699). Zemřel ve věku nedožitých 43 let na svém sídle v Lukách, kde byl také pohřben. Ve funkci žateckého krajského hejtmana jej nahradil jeho bratranec Ferdinand Leonard Libštejnský z Kolovrat.

Majetkové a rodinné poměry

Po otci zdědil statek Malá Černoc na Lounsku, v roce 1683 přikoupil nedaleký statek Řepany s tvrzí, tento majetek ale již v roce 1687 prodal Michnům z Vacínova. Mezitím v roce 1685 po mladším bratru Leopoldu Antonínovi (1660-1685) zdědil statek Luky (dnes pod názvem Luka) s nově postaveným zámkem a Verušičky s dvoupatrovou tvrzí připomínanou naposledy v roce 1709. +more Luka a Verušičky byly dědictvím po matčině rodu Prollhoferů z Burgersdorfu. V roce 1688 nakonec koupil statek Blšany. Blšanská tvrz byla již v době pobělohorských konfiskací uváděna jako nedostavěná a zpustlá, Antonín Jan ale tímto obchodem rozšířil rodový majetek v sousedství Malé Černoce.

Byl ženatý s Maxmiliánou Veronikou Zárubovou z Hustířan (1660-1733), z jejich manželství se narodil jediný syn Václav Ferdinand (1692-1731), který ještě před dosažením zletilosti kvůli zadlužení ztratil otcovské dědictví (1709) a zemřel jako důstojník císařské armády v Kladsku.

Antonín Jan Libštejnský měl celkem třináct sourozenců, z nichž deset zemřelo v dětství nebo raném mládí včetně mladšího bratra a spoludědice Leopolda Antonína (1660-1685) zemřelého v Karlových Varech. Sestra Marie Magdalena (1665-1720) byla provdaná poprvé za hraběte Františka Karla z Valdštejna (1673-1701), jejím druhým manželem byl hrabě Jan Václav ze Šternberka († 1712), majitel Českého Šternberka a poslední potomek větve Holických ze Šternberka. +more Další sestra Kateřina Ludmila (1669-1715), pozdější dáma Řádu hvězdového kříže, se provdala do Slezska. Jejím prvním manželem byl Bernard August ze Žerotína († 1700), podruhé se provdala za opavského zemského hejtmana hraběte Jana Rudolfa z Gašínu (1653-1715).