Antonín Strnad
Author
Albert FloresAntonín Strnad byl český fotograf a filmový scenárista, který se narodil 30. května 1905 v Praze a zemřel 5. března 1979 tamtéž. Byl známý především svou prací na dokumentárních filmech a snímcích pro filmové studia v Praze. Strnad začal svou kariéru jako fotograf a později se začal věnovat filmové tvorbě. Jeho práce zahrnovala dokumentární filmy o české kultuře, dějinách a přírodě. Byl oceněn za svou práci na několika mezinárodních filmových festivalech. Jeho nejslavnějším dokumentárním filmem je "Český ráj", který pojednává o kráse české krajiny. Tento film získal velkou popularitu a byl oceněn na mezinárodních filmových festivalech. Strnad také pracoval jako filmový scenárista a spolupracoval s mnoha českými režiséry. Jeho přínosem pro českou kinematografii je značný a jeho práce je stále uznávána a studována dodnes. Antonín Strnad zemřel v roce 1979 ve věku 73 let, ale jeho dílo přetrvalo a stále je považováno za významnou část české filmové historie.
Antonín Strnad Antonín Strnad (10. srpen 1746 Náchod - 23. září 1799 Sazená) byl český vlastenec, meteorolog, geograf, profesor a rektor Univerzity Karlo-Ferdinandovy a ředitel hvězdárny v Klementinu. Začal zaznamenávat svá meteorologická pozorování v Klementinu a v roce 1775 tak zahájil nejdelší souvislou řadu pozorování na světě.
Život
Studoval gymnázium v Hradci Králové. Roku 1763 vstoupil do jezuitského řádu; nebyl však vysvěcen a po zrušení řádu v roce 1773 přešel na Univerzitu Karlo-Ferdinandovu, kde studoval matematiku, fyziku a astronomii. +more Byl žákem Josepha Steplinga, zakladatele observatoře v Klementinu, na níž byl adjunktem od roku 1774, staral se také o matematické muzeum. Po smrti J. Steplinga nastoupil roku 1778 na katedře jako mimořádný profesor matematické a fyzikální geografie. V roce 1781 byl jmenován ředitelem hvězdárny, roku 1792 děkanem filozofické fakulty a od roku 1795 rok působil ve funkci rektora univerzity. Roku 1784 se oženil s Kateřinou Marsanovou, se kterou měl později čtyři děti. Během života si dopisoval např. s ředitelem hvězdárny v Berlíně Janem Bernoullim (1742-1807), s vydavatelem berlínského astronomického kalendáře J. E. Bodem, ředitelem hvězdárny ve Vídni M. Hellem, ředitelem hvězdárny v Gótě Fr. X. von Zachem.
V osmdesátých letech 18. +more století se Strnad také zasloužil o záchranu staroměstského orloje, který byl od roku 1735 v kritickém stavu a pražský magistrát měl v úmyslu jej dát do starého železa. Strnad však chápal jeho historickou hodnotu a usiloval proto o jeho opravu. Po delším úsilí se mu podařilo přesvědčit magistrátního radu Fischera a posléze i celý magistrát, jenž uvolnil částku potřebnou pro rekonstrukci. Za Strnadova odborného dohledu opravu provedl za 793 zlatých v letech 1787 až 1791 hodinář Šimon Landsperger. Jelikož si magistrát uvědomil, jak velkou službu pro město Strnad tímto činem udělal, byl přijat spolu se svými syny do svazku pražských měšťanů a zbaven všech poplatků.
A. Strnad se zasloužil také o vznik Královské české společnosti nauk jejímž předsedou byl v letech 1787 až 1788. +more Snažil se o přetvoření soukromé učené společnosti na veřejnou Královskou českou společnost, díky tomu byl i v delegaci, která předložila v září roku 1784 císaři Josefu II. petici za ustanovení veřejné učené společnosti. V roce 1793 přednesl svou přednášku O typu zatmění Slunce před císařem Leopoldem II. Roku 1799 onemocněl Strnad tuberkulózou. Po zhoršení zdravotního stavu jej pozval kníže Ferdinand Kinský na svůj zámek v Sazené, aby se zde zotavil. Antonín Strnad zde však 23. září 1799 zemřel. Je pohřben na hřbitově kostela svatého Klimenta v Chržíně u Velvar.
Na jeho počest byla v roce 1931 pojmenována ulice v Praze-Malešicích Strnadova.
Astronomická a meteorologická měření
Pozorováním výšky Slunce při průchodu meridiánem pomocí kvadrantu o poloměru 3,5 stopy, které vykonal roku 1776, vypočetl zeměpisnou šířku klementinské hvězdárny. Výsledkem φ = 50° 4′ 32″ doplnil Steplingův údaj o zeměpisné délce 32° 11′ 15″ východně od Ferra a tím byla určena přesná poloha hvězdárny. +more Při výpočtech vycházel ze 42 naměřených hodnot.
Již jako člen jezuitského řádu prováděl Strnad měření meteorologických údajů. Od J. +more Steplinga získal další zkušenosti s pravidelnými meteorologickými pozorováními. Dochovaly se jeho deníky od počátku roku 1775; v Klementinu jsou od té doby pravidelná měření (tlaku, teploty, srážkového úhrnu, rychlosti a směru větru) prováděna dodnes. Strnad dále inicioval zřízení dalších meteorologických stanic v Čechách (např. v Chocni, Telči, Žatci, Plané u Mariánských Lázní, Žitenicích aj. ). Zabýval se pozorováním meteorů a měřením magnetického pole Země.
A. Strnad byl členem Mannheimské meteorologické společnosti, která podporovala vznik mezinárodní sítě meteorologických stanic na severní polokouli, a mezi roky 1781-1792 se na činnosti společnosti podílel. +more Aby bylo možné měření navzájem porovnávat, byla za jeho přispění zahájena pravidelná měření v 7, 14 a 21 hodin - v časech, které se používají dodnes. Strnadovy kvalitní materiály, které pro společnost vypracoval, mu vynesly třikrát veřejnou pochvalu. V mannheimské ročence napsal: Je však naše observatoř umístěna na velmi nízkém místě a obklopena domy především židovskými na severní a východní straně. Ačkoli jsou všechny onde nižší, jest i tak jisté, že kouř opětovaně, i když řidčeji, z tolika set sousedních komínů způsobuje změnu na teplotě. Příspěvkem předstihl o půl století konstatování Luke Howarda z roku 1833, že klima města velmi ovlivňuje teplo, způsobené například spalováním velkého množství paliva.
Dílo
Chronologisches Verzeichnis etc. (1790) V knize uvedl i fenologická pozorování počasí. +more * Stoletý kalendář na způsob Kryštofa z Helwiku (1793) * Verzeichnis der Naturbegebenheiten in Böhmen vom Jahre 633-1700 (1790) * Beobachtungen über einige meteorologische Gegenstände besonders über die Ebbe und Fluth in der Luft etc. (1785) * řada článků popularizujících meteorologii a určených rolníkům, vinařům, lesníkům, ovocnářům.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=https://www. asu. +morecas. cz/~bibl/publ/PAICz013/PAI13. pdf]Knihovna astronoma Antonína Strnada, ředitele pražské hvězdárny, Praha, 1939[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20121130173348/http://urban-climate. com/wp3/resources/classic-texts/luke-howard-the-climate-of-london]Luke Howard (1833): "The Climate of London"[/url] * [url=http://www. ahmp. cz/index. html. mid=46&wstyle=0&page=page/docs/vyvoj-prazske-samospravy-II-A. html]Vývoj pražské samosprávy[/url] na stránkách Archivu hlavního města Prahy * Jan Ratiborský: [url=http://www. zememeric. cz/1+2-99/filatelie. html]Staré navigační pomůcky[/url].
Kategorie:Čeští astronomové Kategorie:Astronomové 18. +more století Kategorie:Čeští meteorologové Kategorie:Meteorologové 18. století Kategorie:Popularizátoři vědy Kategorie:Děkani Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Rektoři Univerzity Karlovy Kategorie:Narození v roce 1746 Kategorie:Narození 10. srpna Kategorie:Narození v Náchodě Kategorie:Úmrtí v roce 1799 Kategorie:Úmrtí 23. září Kategorie:Úmrtí v Sazené Kategorie:Pohřbení v Chržíně Kategorie:Zemřelí na tuberkulózu Kategorie:Muži.