Antonín Viktor Barvitius

Antonín Viktor Barvitius (14. července 1823 Praha-Malá Strana - 20. července 1901 Praha) byl český architekt a návrhář užitého umění, představitel zralého historismu, zejména novorenesance. Jeho mladším bratrem byl malíř Viktor Barvitius.

Život

Původ a vzdělání

Pocházel z rodiny pokladníka hrabat Buquoyů Andrease Barvitia (1782-. ) a jeho manželky Barbary, rozené Eggerové (1805-. +more). Byl nejstarší z devíti dětí, malíř Viktor Barvitius (1834-1902) byl nejmladším z nich.

Roku 1840 se přihlásil na pražskou univerzitu ke studiu filosofie a práv. Roku 1843 však vstoupil na malířskou akademii v Praze do ateliéru monumentální malby Christiana Rubena, odkud po roce 1844 přestoupil ke studiu architektury k Eduardu van der Nüllovi, Augustu Sicardsburgovi a Karlu Roesnerovi na Akademii výtvarných umění ve Vídni (Akademie der bildenden Künste).

Po několika letech práce ve Vídni roku 1854 odjel na stipendijní pobyt do Říma, kde se věnoval restaurování renesančních památek. Jeho nejvýznamnější zakázkou byla obnova rakouské rezidence Palazzo di Venezia. +more V rezidenci bydleli rakouští stipendisté a Barvitius se zde seznámil s Václavem Levým.

Barvitius patřil k prvním moderně myslícím konzervátorům památek. Své projekty představil na Světové výstavě 1867, později pak na stránkách časopisu Method, jenž byl založen v roce 1875 a věnoval se sakrálnímu výtvarnému umění.

Po návratu do Prahy v roce 1867 spolupracoval nějaký čas i se svým švagrem Vojtěchem Ignácem Ullmannem (projekt Nádraží císaře Františka Josefa I. , 1871). +more Barvitius s Ullmannem přinesli do Prahy vídeňský architektonický styl zvaný Rundbogenstil. Tento „úřednický“ sloh se hojně užíval pro stavbu škol, soudů, kasáren apod. , ale nehodil se pro budovy reprezentační. Kostel sv. Václava na pražském Smíchově sochy J. V. Myslbek, architektura Ant. Barvitius: Pomník K. Sladkovského na Olšanských hřbitovech (Wirtus) Lannova vila Antonín Barvitius později úspěšně pracoval pro Křesťanskou akademii - výtvarný odbor. Pro akademii vytvořil nespočet (stovky) návrhů zlatnických prací liturgických nádob, převážně monstrancí, ale i knižních vazeb apod. V Uměleckoprůmyslovém museu v Praze se nacházejí některé jeho realizované návrhy, např. stříbrná monstrance zhotovená kolem roku 1880. Další realizace se nacházejí v inventářích různých kostelů.

Byl i předsedou výtvarného odboru Jednoty pro dostavbu katedrály sv. +more Víta, kam rovněž navrhoval liturgické nádobí, náčiní a chrámové vybavení, konzervátorem Ústřední památkové komise ve Vídni a členem České akademie věd a umění. Byl činný také jako archeolog a roku 1882 ho jako znalce křesťanské archeologie papež Lev XIII. vyznamenal rytířským řádem sv. Řehoře.

Je pohřben na Olšanských hřbitovech, v hrobce dle vlastního návrhu.

Pozůstalost

Jeho umělecká pozůstalost je bohatá: * grafické návrhy pro Křesťanskou akademii jsou v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu * architektonické projekty v Národním technickém muzeu v Praze * sádrové modely v Národním muzeu v Praze

Výběr z díla

Trebitschův dům ve Vídni, (1851-52) * Vila stavitele Moritze Gröbeho v Praze na Král. Vinohradech (1870-1874), (spolu s arch. +more Josefem Schulzem) * Nádraží císaře Františka Josefa I. v Praze (1869), zbořeno 1904 * Vila Vojtěcha Lanny mladšího v Praze - Bubenči (1868), anonymní projekt pravděpodobně v interiéru dokončený se švagrem Ignácem Ullmannem a s malbami bratra Viktora Barvitia, * Lippmannova vila v Praze - Bubenči, (1869), Pelléova ulice, zbořena 1970 * Novorenesanční fasáda konventu voršilek čp. 136/II v Praze na Národní třídě * Novorenesanční kostel sv. Martina, Nížebohy u Litoměřic (1877-79), * Náhrobek JUDr. Karla Sladkovského, sochy J. V. Myslbeka (1880), Olšanské hřbitovy * Novorenesanční kostel svatého Václava na Smíchově v Praze a jeho vnitřní vybavení * Návrh podstavce k pomníku Josefa Jungmanna (k soše Ludvíka Šimka) na Jungmannově náměstí v Praze * Novorománský kostel sv. Anny v Olešné u Tachova (1884-86), v havarijním stavu * Hřbitov Malvazinky s kostelem sv. Filipa a Jakuba v Praze Košířích * Hrobka rodin Lannovy a Schebkovy v Praze na Olšanských hřbitovech * Radnice (později obchodní dům) v Praze na Smíchově, Štefánikova ulice * Činžovní domy v Praze.

Odkazy

Reference

Literatura

Wirth Zdeněk, Antonín Barvitius, Umění 4, 1931, s. 295-308 * Wirth Zdeněk, Antonín V. +more Barvitius (1823-1901), Grafický závod Jan Štenc, Praha 1932 * Anděla Horová (ed. ) a kolektiv: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, díl I. , A-M. Praha 1995, s. 50-51. * Schreiberová J. , Kopecký M. (eds), Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5, nakl. Perseus Praha 2006, * Horáček Martin, Přesná renesance v české architektuře 19. století: Dobová diskuse o slohu, Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc 2012,.

Externí odkazy

[url=http://www. prostor-ad. +morecz/slovnik/sl_AD. htm#E]Stručná biografie v slovníku architektů v českých zemích[/url] * [url=http://www. praha-smichov. cz/rservice. php. akce=tisk&cisloclanku=2007040032]Bratři Antonín Victor a Victor Barvitiové[/url].

Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Narození 1823 Kategorie:Úmrtí 1901 Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 20. +more července Kategorie:Narození na Malé Straně Kategorie:Narození 14. července Barvitius.