Cesko.wiki Antonín Zefyrin Maloch
Author
Albert Flores
Život a dílo
Maloch byl vědcem s obrovským spektrem odborných zájmů, osobou nadanou a tvůrčí. Odbornou veřejností, jeho kolegy i studenty je považován za třetího dějepisce království českého, hned po Františku Palackém a Václavu Vladivoji Tomkovi.
Narodil se v Praze, studia na gymnáziu na Novém městě začal v roce 1834, poté pokračoval na pražské univerzitě studiem práv a filozofie, byl výborným topografem, již jako student přispíval do monografie Franze Alexandera Hebera věnované českým hradům. Po Heberově smrti pokračoval v této práci a sám se pokusil o její vydání, ale po neshodách s nakladatelem od tohoto úmyslu ustoupil. +more Historicko-topografický popis Čech, který by se opíral o autentické písemné prameny, byl Malochovým velkým snem. Již v roce 1847 se proto pustil do důkladné rešerše zemských a dvorských desek. Práce však musel přerušit, protože byl v roce 1849 přeložen do Jindřichova Hradce a v roce 1851 do Jičína. Zde nastoupil jako profesor češtiny na místním gymnáziu. Jedním z jeho žáků byl i Antal Stašek.
V Jičíně se cítil odstrčený, nedoceněný, daleko od centra vědeckého dění. Stěžoval si na vyhnanství na venkově, nečinnost a zklamání. +more Svědčí o tom dopisy Františku Palackému i Františku Ladislavu Riegrovi. O nečinnosti se však nedá hovořit, i po příchodu do Jičína vykazoval široké vědecké aktivity. Jeho práce vyhrála soutěž, kterou vyhlásila Belgická akademie věd, o 6000 franků, kterou získá ten, kdo odpoví na otázku: Kde se narodil císař Karel Veliký. Sepsal řadu regionálně-historických studií, v 50. letech 19. století se podílel na odborné úrovni Riegrova slovníku naučného, v 60. letech upozornil na jazykové nesrovnalosti v Rukopise královédvorském. Zde se představil jako vynikající luštitel historických šifer. Byl spoluzakladatel jičínského muzea.
Kromě historie se věnoval řadě dalších oborů a výsledky jeho bádání překračovaly svým významem hranice regionu. Napsal studii Nesnáze českého horopisu - vůbec první zpracování problematiky oronym, která byla vydána v polovině 20. +more století a je pokládaná za první skutečně vědeckou onomastickou studii českou a patrně i slovanskou. Studoval muzikologii, spolu s páterem Janem Tobiášem vydal monografii České zpěvy - přes 500 textů českých písní i s nápěvy. Zabýval se dialektologickým bádáním a výzkumem jičínského nářečí, výsledky jeho práce využil i profesor Alois Vojtěch Šembera. Byl znalcem a propagátorem Prachovských skal. Jako první vůbec prováděl archeologické výzkumy na Starém Hrádku v Prachovských skalách, což bylo přínosem pro rozvoj místní turistiky. Malochovy nálezy využil při plošném archeologickém výzkumu Prachovských skal Rudolf Turek, který s ním dlouhodobě spolupracoval. Výsledky průzkumu a jejich vzájemné spolupráce byly publikovány v knize Prachovské skály na úsvitě dějin. Hned od začátku pobytu se zaměstnával sepisováním, podle jeho názoru, skvělých dějin Jičína. Ale přemíra jeho zájmů a tragické události v soukromém životě mu bránily v soustavné činnosti a Maloch se dočkal i kritických poznámek. To vše, ztracená naděje na návrat do Prahy, utlumilo jeho nadšení a mělo vliv i na jeho duševní rovnováhu. Rukopis díla, související materiál i nejstarší městskou knihu z roku 1361-1407, kterou Maloch zachránil a přepsal, od dědiců zakoupila rada města Jičína. Dějiny města nakonec sestavil na základě Malochových výzkumů Ferdinand Menčík až v roce 1906.
Spor o mapu Prachovských skal
Konec Malochova života byl znepříjemněn nešťastným a zbytečným sporem.
Maloch od roku 1874 pomocí kompasu a metodou krokování dokumentoval celý komplex Prachovských skal. Výsledkem jeho snah měla být detailní mapa skal, ale protože nebyl kartograf předal v roce 1877 originální zákresy profesionálnímu litografovi, aby tak vznikla finální podoba mapy určená pro tisk. +more Celá práce se z důvodu litografovy nemoci protahovala a nebyla nikdy dokončena.
Na doporučení Malocha podniká cestu do Prachovských skal v červnu 1879 i zakladatel Klubu českých turistů Vojta Náprstek s manželkou a Klubem amerických dam, s profesorem Bohumilem Baušem a básníkem Jaroslavem Vrchlickým. Svým dílem a jako nejlepší znalec skal vzbudil Maloch zájem i u svých kolegů, např. +more Františka Lepaře, tehdejšího ředitele jičínského gymnázia. V té době byly Prachovské skály součástí panství rodu Schliků a u tehdejšího majitele Ervína hraběte Schlika si profesor Lepař vymohl povolení na úpravu cest a vyznačení významných skalních útvarů. První turistické trasy vyznačili studenti, kterým Maloch ochotně předal plánek skal. Ti však zašli mnohem dál, vyhotovili zjednodušený plán skal a v únoru 1880 ho vydali v jičínské tiskárně Františka Návesníka. Malochovi vadilo nejen, že ho předběhli, ale hlavně to, že nedokonalé dílo bylo v tisku spojováno s jeho jménem. Maloch se od plánku distancoval a nelichotivě jej zhodnotil. Byl obviněn z urážky tiskárny, gymnázia i jičínské veřejnosti. Maloch byl rozhořčen a následovaly velmi emotivní reakce na obou stranách. Tři týdny po vyhrocení sporu však Maloch náhle umírá a spor nikdy nebyl urovnán.
Až 130 let poté, v roce 2010 se Jičínská beseda, Město Jičín a spolek Jičín v Praze pokusily o symbolické usmíření profesora Antonína Vánkomila Malocha s městem Jičín. Jičínská beseda převzala od Magistrátu hl. +more města Prahy opuštěný hrob na Olšanských hřbitovech do správy a u příležitosti dokončení rekonstrukce místa posledního odpočinku A. V. Malocha se 9. června 2010 konal slavnostní pietní akt: Symbolické usmíření c. k. gymnaziálního profesora Antonína Vánkomila Malocha s městem Jičínem. Hrob se nachází v sedmém oddělení III. hřbitovů u jejich jižní zdi, zastávka 37 naučné stezky Olšanské hřbitovy.
Statě a pojednání
Práce svědčící o zevrubném studiu a bystrém úsudku vycházely v časopise jičínského gymnázia * Nesnáze českého horopisu (1854) * Slovo o předhistorických náspech v Čechách (1855) - rozprava původně určená do posledního svazku Heberových hradů * O založení hradu Přímdy r. 1121 (1856) - s kritickým rozborem pověsti o Dalimilovi * O rodu rytířů Košíků z Lomnice (1857) * Chronik des Jičíner k. +more k. Gymnasiums (1857) - dějiny ústavu od jeho založení roku 1624 Albrechtem z Valdštejna až do roku 1807 * O někdejším statku Dřevenickém blíže Jičína (1858) Riegrův slovník naučný v hesle Čechy obsahuje tři historickostatistické rozpravy * Vzrůst říše České * Rozdělení země české * Děje poměrův národnosti v Čechách a obšírný článek * Dsky (pojednání o zemských a dvorských deskách) Připravoval i obsáhlejší publikace, ale tiskem vyšly jen ukázky * o kostelíku v Nadslavi * o hrádku Prachovských skal * o starém zvonu na Bradě Významným a obšírným pojednáním je článek v 5. svazku Heberových hradů * O Smečně Teprve v roce 1873 vyšla tiskem odpověď na otázku zaslanou do soutěže * Wo ist Karl der Grosse geboren.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://katalog. ahmp. +morecz/pragapublica/permalink. xid=BC11C37F831611E181C0002215111B5A&scan=1#scan1]Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), rodina Ignatze Malocha *1785[/url] * [url=http://biblio. hiu. cas. cz/authorities/10299. locale=cs#. locale=cs&id=W-Qq9nazRY6lkK7V8kZW0g&pageSize=30&sorting=relevance]Bibliografie dějin českých zemí[/url] * [url=http://www. rukopisy-rkz. cz/rkz/gagan/jag/rukopisy/dokument/maloch. htm]Max Büdingers Österreichische Geschichte, bezüglich Böhmens[/url] * [url=http://www. badatelna. eu/fond/87002/]Státní okresní archiv Jičín[/url] * [url=http://www. biographien. ac. at/oebl/oebl_M/Maloch_Antonin-Vankomil_1823_1880. xml]Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950[/url] * [url=https://www. jicinskabeseda. cz/projekty/symbolicke-usmireni-a-v-malocha-s-mestem-jicinem/]Jičínská beseda, Symbolické usmíření Antonína Vánkomila Malocha s městem Jičínem [/url] * Heslo Dsky ve Wikislovníku.
Kategorie:Čeští vědci Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Čeští středoškolští pedagogové Kategorie:Narození 1823 Kategorie:Narození 30. +more srpna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 1880 Kategorie:Úmrtí 3. dubna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži Kategorie:Historikové 19. století.