Arumunština

Arumunština (arumunsky limba armãneascã/vlãsheascã, též známá v Srbsku jako cincarski jezik) je románský jazyk arumunského obyvatelstva, jímž se mluví v Severní Makedonii, Albánii a Řecku. Nejbližší je rumunštině.

Vyvinula se z latiny pod vlivem sousedních jazyků (albánština, řečtina). Arumunština si zachovala, na rozdíl od většiny ostatních románských jazyků, zbytky původní flexe. +more Podobně jako makedonština má postponovaný určitý člen (-lu, -le, -a, -ea) a navíc také neurčitý člen (unu).

Slovní zásoba obsahuje hodně slovanských výpůjček a také slova z řečtiny.

Původ arumunštiny/Arumunů

Existují dvě teorie původu arumunštiny: Podle autochtonní teorie (pocházející původně z Řecka z roku 1909) jsou Arumuni potomci římských důstojníků a důstojníků působících hlavně u Via Egnatia. Je nepravděpodobné, že tato teorie je správná, protože zaprvé neexistují důkazy o větší nebo trvalé přítomnosti Římanů ve výše zmíněné oblasti, zadruhé by v této oblasti měly v té době dominovat řecké jazykové vlivy nad římskými vlivy a zatřetí pro všechna místní jména sídel platí, že jejich původní slovanská jména se později změnila na arumunská, což znamená, že Arumuni se sem přemístili v +more_století'>6. století (tj. po příchodu Slovanů).

Podle neautochtonní teorie přišli Arumuni do Řecka ze severu někdy mezi 6. a 10. +more stoletím a byli potomky starověkých Rumunů. Není jisté, odkud přesně pocházeli (což souvisí i se sporností původu Rumunů), ale pravděpodobně pocházeli z jižního Srbska (dokládají to místní historické geografické názvy) a zřejmě se přesídlili pod tlakem příchodů Slovanů a/nebo (v 10. století) pod tlakem expandujících starých Maďarů.

Existuje také teorie, že jižnější část Arumunů je autochtonní (jde o místní romanizované obyvatelstvo, přestože se během stěhování národů mírně přesunulo, a to z nížin do sousedních hor), zatímco další část vznikla ústupem romanizovaného obyvatelstva během stěhování národů z území mezi Rodopami a Dunajem směrem na jih a západ. V Albánii Arumuny vnímají jako romanizovanou skupinu, t. +morej. thráckého, etnického původu jako Albánci.

Klasifikace

Mapa rozšíření jazyka na Balkáně Podle jedné části badatelů je arumunština samostatný románský jazyk (obvykle zařazovaný v podskupině tzv. +more rumunských jazyků, také nazývaných také východorománské jazyky v úzším smyslu nebo dákorománské jazyky), podle další části badatelů jde o nářečí (dialekt) rumunštiny. Ani sami Arumuni neví rozhodnout.

Vztah k příbuzným jazykům

I když rumunští vědci Arumuny pokladají jen za podskupinu Rumunů, rozdíly mezi arumunštinou a rumunštinou jsou tak velké, že Rumuni Arumunům nerozumí (pokud hovoří nářečím a ne jazykem vzdělanců, ovlivněným rumunštinou). Rozdíly mezi rumunštinou a arumunštinou jsou hlavně ve slovní zásobě. +more Arumunština má o mnoho méně slovanských a o mnoho více řeckých slov. V oblasti gramatiky (morfologie a syntaxe) však shody mezi rumunštinou a arumunštinou převažují nad rozdíly.

Základní slovní zásoba arumunštiny je latinská (románská), asi 30 % slovní zásoby jsou řecká slova, méně je výpujček z turečtiny (částečně zprostředkovaně přes řečtinu) a albánštiny. Část tvoří tzv. +more společná karpatská slovná zásoba všech jihobalkánských pastýřů.

Gramaticky je arumunština, kromě vlivů latiny, typický zástupce balkánskeho jazykového svazu. Proto například má postponovaný určitý člen (konkrétně: -lu , -le, -a, -ea), nemá neurčitek slovesa, nadměrně používá konjunktiv a podobně. +more Krom toho arumunština vykazuje mnohé gramatické prvky řečtiny, např. v koncovkách množného čísla.

Míra oficiálnosti

V Řecku je Arumunů nejvíc (asi 150 000, možná ale o dost víc). Rychle se asimilují. +more Jazyk se nepoužívá ani ve školách ani v kostelech ani na úřadech. Jediná výjimka, pokud jde o školy, je individuální kurz na univerzitě v Soluni.

V Albánii žije druhá nejpočetnější komunita Arumunů (asi 100 000 lidí, ale národní povědomí má už jen asi 10 000 z nich). Arumunština se vyučuje na prvním stupni škol, v jedné školce a existuje církev s arumunskou liturgií.

V Makedonii je možné si na některých školách (ve městech jako Skopje, Bitola, Štip a Kruševo) zvolit arumunštinu jako vyučovací předmět a na soudech mohou svědkové v arumunštině vypovídat. Ve městě Kruševo je arumunština druhým oficiálním úředním jazykem po makedonštině navzdory tomu, že tu Arumunů žije asi jen 10 %.

V Bulharsku se arumunština vyučuje na Rumunském gymnáziu v Sofii.

Písmo

V závislosti od používaného písma sa Arumuni dělí na tzv. Panhelény (t. +morej. řečtí Arumuni), kteří používají řecké písmo, a Superromány (t. j. všichni ostatní Arumuni), kteří používají latinku.

Dialekty/nářečí

Rozeznáváme tato nářečí/dialekty: * jižní dialekt (Řecko): ** pindoské nářečí ** tesálské nářečí ** epiroské nářečí * severní dialekt ** gramosténské nářečí (v pohoří Gram(m)os) ** faršerocké nářečí (Albánie) ** moskopolenské nářečí (Albánie) ** gábruvské nářečí (Albánie) ** musekiarské nářečí (Albánie) ** ochridské nářečí (Severní Makedonie) ** bitolské nářečí (Severní Makedonie) ** makedonské nářečí (Řecko) ** pirinské nářečí (Bulharsko) Existuje sousta jiných způsobů rozdělení arumunských dialektů.

Příklady

Číslovky

Ukázky jazyka

Gramosténské nářečí (Otčenáš): :Tatã a nostru, tsi eshci tu tserl, :s'ayiseascã numa a Ta, :s'yinã amirãriľa a Ta, :si facã vreare a Ta, :cum tu tserl, ashi sh'pisti locl. :Pãnea a nostrã atsea di cathi dzuã dã-nã-u sh'azã :shi ľartã-nã amãrtiile a noastre :ashi cum ľi ľirtãm sh'noi a amãrtoshlor a noshci. +more :Shi nu nã du la pirazmo, :ala aveagľi-nã di atsel arãul. :Cã a Ta easte Amirãriľa shi putearea :a Tatãlui shi Hillui shi a Ayului Spirit, :tora, totãna sh'tu eta a etilor. :Amen.

Faršerocké nářečí (Otčenáš): :Tatã a nostu tsi eshti tu tser, :si ayisiascã numa a Ta, :s’yinã amirãria a Ta, :si facã vrearea a Ta, :cum tu tser, ashe sh’pisti loc. :Penia a noste, atsa di cathi dzue, de-ni-u sh’aze, :sh’ľartã-ni amartiili a nosti, :ashe cum li ľãrtem sh’noi a amãrtoľor a noci, :sh’nu ni du la pirazmo, :ma viagľã-ni di atsel rãu. +more :C a Ta esti amirãria ľ’puteria, :a Tatãlui shi Hiľalui shi a Ayiului Spirit, :tora,totãna sh’tu eta a etillor. :Amin.

Bibliografie

Gramelová, Lucie et al. Arumunština. Praha: Jaroslav Gramel, 2012. 138 s. .

Reference

Kategorie:Balkanorománské jazyky