Cesko.wiki Auteuil (Seine)
Author
Albert FloresAuteuil je bývalá francouzská obec v bývalém departementu Seine. Její centrum bylo v roce 1860 začleněno do Paříže a jižní část do obce Boulogne-sur-Seine. Její název se uchoval v dnešní čtvrti Auteuil, která leží na jihu 16. pařížského obvodu.
Toponymie
Přesný význam Auteuil je neznámý. Může pocházet z latinského slova altarium (malý pahorek).
Historie
V roce 623 se v závěti Bertranda du Mans, syna poitouského velmože, který se stal biskupem a majitelem vily Nigeon, která se nacházela v prostoru dnešního Place du Trocadéro, zmiňuje budoucí Auteuil a jeho pramen pod jménem Fontainette (Fontanitum).
Dne 28. února 717 za vlády +more'>Chilpericha II. byl les Rouvray (Rubridum sylva), který se rozprostíral na západ od tehdejší Paříže až k současnému Place dela Concorde a k Monceau, rozdělen mezi opatství Saint-Denis a opatství Sainte-Geneviève. Jeho západní část a břeh Seiny po proudu od Saint-Cloud získalo Saint-Denis a východní část a břeh proti proudu obdrželo Sainte-Geneviève. Do správy opatství Sainte-Geneviève přešlo převorství Saint-Martin-des-Champs a oratoř na Sanctum Martyrum.
V roce 1060 nechal Jindřich I. +more přestavět klášter Saint-Martin-des-Champs, který zničili Normané, stejně tak klášter Sainte-Geneviève. Král daroval Sainte-Geneviève kostel na území mezi Auteuil a Montmartre na kopci Chaillot, který do té doby patřil převorství Saint-Martin. Území na jih od kopce Chaillot získalo Le Mans, který byl v roce 1069 zdevastován Vilémem Dobyvatelem. Území budoucího Auteuil patřilo mezi dary pro nové opatství Notre-Dame Le Bec, které v Normandi založil arcibiskup z Canterbury Anselm.
V roce 1109 postoupili kanovníci kapituly opatství Sainte-Geneviève opatům z Le Bec území, které vlastnili v Normandii kolem Vernonu. Výměnou za to obdrželi vše, co vlastnili Angličané v Paříži, včetně vinic a pozemků v Auteuil.
Tato výměna proběhla u příležitosti nástupnictví zesnulého Kapetovce Filipa I. +more v kontextu soupeření o nadvládu ve Francii mezi Theobaldem z Blois, vnukem Viléma Dobyvatele a starším bratrem budoucího anglického krále Štěpána III. , a francouzským králem Ludvíkem VI. , kterého napadl jeho nevlastní bratr Philippe de Montlhéry. Směnu majetků zorganizoval francouzský kancléř Étienne de Garlande, předpokládaný strýc Heloisy. Následující rok se nechal jmenovat děkanem kapituly Sainte-Geneviève. Opati ze Sainte-Geneviève se stali pány v Auteuil, ale ve skutečnosti byly příjmy převedeny ve formě prebendy na jednoho z kanovníků opatské kapituly, snad jako odměněna za akviziční operaci, protože tato prebenda byla získána zpět krátce před smrtí jeho příjemce, v roce 1162.
Panství zde trvalo až do Francouzské revoluce. Postupně se rozšířilo na západ přes téměř celé území současného města Boulogne-Billancourt až po Île de Sèvres včetně, přičemž hranici s farností Saint-Cloud tvořila současná rue de Billancourt. +more Na severozápadě zahrnovalo budoucí panství Château de Boulogne, dnes v Neuilly-sur-Seine, stejně tak lesy patřící do královského panství Clichy, jehož pozůstatkem je současný Buloňský lesík. Výkon moci nad Issy a Vanves byla svěřena pánům z Passy, kteří měli na starosti vybírání daně pro klášter. Tato světská jednotka, která patřila k Auteuil, byla svobodným statkem zvaný Beaudoinské léno (pravděpodobně pojmenované po normanském pánu, od něhož jej získali opatové ze Sainte-Geneviève smlouvou z roku 1109).
Klášter pod vedením Étienna de Garlande (1070-1150) zvelebil místo zvané Fontainette a jeho pramen vybudováním odpočinkového a obytného domu pro nemocné z opatství. K financování stavby pronajali farnosti Billancourt a Les Longs Prés opatství Saint-Germain le Rond.
V roce 1134 byla samota u Saint Cloud oddělena od Auteuil královnou Adélou Savojskou a připojena k novému opatství Montmartre. V roce 1330 se spolu s Longchamp stala farní obcí Boulogne la Petite. +more Obyvatelé statku Billancourt, jižně od současné rue du Vieux-Pont-de-Sèvres a ostrova Sèvres, zůstali připojeni k farnosti Auteuil. Centrum Auteuil tak bylo fyzicky odděleno od nové sousední farnosti lesem Rouvres, spornou oblasti mezi farníky a králem, jejíž jižní okraje tvořily dnešní rue du Chemin-Vert a rue Denfert-Rochereau.
V roce 1150 Arnold, pán z Chailly, a jeho manželka Aveline darovali v Billancourtu necelých sto hektarů nově založenému opatství Saint Victor.
V roce 1192 udělil Maurice de Sully Auteuil status farnosti. Klášterní kapitula zde zřídila ve 13. +more století samostatné panství.
Pro ves Auteuil vytvořil post starosty, správce panství, který v místě bydlel. Ten v roce 1226 získal mílové právo pece, ze které získával roční naturální poplatek v obilí, šest sesterů žita. +more Opatství mělo ve vsi roční rentu v naturáliích a penězích, která v roce 1243 činila přibližně dva tisíce livrů.
V roce 1247 za vlády Ludvíka IX. +more bylo na území farnosti zrušeno nevolnictví, o století později než na farnosti pod opatstvím Saint-Denis.
Poddaní rolníci měli povinnost roboty - udržovat a provozovat vinici o rozloze dvaadvaceti jiter (necelých 10 hektarů).
Na konci vleklé stoleté války byla zemědělská infrastruktura ve Francii buď v troskách, nebo opuštěná. Populace, která přežila černou smrt, se přesouvala do měst. +more Po povstání cabochienů byl obchod s rybami na Seině a zpracování soli, které na předměstích provozovali měšťané z Grande Boucherie, zdevastovány. Jako všude jinde se i klášter Sainte-Geneviève musel vzdát svých privilegií a svých příjmů a uchýlit k emfyteuzi, aby získal pracovní sílu. Panství Auteuil ztratilo většinu své hodnoty a jeho cla se prodávala za dvanáct pařížských liver. V roce 1426 je klášter pronajal jistému Guillaume le Mute.
I když byla zničena výrobna na solené maso v Saussières u Boulogne, Auteuil jako celek byl málo zasažen rabováním a jeho bukolické prostředí je zachováno, alespoň během smlouvy z Troyes. Zámek Billancourt bylo neporušené soukromé sídlo obklopené kromě různých přístavků stodolou, hospodářským dvorem, holubníkem, zeleninovou zahradou, ovocným sadem a dalšími zahradami, to vše uprostřed pastvin. +more Byla zde také solná dílna, která se používala jak na konzervaci vepřového, tak ryb. Ostrov Billancourt a ostrov Longueignon, dva dlouhé ostrovy, které patřily k panství, a které dnes tvoří ostrov Saint-Germain, pravděpodobně sloužili pro rybolov placek nebo lov labutí.
Kolem roku 1550 král Jindřich II. +more ohradil Buloňský lesík, čímž zabránil v přístupu obyvatelům sousedních farností, a uprostřed něj vybudoval lovecký zámeček Château de la Muette. Pán z Auteuil Raoul Moreau byl královským pokladníkem, který také vlastnil zámky Thoiry a Grosbois.
Po Bartolomějské noci bylo na březích Auteuil poblíž Point-du-Jour vyplaveno více než 1800 mrtvol. V 16. +more století se Auteuil stalo útočištěm pro stíhané protestantské rodiny a žilo zde přes deset procent obyvatel hlásících se k protestantům, mezi nimi i starosta a advokát u pařížského arlamentu Macheco.
V roce 1672 byla v severní části Auteuil zřízena kolem kostela Notre-Dame-de-l'Annonciation samostatná farnost Passy.
V roce 1790 během Francouzské revoluce bylo panství Auteuil nahrazeno obcí Auteuil. Obec se skládala ze tří částí: vesnice Auteuil, osada Point-du-Jour a osada Billancourt.
V roce 1794, poté, co byl ostrov Sèvres prodán jako národní majetek, zde chemik Armand Seguin postavil továrnu na usně.
V Auteuil se průmyslová revoluce projevila především ve čtvrti Billancourt. V 1820 byl postaven nový kamenný most přes Seinu a starý dřevěný most proti proudu byl stržen. +more V roce 1824 byl mezi břehem a ostrovem Île Seguin postaven první visutý most. V roce 1825 koupila společnost barona de Gourcuff rozsáhlou farmu Billancourt, aby zde vytvořila luxusní rezidenční čtvrť. Tento [url=https://fr. wiktionary. org/wiki/avant-gardiste]avantgardní[/url] projekt nového města v rozsáhlém měřítku ukázal možnosti moderního urbanismu. Otec Louise Renaulta zakoupil jeden z tamních pozemků a právě zde vzniklo poté jedno z center francouzského automobilového průmyslu.
V 19. století bylo Auteuil známo svými minerálními vodami a vodoléčebným zařízením. +more Bohatí Pařížané si zde postavili mnoho venkovských domů (epizoda popsaná mimo jiné v románu Hrabě Monte Cristo od Alexandra Dumase).
V roce 1845 území Auteuil rozdělily na dvě části nové pařížské hradby, jejíž výstavba začala v roce 1840.
V roce 1860 při rozšíření Paříže byla obec Auteuil zrušena a její území bylo rozděleno mezi města Paříž a Boulogne:
* část uvnitř hradeb, necelá polovina území, byla připojena k Paříži a stala se čtvrtí nového 16. +more obvodu; čtvrť * část mimo hradby, nejméně zastavěná a obydlená, byla připojena k Boulogne jako kompenzace za území Longchamp, které využil vévoda de Morny k vybudování dostihové dráhy. Na tomto území se také nacházela čtvrť Parc des Princes.
Radnice
V srpnu 1792 se radnice obce Auteuil přestěhovala na Place de la Fontaine (dnes Place Jean-Lorrain), poté v srpnu 1804 na place d'Aguesseau (nyní place de l'Église-d'Auteuil) a nakonec v roce 1844 do domu č. 34 na rue Boileau, tato budova vyhořela během Pařížské komuny v roce 1871.