Avia BH-21

Řez motorem Škoda HS 8Fb Avia B.21.96, přezdívaná „Rudý ďábel“, na níž při leteckém dnu v Karlových Varech 8. června 1930 zahynul jeden z československých "králů vzduchu" škpt. František Malkovský Avia B-21 byl československý celodřevěný dvouplošný stíhací letoun vyráběný v továrně Avia a velmi úspěšný stíhací letoun meziválečné československé výroby. Byl zaveden i v belgickém vojenském letectvu, kde jej stavěli v licenci v letech 1927-28. Stalo se tak na základě vítězství Karla Fritsche v mezinárodní soutěži stíhacích letounů v Bruselu na jaře roku 1926. Firma SABCA v Bruselu vyprodukovala 39 strojů a SEGA v Gosseliesu 5 kusů.

Vznik a vývoj

Konstruktéři Beneš a Hajn dospěli koncem listopadu 1924 k rozhodnutí podrobit svoji koncepci dvojplošníků BH-17, BH-18 a BH-19 důkladné revizi a počali pracovat na novém typu BH-21, který měl představovat kvalitativní skok v jejich konstrukční práci. První prototyp B-21 zalétal tovární pilot Avie Karel Fritsch na počátku roku 1925 a již 7. +more ledna byl předán 32. letce 1. leteckého pluku k vyzkoušení. Téhož roku začala výroba 66 kusové první série a do 24. září 1925 byla dodána vojenské správě. 36 letounů obdržel 1. letecký pluk v Praze, 18 kusů 3. letecký pluk, 2. letecký pluk 3 stroje, po jedné B-21 VLÚS ke zkouškám a 8 letounů převzalo letecké učiliště v Chebu. Výroba ovšem zastavena nebyla, neboť MNO objednalo 12. října 1925 druhou sérii v počtu 25 Avií B-21. Následné objednávky na třetí a čtvrtou sérii daly Československému letectvu celkem 137 těchto letounů, přičemž Avia vyrobila celkem 139 těchto letounů. Poslední byl objednán až v roce 1928.

Pro armádu bylo deset neozbrojených strojů pod označením Bš-21 dodáno jako školní ještě roku 1934, které sloužily až do roku 1938 v leteckém učilišti v Prostějově. Letouny měly vynikající letové vlastnosti a byly velmi bezpečné. +more S jejich příchodem k leteckým jednotkám čs. vojenského letectva byla běžně zavedena letecká akrobacie vojenských stíhačů jako každodenní součást jejich výcviku.

V září roku 1925 se konal rychlostní závod o "cenu prezidenta republiky", kterého se zúčastnil také tovární pilot Avie Karel Fritsch se speciálně upraveným strojem Avia BH-21R. Stroj měl zmenšené rozpětí i hloubku křídel, zcela jiný úhel nastavení i vnitřní konstrukci nosných ploch. +more Překomprimovaný motor Škoda dával výkon 294 kW a poháněl kovovou vrtuli Reed-Levasseur. V závodě dosažené výkony 300,59 km/h na trati 200 km a 301,33 km/h na trati 100 km zajistily Avii vítězství i nový národní rekord. V kategorii se zatížením do 250 kg zvítězil ve stejném závodě s upraveným standardním sériovým letounem BH-21 dr. Zdeněk Lhota.

Stíhací letoun BH-21 však zůstane spjat především se jmény slavných pilotů-akrobatů, škpt. Františka Malkovského a kpt. +more Ivana Bazileviče Kňažikovského. Tento stroj se však stal oběma osudným. Na velkém leteckém dnu v Karlových Varech (8. června 1930) to byl Malkovský, který nevybral vývrtku a dopadl na zem. Nedlouho poté se v říjnu 1930 ve vzduchu odtrhla přetížená křídla Kňažikovskému, dopadl do kasáren v Praze-Kbelích, částečně na kuchyň a pavilon. Na místě dopadu byl těžce zraněn jeden voják. Oba při těchto leteckých nehodách v troskách letounů zahynuli. Avia BH-21J s motorem Jupiter IV (1926) Zástavbou hvězdicového devítiválce Walter Jupiter IV o nominálním výkonu 308 kW (420 k) vznikl v roce 1926 prototyp Avia BH-21J. Přestože měl nový motor o téměř 100 kW větší výkon oproti původním, max. rychlost vzrostla minimálně (na 250 km/h), výrazně se ovšem zlepšila stoupavost. Potvrdilo se, že letadlo nelze zlepšit jen montáží výkonnějšího motoru. Současně s tím musí být provedena rekonstrukce draku a změněno aerodynamické tvarování křídel, aby se výkon motoru dal zplna využít. Tyto práce však byly provedeny až na následníku BH-21 na stíhacím letounu Avia BH-33 (1928), vybaveném licenčním motorem Walter Jupiter VI o nominálním výkonu 330 kW (450 k).

Varianty

Avia BH-21 (vojenské označení B-21) * Avia Bš-21 (akrobatická verze) * Avia BH-21R (závodní verze s překomprimovaným motorem o výkonu 294 kW/400 k) * Avia BH-21J (s motorem Walter Jupiter IV)

Specifikace (BH-21)

Údaje dle Avia BH-21

Technické údaje

Posádka: 1 (pilot) * Rozpětí: 8,90 m **Rozpětí horního křídla: 8,50 m * Délka: 6,87 m * Výška: 2,74 m * Nosná plocha: 21,96 m² * Plošné zatížení: 49 kg/m² * Prázdná hmotnost: 764 kg * Max. vzletová hmotnost: 1085 kg, 1188 kg (BH-21J) * Pohonná jednotka: 1× vidlicový osmiválec chlazený vodou Škoda HS-300 (licence HS 8Fb) * Výkon pohonné jednotky: 310 k (228 kW) při 1850 ot/min.

Výkony

Maximální rychlost: ** 245 km/h ve výšce 3000 m ** 230 km/h u země (250 km/h BH-21J) * Cestovní rychlost: 218 km/h (230 km/h BH-21J) * Minimální rychlost: 90 km/h *Dolet: 550 km *Dostup: 7700 m * Vytrvalost: 2 h * Stoupavost: 9 m/s, **do 3000 m: 7 minut **do 5000 m: 13 minut (10,5 min. BH-21J)

Výzbroj

2 × synchronizovaný kulomet Vickers ráže 7,7 mm

Odkazy

Reference

Literatura

Ing. Jan Krumbach, Ing. +more Jiří Vraný, Zdeněk Hurt, Avia BH-21, Jak-15, -17 a -23, Supermarine Spitfire Mk. IX a Mk. XVI, Naše vojsko, Praha 1986, 1. vydání * Avia B-21, monografie v L+K číslo 1, ročník L * Václav Němeček, Československá letadla, vyd. 1. , Naše vojsko, Praha, 1958 * Ing. Zdeněk Pilát, CSc, Naše letecké motory, seriál v L+K 5-10 ročník LX.

Související články

Avia *Miroslav Hajn *Pavel Beneš

Externí odkazy

[url=http://www.cs-letectvi.cz/letadla/avia-bh-21]Avia BH-21 na stránkách Československé letectví[/url] * [url=http://wp.scn.ru/en/ww15/f/101/4/0]Kamufláže letounu Avia BH-21[/url]

Kategorie:Československá stíhací letadla BH-21 Kategorie:Dvouplošníky