Walter Jupiter

Walter Jupiter byl v licenci vyráběný, britský 9válcový hvězdicový motor původně vyráběný firmou Bristol Engine Company (Bristol Jupiter). Vznikl na konci první světové války. Celá řada vylepšení a postupný vývoj z něj udělaly jeden z nejlepších motorů své doby. Ve 20. a 30. letech se montoval do celé řady různých letounů a byly vyrobeny tisíce motorů Jupiter všech verzí, a to jak firmou Bristol, tak i licenčně v zahraničí. Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol. v Praze-Jinonicích pro výrobu jeho dokumentaci nakoupila jako sublicenci francouzského motoru Gnome-Rhône 9A Jupiter, protože původní vlastník práva prodal právě francouzské společnosti. Francouzská sublicence byla zakoupena proto, že měla dokumentaci zpracovánu v metrických mírách, zatímco anglická byla v mírách palcových. Walter Jupiter IV (1927)

Vznik a vývoj

Ve druhé polovině dvacátých let 20. století byly na československých vojenských i civilních letadlech poměrně hojně používány výkonné lehké hvězdicové devítiválce Walter Jupiter. +more Jejich potřebu vyvolalo Ministerstvo národní obrany (MNO) tak, aby byly tyto motory k dispozici pro připravované letouny Aero, Avia a Letov vyšších kategorií. Nejednalo se ovšem o „prostou“ licenční výrobu. V objednávce si MNO vymínilo svým zadáním, že sice motory musí být vyráběny přesně podle licenčních výkresů s dodržením tolerancí, ale v maximální míře musí být pro výrobu použity československé materiály a československé subdodávky komponent. To v podstatě znamenalo nový vývoj a zkoušení motoru včetně následné, nezbytné homologace takového motoru.

S výrobou hvězdicových motorů měla sice jinonická továrna řadu zkušeností, neboť od roku 1923 vyráběla motory řady NZ vlastní konstrukce, ovšem s výkonem jen 60-120 k (44-88 kW). Nyní před ní stál úkol zhostit se výroby motoru o výkonu 420 k (309 kW). +more Současně s tím bylo nezbytné významně změnit výrobní technologie a pracovní postupy. Veškeré druhy ocelí byly nakupovány od Hutě Poldi z Kladna, odlitky pístů byly ze slévárny Škody Plzeň a součásti ze slitin hliníku byly odlity v jinonické slévárně. Mimo jiné byly v zapalování použity československé zapalovací svíčky Jiskra firmy Eisner a spol. , Praha.

První Jupiter označený jako Walter Jupiter IV absolvoval 100hodinovou zkoušku (homologaci) na nové brzdě Heenan-Fround pod dohledem certifikační státní zkušebny 15. března 1927, a poprvé byl vystaven na IV. +more mezinárodní letecké výstavě v Praze, která se konala v červnu 1927. Po Jupiteru IV následovala v srpnu 1929 verze Walter Jupiter VI, která se vyznačovala zlepšeními na ojničním systému, v uložení hřídele, válců a rozvodu. Motor dostal nová magneta Scintilla GN9DA a svíčky Jiskra 240. Po verzi VI následoval Walter Jupiter VII s kompresorem a posléze reduktorová verze Walter Jupiter VIII-R. Motory Walter Jupiter se vyráběly až do roku 1932. Dalším licenčním motorem vyráběným v jinonické továrně, který následoval po Jupiteru, byl od roku 1934 hvězdicový devítiválec Walter Pegas, který vyvinula firma Bristol Engine Company (Bristol Pegasus) a byl uvedenV Anglii na trh v roce 1931.

Podle firemních podkladů Walter bylo vyrobeno 59 motorů Walter Jupiter IV a 217 motorů Walter Jupiter VI. Celkem všech variant Jupiterů bylo v letech 1927-1933 vyrobeno 276 kusů. +more Počty vyrobených variant VII a VIII-R nejsou známy. Walter Jupiter IV, skica, pohled zezadu (1927) Letecký motor Walter Jupiter VI je vystaven v expozici leteckého muzea ve Kbelích na letounu AP-32. Další motor tohoto typu ve sbírkách VHÚ je upraveným výukovým řezem. Do Leteckého muzea byl získán na jaře roku 1968 ze Střední průmyslové školy strojní v pražské Preslově ulici. Ten je nyní, po částečné renovaci, prezentován veřejnosti v Jizerskohorském technickém muzeu v Bílém Potoce pod Smrkem v bývalé přádelně Karla Bienerta.

Popis motoru

Ocelové válce motoru, obrobené z výkovků, byly nasazeny na klikovou skříň válcového tvaru. Hlavy válců byly z hliníkové slitiny, chladicí žebra byla obráběna z plného materiálu. +more Hliníkový píst měl 3 kroužky, horní 2 byly těsnící, spodní byl stírací. Tenkostěnné pístní čepy byly vyrobeny z oceli a kaleny na vzduchu. Mazání těchto čepů se dělo olejem, odstříknutým z klikové ojniční pánve.

Obě poloviny motorové skříně (odlitek z hliníkové slitiny) se dvěma víky byly spojeny 9 svorníky. V přední části komory byla vlastní rozvodová skříň. +more Byla zakryta víkem z hliníkové slitiny. Zadní díl klikové komory měl po vnějším obvodu prstencovou dutinu, do níž ústily otvory přírub pro sací potrubí. Ventilový rozvod OHV se 4 ventily v každé hlavě. Pohon rozvodovým bubnem (vačkovým kotoučem) se 2 vačkami, vnější byla pro sací ventily a druhá, vnitřní výfukové ventily. Rozvodový buben měl dlouhý náboj s bronzovou vložkou a byl vložen mezi hlavní válečkové ložisko motoru a výstředný čep distanční vložky. Hlavní ojnice a 8 vedlejších průřezu H byly obrobeny z chromniklové oceli Poldi Victrix a leštěny. Vyvrtaný, jednou zalomený klikový hřídel z chromniklové oceli byl uložen ve třech válečkových ložiscích. Hlavní ložiska byla vsazena do ocelových pouzder a byla zalisována do stěn komory. Walter Jupiter IV, skica, podélný řez motorem (1927) Mazání se suchou skříní (olej se z ní odčerpával pumpami, sací a tlačná). Olej se rozváděl dutinami hřídele ke všem ložiskům. Výrobce motoru doporučoval použití oleje Caroil (Mobiloil). Pohon olejových čerpadel zajišťoval svislý hřídel od hlavního hřídele motoru s kuželovým soukolím o nestejné velikosti kol. Na obou koncích byl hřídel uzavřen zátkami. Větší ozubené kolo zabíralo současně do ozubených kol dvou magnetek. Od každé z nich vedlo 9 kabelů ke svíčkám. Kabely (celkem 18) byly ukryty v kovovém pouzdru. Zapalování dvěma magnetkami Scintilla. Karburátory Zénith byly na tomto motoru 3, každý karburátor zásoboval 3 válce.

Odlehčený vrtulový náboj byl připojen přes kuželové drážkování ke skříni 10 svorníky. Pohon zpravidla dřevěnou, dvoulistou vrtulí s pevným nastavením listů. +more Walter Jupiter VI (1929).

Použití

Motory řady Walter Jupiter byly využívány československými leteckými výrobci Aero, Avia a Letov.

Avia

První letoun, na kterém se motor Walter Jupiter IV o výkonu 315-330 kW (420-450 k) objevil, byl dvoumístný stíhací letoun Avia BH-26 vzniklý roku 1926. Byl představen v závěru roku na aerosalonu v Paříži a od roku 1927 do něj byly montovány licenční Jupitery IV z jinonické továrny. +more O rok později začal létat s Jupiterem IV dopravní dvouplošník Avia BH-25J (podle imatrikulace prototypu L-BABA, dostaly všechny stroje přezdívku Baba, 1927). Dopravní Avia BH-25J byl první československý letoun, který byl nasazen v mezinárodní přepravě. Všechny z vyrobených 5 letounů BH-25J sloužily u ČLS (L-BABA až BABF resp. OK-ABA až ABF), po čase dva z nich koupil Aeroklub vysokoškolského sportu (1933-4) a jeden letoun odkoupila letecká společnost firmy Baťa (OK-ABC, 1931). Šestý kus A 38 byl zakoupen MNO. V Avii v roce 1928 rekonstruovali původně 2 holandské letouny Fokker F-VIIa a osadili je motory Jupiter IV. Provozovala je ČLS s imatrikulacemi L-BAAH a L-BAAI (OK-AAH, OK-AAI) až do přelomu let 1934-5.

Dále se Jupitery uplatnily na vojenských stíhacích dvouplošnících Avia BH-26 (1926) a BH-33 (1928). V roce 1928 v závodě okružní let Okolo Malé dohody a Polska (II. +more ročník pořádaný Aeroklubem RČs. ) štkp. Miloš Zelený na letounu Avia BH-26 s motorem Jupiter VI obsadil 9. místo. V roce 1929 3 letouny Avia BH-33 obsadily na tomto závodě 2. -4. místo. Druhý byl škpt. Karel Mareš (BH-33, Walter Jupiter VII), na třetím a čtvrtém místě byli jugoslávští piloti Bajdak a Cintič (oba s Avia BE-33E). Walter Jupiter VII byl „výškový“ motor s kompresorem, který si zachovával výkon 510 k až do výše 4000 m. Téhož závodu Okolo Malé dohody a Polska v roce 1929 se měl zúčastnit i štkp. František Malkovský na stíhacím letounu Avia B-133 s motorem Jupiter VI, ale samotném závodě nestartoval, protože stroj se nepodařilo před soutěží dokončit včas. S letouny Avia BH-33E (1929), kde se postupně uplatnily motory verzí IV, VI a VII, byly zaznamenány mnohé sportovní (Walter Jupiter VII) i exportní úspěchy vč. varianty BH-33E. Pro export BH-33E do Jugoslávie, Řecka atd. nebyly letouny dle licenčního ujednání vybaveny československými motory. Poslední aplikací s motorem Jupiter IV byl vojenský, třímotorový bombardovací hornoplošník Avia F-IX (1932), kterých bylo vyrobeno v letech 1932-1933 celkem 12 kusů.

Aero

V roce 1927 k aplikacím Jupiteru IV přibyl dopravní dvouplošník Aero A-23 až pro 8 cestujících vč. posádky. +more Sedm sériových strojů A-23 zařadily ČSA do služby v roce 1928, zpočátku létaly na lince Praha - Brno - Bratislava - Užhorod, později na „lázeňských“ linkách v Čechách (do Karlových Varů a do Mariánských Lázní). Kromě dvoučlenné posádky pojal pět až šest cestujících a jejich zavazadla. Walter Jupiter VIII-R Již o rok později (1928) byly veřejnosti představeny s motorem Walter Jupiter IV letouny: přestavěný Ab-11. 17 na prototyp víceúčelového vojenského dvouplošníku Aero A-11J, vojenský bitevní dvouplošník Aero A-32 (vznikl z prototypu Aero Ab 11J), dopravní dvouplošník Aero A-38 (1928), což byla zdokonalená verze letounu Aero A-23. Z pěti letounů A-38 sloužily 3 u ČSA (L-BACB až BACD, OK-ACE až ACC) a 2 u společnosti CIDNA (L-BACE, L-BACF). I v tomto případě došlo k odprodejům 2 ze 3 letounů ČSA odkoupila letecká společnost Baťa (OK-ACB, OK-ACC, 1933-4) a oba od CIDNA odletěly do Francie pro novou imatrikulaci F-AJLF a F-AJLG.

Následně homologovaný Walter Jupiter VI o výkonu 330-399 kW (450-543 k) se od roku 1929 uplatnil na nových letounech, ale také na již provozovaných, kde nahrazoval i verzi Jupiter IV: bitevní letoun Aero A-32 (1927), vč. variant Aero AP-32 a APb-32. +more V letech 1927-31 bylo vyrobeno 31 strojů A-32, dalších 16 bylo v roce 1929 exportováno do Finska (finské letouny byly vybaveny motorem Issota Frascini Asso Caccia a originálními Gnome-Rhône Jupiter, export motorů Walter Jupiter licence nepovolovala). V letech 1929-1931 následovala série 76 letounů AP-32 (Jupiter IV) a již se silnějším motorem Jupiter VI dalších 35 letounů verze APb-32 (1930-1932). Následně na standard AP-32 byly přestavěny i dosud vyrobené letouny A-32. Dodávky pro československé letectvo byly zahájeny v roce 1930 a letouny zůstaly ve výzbroji jako bitevní a později jako cvičné resp. jako pozorovací u Četnických leteckých hlídek až do roku 1939. Celkem ve verzi AP-32 a APb-32 bylo vyrobeno 114 letounů.

Letov

První aplikací byla instalace motoru Jupiter VIII-R na prototyp vojenského stíhacího dvouplošníku Letov Š-20J. V roce 1927 při zkouškách letounu Letov Š-20J s motorem Jupiter VIII-R (o výkonu 480 k) vystoupal tovární pilot Letova Bohumil Kovanda do výšky 8700 m, což byl na tu dobu skvělý výkon a získal tak cenu pplk. +more Viplera za nejlepší výkon na výšku. Letov Š-20J se do sériové výroby nedostal, ale zkušenosti byly využity v následném stíhacím dvouplošníku Letov Š-31, který byl osazen motorem Jupiter VI (1929). V letech 1931-1932 bylo postaveno 32 sériových letounů Š-31.

V roce 1928 v závodě okružní let Okolo Malé dohody a Polska (II. ročník pořádaný Aeroklubem RČs. +more) zvítězil štkp. Josef Kalla na letounu Letov Š-216. 1 s motorem Walter Jupiter VIII-R. Na trati dlouhé 3112 km s nákladem 1000 kg dosáhl Kalla průměrné rychlosti 201,2 km/h a do výšky 3000 m vystoupal za 28,9 min. Dále s Jupiterem VI létal vojenský bombardovací a pozorovací dvouplošník Letov Š-128 (1930), kterých bylo československému letectvu dodáno 16 v roce 1931 z celkem 19 vyrobených.

Jeden v licenci Letovem vyrobený (červen 1929) dopravní letoun Farman F. +more62 Goliath (L-BAGH, OK-AGH) měl nainstalován pohonnou jednotku Jupiter IV a změnil se tak na standardní typ Letov/Farman F-63 "Goliáš". Od 6. června 1929 jej provozovaly ČSA a po nich od roku 1932 Ministerstvo národní obrany. Datum výmazu z leteckého rejstříku je uváděn ve 2 variantách: 24. 12. 1932. resp. 29. 12. 1932.

Použití v letadlech

Technická data

Data dle Výroba dílů motoru Jupiter v továrně Walter Jinonice (1927)

Hlavní technické údaje

Typ: devítiválcový, vzduchem chlazený hvězdicový motor * Vrtání válce: 146 mm * Zdvih pístu: 190 mm * Celková plocha pístů: 1 507 cm2 * Objem válců: 28 630 cm3 * Délka: 1 350 mm (IV), 1 054 mm (VI), 1 297 mm (VIII-R) * Průměr: 1 384 mm (IV), 1 400 mm (VI), 1 416 mm (VIII-R) * Hmotnost motoru s nábojem vrtule a příslušenstvím: 354 kg (IV), 379 kg (VI), 410 kg (VII), 395 kg (VIII-R)

Součásti

Rozvodový systém: OHV, 2 sací a 2 výfukové ventily na válec * Karburátor: Zénith 55 TJ * Palivo: 73-77oktanový benzín nebo směs benzín-benzol * Zapalování: 2× magneta Scintilla GN9 DA * Startér: Viet, na stlačený vzduch * Chladicí soustava: chlazení vzduchem * Mazání: 2 x čerpadlo, pod tlakem se suchou skříní * Reduktor: 1:2 (VIII-R) * Spotřeba paliva: 230-250 g·h−1·k−1 / 313-340 g·h−1·kW−1 * Spotřeba oleje: 15-20 g·h−1·k−1 / 20-27 g·h−1·kW−1

Výkony

Galerie

Soubor:Walter Jupiter IV a Aero A-23 (L-BAAC). jpg|Aero A-23 (L-BAAC) a Walter Jupiter IV Soubor:Aero A-23 s motorem Walter Jupiter IV (1928). +morejpg|Aero A-23 s motorem Walter Jupiter IV (1928) Soubor:Aero AP-32 s motorem Jupiter VI. jpg|Aero AP-32, doprovodný stíhací nebo bitevní letoun (1929) Soubor:Letecké muzeum Kbely (167). jpg|Aero Aero AP-32 s motorem Walter Jupiter VI (1930) Soubor:Aero A-38 s motorem Walter Jupiter (Letectví 1933, 12, 350). jpg|Aero A-38. 1 (L-BACB) s motorem Walter Jupiter IV (1928) Soubor:Aero A-38 (L-BACD) s motorem Walter Jupiter IV. jpg|Aero A-38. 1 (L-BACB) s motorem Walter Jupiter IV Soubor:Avia BH-21J s motorem Jupiter IV. jpg|Avia BH-21J s motorem Jupiter IV (1926) Soubor:Avia BH-25 s motorem Walter Jupiter IV (1928). jpg|Avia BH-25J Československé letecké společnosti Soubor:Avia BH-25 s motorem Jupiter IV. jpg|Avia BH-25J (L-BABC, OK-ABC) s motorem Jupiter IV (1928) Soubor:Walter Jupiter a letoun Avia BH-25. jpg|Avia BH-25J s motorem Walter Jupiter IV nad Rotterdamem (L-BABF, 1929) Soubor:Avia BH-26 (1927). jpg|Avia BH-26, stíhací letoun (1927) Soubor:Avia BH-26 s motorem Walter Jupiter IV (1927). jpg|Avia BH-26 s motorem Walter Jupiter IV (1927) Soubor:Avia BH-33 s motorem Walter Jupiter IV (1927). jpg|Avia BH-33 s motorem Walter Jupiter IV (1927) Soubor:Avia BH-33 s motorem Walter Jupiter VII (1929). jpg|Avia BH-33E s motorem Walter Jupiter VII, se kterým škpt. K. Mareš obsadil 2. místo v závodu Okolo Malé dohody a Polska (1929) Soubor:Avia-Fokker F-VIIa a Walter Jupiter VI (1930). jpg|Avia-Fokker F-VIIa (L-BAAI) a Walter Jupiter VI (1930) Soubor:Avia F-IX. jpg|Avia F-IX a Walter Jupiter VI (1932) Soubor:Letov Š-20J s motorem Walter Jupiter (1928). jpg|Tovární pilot Bohumil Kovanda před letounem Letov Š-20J s motorem Walter Jupiter VIII-R (1927) Soubor:Sériový Š-31. jpg|Sériový Letov Š-31 s motorem Walter Jupiter VI (1929) Soubor:Letov Š-31 s motorem Jupiter VI. jpg|Letov Š-31 s motorem Jupiter VI Soubor:Letoun Letov Š-216 s motorem Walter Jupiter VIII (1928). jpg|Letov Š-216 a pilot Josef Kalla s motorem Walter Jupiter VIII-R (1928).

Odkazy

Reference

Související články

Waltrovka * Bristol Jupiter * Walter Pegas

Externí odkazy

[url=http://www. walterjinonice. +morecz]Walter Jinonice[/url] * [url=https://www. vinar. cz/mitte/s216. htm]Letov Š-216[/url] na vinar. cz * [url=https://www. valka. cz/Aero-A-23-t8303]Aero A-23[/url] na valka. cz * [url=https://www. securitymagazin. cz/historie/ceskoslovenska-avia-fix-bombardovaci-letoun-od-tvurce-slavne-stihacky-avia-b534-1404062368. html. fb_comment_id=2479386812075537_2481795365168015]Avia F-IX[/url] na security. cz.

Jupiter Kategorie:Hvězdicové motory