Avia F-IX

Avia F-IX byl československý pětimístný hornoplošný bombardovací letoun, který vznikl podle licence nizozemského dopravního typu Fokker F.IX, zalétaného 23. srpna 1929. Fokker F.IX byl největší meziválečný dopravní letoun firmy Fokker. Konstruktér Ing. František Novotný vyvinul pod jménem Avia F-IX vojenskou verzi nizozemského stroje.

Vznik a vývoj

Obchodní politika Anthony Fokkera (výrobce letadel Fokker) byla postavena i na možnosti zástavby do jeho dopravních letounů prakticky jakéhokoli motoru o výkonu 145-300 kW, což zvyšovalo možnosti exportu. Takto vznikla i verze +moreVII'>Fokker F. VIIb/3m, které byly licenčně postaveny v Avii s motory Walter Castor jako Avia F. VIIb/3m. Zvětšením této konstrukce vznikl letoun Fokker F-IX. V Holandsku byly postaveny v letech 1929-1930 jen dva prototypy s motory Gnome-Rhône Jupiter VI.

Předválečné československé vojenské letectvo mělo na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století poměrně bohatý letadlový park stíhacích, pozorovacích a lehkých bombardovacích letounů, ale prakticky nedisponovalo těžkými bombardovacími stroji. +more Proto se v roce 1931 Ministerstvo národní obrany (MNO) rozhodlo zakoupit u holandské firmy Fokker práva na výrobu třímotorového bombardovacího hornoplošníku Fokker F-IX. Licenční výrobou byla pověřena společnost Avia, akciová společnost pro průmysl letecký.

První licenční letoun F. IX v bombardovací verzi vzniklý v Československu byl zalétán +more_únor'>17. února 1932. Letadlo tvarově připomínalo Fokker F. VIIb/3m, ale mělo větší rozměry a výkonnější motory. V letech 1932 až 1933 bylo celkem postaveno 12 kusů těchto strojů bombardovací verze Avia F-IX. Kromě 12 kusů pro Československé letectvo byla vyrobena i dvojice bombardovacích strojů označených F-39 (výr. č. 13 a 14) pro Jugoslávii. Vnitřní výstroj a vybavení bylo od zahraničních firem, podle jugoslávské objednávky. Jugoslávie dokonce koupila jejich licenci, ale licence v Jugoslávii nebyla využita. Rovněž byly postaveny dva civilní, dopravní letouny Avia-Fokker F. IXD určené pro Československé státní aerolinie.

Avia se snažila tento dopravní letoun pod označením Avia 109 exportovat, ale k žádnému prodeji této verze nedošlo. +morejpg|náhled'>Avia Fokker F-IXD a Walter Pegas (OK-AFG).

Popis letounu

Bombardér byl pětimístný třímotorový samonosný hornoplošník s pevným záďovým podvozkem a uzavřenou pilotní kabinou. Konstrukce bombardéru byla svařena z ocelových trubek a potažena vpředu duralovými plechy, vzadu plátnem. +more Dřevěná kostra křídel byla potažena dýhou a plátnem. Pohon letounu obstarávaly tři hvězdicové motory Walter Jupiter VI o jmenovitém výkonu 330 kW (450 k) opatřené prstenci Townend.

Samotná třímotorová koncepce přinesla logicky problém s umístěním kulometné výzbroje, zvláště směrem dopředu, kde vadila vrtule. Na několika strojích se objevovala různá řešení, zkonstruovaná techniky Avie v době přípravy na výrobu. +more Řešením byly pevné i zatažitelné střelecké věže. Tyto experimenty s umístěním výzbroje však měly za důsledek, že výzbroj jednotlivých letounů nebyla nikdy sjednocena. Výzbroj sestávala až ze šesti kulometů a letoun mohl nést 800 až 1500 kg pum.

Dopravní letouny F-IXD ve své době představovaly největší dopravní letouny domácí konstrukce. Osádku dopravní verze tvořili dva piloti a radiotelegrafista, trup pojal 17 cestujících. +more Civilní F. IXD byly vybaveny silnějšími pohonnými jednotkami Walter Pegas II-M2 o výkonu 411,6 kW, které zpočátku roztáčely dřevěné dvoulisté vrtule, které byly později vyměněny za třílisté kovové vrtule Letov. Výfuková roura prostředního motoru byla spojena s vytápěním kabiny cestujících, civilní stroje měly menší balonová kola hlavního podvozku značky Dunlop a jiný tvar dolní části svislé ocasní plochy. Avia Fokker F-IXD a Walter Pegas II-M2 (1935).

Použití

V letech 1932 až 1933 bylo celkem postaveno 12 strojů bombardovací verze Avia F-IX pro československé letectvo. Poslední z objednávky dvanácti kusů byl zalétán v červnu 1933. +more Kariéru zahájily u 81. a 82 letky Leteckého pluku 5, kde byly využívány intenzivně především k výcviku.

Jeden bombardovací letoun Avia F-IX Leteckého pluku 5 havaroval 4. února 1937 v 18. +more30 hodin při nočním letu mezi Slatinou a Šlapanicemi. V troskách zahynuli kapitán letectva Otto Šafařík z Kroměříže, rotmistr letec Josef Ovčačík z Pavlovic u Přerova a četař Josef Plechatý z Miroslavi. Lehce zraněni byli četař Jan Macků a svobodník Ludvík Helešic. Příčinou neštěstí byla patrně mlha a ztráta rychlosti letounu.

V předmnichovské krizi byly tyto letouny zařazeny u bombardovacích letek MNO, avšak počítalo se s nimi už jen jako s dopravními pro spojovací a transportní činnost. V druhé polovině 30. +more let byl ve výzbroji letectva nahrazován od roku 1937 celokovovými typy Aero MB-200 podle francouzské licence firmy Bloch.

Tyto letouny ve vojenské službě relativně rychle zastaraly. Byly na svou dobu pomalé, takže by neměly šanci již v době svého vzniku uniknout tehdejším stíhačům, natož pak stíhacím letounům druhé poloviny třicátých let 20. +more století. Letouny byly proto staženy z bombardovací služby a byly pověřovány méně důležitými, vesměs dopravními úkoly pro jednotky letecké pěchoty (starší název pro výsadkáře), které měly vzniknout 1. dubna 1939. K vzniku této jednotky vzhledem k neblahým událostem z 15. března 1939 a následné okupaci nedošlo.

U jednoho z bombardérů MNO (výr. č. +more 9) byl v roce 1937 upraven interiér na téměř "civilní" verzi a pak létal s imatrikulací OK-AMR. Byl využíván jako služební letoun tehdejšího velitele československého letectva, generála ing. Jaroslava Fajfra. Na IV. mezinárodní letecký mítink, konaný v Curychu od 23. července do 1. srpna 1937, vyslalo Československo početnou výpravu. Curyšský mítink, konaný v pětiletých intervalech, byl pokládán za měřítko vyspělosti tehdejších evropských letectev. Československé soutěžní stroje, stíhací Avia B-534 (4 letouny) a akrobatické Avia B-122 (8 letounů) byly doprovázeny přestavěným bombardérem F-IX s imatrikulací OK-AMR. Třímotorová Avia F-IX byla tedy třináctým vyslaným strojem, tehdy zařazená u Leteckého pluku 6 dislokovaného na letišti Kbely. Byla pilotována vedoucím závodního družstva mjr. Alexandrem Hessem, který rovněž, dle propozic závodů, zastával funkci sportovního komisaře za Československo. Tento doprovodný letoun přepravoval, kromě leteckých mechaniků i s potřebnými náhradními součástkami, materiálem a nářadím, také bodového soudce závodů škpt. Františka Paukerta sloužícího u leteckého pluku 1 v Praze. Kabina dopravního letounu Avia Fokker F-IXD (Malý čtenář 1936) ČSA obdržely své dva dopravní stroje v roce 1935, přičemž první z nich byl zalétán 14. května 1935. Letoun výrobního čísla 15 obdržel 7. srpna 1935 imatrikulaci OK-AFF, druhý stroj výr. č. 16 získal imatrikulaci OK-AFG již 22. července 1935. Dopravní letouny s kapacitou 17 cestujících (vč. posádky 20) byly nasazovány na linkách vnitrostátních Praha-Brno-Bratislava-Košice-Užhorod i mezinárodních z Prahy přes Brno a Bratislavu do Záhřebu a na letiště v Sušaku u Rijeky, z Prahy do Bukurešti, z Prahy do Benátek atd. První let OK-AFF na lince Praha-Benátky se uskutečnil 15. května 1937 a zahájil tak letecké spojení s Itálií. První z nich (OK-AFF) 11. září 1937 shořel krátce po vzletu z letiště Bratislava-Vajnory do Brna V 6:30 letoun odstartoval, vznikl požár a letoun nouzově přistál. Nehoda se obešla bez obětí na lidských životech, avšak jiný zdroj uvádí, že pilot zahynul. Jako náhrada byl do stavu ČSA v říjnu 1938 zařazen přestavěný bombardér F-IX. (výr. č. 12 s původními motory Walter Jupiter) s imatrikulací OK-AFH. Letouny F-IXD nalétaly u ČSA celkem 686 249 km za 4 085 letových hodin.

Po německé okupaci Čech, Moravy a Slezska Lufftwaffe zabavila od MNO zbývajících 10 strojů F-IX, nechala je odzbrojit, vybavit německými radiostanicemi a používala je jako transportní. Dopravní letoun ČSA (OK-AFH) převzala Lufthansa/Luffwaffe a létal s imatrikulací D-AAFG resp. +more TF + BO. Jeden exemplář F-IX v roce 1942 zakoupilo Chorvatsko, druhý letoun se do Chorvatska dostal jako zabavený letoun jugoslávské armádě (F-39). Letouny obdržely trupová identifikační čísla 1951 a 1952 a označení Avia Fokker F-18 a Avia Fokker F. 9. Ustašovské, nezávislé Chorvatsko je používalo při boji proti partyzánům až do poloviny roku 1944.

Varianty

F-IX - základní varianta s motory Walter Jupiter VI, 12 letounů - 2 z nich později přestavěny na dopravní letouny (v. č. +more 9, 12) * F-39 - bombardovací varianta F-IX pro jugoslávské letectvo s motory Gnome-Rhône Jupiter o výkonu 412 kW/560 k, 2 letouny * F-IXD - dopravní verze pro ČSA s motory Walter Pegas II-M2, 2 letouny * Avia 109 - připravovaná exportní verze F. IXD.

Uživatelé

Civilní

Československé státní aerolinie

Vojenští

Československé letectvo * ** Jugoslávské královské letectvo * ** Luftwaffe * ** Zrakoplovstvo Nezavisne Države Hrvatske (Letectvo nezávislého státu Chorvatsko)

Specifikace

Data dle

Technické údaje

Typ: bombardovací hornoplošník (F-IX), dopravní letoun (F-IXD) * Osádka: 5 (F-IX), 3+17 (F-IXD) * Rozpětí: 27,14 m * Délka: 19,30 m * Výška: 4,80 m * Nosná plocha: 103,00 m2 * Plošné zatížení: 88,9 kg/m2 (F-IX), 95,15 kg/m2 (F-IXD) * Hmotnost prázdného letounu: 5450 kg (F-IX), 6700 kg (F-IXD) * Vzletová hmotnost: 9160 kg (F-IX), 9800 kg (F-IXD) * Pohonná jednotka F-IX: 3× vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec Walter Jupiter VI ** jmenovitý, nominální výkon: 330 kW / 450 k při 1750 ot/min ** maximální, vzletový výkon: 399 kW / 543 k při 1850 ot/min * Pohonná jednotka F-IXD: 3× vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec Walter Pegas II-M2 ** jmenovitý, nominální výkon: 382 kW / 520 k při 2000 ot/min ** maximální, vzletový výkon: 427 kW / 580 k při 2300 ot/min * Vrtule: dvoulistá, nestavitelná, dřevěná (F. IX), třílistá kovová (F. +moreIX. D).

Výkony

Maximální rychlost: 210 km/h (F-IX), 255 km/h (F-IXD) * Cestovní rychlost: 180 km/h (F-IX), 215 km/h (F-IXD) * Dostup: 4500 m (F-IX), 5000 m (F-IXD) * Stoupavost: 2,5 m/s (F-IX), 2,8 m/s (F-IXD) * Dolet: 1000 km (F-IX), 830 km (F-IXD)

Výzbroj

1× pohyblivý 7,92mm kulomet vz. 28 na hřbetě * 1× pohyblivý 7,92mm kulomet vz. +more28 pod trupem * 1× pohyblivý 7,92mm kulomet vz. 28 pod přídí * 1× pohyblivý 7,92mm kulomet vz. 28 v okénku v každém boku * 1500 kg pum v pumovnici a pod křídly.

Odkazy

Reference

Literatura

VÁCLAVÍK, Josef. Těžký bombardovací letoun Avia Fokker F-IX, HPM 2000/01-02. +more * FIDLER, J. SLUKA, V. Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920-38, Libri 2006. . * POSTMA, Thijs. Fokker: Aircraft Builders to the World (anglicky). London: Jane's, 1979. . * THURSTON, David B. (2000). World's Most Significant and Magnificent Aircraft: Evolution of the Modern Airplane (anglicky) SAE. . * MUNSON, Kenneth. Airliners between the wars 1919-1939 (anglicky). Blandford Press, London 1972. . * KAREŠ, Marcel. RAJLICH, Jiří (2017): Curych 1937 - Účast československých letců na IV. mezinárodním leteckém mítinku v Curychu v roce 1937, Praha: Mladá fronta, s. 408,.

Související články

Avia, akciová společnost pro průmysl letecký * A. S. +more Walter, továrna na automobily a letecké motory * Avia Fokker F. VIIb/3m * Aero MB-200 * Walter Jupiter * Walter Pegas.

Externí odkazy

[url=http://www. vinar. +morecz/mitte/fix. htm]AVIA F-IX[/url] na vinar. cz * [url=http://wp. scn. ru/en/ww15/t/333/4/0]Kamufláže letounu Avia-Fokker F. IX[/url] * [url=http://all-aero. com/index. php/45-planes-d-e-f/3887-fokker-fix]Fokker F. IX, Avia F-IX[/url] na all-aero. com * [url=https://tv. idnes. cz/technika/fokker-f-ix-avia-f-ix-ceskoslovensko-bombarder. V190625_162150_idnestv_vrja]Největší československý bombardér Avia F-IX rychle zastaral[/url] na iDnes. cz * [url=https://www. securitymagazin. cz/historie/ceskoslovenska-avia-fix-bombardovaci-letoun-od-tvurce-slavne-stihacky-avia-b534-1404062368. html]Československá Avia F-IX: Bombardovací letoun od tvůrce slavné stíhačky Avia B-534[/url] na securitymagazin. cz * [url=http://www. vrtulnik. cz/avia. htm]Avia, akciová společnost pro průmysl letecký[/url] na vrtulnik. cz.

F-IX Kategorie:Československé bombardéry Kategorie:Československá a česká dopravní letadla F-IX