Aero A-32
Author
Albert FloresAero A-32 byl československý jednomotorový vojenský dvouplošník, který byl stavěn v modifikaci buď jako doprovodný stíhací nebo jako bitevní letoun. Stroj vychází z typu Aero A-11. První prototyp A-32 vzlétl roku 1927, celkem bylo vyrobeno 130 kusů, z toho 16 kusů bylo dodáno do Finska. ČLH Dolní Benešov a následně u ČLH Moravská Ostrava v roce 1938
Vznik a vývoj
První prototyp ještě s označením „A. 11J“ byl zalétán v létě 1927. +more Jak z názvu vyplývá, jednalo se o pokračovatele úspěšné řady letounů A. 11. Do sériového stroje Ab. 11. 17 byl zamontován licenční hvězdicový devítiválec Walter Jupiter IV o výkonu 309 kW (420 k). Továrna jej v dubnu 1928 nabídla MNO pod označením „A. 32“ jako doprovodný stíhací letoun. Prototyp A. 32. 1 byl zalétán v říjnu 1928 a vojenské letectvo jej převzalo v prosinci. Mezitím se účastnil předvádění v Bulharsku a následně byl také nabízen tureckému letectvu. Na druhém prototypu (A. 32. 2) se zkoušel motor s válci do W Škoda L o výkonu 330 kW (450 k). Třetí prototyp (A. 32. 3) měl opět hvězdicový motor Walter Jupiter.
Začátkem roku 1929 firma Aero nabídla tento typ Finsku. Po úspěšném předvedení zástupci finského letectva uzavřeli s továrnou Aero smlouvu na dodání 16 letadel: jednoho A. +more32IF s řadovým motorem Isotta Fraschini Asso Caccia o výkonu 330 kW (450 k) a 15 A. 32GR s hvězdicovým motorem Gnome-Rhône Jupiter. Objednávka byla splněna v červnu (8 strojů) a druhá část v druhé polovině roku 1929. Mezi srpnem a říjnem 1929 bylo dodáno 15 letadel (označení AEj-49 až AEj-64) a jedno v roce 1930. Poslední z nich dosloužil 30. června 1944. Aero AP. 32 s motorem Jupiter VI (Letectví, září 1930) MNO 11. července 1929 objednalo u továrny Aero výrobu šesti AP-32 s motorem Walter Jupiter IV (AP. 32. 4-AP. 32. 9) a 19. prosince 1929 následovala zakázka na dalších 25 kusů (AP. 32. 10-AP. 32. 34). V návaznosti na zkoušky prototypů a ve spolupráci s VLÚS firma Aero nabídla vylepšenou verzi, jíž v letech 1930-1931 na základě objednávek ze srpna 1930 a ledna 1931 vzniklo 45 kusů (AP. 32. 35-AP. 32. 79). Také všechny původní stroje byly na žádost letectva upraveny na vylepšenou verzi (došlo k zesílení trupu, rekonstrukci podvozku, instalaci brzd a nových pumových závěsníků). Formace těchto bitevních a průzkumných letounů se s úspěchem v roce 1930 účastnila vedená velitelem československého letectva, generálem ing. Jaroslavem Fajfrem, národního leteckého mítinku v Bukurešti.
Montáží výkonnějšího motoru Walter Jupiter VI vznikla verze APb. 32, které bylo do roku 1932 ve dvou sériích vyrobeno 35 kusů (APb. +more32. 80-APb. 32. 99 a APb. 32. 100-APb. 32. 114). Aero AP. 32 (Letectví, září 1930) Jako bitevní sloužily AP. 32/APb. 32 do poloviny 30. let, kdy je nahradily Letovy Š. 328. V roce 1938 byly používány pouze jako cvičné a jako stroje druhé linie. Čtyři armádou zapůjčené AP. 32 (výrobních čísel 7, 19, 20 a 42) vytvořily společně se stíhačkami Škoda D. 1 v červenci 1935 základ výzbroje Četnických leteckých hlídek.
Během služby u československého letectva bylo ze 114 vyrobených při haváriích zrušeno 43 AP. 32/APb. +more32. Zahynulo v nich 11 pilotů a devět pozorovatelů. Po zániku ČSR se pět AP. 32 a jeden APb. 32 dostaly jako dědictví po Leteckém pluku 3 do výzbroje Slovenských vzdušných zbraní (náhradní a 12. letka). Ostatní padly do rukou Luftwaffe, která je ještě rok používala u svých cvičných jednotek. Nekompletní Aero A-32GR číslo AEj-59 v Muzeu finského letectva.
Technický popis
AP. 32 a APb. +more32 byly dvoumístné jednomotorové vzpěrové dvouplošníky s pevným záďovým podvozkem a otevřenými prostory osádky. Kovová kostra trupu byla v přední části kryta hliníkovými plechy, zbytek trupu a dřevěná kostra křídel byly potaženy plátnem. Výztužné sloupky mezi křídly byly z ocelových trubek a opláštěny aerodynamickým obložením ze dřeva. V baldachýnu byla umístěna spádová benzínová nádrž.
AP. 32 poháněl vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec Walter Jupiter IV o výkonu 309 kW (420 k), APb. +more32 Walter Jupiter VI o výkonu 330 kW (450 k), s dvoulistou nestavitelnou dřevěnou vrtulí. Výzbroj tvořily dva synchronizované kulomety vz. 28 ráže 7,92 mm v trupu. Pozorovatel ovládal kulometné dvojče vz. 28. Celková zásoba munice činila 1100 nábojů. Pumy do celkové hmotnosti 120 kg u AP. 32 a 250 kg u APb. 32 mohly být zavěšeny pod spodním křídlem. Aero AP-32, Letecké muzeum Kbely.
Dochované exempláře
V leteckém muzeu Kbely je vystaven letoun Aero AP-32. Tento letoun je částečnou replikou. +more Byl vyroben v Leteckých opravnách Trenčín v roce 1990 na základě původní technické a výrobní dokumentace. Je opatřen kamufláži Leteckého pluku č. 1 československého letectva, který sídlil na letišti Praha-Kbely.
Ve finském leteckém muzeu v Päijät-Häme je vystaven nekompletní letoun Aero A-32GR (bez motoru).
Varianty
;Aero A-11J :První prototyp vzniklý přestavbou z Aera A-11 s motorem Walter Jupiter IV. Aero A-32 :Tři prototypy a 31 sériových strojů, užívaných jako dvoumístné stíhací letouny. +more Aero AP-32 :Bitevní letoun s modifikovaným podvozkem vyrobený v počtu 45 kusů. Na stejný standard byly později modifikovány i původní A-32. Aero APb-32 :35 bitevních strojů s motorem Walter Jupiter VI a nosností pum zvýšenou na 250 kg. Aero A-32IF :Prototyp stroje pro Finsko s motorem Isotta Fraschini Asso Caccia V-12 (1930) Aero A-32GR :Patnáct sériových strojů pro Finsko s motory Gnome-Rhône Jupiter (Modelové označení „GR“ označovalo společnost Gnome & Rhone, protože Finsko muselo od této francouzské továrny koupit motory Jupiter IV. ).
Uživatelé
Československé letectvo ** Četnické letecké hlídky * ** Finské letectvo * ** Luftwaffe * ** Slovenské vzdušné zbraně
Specifikace
Údaje podle Aero AP.32, skica (Letectví, září 1930)
Technické parametry
Osádka: 2 (pilot a pozorovatel/střelec) * Rozpětí: 12,4 m (A-32), 12,8 m (AP-32) * Délka: 8,2 m (A-32), 8,14 m (AP-32) * Výška: 3,10 m (A-32), 3,45 m (AP-32) * Nosná plocha: 36,50 m2 (A-32), 36,45 m2 (AP-32) * Prázdná hmotnost: 1 046 kg (AP-32), 1 072 kg (AP-32) * Vzletová hmotnost: 1 917 kg (AP-32), 1 927 kg (AP-32) * Pohonná jednotka: 1 × devítiválcový, vzduchem chlazený hvězdicový motor Walter Jupiter IV nebo VI ** nominální, jmenovitý výkon: 308 kW / 420 k při 1750 ot/min (Jupiter IV), 330 kW / 450 k při 1750 ot/min (Jupiter VI) ** maximální, vzletový výkon: 330 kW / 450 k při 1850 ot/min (Jupiter IV), 399 kW / 543 k při 1850 ot/min (Jupiter VI) * Vrtule: dvoulistá, dřevěná s pevným nastavením
Výkony
Maximální rychlost: 226 km/h (A-32), 235 km/h (AP-32) * Cestovní rychlost: 192 km/h (A-32), 200 km/h (AP-32) * Dostup: 5 500 m (A-32), 6 700 m (AP-32) * Stoupavost: 171 m/min * Výstup do výše 5 000 m: 29,2 minuty (A-32), 27 min. (AP-32) * Dolet: 796 km (A-32), 950 km (AP-32) * Vytrvalost: 4 hodiny letu
Výzbroj
2 × synchronizovaný kulomet Vickers ráže 7,7 mm * 2 × pohyblivý kulomet Lewis ráže 7,7 mm na kulometném kruhu Škoda * 120 kg pum na šesti závěsnících Pantof pod křídly a 2 světelné rakety Michelin pod trupem
Havárie, 7. 6. 1935, Radějov
Při nočním leteckém cvičení 7. června 1935 došlo nedaleko Radějova (okr. +more Hodonín) k havárii Aero APb-32. Letoun patřící do stavu 13. letky Leteckého pluku 3 tehdy dislokovaného na košickém letišti se po přeletu slovanské vesnice Sobotište dostal do nekontrolované vývrtky a havaroval v katastru obce Radějov. Jeden ze dvou letců na palubě, pozorovatel nadporučík Antonín Šárovec (1904-1980) z letounu vyskočil a s drobnými zraněními se zachránil na padáku. Pilot četař Václav Kopta (nar. 1908) zahynul v hořících troskách letounu po jeho dopadu na zem. Byl pohřben v rodné vesnici, Klecanech za účasti oficiální delegace příslušníků Leteckého pluku 3, kteří u hrobu drželi čestnou stráž, když předtím byla rakev s ostatky pilota vezena na draku letadla.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
ČÍŽEK, Martin. Letadla zrazeného nebe: Československá vojenská letadla v roce 1938, I. +more vydání. Praha : Naše vojsko, 2015 * KOLMANN, Petr. , Aero Ap. 32, Letectví a kosmonautika 2/2007, s. 76-79 * KUDLIČKA, Bohumír, „Dvaatřicítka“ z Vysočan, Hobby Historie 1 a 2/2010, s. 6-12 a 36-42 * NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (I) (1918-1945), III vydání. Praha : Naše vojsko, 1983 * HEINONEN, Timo: Thulinista Hornetiin : 75 vuotta Suomen ilmavoimien lentokoneita (Z Thulinu na Hornet: 75 let finského letectva), finsky, Tikkakoski: Keski-Suomen Ilmailumuseo, 1992, 288 stran,.
Související články
Aero A-11 * Avia BH-26 * Letecké nehody vojenských strojů Československé republiky
Externí odkazy
[url=https://forum. valka. +morecz/topic/view/8310]Aero A-32[/url], [url=https://forum. valka. cz/topic/view/8311]Ap-32[/url] a [url=https://forum. valka. cz/topic/view/43017]Apb-32[/url] na www. valka. cz * [url=http://www. vinar. cz/mitte/a32. htm]AERO A-32, AP-32, APb-32[/url] na www. vinar. cz * [url=http://www. vinar. cz/mitte/a32fin. htm]AERO A-32 ve Finsku[/url] na www. vinar. cz * [url=http://jn. passieux. free. fr/html/AeroA32. php]Aero A. 32[/url] na jn. passieux. free. fr *[url=http://www. vhu. cz/exhibit/dvojplosnik-aero-a-32/]Aero A-32[/url] na vhu. cz.
A-32 Kategorie:Československá stíhací letadla Kategorie:Útočná letadla Kategorie:Dvouplošníky