Avraham Stern

Avraham Stern ( Avraham Štern; 23. prosince 1907, Suwałki - 12. února 1942, Tel Aviv) byl židovský básník a zakladatel a vůdce radikální militantní revizionistické skupiny Lechi, též známé jako Sternova skupina či Sternův gang. V podzemí vystupoval pod přezdívkou Ja'ir .

Pocházel z polské části carského Ruska. Nedlouho po příchodu do mandátní Palestiny nastoupil ke studiu na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, kde díky vynikajícímu prospěchu získal stipendium ke studiu na univerzitě ve Florencii. +more Již během studií vstoupil do Hagany, z níž v roce 1931 odešel do revizionistického Irgunu. Během studií v Itálii se vzhlédl ve fašistickém režimu Benita Mussoliniho, byť sám se nikdy fašistou nestal. Studijní pobyt ukončil předčasně a věnoval se podzemním revizionistickým aktivitám. Britskou správu země izraelské vnímal jako nepřátelskou a ostře se stavil proti imigračním kvótám, které Britové stanovili pro židovské uprchlíky.

Po vypuknutí druhé světové války nesouhlasil s postojem Irgunu, který se v roce 1940 zavázal neútočit proti britským cílům. Z Irgunu proto odešel a založil skupinu, známou jako Lechi, která Spojené království vnímala jako úhlavního nepřítele. +more Z této pozice Stern dokonce neúspěšně vyjednával s fašistickou Itálií a nacistickým Německem o spolupráci. Lechi byla vždy malá skupina, čítající maximálně několik set příslušníků. Páchala především atentáty, bombové útoky a bankovní loupeže zaměřené proti Britům. Vražednými aktivitami si však znepřátelila nejenom přední sionistické představitele, ale postupně i židovskou komunitu a Irgun. Na Sternovu hlavu byla vypsána odměna a členové Lechi byli zatýkáni. Sám Stern byl v únoru 1942 odhalen v jednom z úkrytů a zastřelen britskou policií. Různí se teorie o okolnostech jeho smrti, zda byl zastřelen při pokusu o útěk či chladnokrevně, když byl spoutaný. Pět měsíců po jeho smrti se mu, jako pohrobek, narodil syn Ja'ir.

Mládí

Narodil se 23. +more prosince 1907 ve městě Suwałki v carském Rusku (v dnešním Polsku) do rodiny Mordechaje a Hadasy Ley Sternových. Jeho otec byl zubař a matka porodní bába. Když vypukla první světová válka, byl otec, jakožto občan nepřátelského státu, zatčen Němci, zatímco matka před nimi uprchla s ním a jeho mladší bratrem Davidem (1910-2003) ke svému otci do města Vilkmergė (dnešní Ukmergė v Litvě). Tam mladý Avraham našel, díky svému dědovi, lásku k zemi izraelské. Po nějaké době se rodina vydala k Avrahamově tetě a strýci do Petrohradu, odkud se všichni vypravili na jihovýchod do vesnice Romodanovo, poblíž města Saransk. Jeho otec byl mezitím, po operaci v německém Königsbergu (dnešní Kaliningrad v Rusku), poslán do německého zajateckého tábora.

Avraham v deseti letech složil úspěšně přijímací zkoušky na ruskou střední školu v Saransku, kde studoval s vyznamenáním. Na škole se, mimo jiné, učil i hebrejsky a zpíval ve školním sboru. +more Mezitím došlo k podpisu mírové smlouvy mezi Německem a Ruskem a bylo tak možné se vrátit zpět do Suwałek. Jelikož však ve městě nebyla žádná střední škola, zůstal Avraham v Saransku a zpět se vrátila pouze jeho matka a bratr. V Saransku nicméně trpěl chudobou a hladem, a tak se ve čtrnácti letech rozhodl bez jakýchkoli prostředků pro cestu zpět. Přes Petrohrad se tak vrátil do Vilkmergė a v létě 1921 se setkal s rodiči v Suwałkách. V následujících měsících úspěšně složil vstupní zkoušky do čtvrtého ročníku židovské střední školy. Vynikal ve studiu jazyků, literatury a židovských dějin. Vedl dramatický kroužek, byl redaktorem studentských novin a vůdcem místní pobočky mládežnického hnutí ha-Šomer ha-ca'ir. Po dokončení středoškolských studií chtěl Avraham přesídlit do země izraelské, načež jej rodiče v roce 1925 v osmnácti letech poslali studovat na gymnázium Rechavja do Jeruzaléma.

Alija, studia a členství v Irgunu

alt=Hlava Avrahama Sterna Do britské mandátní Palestiny přicestoval v lednu 1926. +more Po krátkém studiu na gymnáziu nastoupil v roce 1927 ke studiu klasické literatury a jazyků (řečtiny, latiny) na Hebrejskou univerzitu. V rané fázi univerzitních studií se seznámil se svou budoucí manželkou Roni Bronsteinovou. Jeho první politickou aktivitou bylo založení studentské organizace Chulda, jejímž cílem bylo „obrození izraelského národa v novém státě“. V roce 1929 vstoupil do Hagany a během nepokojů téhož roku, kdy se židovské komunity dostaly pod útok místních Arabů, sloužil v rámci této židovské podzemní vojenské organizace na stráži na střeše synagogy v jeruzalémském Starém Městě.

V roce 1931 opustil Haganu a vstoupil do Irgunu, podzemní vojenské radikální organizace nacionalistického revizionistického hnutí, založené jeho někdejším velitelem z Hagany a přítelem Avrahamem Tehomim. Ten předtím Haganu rovněž opustil, neboť nesouhlasil s její vojenskou strategií havlaga a dílem též proto, že se skládala vesměs ze stoupenců levicového sionistického hnutí. +more Během svého působení v Irgunu začal Stern používat pseudonym Ja'ir, který si zvolil podle svého hrdiny El'azara ben Ja'ira, účastníka první židovské války a velitele zélótů na pevnosti Masada. V roce 1932, než dokončil důstojnický kurz Irgunu, sepsal s manželkou Roni slova k písni Neznámí vojáci ( Chajalim almonim), která měla zaznít při slavnostní ceremonii ukončení důstojnického kurzu. Píseň, která má celkem pět slok, „kombinovala poezii a mýtickou historii, jakožto integrální součásti národní revoluce“. Stala se neoficiální hymnou Irgunu a byla jí až do roku 1940, kdy se stala hymnou Lechi.

V roce 1933 úspěšně dokončil studium na Hebrejské univerzitě a díky vynikajícímu prospěchu získal stipendium na +more'>doktorské studium na univerzitě ve Florencii. Během studijního pobytu v Itálii (1933-1936) jej ohromil a ovlivnil fašistický režim Benita Mussoliniho. On sám však fašistou nebyl a odmítl do fašistického hnutí vstoupit. V polovině 30. let se za ním do Florencie vypravil jeho přítel a velitel Tehomi, aby ho povolal zpět a jmenoval jej svým zástupcem v Irgunu. Zbytek třicátých let Stern strávil cestováním po východní Evropě, kde organizoval revoluční buňky v Polsku a propagoval emigraci Židů do Palestiny navzdory britským imigračním kvótám. V roce 1937 došlo k rozkolu v Irgunu, kdy se část jeho příslušníků vrátila do Hagany. Stern však v Irgunu zůstal a nadále se věnoval militantním aktivitám.

Během svého života Stern sepsal desítky básní, které byly prostoupeny láskou k židovské domovině a k mučednictví pro její věc, přičemž jeho tvorba byla silně ovlivněna ruskou a polskou poezií, zejména pak Vladimirem Majakovským. V básních opakovaně používal motivu krve a náboženských symbolů a výrazů. +more Podle Hazaniho obsahují Sternovy básně i prvky thanatofilie (lásky ke smrti). Ukázkou z jeho tvorby jsou například následující verše:.

Stern se pokusil v Polsku zorganizovat výcvik 40 tisíc mladých Židů, kteří se měli plavit do mandátní Palestiny, kde by provedli ozbrojenou invazi. Druhá světová válka pak tyto plány překazila a přerušila emigrační trasy. +more Po návratu do mandátní Palestiny byl Stern v srpnu 1939 zatčen a vězněn až do června 1940.

Vůdce Lechi

alt=Znázornění ruky se zdviženým ukazovákem a prostředníkem a pod ní nápis Lechi v hebrejštině Po vypuknutí druhé světové války došlo ve většině revizionistického hnutí k přehodnocení odporu ke Spojenému království. +more Sám zakladatel revizionistického sionismu, Ze'ev Žabotinský, napsal před svou smrtí dopis veliteli Irgunu Davidu Razi'elovi, v němž zdůraznil potřebu spolupráce s Brity v boji proti nacismu. Irgun se pak skutečně v roce 1940 zavázal po dobu války s Německem neútočit na britské vojenské cíle, což vedlo Sterna k založení vlastní skupiny, která si dala za cíl proti Britům nadále bojovat. Jmenovala se Lechi (akronym pro Lochamej cherut Jisra'el, tj. Bojovníci za svobodu Izraele) a byla též označována jako Sternova skupina, či Brity pejorativně jako Sternův gang. Mezi Sternovy vzory ozbrojeného boje patřilo například židovské povstání proti Římanům, aktivity Narodnaji volji (její členové spáchali atentát na Alexandra II. ) a Velikonoční povstání v Dublinu v roce 1916.

alt=Text hlavního ideologického dokumentu Lechi psaný hebrejsky Sternova skupina, která nikdy neměla více než pár set členů, byla silně nacionalisticky zaměřena. +more Stern odmítl kolaboraci s Brity a tvrdil, že pouze soustavný protibritský boj nakonec povede k nezávislému židovskému státu, který vyřeší židovskou situaci v diaspoře. Jeho odpor proti britské koloniální správě však nebyl založen na konkrétní britské politice. Britský mandát definoval jako „cizí mocnost“ bez ohledu na jeho aktuální politiku, a proti takovéto formě imperialismu zastával radikální postoj nehledě na to, jak benevolentní byl.

Stern zformuloval ideologii Lechi do dokumentu, známého jako „18 principů obrození národa“ . Ten sestával z 18 bodů, rozdělených do tří částí. +more V první rozepisuje postoj k židovskému národu, domovině, půdě a cílům skupiny. Mimo jiné uvádí: „Izrael dobyl zemi izraelskou mečem. Zde se stal velkým národem a pouze zde bude obrozen. Nejen, že má Izrael právo na tuto zem, ale toto právo je absolutní a nikdy nebylo ani nikdy nemůže být zrušeno. “ Vysvětluje v ní i například vymezení hranic země izraelské podle Tóry (tzv. Velký Izrael) s územím „od řeky Egyptské až k řece veliké, řece Eufratu“ (Genesis 15:18), či cíle, mezi než řadí vykoupení a spásu země, ustanovení suverenity a obrození národa, přičemž dodává: „Neexistuje suverenity bez vykoupení země a není národního obrození bez suverenity“. V druhé části zmiňuje cíle během války, kde v souvislosti s níže zmíněným jednáním s Itálií a Německem uvádí: „dohody budou uzavřeny se všemi, kteří jsou ochotni pomoci Organizaci [Lechi] v boji a poskytnout jí přímou podporu“. Ve třetí části jsou obsaženy cíle v době suverenity a vykoupení. Zde kromě jiného vyjadřuje naději pro budoucí návrat z exilu (diaspory), obrození hebrejštiny, ale rovněž tak navrhuje vybudování třetího Chrámu, či odchod Arabů prostřednictvím výměny obyvatel.

Problémem, se kterým se skupina potýkala, byl nedostatek financí. Proto byla její první akcí loupež v Anglo-palestinské bance (dnešní Banka Le'umi) v Tel Avivu. +more Za první velkou akci a počátek operací Lechi se však počítá až bombový útok na imigrační úřad v Haifě z prosince 1940, který byl reakcí na deportaci ilegálních židovských přistěhovalců na Mauricius. Britové posléze označili Lechi za kriminálnickou organizaci, jejíž členové musí být neutralizováni. Z počátku se Lechi zaměřovala především na protibritské akce, které zahrnovaly atentáty (útoky na britské policisty), bombové útoky či bankovní loupeže. Ačkoli byli hlavním cílem Britové, mnohdy umírali i Židé. Vražedné postupy Lechi jí židovské obyvatelstvo znepřátelily. Nicméně postupně získávala prostředky, ať už krádežemi, nebo loupežemi. V omezeném rozsahu se jí podařilo provozovat ilegální rozhlas, tisknout vlastní noviny Be-machteret („V podzemí“) a mimo to vylepovala vlastní plakáty. V roce 1941 s Lechi již takřka nikdo nesympatizoval, skupina si znepřátelila i Irgun. V lednu 1942 se příslušníci Lechi pokusili vyloupit banku židovského odborového svazu Histadrut v Tel Avivu. Při následné přestřelce zemřeli dva židovští kolemjdoucí, což způsobilo mezi židovským obyvatelstvem šok.

Jednání s Itálií a Německem

alt=Kopie části dopisu psaného v němčině Stern zastával názor, že „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“, a proto se rozhodl pro jednání s dvěma britskými nepřáteli - fašistickou Itálií a nacistickým Německem. +more V červnu 1940 byl propuštěn z vězení a zahájil jednání s Itálií. V září téhož roku se v Jeruzalémě sešel s jedním z Mussoliniho agentů, kterému předal svůj návrh na spolupráci. Podle něho by Italové pomohli s vyhnáním Britů z Palestiny a na oplátku by se židovská domovina stala satelitem mocností Osy, přičemž Jeruzalém by byl, s výjimkou židovských svatých míst, předán pod kontrolu Vatikánu. Jednání však nikam nevedla a poté, co byla Mussoliniho vojska poražena v severní Africe, obrátil Stern svoji pozornost k nacistickému Německu.

Jakkoli nebyla spolupráce zemí Třetího světa s nacistickým Německem neobvyklá, bylo jednání Židů s antisemity přinejmenším bizarní. Stern však měl pro podobný postup historické precedenty v podobě Theodora Herzla a Ze'eva Žabotinského. +more Oba protagonisté si své jednání zdůvodnili tím, že bylo ve prospěch židovského lidu. Rozdíl mezi Herzlem, Žabotinským a Sternem však byl podle britského historika Shindlera v tom, že Stern pokládal záchranu a ochranu židovských životů až jako druhořadou. Na prvním místě u něj dle něho byla bezpečnost židovského státu.

V prosinci 1940 Stern vyslal svého agenta do Bejrútu na setkání s Hitlerovými emisary. Agent jim předal Sternův návrh na spolupráci Lechi a nacistického Německa. +more Stern v něm vyjádřil sympatie s nacistickým plánem na Evropu bez Židů a ocenil nacistický postoj vůči sionistickým aktivitám v Německé říši. Součástí návrhu bylo následující:.

Za spolupráci při boji proti Britům však nepožadoval pouze německou podporu vzniku židovského státu, ale i podporu židovské emigrace z nacistického Německa do Palestiny. Je třeba uvést, že Stern vnímal Adolfa Hitlera pouze jako jednoho z řady antisemitských utlačovatelů a nikoliv jako člověka, který chce Židy vyhladit (v tomto názoru mimochodem nebyl zcela osamocen). +more Rovněž tak myšlenka konečného řešení židovské otázky byla v roce 1940 nepředstavitelná (ostatně byla přijata až o dva roky později). Mimo to se Stern naivně domníval, že nacisté pragmaticky oddělují svou zahraniční politiku od své rasové teorie. Další pokus o navázání spolupráce uskutečnil v roce 1941, avšak neexistuje záznam o německé reakci ani v jednom ze zmíněných případů. Němci též Sternovy návrhy nebrali vážně. Tyto výzvy nacistickému Německu byly v přímém rozporu s názory ostatních sionistů, například Ze'eva Žabotinského, který chtěl jak britské vítězství nad nacisty, tak vyhnání Britů z Palestiny.

Smrt opředená otazníky

alt=Budova muzea Lechi Stern byl hledán bezpečnostními složkami po celém britském mandátu a na jeho hlavu byla vypsána odměna. +more Putoval proto z jednoho úkrytu do druhého, přičemž si v kufříku nosil skládací lehátko. Když už nezbývaly žádné nové bezpečné úkryty, přespával ve schodišťových šachtách obytných domů. Nakonec se přestěhoval do telavivského bytu ve čtvrti Florentin, pronajatého Mošem a Tovou Svorajovými, kteří byli členy Lechi. Mošeho chytili britští detektivové při zátahu na jiný byt, při němž byli dva příslušníci Lechi zabiti a on s dalším zraněn a hospitalizován. Sternův kontakt v rámci skupiny, Hisia Šapirová, se domnívala, že je sledována a přestala zprostředkovávat vzkazy, které jí předával. Poslední vzkaz mu přinesla 12. února 1942 od Hagany, která mu nabídla bezpečný úkryt po zbytek války, pokud se na oplátku vzdá boje proti Britům. Stern však nabídku odmítl a naopak vyzval Haganu, aby s Lechi proti Britům bojovala. O několik hodin později detektivové začali s prohlídkou domu, kde se schovával. Kolem půl desáté dopoledne byl odhalen ve skříni v bytě Svorajových, kam byly kvůli dosvědčení náležitosti prohlídky přivedeny dvě sousedky žijící o patro níž. Poté, co odešly, byla odvedena i Tova Svorajová a Stern zůstal sám se třemi ozbrojenými policisty. Následně byl, za dosud neznámých okolností, zastřelen. Byl dvakrát zasažen do hrudi. Zemřel následkem vykrvácení při vynášení z domu.

+more_Vpravo_je_skříň,_v_níž_se_schovával_před_policií_a_uprostřed_okno,_z_něhož_měl_chtít_vyskočit. '>alt=Pokoj s oknem, skříní a pohovkou Tajná policejní zpráva, vypracovaná pro britskou mandátní vládu uvádí, že: „Stern si (…) zrovna zavazoval tkaničky, když se náhle vymrštil k protějšímu oknu. Když byl na půl cesty ven z okna, byl zastřelen dvěma ze tří policistů v místnosti“. Zastupující superintendant Geoffrey J. Morton, nejvýše postavený přítomný policista, později ve svých pamětech uvedl, že měl obavu, že se Stern chystá odpálit výbušné zařízení, kterým v minulosti v případě svého zajetí vyhrožoval.

Policejní verzi však odmítli Sternovi stoupenci a řada ostatních, kteří věřili, že byl Stern chladnokrevně zabit. Bývalý příslušník Lechi, Binjamin Gepner, který v roce 1980 provedl rozhovor s dalším policistou, přítomným Sternovy smrti, uvedl, že bývalý policista Stewart fakticky přiznal, že byl Stern zavražděn, avšak později svůj výrok odmítl zopakovat. +more Policista Bernard Stamp, jehož zbraň na Sterna mířila, dokud Morton nedorazil, prohlásil v roce 1986 v rozhovoru pro Kol Jisra'el, že Mortonova zpráva byly „žvásty“. Morton, podle Stampa, vytáhl Sterna z gauče, na kterém seděl, „trochu na něj tlačil, otočil ho a zastřelil“. Podle Stampa tak byl Stern zabit neozbrojený bez naděje na útěk. Tova Svorajová ve svých pamětech uvádí:.

Stern byl pohřben na hřbitově Nachalat Jicchak v Tel Avivu. Pět měsíců po jeho smrti se mu narodil syn Ja'ir, který je reportérem a televizním moderátorem.

Lechi po Sternově smrti

Lechi se pokusila Sternovu smrt několikrát neúspěšně pomstít bombovými útoky. Po jeho smrti jej v čele Lechi nahradil triumvirát, tvořený Jicchakem Šamirem (šéf operací), Natanem Jelin-Morem (šéf politického odboru) a Jisra'elem Eldadem (šéf propagandy). +more Akce skupiny se zradikalizovaly, podnikala i atentáty na přední britské představitele. V listopadu 1944 zavraždili příslušníci Lechi bývalého britského ministra kolonií lorda Moynea v Káhiře. V dubnu 1948 spáchala skupina společně s Irgunem masakr v arabské vesnici Dejr Jásin. V září téhož roku, tedy již v době existence Izraele, zavraždil Jehošua Kohen z Lechi švédského diplomata a vyslance Organizace spojených národů hraběte Folke Bernadotta, který se jménem OSN pokoušel mezi izraelskou a arabskou stranou první arabsko-izraelské války vyjednat mír. Lechi byla izraelskou prozatímní vládou prohlášena teroristickou organizací a premiér David Ben Gurion rozkázal zatknout všechny její vůdce. Nikdo z osob zodpovědných za Bernadotteho vraždu však nebyl nikdy souzen a vláda nakonec udělila všem členům Lechi amnestii. V roce 1949 byla Lechi rozpuštěna.

Památka

alt=Náhrobní kámen s hebrejským nápisem Telavivský dům, kde byl Stern zabit, byl přeměněn na muzeum Lechi a posmrtně došlo k vydání jeho poezie, kterou sepsal v podzemí. +more Na jeho počest nese jeho jméno, respektive přezdívku, město Kochav Ja'ir (doslova „Ja'irova hvězda“) v centrálním Izraeli a několik ulic izraelských měst. V roce 1978 nechala izraelská vláda, pod vedením premiéra Menachema Begina, vydat poštovní známku se Sternovým portrétem. Dne 29. ledna 2008 připomenul Kneset na svém mimořádném zasedání sté výročí narození Avrahama Sterna. Tehdejší premiér Ehud Olmert ve svém projevu ocenil Sternovu osobnost a její význam pro založení židovského státu, i když, jak uvedl, „si v sionistickém hnutí zvolil velmi samostatnou cestu. “.

Dílo

ספר השירים / של אברהם שטרן המכונה יאיר [Sefer ha-širim / šel Avraham Štern ha-mekune Ja'ir]. Tel Aviv, 1950 * ספר השירים של אברהם שטרן (יאיר): מחולל מלחמת החרות העברית [Sefer ha-širim šel Avraham Štern (Ja'ir): Mechulal milchemet ha-cherut ha-ivrit]. +more Tel Aviv, 1964 * בדמי לעד תחיי: שירים [Bi-dmej le-ad tichje: Širim]. Tel Aviv, 1976 * מכתבים לרוני [Michtavim le-Roni]. Tel Aviv, 2000.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

Hillel Kook: [url=http://www. etzel. +moreorg. il/english/people/stern. htm]Irgun - Avraham Stern[/url] * [url=http://www. executedtoday. com/2008/02/12/1942-avraham-stern/]ExecutedToday. com - 1942: Avraham Stern, a strange bedfellow[/url] * [url=https://eleven. co. il/article/14928]Eleven - Штерн Аврахам[/url] * [url=http://booknik. ru/news/reportaji/shtern-poyet-voin-uchenyyi/]Booknik - Штерн - поэт, воин, ученый[/url] * [url=http://www. nrg. co. il/online/1/ART2/336/349. html]NRG - יאיר שטרן: "בהגדרה, אבא היה טרוריסט"[/url] (rozhovor se Sternovým synem při 70. výročí otcovy smrti).

Kategorie:Židovští básníci Kategorie:Polští Židé Kategorie:Židé v Britském mandátu Palestina Kategorie:Sionisté Kategorie:Příslušníci Hagany Kategorie:Členové Irgunu Kategorie:Členové Lechi Kategorie:Absolventi Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Kategorie:Osobnosti na izraelských poštovních známkách Kategorie:Lidé zastřelení policií Kategorie:Narození 23. +more prosince Kategorie:Narození 1907 Kategorie:Narození v Suwałkách Kategorie:Úmrtí 12. února Kategorie:Úmrtí 1942 Kategorie:Pohřbení na hřbitově Nachalat Jicchak Kategorie:Muži.