Bad Religion

Bad Religion je populární americká punková kapela založená v roce 1979 v Los Angeles v Kalifornii. Skupině je často připisováno, že nastartovala novou vlnu punk rocku koncem osmdesátých let dvacátého století a že během své existence ovlivnila spoustu jiných punkových a rockových muzikantů. Sestava prošla za celou dobu hraní několika změnami, jediným stálým členem je zpěvák Greg Graffin, ale v současné době jsou členy kapely tři ze čtyř zakládajících členů.

Kapelu tvoří Greg Graffin (zpěv), Brett Gurewitz (alias Mr. Brett - kytara), Brian Baker (kytara), Mike Dimkich (kytara), Jay Bentley (baskytara) a Jamie Miller (bicí). +more Gurewitz z důvodu pracovního vytížení vystupuje s kapelou pouze příležitostně a Bad Religion většinou hrají v pěti.

Bad Religion vydali sedmnáct studiových nahrávek, tři EP, tři kompilace, dvě živá alba a čtyři DVD. Album Suffer (1988) je často považováno za jednu z nejdůležitějších nahrávek v historii punku a to i přes to, že se neumístilo v žebříčcích prodejnosti ani hranosti. +more Popularita Bad Religion vzrostla s přechodem k velké nahrávací společnosti Atlantic Records a albem Stranger Than Fiction (1994), které obsahuje hity „21st Century (Digital Boy)“ a „Infected“.

Skupina je známa svými kritickými texty, používáním metafor v textech písní, rozvinutou slovní zásobou a hlasovými harmoniemi. Jejich písně pojednávají jak o osobních záležitostech, tak o politické odpovědnosti a navzdory názvu kapely se zabývají více svobodou než ateizmem.

Historie

Počátky (1979-1982)

Skupina Bad Religion byla založena v Los Angeles koncem roku 1979 čtyřmi studenty střední školy El Camino Real Charter High School. První impuls vzešel od sedmnáctiletého kytaristy Bretta Gurewitze, který již před tím působil ve dvou skupinách, které neměly dlouhého trvání (v obou dvou hrál na bicí Jay Ziskrout). +more Gurewitz vlastnil kytary, mikrofony a aparaturu a chtěl založit punkovou skupinu, ale neměl důvěru ve svůj zpěv. Na koncertě Ramones se seznámil s o dva roky mladším studentem téže školy Gregem Graffinem, který také tíhl k punku. Graffin, který v minulosti působil ve školním pěveckém sboru, ale nikdy nedržel v ruce mikrofon, přesvědčil Gurewitze, aby jej vzal to kapely jako zpěváka. Třetím členem byl bubeník Jay Ziskout. Po několika zkouškách Graffin přesvědčil svého kamaráda Jaye Bentleyho, aby se ke skupině přidal jako baskytarista. Mezi interprety, kteří měli na kapelu vliv, patřili například Buzzcocks, Sham 69, Ramones, Beatles, Creedence Clearwater Revival a Sex Pistols.

Zkoušeli každý den po škole v garáži v domě, kde bydlel Graffin (tuto první zkušebnu nazývali The Hellhole, tedy cosi jako díra do pekla). Během měsíce secvičili šest písní, které napsali Graffin a Gurewitz, a začali řešit otázku názvu uskupení. +more Mezi zamítnuté názvy patřily například Smegma, Vaginal Discharge (vaginální výtok) či Bad Politics (špatná politika). Nakonec se shodli na Bad Religion (špatné náboženství), jelikož nesnášeli v té době nastupující teleevangelismus v čele s kazatelem Jerry Falwellem. Gurewitz vymyslel logo kapely, přeškrtnutý latinský kříž, takzvaný crossbuster. Kalifornská punková scéna v té době byla plná bujarých večírků, alkoholu, drog, ale i násilí. Texty písní byly často jednoduché vulgární slogany, anebo byly psány v humorném stylu bez hlubšího významu. Bad Religion se od začátku snažili prezentovat intelektuálněji a psát promyšlenější texty, které by donutily posluchače zamyslet se.

V roce 1980 nahráli demo, a koncem téhož roku nahráli své debutové EP Bad Religion o šesti písních, třebaže v té době za sebou ještě neměli ani jediný koncert. Album v únoru 1981 vydala nahrávací společnost Epitaph Records, kterou za tím účelem založil Brett Gurewitz. +more Vydání EP bylo financováno půjčkou od Gurewitzova otce, a kapela ho distribuovala svépomocí. Takto se prodalo asi 1500 kusů. Ačkoliv v prvních letech byl Epitaph „jen logo a P. O. Box“, postupem času začal vydávat nahrávky i jiných punkrockových skupin a vyvinul se ve významné vydavatelství. V Epitaphu pracoval také Jay Bentley.

Greg Graffin, 2004 První koncert Bad Religion se odehrál v roce 1980 v Santa Aně na oslavě narozenin, kde předskakovali kapele Social Distortion. +more Následovalo první televizní vystoupení a rozhovor. O rok později přijali Bad Religion nabídku společnosti Jem Records, která jim umožnila natočit první dlouhohrající album - Jem Records nabídli zaplatit profesionální nahrávací studio výměnou za exkluzivní distribuční práva k vzniklé nahrávce. Peníze nakonec nestačily, kapela musela nahrávání přerušit a vydělat další prostředky hraním, teprve poté bylo možné nahrávku dokončit. Výsledkem bylo album How Could Hell Be Any Worse. Během nahrávání skupinu opustil po hádce bubeník Jay Ziskrout a v kapele ho nahradil (a dotočil album) Pete Finestone, který dosud neměl žádné zkušenosti s bubnováním. Na post bubeníka byl vybrán proto, že dělal kapele bedňáka a znal dobře všechny její písně. Na albu hostoval také Greg Hetson z kapely Circle Jerks, pozdější dlouholetý kytarista skupiny. Kromě tradičních rockových nástrojů na desce zní i klavír, na který hrál Greg Graffin. Album bylo vydáno 19. ledna 1982 a prodalo se ho asi 12 000 kusů.

Období problémů a hledání stylu (1982-1984)

Vzrůstající popularita a komerční úspěch měly na kapelu i negativní vliv. Brett Gurewitz začal experimentovat s drogami a vytvořil si na nich závislost. +more Losangeleská punková scéna se v té době začala dosti radikalizovat, docházelo často ke rvačkám mezi fanoušky, násilnostem, výtržnostem s ničením majetku a nevyhnutelně i konfliktům s policií, objevily se problémy s drogami. Stále častější byly projevy rasismu, antisemitismu a homofobie. Na jednom z koncertů (předkapelu Bad Religion tehdy dělali začínající Suicidal Tendencies) došlo k masové rvačce mezi punkery a hráči amerického fotbalu, kteří ve vedlejším domě pořádali večírek. Jejich dům byl po rvačce zcela zdemolován, a události toho večera vyvrcholily zabitím náhodného kolemjdoucího punkery. Podezření padlo na členy kapely, ačkoliv žádný z nich neměl s výtržnostmi nic společného. Graffina druhý den odvedla policie v poutech k výslechu přímo ze školní výuky. Bentley dokonce skončil v cele jako hlavní podezřelý, dokud policie nevypátrala skutečného pachatele. Žádný z členů skupiny nakonec nebyl z ničeho obviněn a jak později vzpomínal Graffin, tento incident popularitě kapely paradoxně prospěl.

Nicméně pro Bad Religion znamenala tato událost deziluzi, a s násilnou a nenávistnou punkovou scénou už nechtěli mít nic společného. Graffin a Gurewitz začali psát písně, které měly blíže spíše k progresivnímu rocku než k punku, a dominantním nástrojem v nich byly klávesy, na které hrál Graffin. +more V tomto stylu natočili v roce 1983 album Into the Unknown. Bentley se změnou stylu nesouhlasil a v průběhu nahrávání alba z kapely odešel. Nové písně vyžadovaly složitější bubnování a Finestone, ačkoliv navštěvoval kurz hry na bicí, je nebyl schopen zahrát. Místo nich album natočili baskytarista Paul Dedona a bubeník Davy Goldman, a začali též s kapelou vystupovat živě. Při koncertech hráli Bad Religion bez kláves.

Graffin i Gurewitz s odstupem času hodnotili Into the Unknown jako nepovedené, a nebylo dobře přijato ani fanoušky. Podle Gurewitze vrátili téměř celý desetitisícový náklad alba. +more Písně z Into The Unknown Bad Religion nehrají, nejsou zahrnuty na žádné kompilaci, a album se nedočkalo žádné samostatné reedice. Kromě toho vyšlo najevo, že Gurewitz je závislý na drogách a utratil za ně značnou část společných peněz. Nakonec se v roce 1984 se kapela rozpadla. Graffin se odstěhoval z Kalifornie a začal studovat na Wisconsinské univerzitě.

Návrat (1984-1992)

Po jednom semestru studia se Graffin do Los Angeles vrátil a začal studovat na univerzitě v Los Angeles. Brigáda v salátovém baru ho příliš neuspokojovala, začal psát nové písně a rozhodl se oživit Bad Religion. +more Na post kytaristy vzal Grega Hetsona, který již v minulosti hostoval na albu How Could Hell Be Any Worse. Novým baskytaristou se stal Tim Gallegos, za bicí se vrátil Pete Finestone.

Bad Religion se vrátili ke svému originálnímu punkovému zvuku a stvrdili to vydáním EP Back to the Known (1984). Gurewitz, který se potýkal s prohlubující se drogovou závislostí, nebyl v té době členem kapely a na albu nehrál; podílel se na něm jako zvukový inženýr a producent. +more Naživo v tomto období vystupovali sporadicky a koncerty často mívaly nízkou návštěvnost. Na podzim 1984 odešel z kapely Finestone, aby se mohl věnovat studiu v Londýně. Nahradil ho John Albert, který ovšem zápasil se závislostí na heroinu. V prosinci roku 1985 odešel na léčení a Bad Religion se znovu ocitli bez bubeníka. Na jeho místo nastoupil Keith "Lucky" Lehrer, bývalý bubeník z kapely Circle Jerks, ve které hrál též Hetson a krátce i Bentley. Lehrer v minulosti býval Finestonovým učitelem hry na bicí.

V dubnu 1986 Graffin zavolal Jayi Bentleymu (který pracoval v továrně, ale snil o návratu ke kariéře hudebníka) a nabídl mu návrat do kapely. Bentley váhal s odpovědí, ale když Graffin ho ujistil, že setlist se bude skládat převážně ze skladeb z debutového alba, Bentley souhlasil s jedním vystoupením. +more To si nakonec užil tak, že se rozhodl v kapele zůstat. Bad Religion poté podnikli své první vzdálenější turné - po východním pobřeží Spojených států.

Na jeden koncert v roce 1988 nemohl přijet Greg Hetson, protože ten večer hrál jinde s Circle Jerks. Spoluhráči se tedy rozhodli vzít na záskok svého zakládajícího člena Bretta Gurewitze, který se již vyléčil z drogové závislosti a jeho podnikání v hudebním průmyslu se začalo dařit. +more Koncert byl úspěšný, užili si ho návštěvníci, kapela i Gurewitz, a po něm padlo rozhodnutí, že se Gurewitz vrátí to kapely nastálo. Hetson v kapele zůstal a Bad Religion se stali pětičlenou kapelou se dvěma kytaristy. Za bicí se nakonec znovu usedl Pete Finestone, jehož hraní se od dob počátků v kapele výrazně zlepšilo. Od roku 1988 tedy skupina hrála ve složení Graffin, Gurewitz, Hetson, Bentley a Finestone.

Gurewitz přišel s nápadem na natočení nového alba, a on i Graffin se pustili do psaní nových písní. Během měsíce napsali a secvičili patnáct nových písní, a v dubnu 1988 se v Gurewitzově studiu Westbeach Recorders pustili do nahrávání. +more Nové album dostalo název Suffer podle titulní písně, jedné z mála, které Graffin a Gurewitz napsali společně. Písně kombinovaly líbivé melodie s rychlý tempem a tvrdým punkovým zvukem; stylově vycházely z jejich raného materiálu, ale byly rychlejší, melodičtější a o poznání kratší. Slovy žurnalisty Bena Myerse „Bad Religion proložili svůj nasraný zpolitizovaný zvuk těmi nejjemnějšími harmoniemi“. Poprvé zde ve větší míře použili vokální harmonie, zvané oozin' ahs, které se od té doby staly jejich poznávacím znamením.

Kapela byla s výslednou nahrávkou nadmíru spokojena, ale neměla příliš vysoká očekávání, jak bude album přijato. Podle Bentleyho většina fanoušků v té době již Bad Religion dávno odepsala. +more Punková scéna v té době zkomírala, kapely zanikaly, punkové nahrávky se nehrály v televizi ani rozhlase, a prodeje byly nízké.

Suffer vyšlo v září 1988 a Bad Religion vyrazili na turné po USA na jeho podporu. Díky nedorozumění v té době ještě nebyly vyrobeny kopie alba, které by kapela mohla prodávat. +more Návštěvnost turné byla proměnlivá, ve velkých městech bylo vyprodáno, ale v menších městech se často ukázalo jen pár lidí. Na konci turné byli všichni členové zadlužení.

Album Suffer se ale začalo dobře prodávat. Do konce roku 1988 se prodalo 10 000 kusů a další byly ve výrobě. +more Časopisy Flipside a Maximum Rock'N'Roll, poslední, které se ještě zabývaly punkem, ho vyhlásily punkovým albem roku. Ačkoliv se album neumístilo v žádné hitparádě ani žebříčku prodejnosti, je mu často připisován zásadní vliv na kalifornskou punkovou scénu v 90. letech, a na vznik a vzestup pop punku. LA Weekly vyhlásil Suffer šestým nejlepším punkovým albem historie, Turné na podporu Suffer pokračovalo v srpnu a září 1989 v Západní Evropě. Záznam z tohoto turné vyšel následujícího roku na VHS Along the way. Kromě toho vydali nové řadové album No Control (1989), jedno z jejich nejoceňovanějších.

Následovalo album Against the Grain (1990). Podle fanouškovské stránky thebrpage.com šlo o první album Bad Religion, jehož prodeje přesáhly 100 000 prodaných nosičů.

V roce 1990 došlo na koncertě Bad Religion v divadle El Portal v Los Angeles k incidentu: promotér prodal více vstupenek, než kolik činila kapacita sálu, a z toho důvodu náčelník místních hasičů nařídil koncert rozpustit už po předkapele. Opilí frustrovaní fanoušci pak divadlo zdemolovali a prali se s policií. +more Škody na majetku dosáhly výše 25 000 dolarů, několik lidí bylo zraněno, z toho jeden člověk vážně. Tyto výtržnosti se dostaly do celonárodních zpráv a tak zvýšily povědomí o kapele. Hned na dalším koncertě Bad Religion vyprodali Hollywood Palladium o kapacitě 3 500 osob.

Následujícího roku vydali Bad Religion kompilační album 80-85 obsahující debutové album (How Could Hell Be Any Worse. ), dvě EP (Bad Religion a Back to the Known) a tři písně, kterými skupina přispěla na výběrové EP Public Service. +more 80-85 se již nevydává a bylo nahrazeno verzí How Could Hell Be Any Worse. z roku 2004, která má stejný tracklist jako 80-85. V tomto roce také opustil kapelu bubeník Pete Finestone, aby se mohl plně soustředit na svou druhou skupinu, The Fishermen, která zrovna podepsala smlouvu s velkou nahrávací společností. Nahradil ho Bobby Schayer. První album se Schayerem bylo Generator (1992). Poté Bad Religion natočili svůj první videoklip, a to k písni Atomic garden z tohoto alba. O rok později vydali své sedmé album Recipe For Hate, na kterém zkoušeli svůj tradiční punkový zvuk doplnit prvky alternativního rocku a grunge.

Mainstream (1993-1995)

V polovině devadesátých let začaly alternativní rock, punk rock a grunge pronikat do mainstreamu, a také písně Bad Religion Struck a Nerve a American Jesus se začaly hrát v mainstreamových rádiích. Bad Religion se rozhodli opustit Gurewitzův Epitaph Records a podepsali kontrakt s vydavatelstvím Atlantic Records, u kterého znovu vydali Recipe For Hate (1993). +more Přechod k velkému vydavatelství jim přinesl kritiku části fanoušků, ale také příliv nových. V roce 1993 nahráli skladbu Leaders and Followers na soundtrack k filmu Mladí muži za pultem Kevina Smitha. O rok později následovalo album Stranger Than Fiction. Album produkoval Andy Wallace, který měl za sebou spolupráci s Nirvanou a Rage Against The Machine. Na albu znovu vyšla píseň 21st Century (Digital Boy), původně vydaná již na Against the Grain, protože zástupci firmy Atlantic se obávali, že album neobsahuje žádný hit, a požádali skupinu, aby tuto skladbu nahrála znovu.

Během nahrávání a míchání alba narůstaly spory mezi Gurewitzem a zbytkem kapely, a záhy po jeho vydání Gurewitz kapelu opustil. Oficiálně uvedl nedostatek času způsobený obrovskou popularitou The Offspring, kteří vydávali u Epitaph Records, ale bylo veřejným tajemstvím, že skutečným důvodem bylo „zaprodání“ Bad Religion, kteří opustili Epitaph a vydali se hledat větší finanční úspěch. +more A to i navzdory faktu, že sám Gurewitz vydělával miliony na The Offspring. Gurewitz byl v té době znovu závislý na drogách. Gurewitzův odchod nebyl v dobrém a vztahy mezi ním a kapelou byl po několik následujících let dost napjaté. Graffin měnil na koncertech text písně „Stranger Than Fiction“ a narážel v nich na Gurewitzovy problémy s návykovými látkami. Gurewitz se svou novou skupinou The Daredevils nahrál píseň Hate you (česky Nenávidím tě), který byla údajně namířena proti Jayovi Bentleymu.

Gurewitz byl nahrazen kytaristou Brianem Bakerem, který předtím působil například v Minor Threat nebo Dag Nasty. Kvůli angažmá v Bad Religion odmítl nabídku stát se kytaristou kapely +more_E. _M. '>R. E. M. .

V roce 1998 získali Bad Religion zlatou desku za Stranger Than Fiction, kterého se do té doby prodalo ve Spojených státech přes půl miliónu kusů.

Období po odchodu Gurewitze (1996-2000)

Po odchodu Gurewitze zůstal Graffin jako hlavní autor hudby a textů. V té době neprožíval šťastné období - manželka se s ním rozvedla a nedařilo se mu ani ve vědecké kariéře. +more Bad Religion vydali 3 další alba u Atlantic Records. The Gray Race (1996), produkované bývalým frontmanem Cars Ricem Ocaskem, přineslo kapele rádiové hity „A Walk“ a „Punk Rock Song“, ale v prodejnosti se nepřiblížilo k předchozím albu, prodalo se asi 140 000 kusů. Na hudbě k několika písním se autorsky podílel Brian Baker.

1. ledna 1997 vydali Bad Religion živé album Tested, obsahující živé nahrávky písní z turné v roce 1996, a také tři nové studiové nahrávky. +more Firma Atlantic Records, u které vydávali studiová alba, odmítla album vydat; nakonec vyšlo v Evropě u firmy Dragnet, vlastněné Sony. Do Spojených států se muselo nákladně dovážet. Brett Gurewitz vyjádřil své rozladění nad tím, že z 27 písní na albu byly pouze čtyři od něj, a nedostal tak příliš peněz za autorská práva.

Další album No Substance se netěšilo vřelému přijetí a to ani od fanoušků, ani od kritiků. Kritici spatřovali mimo jiné problém v absenci Gurewitzova kreativního ducha. +more Podle Bentleyho na začátku nahrávání alba neměla kapela prakticky žádný nový materiál, a písně vznikaly až ve studiu.

Podobným způsobem bylo napsáno i další album The New America (2000). K jeho produkování Graffin pozval Todda Rundgrena, který býval Graffinovým idolem. +more Avšak spolupráce s ním nebyla taková, jakou si kapela představovala. Bentley se k tomu vyjádřil takto: „Já ani Greg jsme neměli pocit, že bychom nějak postupovali. [. ] Todd neměl Grega rád a Grega to štvalo. Setkal se se svým idolem a ukázalo se, že je to blbec. Nemyslím si, že by Toddovi na něčem záleželo. “.

No Substance a New America se prodávala ještě hůř než The Gray Race. V roce 2004 uvedl Bentley, že tato dvě alba nepatří k nejlepším, a písně z nich proto Bad Religion příliš nehrají. +more Podobně se vyjádřil i v rozhovoru v roce 2010.

Po vydání New America vypršel kontrakt mezi kapelou a společností Atlantic. Atlantic ještě vydali kompilaci Punk Rock Songs, obsahující nahrávky z let 1994 až 2000. +more Mezitím opustil kapelu Bobby Schayer kvůli zranění ramene, kvůli kterému již nemohl bubnovat a byl nahrazen Brooksem Wackermanem (Suicidal Tendencies).

Návrat Gurewitze (2000-současnost)

Po letech, kdy spolu Graffin a Gurewitz nemluvili, prolomil v roce 2000 Graffin led, zkontaktoval Gurewitze (který již od roku 1998 nebral drogy) a nabídl mu, aby napsal píseň na New America. Gurewitz přispěl skladbou Believe it, do skupiny se vrátil, a Bad Religion se vrátili k Epitaph Records. +more Graffin k tomu řekl: „Když Brett opustil kapelu bylo to pro mě trochu zklamání, ale nikdy mezi námi nebyla nějaká větší nevraživost. To samé ovšem nemůžu říct o zbytku kapely. Ale on a já jsme to opravdu chtěli zkusit znovu. A když jsme začali skládat, byli jsme opravdu nadšení, jak to bylo snadné, zábavné a přirozené. “ Gurewitz nicméně z důvodu svého pracovního vytížení vystupuje s kapelou pouze příležitostně a Bad Religion většinou hrají v pěti.

S navrátivším se Gurewitzem nahráli album The Process Of Belief (2002), které bylo kritikou přijato poměrně dobře - podle serveru Metacritic získalo průměrné skóre 74 bodů ze 100. Jejich další album The Empire Strike First, vydané v roce 2004, bylo silně zaměřené proti politice prezidenta +more_Bush'>George W. Bushe, zejména proti válce v Iráku. Obě alba byla velice dobře přijata fanoušky i kritikou, na rozdíl od alb vydaných pod Atlantic Records. Skupina rovněž vydala digitálně remasterované verze svých dřívějších alb How Could Hell Be Any Worse. , Suffer, No Control, Against the Grain a Generator.

V roce 2006 vyšlo DVD Live at the Palladium, obsahující vystoupení z konce roku 2004 v Hollywoodu, rozhovory a několik videoklipů, a také Graffinovo druhé sólové album Cold as the Clay. Album New Maps Of Hell bylo vydáno 10. +more července 2007, následující The Dissent of Man 28. září 2010 a desku True North dala skupina týden před oficiálním datem vydání (22. ledna 2013) celou zdarma k poslechnutí na portálu Youtube. Během turné v roce 2013 se začal dlouholetý kytarista Greg Hetson hrát čím dál hůře, až nakonec přestal s kapelou vystupovat, a Bad Religion odehráli několik koncertů pouze ve čtyřech. Turné místo něj dokončil Mike Dimkich z kapely The Cult. V lednu 2014 oznámil Bentley, že příchod Dimkiche namísto Hetsona je permanentní. V rozhovoru v roce 2022 Hetson přiznal, že příčinou jeho problémů a nuceného odchodu z kapely byla jeho závislost na lécích a drogách. První nahrávkou s Dimkichem bylo EP Christmas Songs.

V roce 2015 z Bad Religion odešel bubeník Brooks Wackerman, nahradil ho Jamie Miller. Prvním albem Bad Religion v nové sestavě se stalo Age of Unreason (2019). +more V roce 2020 se kapela rozhodla zrušit naplánované turné a celý rok nevystupovat z důvodu pandemie covidu-19. Zpočátku roku odehráli sérii virtuálních koncertů s názvem Decades. Od října 2021 se Bad Religion vrátili k živému vystupování.

Členové

Jay Bentley, 2004

Složení skupiny

Greg Graffin - Zpěv * Brett Gurewitz - El. kytara, vokály (vystupuje s kapelou pouze občas) * Brian Baker - El. +more kytara, vokály * Jay Bentley - Baskytara, vokály * Mike Dimkich - El. kytara * Jamie Miller - Bicí Greg Hetson, 2006.

Bývalí členové

Jay Ziskrout - Bicí (1980-1982) * Pete Finstone - Bicí (1982-1984, 1987-1992) * Davy Goldman - Bicí (1983) * John Albert - Bicí (1984-1985) * Lucky Lehrer - Bicí (1986-1987) * Bobby Schayer - Bicí (1992-2001) * Paul Dedona - Basa (1983) * Tim Gallegos - Basa (1985) * Greg Hetson - El. kytara (1984-2013) * Brooks Wackerman - Bicí (2001-2015)

Diskografie

Alba

1982 - How Could Hell Be Any Worse * 1983 - Into the Unknown * 1988 - Suffer * 1989 - No Control * 1991 - Against the Grain * 1992 - Generator * 1993 - Recipe for Hate * 1994 - Stranger Than Fiction * 1996 - The Gray Race * 1998 - No Substance * 2000 - The New America * 2002 - The Process of Belief * 2004 - The Empire Strikes First * 2007 - New Maps Of Hell * 2010 - The Dissent of Man * 2013 - True North * 2019 - Age Of Unreason

Živá alba

1997 - Tested * 2010 - 30 Years Live

EP

1981 - Bad Religion * 1985 - Back to the Known * 2013 - Chritmas Songs

Výběry

1992 - '80-'85 (Best of 1980-1985) * 1995 - All Ages * 2002 - Punk Rock Songs (Studiový výběr/Live + Biohazard, věci na které měly práva u SONY) Skupina v roce 2005

Singly

1992 - Atomic Garden (Vinyl) * 1992 - Generator (CD) * 1993 - American Jesus (Vinyl) * 1994 - 21st Century (Digital Boy) (CD) * 1994 - 21st Century (Digital Boy) (CD2) * 1994 - 21st Century (Digital Boy) (vinyl 12") * 1994 - Stranger Than Fiction (CD) * 1994 - Stranger Than Fiction (Vinyl) * 1995 - 21st Century (Digital Boy) (vinyl 10") * 1995 - Infected (CD1) * 1995 - Infected (CD2) * 1995 - Infected (Digipack) * 1995 - Infected (Live EP) * 1996 - A Walk (CD) * 1996 - Punk Rock Song (CD) * 1996 - Punk Rock Song (Vinyl) * 1996 - The Streets of America (CD) * 1997 - Dream of Unity (CD) * 1998 - Raise Your Voice (CD1) * 1998 - Raise Your Voice (CD2) * 2000 - The New America (CD) * 2002 - Broken (CD) * 2002 - Broken (Vinyl) * 2004 - Los Angeles Is Burning

Video/DVD

1990 - Along The Way * 1996 - The Riot * 2004 - Punk rock songs - The epic years DVD * 2006 - Live at the Palladium

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. badreligion. +morecom/]www. badreligion. com[/url] - Oficiální stránky * [url=http://www. thebrpage. net/]www. TheBRPage. net[/url] - The Bad Religion Page * [url=https://www. facebook. com/badreligion]www. facebook. com/badreligion[/url] - Bad Religion na Facebooku * [url=http://www. myspace. com/badreligion]www. myspace. com/badreligion[/url] - Bad Religion na MySpace.

Kategorie:Americké rockové skupiny Kategorie:Rockové hudební skupiny Kategorie:Americké punkové skupiny Kategorie:Hardcoreové hudební skupiny Kategorie:Hudební skupiny založené v roce 1979 Kategorie:Hudební skupiny 1970-1979 Kategorie:Hudební skupiny 1980-1989 Kategorie:Hudební skupiny 1990-1999 Kategorie:Hudební skupiny 2000-2009 Kategorie:Hudební skupiny 2010-2019