Baltí

Technology

12 hours ago

Author

Jazyk baltí (بلتی transliterováno baltī; název baltština není příliš vhodný kvůli možné záměně se společným předkem dnešních baltských jazyků) patří do tibeto-barmské jazykové rodiny. Jde v podstatě o nářečí sousední ladákštiny; oba jazyky (baltí i ladákština) jsou vlastně archaickým dialektem tibetštiny, pravděpodobně ustrnulým z doby, kdy území Ladákhu a Baltistánu bylo součástí Tibetského království. Mnohé souhlásky, které se v moderní tibetštině píší, ale ve většině moderních tibetských nářečí nevyslovují, jsou v baltí pořád slyšet.

Baltí mělo své vlastní písmo, které bylo v 17. století nahrazeno písmem persko-arabským. +more Písmo přišlo s islámem, stejně jako perské výpůjčky ve slovní zásobě. Další výpůjčky jsou ze sousedních jazyků šína a burušaskí, nicméně 90 % slovní zásoby baltí sdílí s ladákštinou a se severotibetskými dialekty Amdo a Khan.

Gramatika

Podstatná jména

Podstatná jména nemají gramatický rod. Pokud je potřeba významově odlišit živé bytosti odlišných pohlaví, mají buď úplně odlišné lemma, nebo k nim lze přidat vhodnou příponu: po nebo pho pro mužské pohlaví, mo nebo ngo pro ženské: byapho = kohout, byango = slepice, bu = chlapec, syn, bongo = dívka, dcera.

Množné číslo se tvoří příponami. Končí-li jednotné číslo na souhlásku, připojuje se kun, končí-li na „a“ nebo „o“, připojuje se většinou ong, koncové „e“ se nahrazuje yon nebo yong, koncové „i“ se nahrazuje yung, „u“ se nahrazuje „ung“: * nang-kun = domy * byaphong = kohouti * hrta = kůň, hrtan(g) = koně * zgo = dveře, zgon(g) = dveře * stakji = strom, stakjyung = stromy * shoqbu = kniha, shokbung = knihy

Baltí rozlišuje 8 pádů. * Základní tvar podstatného jména se používá jako nominativ, akuzativ a vokativ. +more Před podstatné jméno ve vokativu se vkládá částice Le. * Genitiv často končí na „i“ nebo „e“: nang = dům, nang-i = domu; hrta = kůň, hrte = koně. * Agentivní pád se tvoří příponou si a označuje podmět věty: Nga si zered = „Já říkám“. * Lokativ je vlastně rozšířením genitivu, tj. všechny lokativní postpozice se připojují ke jmenné frázi v genitivu: nang-ing-nu = „v domě“. * Ablativ se tvoří postpozicí na = z, od: nga na yambo = „se mnou“; do na drese = „s tím“.

* nominativ: ata = otec * akuzativ: ata = otce * agent: ati si = otcem * genitiv: ati = otce * dativ: ata la = otci * ablativ: ata na = od otce, s otcem * lokativ: ating nu = v otci, ati-kha = na otci…

Zájmena

nga = já * khyang = ty * yāng = vy (jedna osoba, zdvořile) * kho = on * mo = ona * ngaya = my * ngadang = my (zahrnuje kdekoho, včetně mluvčího a posluchače) * khidang = vy * yidang = vy (více osob, zdvořile) * khundang = oni

Bohatě se využívají zvratná zájmena, např. ngang = „já si“, khwang = „on si“.