Bartoš Vlček

Valašském Slavíně Bartoš Vlček (23. října 1897, Růžďka - 7. ledna 1926, Brno) byl český básník, prozaik a překladatel.

Život

Dětství prožil střídavě v Růžďce a na Brňově, kde měl jeho otec pronajatou hospodu. V letech 1908-1912 studoval na gymnáziu ve Valašském Meziříčí a potom na církevním ústavu Matice cyrilometodějské v Praze, kde se ovšem neshodl s vyučujícími, a tak maturitu musel skládat ve Svatém Janě u Berouna. +more Dříve než mohl nastoupit dráhu učitele, byl odveden do armády. Pak začala 1. světová válka a v dubnu 1916 Vlček narukoval na frontu k italským hranicím. V červenci byl raněn granátem a dva roky se léčil v polních nemocnicích. V roce 1917 absolvoval důstojnický kurs a znovu musel narukovat. Před koncem války byl zajat a stal se legionářem; v legiích dosáhl hodnosti poručíka. Ohlasy válečných událostí se staly nedílnou součástí jak díla básnického (sb. Vzpoura samoty), tak i prozaického (Nevděčné lásky, Marný zápas).

Po válce začal učit v Lipníku nad Bečvou, kde se také oženil. Zde započala jeho čilá kulturní aktivita, když navázal kontakty se Lvem Blatným, Jiřím Mahenem, Konstantinem Bieblem, Jiřím Wolkrem a mnoha dalšími výraznými uměleckými osobnostmi. +more Z jeho iniciativy vznikla tzv. Literární skupina, která měla být protiváhou konzervativního Kola moravských spisovatelů a sdružení Koliba (sdružení). Literární skupina a její časopis Host (časopis), který Vlček redigoval spolu se Lvem Blatným, se stala prvním z představitelů umělecké avantgardy v Československu. Později se Vlček se skupinou rozešel, podobně jako Jiří Wolker, ale jejímu programu zaměřenému na expresionismus zůstal věrný.

Přispíval do mnoha časopisů a novin a vedle práce literární a kritické se začal věnovat i překládání (Giovanni Papini, Filippo Tommaso Marinetti, Luigi Pirandello).

Po několika neúspěšných operacích podlehl následkům nedoléčeného válečného zranění.

Dílo

Slavnosti večerní (Básně, 1923) * Vzpoura samoty (Básně, 1923) * Milenci (Báseň o šesti zpěvech, 1924) * Nevděčné lásky (Próza (?), 1924) * Učeň (Drama, 1924) * Marný zápas (15 povídek, 1924) * Jenom srdce (Básně, 1926)

Ukázka z díla

PÍSEŇ VĚČNÉ TOUHY

Až z Arkadie její flétna zní.

Ó, pastýři, tvůj Pán je mrtev, víš?

A Jónské moře zateskní.

Hlas její slyšeli, kdož s ranou v srdci svém

a na rameni kříž,

šli v Svatou zem.

Jí hučí klid, jí třeští boj.

Pastýři, víš, že zemřel Pán?

A v její rythmus zladil jek svůj stroj

praktické doby. V dík či prokletí?

Jdem, smutní rytíři, ze čtyřech světa stran

(ta píseň navždy bude boleti)

pochopit nepochopitelné,

zachytit nezachytitelné,

podržet nepodržitelné:

věčnost.

Odkazy

Reference

Literatura

Bartoš Vlček: Touha po životě. K vydání připravil, ediční poznámku, vysvětlivky a doslov napsal František Valouch. Profil, Ostrava 1979.

Externí odkazy

[url=http://casopis-texty.cz/texty/Vlcek/index.html]Bartoš Vlček v časopise Texty - medailony (jeden využit autorem pro toto heslo), ukázky z tvorby, fotografie[/url] *

Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Literární skupina Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Valašsko (Morava) Kategorie:Narození 23. +more října Kategorie:Narození 1897 Kategorie:Úmrtí 7. ledna Kategorie:Úmrtí 1926 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Pohřbení na Valašském Slavíně.