Cesko.wiki Bertalan Szemere
Author
Albert FloresŽivot
Narodil se do zchudlé šlechtické rodiny, která za svého prapředka považovala náčelníka 9. století Hubu. +more Szemere studoval v Miskolci, Kežmaroku a Sárospataku. Jeho první verše byly publikovány v časopise Felső-Magyarországi Minerva. Ovlivnili ho Ferenc Kölcsey a Mihály Vörösmarty. V roce 1832 promoval jako právník a začal pracovat v Bratislavě, kde působil do roku 1834. Poté přesídlil do Boršodu. V roce 1835 se vydal na cesty, navštívil mimo jiné Berlín, Amsterdam, Dublin, Lausanne, Paříž a Londýn. Pobýval také v Česku. Během svých cest si uvědomil, že Maďarsko je méně rozvinuté, než si myslel. Sepsal své zkušenosti do deníku a shrnul v něm též, jak se zahraniční instituce vyvíjely a fungovaly. Deník pak pod názvem Utazás külföldön (Cesta do ciziny) vydal v roce 1840. Deník ho proslavil a stal se členem Maďarské akademie věd. V letech 1841-1847 byl soudcem v Boršodské župě.
V roce 1848 byl jmenován ministrem vnitra v revoluční Batthyányho vládě. Byl odpovědný za uskutečnění prvních parlamentních voleb. +more Založil vládní oficiální noviny, Közlöny (“Bulletin”). Byl odpovědný za Horní Uhry (Slovensko). Od 2. května 1849 byl též předsedou vlády. Jeho vláda ukončila stanné právo a pracovala na zrušení nevolnictví. Dne 29. července 1849 přijala zákon, který umožňoval užívání jazyka etnických menšin v místní správě a školství. Cílem vlády bylo získat podporu etnických menšin pro maďarskou revoluci, což se ale spíše nedařilo. Po maďarské kapitulaci u Világose zakopal Szemere 23. srpna 1849 v Oršavě Svatou korunu Maďarska, žezlo, kouli a další korunovační klenoty. Utekl do Turecka a později emigroval do Paříže.
Žil ze zachráněné části majetku jeho manželky, ale v 60. letech mu prostředky došly a obchody, zejména s vínem, jimiž si chtěl vydělat, se také nezdařily. +more To výrazně přispělo ke zhoršení jeho psychického stavu. V 50. letech si intenzivně dopisoval s Karlem Marxem. V roce 1851 ho Rakouské císařství v nepřítomnosti odsoudilo k smrti. Postupně se zhoršil jeho vztah s Lajosem Kossuthem. Szemere jeho i další vůdce revoluce zle vykreslil ve svých brožurách Magyar Emigráció (Maďarská emigrace) a Politikai jellemrajzok (Politické slovo-obraz). Během své emigrace napsal také cestopis Utazás keleten (Cesty na východ).
V roce 1865 úspěšně požádal o milost, jež mu byla udělena a vrátil se do Maďarska. V té době byl však již duševně nemocný a ihned po návratu byl hospitalizován v psychiatrické léčebně. +more V roce 1869 zde spáchal sebevraždu. Jeho popel byl původně pohřben v Budíně. Roku 1871 byl přemístěn do kostela v miskolcké čtvrti Avas.