Mihály Vörösmarty

Mihály Vörösmarty (1. prosince 1800, Pusztanyék, dnes Kápolnásnyék - 19. listopadu 1855, Pešť, nyní Budapešť) byl maďarský romantický spisovatel, básník, dramatik a překladatel, společně s Jószefem Bajzou a Ferencem Toldym nejvýznamnější propagátor romantických tendencí v maďarské literatuře.

Život

Mihály Vörösmarty +morejpg|thumb|right'>Mihály Vörösmarty Pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny. Maturoval roku 1817 v Pešti a do roku 1821 studoval práva na peštské univerzitě. Po smrti otce se dostal do finančních problémů a živil se proto jako vychovatel, zejména u aristokratické rodiny Perczelů, jejichž dceru Etelku beznadějně miloval, a která se stala první inspirátorkou jeho milostné poezie. Později působil jako právní aspirant, redaktor a nakonec jako samostatný spisovatel. Spolupracoval s Kisfaludyho almanachem Aurora. Od roku 1830 byl členem Uherské akademie věd, pro kterou sestavil stanovy a redigoval její jazykovědné edice. Patřil k zakládajícím členům Kisfaludyho společnosti (Kisfaludy Társaság), což byla literární společnost v Pešti, založená roku 1836 a pojmenovaná po dramatikovi Károlym Kisfaludym, která patřila k nejvýznamnějším literárním institucím v Uhrách. Společně s Bajzou a Toldym redigoval do roku 1843 časopis Athenaeum, kde uveřejnil celou řadu divadelních kritik a roku 1837 první systematickou teorii maďarského dramatu Dramaturgiai töredékek (Dramaturgické zlomky). Postupně se stal jednou z nejuznávanějších autorit soudobého maďarského kulturního života. Roku 1843 se oženil s Laurou Csajághy (1825-1882), která byla jeho múzou. Byl stoupencem Lajose Kossutha a proto se po porážce maďarské revoluce roku 1849 musel skrývat a postihla ho tvůrčí a duchovní krize. Zemřel duševně i tělesně vyčerpán a jeho pohřeb v Pešti se stal mohutnou politickou demonstrací za svobodu maďarského národa.

Vörösmarty byl nejvýznamnější básník a společně s Károlym Kisfaludym také nevýznamnější dramatik maďarského romantismu. Vyšel z klasicismu, ale i tato díla byla prodchnuta duchem romantismu. +more Psal monumentální historickou i drobnou epiku s vlasteneckým posláním, reflexivní i osobní lyriku a romantická dramata. Jeho dílo je prodchnuto ideou sociální spravedlnosti, národní svéprávnosti a filosofickým hledáním smyslu života. Jeho báseň Szózat (1836, Výzva) se stala textem neoficiální (tzv. druhé) maďarské hymny. Jako dramatik byl ovlivněn Williamem Shakespearem a Victorem Hugem. Do maďarštiny přeložil Shakespearovy tragédie Julius Caesar (1839) a Král Lear (1854). Překlad Romea a Julie se mu nepodařilo dokončit. Prózu psal jen zřídka, vydával ji časopisecky a v jeho díle je považována za méně významnou.

Výběrová bibliografie

Utěk Zalanův (Zalán futása), 1. +more vydání Čongor a víla (Csongor és Tünde), 1. vydání Rukopis básně Výzva (Szózat) Básníkův hrob v Budapešti.

Epika

Zalán futása (1825, Útěk Zalánův), historický epos v hexametrech s tématem příchodu Maďarů do Karpatské kotliny, stylově klasicistický, ale obsahem romantický. * Cserhalom (1825), hrdinský epos s námětem bojů Maďarů s Kumány ve 13. +more století. * A Tündérvölgy (1826, Údolí víl), epická fantasie s lidovými motivy. * A Délsziget (1826, Ostrov štěstí), epická báseň o hledání štěstí. * Eger (1827), hrdinský epos o bojích Maďarů s Turky v 16. století. * Szilágyi és Hajmási (1828, Szilágyi a Hajmási), balada. * A rom (1830, Zřícenina), epos o boji Partů za svobodu. * A két szomszédvár (1831, Dva sousední hrady), epos s námětem ze středověkých uherských válek, s popisem jejich krutostí. * Szép Ilonka (1833, Krásná Ilonka), epická báseň.

Lyrika

A hontalan (1835, Bezdomovec), lyrická vlastenecká báseň. * Szózat (1836, Výzva), báseň, která se stala textem neoficiální (tzv. +more druhé) maďarské hymny, česky též jako Vlastenecká. * Éj és csillag (1841, Noc a hvězda), milostná lyrická báseň. * Ábránd (1843, Přelud), milostná lyrická báseň. * A merengőhöz (1843, K zasněné), milostná lyrická báseň. * Gondolatok a könyvtárban (1844, Myšlenky v knihovně), symbolizující básně o smyslu lidského života. * Himnusz (1844, Hymnus), lyrická vlastenecká báseň. * Az emberek (1846, Lidé), pesimistická reflexní báseň, spojující lepší budoucnost vlasti s nápravou sociálních křivd. * Jóslat (1847, Věštba), báseň předznamenající revoluci. * Harci dal (1848, Bojová píseň). * Az átok (1849, Kletba). * Előszó (1850, Prolog), báseň, odrážející stav autorovy mysli po pádu maďarské revoluce. * A vén cigány (1854, Starý cikán), jeden z vrcholů maďarské reflexivní lyriky, líčící bolest národa, způsobenou porážkou boje za nezávislost.

Divadelní hry

Salamon király (1826, Král Šalamoun), drama, napsané v duchu Williama Shakepeara. * A bujdosók (1830, Vyhnanci), tragédie z doby krále Zikmunda. +more * Csongor és Tünde (1831, Čongor a víla), romantické filozofické pohádkové drama na motivy lidové pověsti ze 16. století, o lásce prince Čongora a víly Tünde, řešící otázky lidské touhy a smyslu lidské existence. * Vérnász (1833, Krvavá svatba), drama, napsané v duchu Victora Huga. * A fátyol titkai (1834, Tajemství závoje), jediná autorova veselohra. * Árpád ébredése (1837, Probuzení Arpádovo), hra napsaná u příležitosti otevření Maďarského národního divadla. * Marot bán (1838, Bán Marot), romantická tragédie pomsty a vášní ze středověku. * Czillei és a Hunyadiakat (1844, Czillei a Huňadovci), historické drama o boji dvou mocných uherských rodů v 15. století, ve kterém se objevují již silné realistické prvky.

Próza

Holdvilágos éj (1829, Měsíční noc), romantická povídka s fantastickými motivy, ovlivněná E. T. +more A. Hoffmannem. * A kecskebőr (1834, Kozí kůže), humorná povídka o dvou hledačích pokladů. * Orlay (1837), historický příběh.

Filmové adaptace

Szép Ilonka (1920, Krásná Ilonka), maďarský němý film, režie Antal Forgács. * Csongor és Tünde (1976 Čongor a víla), maďarský televizní film, režie Éva Zsurzs. +more * Czillei és a Hunyadiak (1988,Czillei a Huňadovci), maďarský televizní dilm, režie László Félix. * A vén cigány (2018, Starý cikán), maďarský krátký film, režie Orsolya G. Zsigmond.

České překlady

Výzva (1860), přeložil Jan Neruda. * Vlastenecká (1863), přeložil Bedřich Peška (maďarské reálie nahradil českými). +more * Čongor a víla, Praha: Dilia 1981, přeložil Jiří Elman. * Až se nachýlí noc , Praha: Odeon 1986, uspořádal Richard Pražák, přeložil Libor Štukavec za jazykové spolupráce Richarda Pražáka.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://vorosmarty.mtak.hu/index.html]Vörösmarty Mihály hagyatéka[/url] * [url=https://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/236573-mihaly-vorosmarty.html]Mihály Vörösmarty - FDb.cz[/url]

Kategorie:Maďarští spisovatelé Kategorie:Maďarští básníci Kategorie:Maďarští dramatici Kategorie:Maďarští římští katolíci Kategorie:Maďarští překladatelé Kategorie:Překladatelé z angličtiny Kategorie:Překladatelé do maďarštiny Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Narození 1800 Kategorie:Narození 1. +more prosince Kategorie:Narození v župě Fejér Kategorie:Úmrtí 1855 Kategorie:Úmrtí 19. listopadu Kategorie:Úmrtí v Budapešti Kategorie:Pohřbení na hřbitově Kerepesi Kategorie:Muži.