Betty Fibichová

Technology

12 hours ago

Author

Betty Fibichová byla česká umělkyně a designérka žijící v Praze. Po studiu na Státní škole uměleckých řemesel v Praze začala pracovat jako designérka u známého českého nábytkového výrobce. Ve své práci se zaměřovala převážně na design nábytku a bytových doplňků. Svoje návrhy prezentovala na výstavách a designérských veletrzích. Její práce byla oceněna mnoha prestižními cenami a její návrhy se staly velmi populárními mezi designovými nadšenci. Kromě návrhů nábytku se Betty Fibichová také věnovala malířství a sochařství. Její umělecká díla byla vystavována v mnoha galériích v České republice i v zahraničí. Její tvorba byla ovlivněna jak moderním uměním, tak tradičními českými uměleckými technikami. Vedle své umělecké práce se Betty Fibichová také angažovala v kulturních a uměleckých organizacích. Byla členkou českého designového sdružení a přispívala do mnoha odborných časopisů a publikací. Betty Fibichová zemřela v roce 2005, ale její dílo a odkaz žijí dál. Její práce je stále uznávaná a inspirativní pro další generace umělců a designérů.

Matriční zápis o narození a křtu Barbory Hanušové (matrika N 1841-1852 Jilemnice (SOA Zámrsk))

Betty Fibichová, rozená Barbora Hanušová (16. +more března 1846 Jilemnice - 20. května 1901 Praha) byla česká operní zpěvačka (alt).

Životopis

Altistka, dívčím jménem Barbora Hanušová, se v roce 1875 provdala za skladatele Zdeňka Fibicha. Pěvecky se školila u A. +more Appé a krátce působila u německých divadel v Karlových Varech a Olomouci. Roku 1868 debutovala v Prozatímním divadle jako Abatyše v Bendlově Lejle a brzy se stala hvězdou souboru jak Prozatímního divadla, tak později Národního divadla. Do historie české opery se nesmazatelně zapsala tím, že právě její hlas poprvé zazněl v prostoru Národního divadla při slavnostní premiéře Smetanovy Libuše (11. červen 1881), když jako Radmila oslovila Libuši. Premiérovala i v dalších rolích Smetanových oper - jako Panna Róza v Tajemství a jako Záviš v opeře Čertově stěně. Pro její hlas Fibich komponoval altové role, Elišku v Bukovínu a Perchtu v Blaníku. Také Antonín Dvořák pro ni vytvořil hlasový part Homeny ve Vandě. Měla mohutný hlas velkého rozsahu a patetický projev, což znamenitě odpovídalo např. Donně Isabelle z Fibichovy Nevěsty messinské, která patřila k jejím nejlepším kreacím (1884).

Na scéně Národního divadla se objevila jako stálý člen souboru opery naposledy 30. listopadu 1890 v roli Klíčnice v Dvořákově opeře Jakobín. +more V lednu 1891 opustila operní scénu.

Zemřela 20. +more května 1901 a svého manžela Zdeňka Fibicha tak přežila pouze o několik měsíců. Jsou pochováni spolu na Vyšehradském hřbitově v Praze, v hrobce s pomníkem navrženým Josefem Fantou.

Odkazy

Reference

Literatura

Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 98 * Hana Konečná a kol. +more: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 390 * Ladislav Novák: Stará garda Národního divadla - Opera a Balet, Nakl. Jos. R. Vilímek, Praha, 1938, str. 53-57 * Olga Spalová: Sága rodu Budilova, Odeon, Praha, 1978, str. 103.