Blankenburg (Harz)
Author
Albert Floresnáhled
Blankenburg (Harz) je město a lázeňský resort v zemském okrese Harz, ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, v Německu. Leží při severním úpatí pohoří Harz, 19 kilometrů jihozápadně od města Halberstadt.
Po požáru v roce 1836 bylo z velké části přestavěno. Nachází se zde například stará radnice, hrad s rozmanitými sbírkami, muzeum starožitností a několik kostelů. +more Ve městě sídlí lázně, nabízející koupele s borovým jehličím a nemocnice zaměřená na nervová onemocnění. V blízkosti je skála zvaná Teufelsmauer (Čertova zeď), ze které lze vidět pláně i rokle v pohoří Harz.
Geografie
Město Blankenburg (Harz), leží na severním okraji pohoří Harz, ve výšce asi 234 m n. m. +more Nachází se západně od Quedlinburgu, jižně od Halberstadtu a východně od Wernigerode. Severozápadní částí městského centra protéká potok Goldbach.
Historie
Hrad Blankenburg Stopy po osídlení tohoto území pocházejí již z paleolitu, ale první písemná zmínka o Blankenburgu je z roku 1123, kdy saský vévoda a pozdější král a císař Svaté říše římské +more'>Lothar III. jmenoval Poppa, synovce biskupa Reinharda z Blankenburgu hrabětem na hradě, stojícím na holé vápencové skále na místě současného hradu. Od něj bylo také odvozeno jméno města (Blank = něm. holý).
Hrabě Poppo I. z Blankenburgu velmi pravděpodobně pocházel z franckého rodu Reginbodonenů. +more Jeho potomci byli mimo jiné pány nedalekého hradu Regenstein a začali se po něm i psát. Ten byl lénem od Halberstadtského biskupství.
V roce 1180/82 byl Blankenburg zpustošen císařem Fridrichem I. +more, protože slíbil loajalitu Jindřichu Lvovi z rodu Welfů. V roce 1386 byl opět masivně poničen.
Po smrti posledního hraběte z Regensteinu v roce 1599, přešlo léno zpět do majetku vévodů Brnušvicko-Lüneburských. V průběhu třicetileté války na Blankenburg zaútočil Albrecht z Valdštejna a v roce 1625 jej dobyl. +more Devět dělových koulí zaseknutých v městských hradbách obléhání dodnes připomíná. Malý zámek a park Vévodové Brunšvicko-Lünenburští si z města vytvořili v 17. století svoje druhé sídlo a to za vlády vévody Ludvíka Rudolfa (1690-1731) zažilo období rozkvětu. V této době bylo hrabství Blankenburg povýšeno na říšské knížectví (Reichsfürstentum), ale v roce 1731, poté, co se stal Ludvík Rudolf vévodou, bylo znovu sjednoceno s vévodstvím Brunšvicko-Lünenburským, pod nímž už zůstalo. Z této doby se nám také zachoval dnešní "malý zámek" s jeho terasovitými zahradami. Od roku 1807, do roku 1813 byl Blankenburg součástí Vestfálského království.
Během sedmileté války se město díky své neutralitě stalo útočištěm pro brunšvický dvůr. +more'>Ludvík XVIII. se ve městě skrýval po svém útěku z Dillingenu, a to v letech 1796 až 1798.
Hospodářství a infrastruktura
Nejdůležitějšími ekonomickými odvětvími jsou v Blankenburgu turismus a lázeňský a zdravotní průmysl. Kromě toho zde najdeme několik malých a středně velkých podniků. +more Největším průmyslovým koncernem ve městě je firma FEW Fahrzeug- und Entwicklungswerk Blankenburg GmbH se 160 zaměstnanci, která vznikla kolem roku 1973. Druhým největším zaměstnavatelem ve městě je se svými ca 60 zaměstnanci Harzer Werke Motorentechnik, který vznikl z železáren založených kolem roku 1870.