Cesko.wiki Bohuslav VII. ze Švamberka
Author
Albert FloresBohuslav VII. ze Švamberka byl šlechtic a válečník žijící v 15. století. Pocházel ze šlechtického rodu Švamberků, který patřil k významným rodům moravské a české šlechty té doby. Bohuslav VII. se proslavil hlavně svou účastí v husitských válkách. Byl loajálním přívržencem kališnického hnutí a aktivně se zapojil do bojů proti katolíkům. Jako velitelský důstojník využíval svou vojenskou zkušenost a odvahu, aby hájil svobodu a práva husitského hnutí. Ve válečných taženích se Bohuslav VII. ze Švamberka vyznamenal množstvím skutků statečnosti. Byl velel jednotkám husitů a účastnil se důležitých bitev a obléhání. Mezi jeho nejvýznamnější úspěchy patří obrana Tábora či vítězné tažení proti křižákům. Po skončení husitských válek se Bohuslav VII. ze Švamberka angažoval v politickém životě. Zastával různé funkce a působil jako vladař na Švamberku. Bohuslav VII. ze Švamberka je považován za jednu z významných postav husitské doby. Svojí bojovností, statečností a oddaností kališnickému hnutí se stal vzorem pro mnoho pozdějších generací.
Bohuslav VII. ze Švamberka (též Bohuslav Krušina ze Švamberka, 1428 - 15. února 1490 v Boru) byl český šlechtic z rodu pánů ze Švamberka.
Rodina
Bohuslavovými rodiči byli Hynek Krušina ze Švamberka a Markéta z Plavna, kterým se narodil na začátku roku 1428. Neměl žádné známé sourozence. +more Roku 1451 se zasnoubil a následujícího roku oženil s Ludmilou, dcerou Oldřicha z Rožmberka, se kterou měl syna Hynka († 1489). Podruhé se oženil s Konstancií Šlikovou. Spolu měli syny Jana († 1473), Kašpara († 1476) a Jindřicha († 1523) a několik dcer. Několik posledních let života strávil v Boru, kde zemřel ve vysokém věku 15. února 1490 a byl zde také pohřben.
Kariéra
Roku 1465 byl přítomen na Zelené hoře, kde byla ustanovena Jednota zelenohorská zaměřená proti králi Jiřímu z Poděbrad. Jako její člen o dva roky později vyplenil tepelský klášter a následujícího roku napadl Štěnovice a chotěšovský klášter. +more Za vlády krále Vladislava zastával v letech 1470-1474 úřad nejvyššího hofmistra a v letech 1473-1477 byl hejtmanem Plzeňského kraje.
Roku 1476 se Bohuslav stal nejvyšším českým hejtmanem krále Matyáše Korvína. Odmítl mu však vydat některé ze svých hradů, a proto jej Matyáš roku 1478 pozval do Českých Budějovic, kde ho okamžitě zajal a nechal převézt do Uher. +more Králův čin vyvolal ostrou reakci mezi šlechtou, která jej přinutila Bohuslava po více než ročním věznění propustit. Bohuslavův syn Hynek se mezitím dohodl s Vladislavem Jagellonským a obsadil rodové hrady posádkami. Po propuštění se na Vladislavovu stranu přidal i Bohuslav a roku 1480 opět zastával úřad nejvyššího hofmistra.
Majetek
K hlavním Bohuslavovým sídlům patřily z počátku hrady Švamberk a Bor. Zelenou horu, založenou jeho otcem, prodal. +more Roku 1473 však od Rožmberků koupil za 13 000 grošů Milevsko a hrad Zvíkov, který se postupně stal jeho hlavním sídlem. Po určitou dobu držel Úterý, Křivce a Olešovice, které vrátil tepelskému klášteru po návratu z uherského zajetí. Kromě toho získal hrady Pirkštejn, Rataje nad Sázavou a v roce 1487 Kašperk.
Reference
Kategorie:Páni ze Švamberka Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští hofmistři Kategorie:Hejtmani Plzeňského kraje Kategorie:Narození 15. +more století Kategorie:Úmrtí 1490 Kategorie:Úmrtí 15. února Kategorie:Úmrtí v Boru (okres Tachov) Kategorie:Pohřbení v Boru (okres Tachov) Kategorie:Muži.