Borovice pokroucená

Synonyma

heterotypická * Pinus murrayana Balf. * Pinus bolanderi Parlatore homotypická * Pinus muricata Bolander

Taxonomické členění, vzhled a výskyt

Dříve byly posuzovány borovice pokroucená a borovice Murrayova jako samostatné druhy. CRITCHFIELD (1957) přehodnotil původní agregát jako jediný druh se čtyřmi subspeciemi, které byly později posouzeny (FARJON 2001) jako 3 samostatné subspecie (poddruhy), které se od sebe dost nápadně liší:

* Pinus contorta subsp. contorta - borovice pobřežní (shore pine) jsou nízké (max 10-14 m), netvárné stromy (někdy i keře) s deštníkovitou korunou a velmi větevnaté. +more Jehlice mají krátké a úzké s množstvím průduchů, šišky zpětně postavené na větvích, otevírající se po dozrání. Výskyt: obsazuje úzké pásmo pobřežních hor od mysu Mendocino až po Aljašku. ** Pinus contorta subsp. contorta var. bolanderi - původně čtvrtý poddruh (subsp. bolanderi) uznávaný Critchfieldem.

* Pinus contorta subsp. latifolia (Engelm. +more) Critchf. , 1957 - borovice tyčová (Kaňák K. ,1980 - srv. lodgepole pine). Stromy 15-22 m, někde 30-35 m, max 48 m. Dlouhé jehlice střední tloušťky, šišky tvrdé a těžké, asymetrické, zůstávají na stromě neotevřené (serotinní). Používá se na výrobu pražců, telegrafních sloupů, pilotů, lodní dřevo. Je to agresivní pionýr na požářištích a lávových polích, intolerantní sukcesní typ. Výskyt: areál největší z těchto poddruhů: celé pásmo Skalistých hor od Aljašky až po Colorado, na západ až do Britské Kolumbie. Pinus contorta subsp. latifolia.

* Pinus contorta subsp. murrayana (Balf. +more) Engelm. , 1880 - borovice Murrayova (Murray pine) je pomalejšího růstu (vysokohorský druh) a dosahuje výšky 20-25 (40) m. Jehlice široké, šišky odstálé, dozadu směřující, symetrické, otvírají se po dozrání. Výskyt: Areál oregonské Kaskádové pohoří, Sierra Nevada, východní část pohoří Siskiou Mts. a izolované populace v horách jižní Kalifornie a Baja California (Mexiko).

Pinus contorta subsp. murrayana

Vzhled

Borka tenká a hladká, v dospělosti tmavě červenohnědá, rozpraskávající se v šupiny. Letorosty zelené, lysé, během jednoho roku vytváří často 2 přesleny. +more Pupeny podlouhle vejčité, 12 mm, červenohnědé, pryskyřičnaté. Šišky serotinní (otevírají se obvykle mnoho let po dozrání např. při požáru) i neserotinní, krátce stopkaté, jednotlivé nebo po několika pohromadě, značně asymetrické, 2-6 × 2-3 cm, se štítky kosočtverečnými, s malým pupkem a ostrými tenkými hroty. Semena velmi drobná, černavě hnědá.

Ekologie

Tento druh je velmi variabilní, o čemž svědčí 3 velmi rozdílné poddruhy. V jeho celkovém spektru můžeme nalézt populace s charakterem klimaxovým, rostoucí ve směsích s jinými druhy, i velmi výrazně „pionýrské“ populace, nesnášející konkurenci.

Vertikální rozšíření je prakticky od mořské hladiny až do nadmořské výšky 3.600 m!

Na překryvu jejího areálu s areálem borovice Banksovy dochází ke křížení obou druhů. Kříženec se nazývá Pinus ×murraybanksiana Righter & Stockwell, 1949.

Využití

Tato borovice je hospodářsky velmi významným druhem. Dřevo se používá jako stavební materiál (sloupy, pražce apod. +more), nebo jako surovina pro výrobu celulózy.

V ČR: Pro jejich odolnost vůči klimatu a vůči imisím (pocházejí z dosud činných vulkanických pohoří) a pionýrský charakter se často používají v imisních polohách Krušných hor a při zalesňování rekultivačních ploch po těžbě (Sokolovsko). Pro svoji odolnost, flexibilitu a nenáročnost je velmi vhodná i pro městské a okrasné výsadby.

Zajímavosti

Dříve používali indiáni tyče na stavbu indiánských stanů (tee-pee) právě z této borovice a odtud její amer. název: lodgepole pine (borovice tyčová).

V sukcesi této borovice hrají velkou roli požáry, po kterých se stává na spáleništích dominující dřevinou. Část šišek je totiž serotinních - otevírají se až na vnější podnět, tj. +more zvýšenou teplotu při požáru. Mladé semenáčky jsou potom ve spáleništní půdě zbaveny konkurence jiného podrostu. Pro některé lokality, kde je žádoucí přirozená sukcese (např. Národní parky), jsou požáry uměle zakládány (tzv. řízené požáry).

Odkazy

Reference

Literatura

BUSINSKÝ, R. 2004. +more Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. - Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice. * CRITCHFIELD, W. B. 1957. Geographic variation in Pinus contorta. Maria Moors Cabot Found. Bot. Res. 3: 1-118. Harvard Univ. , Cambridge, Massachusetts, USA. * FARJON, A. 2001. Word checklist and bibliography of Conifers. Second edition. Royal Bot. Gards. , Kew, Richmond, UK. 309 pp. * KAŇÁK, J. 1999. Introdukované druhy borovic v Arboretu Sofronka a jejich testování ve stresových podmínkách Krušných hor. - Acta Průhoniciana 68, Průhonice. * KAŇÁK, J. 2004. Možnosti a úskalí introdukce některých druhů rodu Pinus. [Possibilities and difficulties of introduction of some species of Pinus genus. ] In: Karas, J. , *Kobliha, J. (eds. ): Perspektivy lesnické dendrologie a šlechtění lesních dřevin. Sborník z konference. Kostelec n. Č. lesy, 12. - 13. 5. 2004. Praha, FLE ČZU, s. 76-84. . * PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. - Nakladatelství ČSAV, Praha. * POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. - SZN, Praha.

Externí odkazy

Kategorie:Borovice Kategorie:Okrasné stromy Kategorie:Flóra subarktické Ameriky Kategorie:Flóra západní Kanady Kategorie:Flóra severozápadu USA Kategorie:Flóra jihozápadu USA Kategorie:Flóra Mexika Kategorie:Málo dotčené stromy