Bruno III. z Mansfeldu

Hrabě Bruno III. von Mansfeld-Bornstedt, nebo též Bruno III. von Mansfeld-Volderort (13. září 1576 - 6. září 1644 Vídeň) byl maltézským rytířem, válečníkem a velícím mysliveckých jednotek v habsburských službách.

Život

Hrabě Bruno III. byl čtvrtým synem Bruna I. +more a hraběnky Christine von Barby. Měl dva bratry, Wolfganga a Filipa z Mansfeldu. Jeho dědečkem byl Filip II. z Mansfeldu, který založil vedlejší linii Bornstedter původně durynského rodu Mansfeldů a přesídlil do habsburských zemí jako hlavní komorník císaře Karla V. .

Bruno konvertoval ke katolicismu kolem roku 1600, poté se stal maltézským rytířem a působil v „karavaně“ (pořádající výpady proti osmanskému námořnímu obchodu), která mu byla svěřena. Později vstoupil do armády bojující proti Turkům v Uhrách a vyznamenal se při dobývání Hatvánu v listopadu 1603, že byl jmenován členem dvorské válečné rady. +more V květnu 1607 se objevuje jako komorník v doprovodu arcivévody Matyáše. V roce 1608 se měl zodpovídat za vzpouru proti císaři Rudolfovi II. před církevními kurfiřty a arcivévodou Albrechtem. Na císařův příkaz však byl v Řezně zatčen a převezen do Prahy. Za krátko však byl propuštěn a tak se vrátil k Matyášově dvoru do Uher. Následně byl několikrát delegován v politických záležitostech.

Od roku 1615 byl postupně jmenován kapitánem, plukovníkem jezdectva a vrchním lovčím. Poslední dva úřady si ponechal za +more_Štýrský'>Ferdinanda II. „a lov dovedl k takové dokonalosti, že to člověk nikdy neměl, a lepšího nenajdeme. “ Císař Matyáš mu tedy věnoval zvláštní přízeň až do své smrti a Ferdinand II. , dychtivý po lovu, se k němu choval neméně přátelsky a dokonce mu zemřel v náručí.

V roce 1630 koupil od císaře Ferdinanda II. panství Dobříš a položil tím základy majetkového zázemí rodu v České království. +more Zámek Dobříš je dodnes majetkem nástupnického rodu Colloredo-Mansfeldů.

Rodina

Poprvé hrabě Mansfeld uzavřel manželství v roce 1606 s vdovou po Janovi V. +more z Pernštejna Marií Manrique de Lara y Mendoza mladší (před 1570 - před 1636), která tvořila centrum pražské šlechtické společnosti. Tomuto sňatku požehnal i Vatikán, protože po Brunově přestupu na katolickou víru byl předpoklad vzniku katolické linie významného a dosud převážně protestantského rodu Mansfeldů.

Podruhé se oženil 13. července 1636 s hraběnkou Marií Magdalenou z Toerringu (1616-1668).

Děti: * František Bruno - zemřel v dětském věku * Marie Anna Františka (19. června 1607 - 8. +more září 1654), ⚭ 17. ledna 1627 Jiří Achác hrabě z Losensteinu (1597-1653), císařský tajný rada, komoří, nejvyšší štolba * František Maxmilián (22. listopadu 1639 - 12. září 1692), císařský tajný rada, diplomat, nejvyšší štolba císařovny, ⚭ 25. listopadu 1663 Marie Anna Alžběta hraběnka z Harrachu (1636 - 9. února 1698) * Jindřich František, říšský kníže z Fondi, (21. listopadu 1640 - 8. června 1715), polní maršál, prezident dvorské válečné rady, diplomat, I. ⚭ 1679 Marie Louise zu Aspremont Nantevil (1652 - 23. října 1692), II. ⚭ 16. listopadu 1693 Marie Františka z Auerspergu (1664 - 5. září 1739).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://genealogy. euweb. +morecz/mansfeld/mansfeld2. html]Rodokmen Mansfeld[/url] * [url=https://saebi. isgv. de/biografie/Bruno_II. _(III. )_von_Mansfeld-Bornstedt_(1576-1644)]Bruno II. (III. ) z Mansfeld-Bornstedtu (1576-1644)[/url] In: Institut saských dějina a etnografie.

Bruno III. Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští válečníci Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Osobnosti třicetileté války Kategorie:Narození 1576 +more_září'>Kategorie:Narození 13. září Kategorie:Úmrtí 1644 Kategorie:Úmrtí 6. září Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži.