Carl Axel Gottlund

Carl Axel Gottlund (24. února 1796, Ruotsinpyhtää, švédské Finsko - 20. dubna 1875, Helsinky, Finské velkoknížectví) byl finský cestovatel, sběratel folklóru, historik, kulturní politik, lingvista, filolog, překladatel, spisovatel, vydavatel a lektor finštiny na Imperial Alexander University. Patřil k předním finským národním buditelům a k představitelům finského národního romantismu.

Šlo o velmi sebevědomou osobnost, která postrádala schopnost podřídit se jakékoli autoritě, a tudíž i schopnost naslouchat kritice, což vedlo k vážným problémům v jeho životě. Povahově samotářský bojovník také nedokázal kolegiálně spolupracovat. +more Zároveň to byl ale také obětavý a energický muž se skutečnými demokratickými ideály.

Život

Narodil se v rodině finského duchovního Mattiase Gottlunda, který patřil k nejvýraznějším představitelům osvícenských myšlenek ve Finsku a svého syna vychoval v tomto duchu. Od roku 1805 žila rodina v Juvě. +more Jazykem rodiny byla švédština kvůli švédsky mluvící matce, ale ve finsky mluvící části města se naučil savolaxské nářečí.

Po absolvování střední školy v Porvoo roku 1814 začal studovat na Královské akademii v Turku, kde se seznámil s myšlenkami romantismu, které ho v letech 1815-1816 inspirovaly ke sběru folklóru z jeho rodného kraje. Svou sbírkou básniček, kouzelných průpovědí, pohádek, dětských her a říkadel necenzuroval, ale ponechal v ní i sexuální materiál, což bylo v té době zcela výjimečné. +more Některé básně, které shromáždil, byly považovány za sexuálně tak explicitní, aby mohly být publikována během jeho života i později. Mnohé z nich byly archivovány až do roku 1997, kdy se staly součástí knihy Suomen Kansan Vanhat Runot (Staré básně finského lidu).

Přestože je Gottlund řazen k tzv. turkuským romantikům, tj. +more ke skupině vzdělanců působících na akademii v Turku, kteří byli syti racionálních osvícenských myšlenek a hledali nové intelektuální podněty v romantismu, se kterým spojili otázku hledání národní finské identity se zaměřením na vývoj finštiny jako národního jazyka, který pomůže národu k samostatnosti), duch osvícenské výchovy z dětství zůstal v jeho myšlení jako spodní proud a jeho vliv se v průběhu let stále více projevoval, kupříkladu v jeho náboženských postojích, které byly na tehdejší dobu velmi liberální.

Gottlundova studia na akademii v Turku nešla podle jeho očekávání, a tak se na podzim roku 1816 přestěhoval do Švédska, aby pokračoval ve studiu na univerzitě v Uppsale. Studoval tam klasické jazyky, přírodní vědy, historii a filozofii, ale ani zde nezískal žádný univerzitní títul. +more Publikoval zde ale své první básně a seznámil se s předními švédskými romantiky Atterbomem a Palmbladem, kteří stáli za literárním časopisem Svensk Litteratur-Tidning. Gottlund v něm psal o finské mytologii a již roku 1817 vyslovil myšlenku, že by z finských lidových básní mohl být sestaven epos, který ale až roku 1835 pod názvem Kalevala vytvořil Elias Lönnrot. titulní strana eposu Runola z roku 1840 Velký zájem Gottlund projevoval o tzv. Lesní Finy, tj. o Finy, kteří na konci 16. století a na začátku 17. století migrovali z východní části Finska do zalesněných regionů centrálního Švédska a východního Norska. Podnikl dvě rozsáhlé výzkumné výpravy do finských lesů ve střední Skandinávii (1817 a 1821-1822), na kterých sbíral folklórní a etnografické údaje. Marně také usiloval o vytvoření autonomního finského území na obou stranách švédsko-norské hranice s velkou ekonomickou a politickou nezávislostí Lesních Finů, což mělo pro něho politické následky. Bylo mu zakázáno působit ve Stockholmu, kde se roku 1831 oženil s dcerou obchodníka Charlottou Augustou Brinkovou. Navzdory tomuto naprostému politickému selhání měl Gottlund na Lesní Finy pozitivní kulturní vliv, protože působil jako jejich národní buditel a zachránil jejich folklór.

Dalším úkolem, který si Gottlund vytyčil, bylo ukázat, že finštinu lze používat ve všech oblastech vzdělávání, stejně jako jiné kulturní jazyky. Proto založil a redigoval literární a vědecký časopis Otava, který obsahoval články z lingvistiky, historie, archeologie, etiky, náboženství, folklóru a poezie. +more V letech 1828 až 1832 vyšly tři čísla, jejichž úspěch nebyl takový, jak Gottlund očekával. Časopis se totiž vyznačoval spíše duchem osvícenství než romantismu a Gottlund v něm tvrdohlavě používal savolaxský dialekt, který nebyl pro stanovený cíl příliš vhodný.

Roku 1834 se Gottlund se svou rodinou přestěhoval do Finska a usadil se v Kuopiu, kde žila jeho ovdovělá matka. Úspěch prvního vydání Kalevaly Eliase Lönnrota roku 1835 byl pro něho velkým zklamáním, protože potlačil význam časopisu Otava pro finské národní sebeuvědomění. +more Přesto předevšém díky rormuto časopisu získal roku 1839 místo lektora finštiny na Imperial Alexander University v Helsinkách. Jeho schopnosti praktické výuky spisovného jazyka však byly poměrně slabé, protože byl zastáncem volné soutěže mezi dialekty a osobně stále upřednostňoval savolaxský dialekt. Gottlund ve skutečnosti nechtěl, aby se finština stala převládajícím jazykem ve Finsku. Švédština a finština se podle jeho představ měly volně vyvíjet vedle sebe a stejně tak i finské dialekty. První číslo novin Suomalainen Roku 1840 vydal Gottlund epos Runola (volně přeloženo jako Země runových zpěváků), který měl konkurovat Lönnrotově práci. Šlo o směs klasických a romantických prvků s velmi malou návazností na skutečný finský folklór. Gottlund v eposu vytvořil něco jako Valhallu pro největší finské runové zpěváky. Dílo bylo přijato s údivem a stalo se začátkem konce Gottlundovy kariéry. Poetický metr díla byl shledán nesprávným, jazykové obrazy vykazovaly špatnou znalost finštiny a typicky finské prvky v eposu, které vycházely ze skandinávské mytologie, se většinou omezovaly jen na odvážné sexuální motivy a metafory, které byly převzaty z Gottlundových raných folklórních sbírek. Carl Axel Gottlund, obrázek z roku 1876 V roce 1842 získal Gottlund povolení otevřít v Helsinkách tiskárnu. Roku 1846 založil noviny Suomalainen tištěné ve finštině a v letech 1847 až 1849 vydával podobné noviny s názvem Suomi. Hlavním problémem obou dvou nepříliš úspěšných novin byl opět savolaxský dialekt a také nevybíravé polemiky, kvůli kterím ztratili státní finanční podporu. Třikrát se neúspěšně pokusil získat profesuru finštiny na Imperial Alexander University. V letech 1859-1860 podnikl několik archeologických výzkumných cest po Finsku, ale možnost získat profesuru v tomto oboru si zničil absencí sebekritiky a divokým výkladem svých nálezů.

V roce 1864 vydal zuřivou brožuru proti všem svým údajným nepřátelům pod názvem Läsning för Finnar (Čtení pro Finy). Nevybíravě v ní kritizuje své protivníky a popisuje křivdy, které musel zažít na své akademické dráze zejména od Společnosti finské literatury a od univerzitního konsistoria. +more Ještě na počátku 70. letech 19. století vydával Gottlund polemické knihy ve vlastním nakladatelství, když už noviny nechtěly jeho díla tisknout. Až v roce 1874 se u něho začala projevovat srdeční choroba, na kterou 20. dubna 1875 zemřel.

Výběrová bibliografie

Pieniä runoja Suomen poijille ratoxi (1818-1821, Malé básně pro potěšení finských chlapců), dva díly, první skutečně finská publikace starých finských lidových básní. * Otava eli suomalaisia huvituksia (1828-1832, Otava), literární a vědecký časopis, tři svazky. +more * Suomalaisia paimen-soittoja (1828, Finské pastýřské písně), notový dodatek k prvnímu svazku časopisu Otava. * Runola (1840), neúspěšný epos, který měl konkurovat Lönnrotově Kalevale. * Uusia suomalaisia lauluja (1845-1846, Nové finské písně). * Nyt ja ennen (1846, Nyní a dříve), báseň. * Sampo (1847), poetické album, které obsahovalo Gottlundovy vlastní básně a překlady, včetně básní Carla Michaela Bellmana. * Jumalasta ja hänen monenaisista nimittämisestä moailman erinäisillä kielillä (1850, O Bohu a jeho mnoha jménech v různých jazycích). * Forskningar uti sjelfva grund-elementerna af det finska språkets grammatik, efter föregående anmärkningar om språket i allmänhet (1863, Výzkumy úplně základních prvků gramatiky finského jazyka po předchozích poznámkách o jazyce obecně). * Läsning för finnar (1864, Čtení pro Finy), brožura proti všem svým údajným nepřátelům, ve které je nevybíravě a popisuje křivdy, které musel zažít. * Den finska Sampo-myten, närmare uttyd och förklarad (1872, Fnský mýtus Sampo, objasněný a vysvětlený), pojednání o kouzelném mlýnku Sampo z Kalevaly.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://fi. wikisource. +moreorg/wiki/Carl_Axel_Gottlund]Autor Carl Axel Gottlund ve Wikizdrojích[/url] (finsky) * * PARKKINEN, Jukka. C. A. Gottlund - aikansa toisinajattelija. [url=http://www. parkkinen. org/gottlund. html]Dostupné online[/url] * Otava eli suomalaisia huvituksia 1. Doria. [url=https://www. doria. fi/handle/10024/58996]Dostupné online[/url] * Otava eli suomalaisia huvituksia 2. Doria. [url=https://www. doria. fi/handle/10024/58997]Dostupné onůine[/url] * Otava eli suomalaisia huvituksia 3. Doria. [url=https://www. doria. fi/handle/10024/43447]Dostupné onlině[/url] * Runola. Project Runeberg. [url=https://runeberg. org/gcarunola/]Dostupné online[/url].

Kategorie:Finští spisovatelé Kategorie:Finští básníci Kategorie:Finští lingvisté Kategorie:Finští překladatelé Kategorie:Finští historikové Kategorie:Finští cestovatelé Kategorie:Absolventi Uppsalské univerzity Kategorie:Pedagogové na Helsinské univerzitě Kategorie:Spisovatelé píšící finsky Kategorie:Spisovatelé píšící švédsky Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Filologové Kategorie:Sběratelé lidové slovesnosti Kategorie:Osobnosti národních obrození Kategorie:Narození v roce 1796 Kategorie:Narození 24. +more února Kategorie:Narození ve Finsku Kategorie:Úmrtí v roce 1875 Kategorie:Úmrtí 20. dubna Kategorie:Úmrtí v Helsinkách Kategorie:Pohřbení na hřbitově Hietaniemi Kategorie:Muži Kategorie:Muži.