Cecilie Bádenská

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Cecilie Augusta Bádenská, provdaná Olga Fjodorovna (rusky: Ольга Фёдоровна; 20. září 1839, Karlsruhe - 12. duben 1891, Charkov) byla rodem bádenská princezna a sňatkem ruská velkokněžna.

Původ

Olga Fjodorovna v roce 1879 Cecilie se narodila jako osmé (nejmladší) dítě a třetí dcera bádenského velkovévody +more_Bádenský'>Leopolda I. a jeho ženy švédské princezny Žofie Vilemíny. Její otec a matka byli oba potomci prvního bádenského velkovévody Karla Fridricha. Cecíliin otec Leopold I. byl jeho mladším synem a její matka Žofie byla jeho pravnučkou (její matka Frederika byla bádenská princezna, vnučka Karla Fridricha).

Manželství, rodina

Ve svých sedmnácti letech, byla provdána za nejmladšího syna ruské cara Mikuláše I. +more, velkoknížete Michaila Nikolajeviče (1832-1909). Cecílie po sňatku přijala pravoslaví a ruské jméno Olga Fjodorovna. Ač bylo manželství tradičně domluveno, bylo šťastné.

Pár spolu měl sedm dětí, z toho šest synů a jedinou dceru:

* 1. Nikolaj Michajlovič (26. +more 4. 1859 Carskoje Selo - 24. 1. 1919 Petrohrad), uvězněn a zavražděn bolševiky, svobodný a bezdětný * 2. Anastázie Michajlovna (28. 7. 1860 Petrodvorec - 11. 3. 1922 Èze) ** ⚭ 1879 Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský (19. 3. 1851 Ludwigslust - 10. 4. 1897 Cannes), velkovévoda meklenbursko-zvěřinský od roku 1883 až do své smrti * 3. Michail Michajlovič (16. 10. 1861 Petrohrad - 26. 4. 1929 Londýn) ** ⚭ 1891 hraběnka Sofie z Merenbergu (1. 6. 1868 Ženeva - 14. 9. 1927 Londýn) * 4. Georgij Michajlovič (23. 8. 1863 Tetri Ckaro - 28. 1. 1919 Petrohrad), uvězněn a zavražděn bolševiky ** ⚭ 1900 princezna Marie Řecká a Dánská (3. 3. 1876 Athény - 14. 12. 1940 tamtéž) * 5. Alexandr Michajlovič (13. 4. 1866 Tbilisi - 26. 2. 1933 Roquebrune-Cap-Martin) ** ⚭ 1894 Xenie Alexandrovna (6. 4. 1875 Petrohrad - 20. 4. 1960 Roquebrune-Cap-Martin) * 6. Sergej Michajlovič (7. 10. 1869 Bordžomi - 18. 7. 1918 Alapajevsk), zavražděn bolševiky, svobodný a bezdětný * 7. Alexej Michajlovič (28. 12. 1875 Tbilisi - 2. 3. 1895 Sanremo), podlehl souchotinám, svobodný a bezdětný.

Společně založili nejmladší, ale největší a nejdéle existující větev carské dynastie Romanov-Holstein-Gottorp. Před Michailovou smrtí měli patnáct vnoučat, z toho dvanáct bylo v mužské linii a tudíž šlo o členy carské dynastie.

Jelikož byl velkokníže Michail po dvacet let (1862-1882) generálním guvernérem ruského Kavkazu, strávila rodina dlouhou dobu v Tbilisi.