Chlum u Třeboně (zámek)

Novobarokní zámek v Chlumu u Třeboně byl vystavěn počátkem 18. století na místě bývalé tvrze. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka.

Historie

Panství Chlum či Chlumec u Třeboně mělo své staré jádro ve dvou nevelkých vesnicích Žítči a Mirochově, k nimž později přibyl osamocený lesní okrsek kolem vsi Cepu mezi Třeboní a Suchdolem nad Lužnicí. Ves Chlum sama, jež se poprvé připomíná roku 1395, byla již tehdy příslušenstvím rožmberského panství třeboňského. +more Roku 1508 získal Kunrát Krajíř z Krajku vsi Chlum, Lutovou a Stříbřec od Petra z Rožmberka, jemuž za to postoupil ves Cep s okolními lesy. Po dělení krajířských statků obdržel roku 1554 Chlum jako samostatný statek Jiřík Volf Krajíř z Krajku, jehož syn Julius jej připojil k panství bystřickému.

Roku 1693 převzala ves Novou Bystřici s Chlumem sestra posledního Slavaty Kateřina Terezie, jejímž manželem byl Jan Arnošt z Fünfkirchenu a Chlum zůstal v držení Fünfkirchenů až do roku 1834 (syn Jan Leopold pak postoupil chlumské panství svému mladšímu synu Janu Františkovi z Fünfkirchenu). Jeho rozhodnutím z roku 1710 byl na místě někdejší tvrze vystavěn barokní patrový zámek. +more Roku 1746 zde byla zřízena mariánská kaple.

Dalšími majiteli panství se od roku 1834 stali Stadionové. V roce 1846 mělo panství podle soudního odhadu cenu 630 989 zlatých 52 krejcarů. +more V roce 1861 přešel již zchátralý zámek do vlastnictví modenského vévody Františka V. d'Este, který ho nechal upravit. V roce 1870 mělo chlumecké panství a ves 167 domů a 1 424 obyvatel. Stál zde zámek, Mariánská kaple, škola, pivovar a mlýn, přičemž k panství spadaly samoty: Lípovka (12 čísel), Na obci (12 čísel), Pařezy (14 čísel), Půlkrabě (3 čísla), u cihelny (7 čísel), Vochoz (2 čísla), Huť nová a železné hutě zvané Josefsthal (7 čísel), kde se vyrábělo železo, litina a zemědělské náčiní.

V roce 1875 zdědil dvanáctiletý František Ferdinand d'Este po svém strýci modenském vévodovi Františku V. přídomek d'Este a s ním i obrovský majetek včetně panství Chlum u Třeboně v jižních Čechách, paláců ve Vídni, v Římě a v Benátkách a jedinečných uměleckých sbírek. +more Majetek spravoval zpočátku do roku 1877 jeho otec arcivévoda Karel Ludvík d'Este. Architektem současné podoby zámku se stal Heinrich Johann Leopold Gerl (též Heinz Gerl).

V letech 1872-1875 došlo k přestavbě severovýchodního křídla mezi hlavní budovou a zahradním pavilonem s jídelnou a kulečníkovým sálem. V roce 1876 byly zbourány poslední zbytky starého zámku a nad hlavním vchodem umístěn arcivévodský znak a pod ním freska sv. +more Prokopa. Na vrcholu štítu se nacházely bicí hodiny.

Ústřední ředitelství a revize účtů se nacházely ve Vídni na Beatrixgasse čp. 27 (ústřední ředitel Wettslein Franz, rytíř z Westersheimbu, c. +more k. vládní rada, kancelářští úředníci Löffler Karel, Zebro Zdeňko) a celková výměra obou alodiálních panství Chlumec a Konopiště činila 12 146,97 ha.

V roce 1912 nabídl Sekretariát arcivévody Františka Ferdinanda d'Este ve Vídni chlumecké panství do pronájmu (i s pozemky doposud parcelně propachtovanými, a to v celku anebo rozdělenými na dva dvory). К panství patřily: pole o výměře 305 ha 64 arů 4 m², louky o výměře 110 ha 29 arů 59 m² a samotné panství o rozloze 12 ha 70 arů 73 m². +more Sekretariát předpokládal, že živý a mrtvý inventář se též pronajme nebo odprodá. Nájemce chlumského dvora František Dvořák v roce 1913 nechal bývalou drátovnu v Chlumu upravit na lihovar.

Po sarajevském atentátu se dcera Žofie se svými mladšími bratry Maxmiliánem a Ernstem uchýlili na rodinný zámek Konopiště, kde společně přečkali první světovou válku. Po celou dobu války podléhal chlumský velkostatek správě hohenberských velkostatků ve Vídni a to až do listopadu 1918.

Československo - státní majetek

Zámek v roce 1932 +morejpg|náhled|upright|Žardiniéra_od_Miroslav_Raboch'>Miroslava Rabocha.

Ačkoli Ferdinandovy děti patřily k rodu Hohenbergů, československé úřady s nimi naložily stejně jako s Habsburky a 3. května 1919 byla na arcivévodské panství v Chlumu u Třeboně uvalena ministerstvem zemědělství nucená správa, kterou vykonával správce lesní rada Ferdinand Trdlica (na panství Konopišti správce hospodářský rada Josef Storne, dvůr v Lutové spravoval už od listopadu 1918 soudně ustanovený správce Josef Kraus).

Panství Konopiště a také druhé Ferdinandovo panství v Chlumu u Třeboně hodlala vláda nové Československé republiky zahrnout do znárodňování. Poručník Jaroslav Thun protestoval až u prezidenta Masaryka, který ho ujistil, že právoplatným vlastníkem panství Konopiště bude uznán nejstarší syn Maxmilián (podle rodinného dědického řízení panství Chlum měl dědit Ernest) a že rozloha pozemků bude jen trochu zmenšena ve prospěch československého státu.

Teprve až v roce 1921 poslanci Národního shromáždění do zákona o vyvlastnění habsburského majetku připsali dodatek, že se týká „zejména bývalého následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho potomků“. Československý postup totiž neměl ve své době obdobu, ani Rakousko majetek rodu Hohenberg neznárodňovalo. +more Dne 3. června 1922 Chlum navštívil ministr zemědělství František Staněk.

Správa státních lesů a Správa státních statků a rybníků

V roce 1924 vzniklo v Třeboni Ředitelství státních lesů a statků, kterému v první instanci podléhala v Chlumu u Třeboně zřízená Správa státních lesů hospodařící na polesích Zámecký Hamr, Nová Huť, Staňkov, Mirochov a Halámky. Velkostatek Chlum s celkovou rozlohou 6 696 ha (z toho 2 083 ha zemědělské půdy a rybníků) obdržela Správa státních statků a rybníků. +more Ještě v roce 1928 někteří zaměstnanci velkostatku prý s radostným povzdechem kvitovali, že by zámek mohly nakonec získat arcivévodovy děti („Kdyby to Pán Bůh dal. Žilo se nám dříve daleko lépe. - A takhle nemluví jen ona sama. ”).

Už v roce 1924 nabídlo Ředitelství státních lesů a statků v Třeboni na státním velkostatku v Chlumu u Třeboně uprázdněnou budovu bývalého lihovaru do pronájmu. V budově lihovaru se nacházelo veškeré strojní zařízení na parní pohon. +more Nabídky k pronájmu přijímala Vrchní správa státního velkostatku Chlum u Třeboně. Od 1. ledna začala správa velkostatku pronajímat také výčep lihovin na čp. 11. Výčep lihovin s výrobou likérů a vína provozoval Karel Weiskopf, který byl po zřízení Protektorátu Čechy a Morava z nájmu vypovězen a celá jeho rodina zahynula v koncentračním táboře Auschwitz. Nájemcem dvora v Lutové se stal agrárník Jindřich Tvrz. Od roku 1934 Správa statků a rybníků nabídla do pronájmu také bývalý panský mlýn v obci. Novým nájemcem po p. Dubskému z Františkova se stal Václav Vaněk.

V roce 1937 zavedlo Ústřední ředitelství státních lesů a statků ochrannou značku »Třeboňský kapr«, kterou mohli užívat jen obchodníci prodávající kapry z obvodu správy státních rybníků v Třeboni, Chlumu u Třeboně či v Jindřichově Hradci a Protivíně.

Ve třicátých letech mlýn vyhořel a byl modernizován. V listopadu 1939 vyhlásila Správa státních statků a rybníků v Chlumu u Třeboně novou veřejnou soutěž na pronájem mlýna (od 1. +more ledna 1940 na dobu šesti let). Vodní mlýn byl vybavený novým zařízením o dvou složeních s kompletním příslušenstvím a vodní turbínou o výkonnosti 58 Ks. Stále k němu patřila i jednorámová pila o průchodu 40 cm a dále pak pekárna k provozování pecnářské živnosti. Roční kontingent mlýna činil 2000 q žita a 1500 q pšenice. Mlýn s pilou pronajala státní správa opět Václavovi Vaňkovi, který jej provozoval až do února 1948.

Za druhé světové války se v zámku nacházelo skladiště německého letectva.

Letovisko

Koncem dvacátých a počátkem třicátých let se Chlum stal módním letoviskem. V té době přijížděli do Chlumu hudební skladatelé, spisovatelé a umělci jako byli Oskar Nedbal, Vítězslav Novák, Antonín Sova, K. +more M. Čapek-Chod, Gabriela Preissová a koncem 30. let poprvé František Hrubín. Zámek pod Správou státních lesů a Správou státních statků a rybníků byl využíván hlavně k rekreaci zaměstnanců ministerstva zahraničí a vládních činitelů. V roce 1929 obsadil sedmipokojové apartmá na čtyři týdny ministr zahraničí Dr. Edvard Beneš. Před jeho příjezdem byla z bývalé dřevěné chaty (původně střelnice) u rybníka Hejtman vybudována tzv. panská plovárna, která pak sloužila rekreantům na zámku a zaměstnancům velkostatku. Přímo naproti zámecké plovárně obdržela obec od správy rybníků část dalšího pozemku, kde vybudovala obecní koupaliště s kabinami, molem a můstkem pro plavce a též hřištěm.

V roce 1932 České slovo, list Československé strany socialistické, rozhořčeně popisoval využívání zámku ministerstvem zahraničí v čele s Edvardem Benešem. Lidový deník „Večer” toto rozhořčení mírnil vyjádřením, že zámek Chlum u Třeboně je oblíbeným letním sídlem socialistických kapacit i politických, mimo jiné též ministra věci zahraničních Dr. +more Beneše: „Konstatujeme jen, že to není takové, jak čtenářům maluje »Č. slovo«. Tolik však nutno říci, že jsou období, kdy převážný počet hostí jsou socialisté nebo osoby z řad socialistům blízkých. ”.

Po druhé světové válce

Po válce připadl zámecký areál jako německý konfiskát ministerstvu zemědělství. To na zámeckém velkostatku zřídilo Správu státního statku a budovu zámku převedlo na ředitelství skláren, jež si v druhém poschodí vybudovalo kanceláře. +more V prvním poschodí provedly sklárny stavební úpravy tak, že zde vznikl sál pro účely obce. V přízemí zámku se nacházela mateřská škola a veřejná obecní knihovna. Od roku 1945 do roku 1953 bylo v zámku přechodně umístěno také několik tříd základní školy. Přízemí zámku sloužilo i jednotce Sboru národní bezpečnosti, později Pohraniční stráže, která se pak přestěhovala do nových kasáren na „Medenici“. Správa parku připadla chlumskému MNV.

Od 1. ledna 1953 byl opět zřízen Státní statek Třeboň národní podnik a sloučen s Velkovýkrmnou prasat Gigantem - Rožmberk, jehož součástí byl závod n. +morep. hospodářství Chlum u Třeboně. Na konci roku 1964 byla provedena delimitace národního podniku Státní statek Třeboň a to zřízením nového Státního statku Chlum u Třeboně. V roce 1975 převzal část Státního statku Chlum u Třeboně o výměře 4 863 ha zemědělské půdy a 2 675 ha orné půdy oborový podnik Velkovýkrmny Praha se sídlem v Praze - Řepy, později odštěpného závodu 01 Třeboň. V listopadu 1976 nakonec došlo ke zrušení Státního statku Chlum u Třeboně. Od 1. ledna 1987 byl z odštěpného závodu zřízen Státní statek Třeboň.

Vzhledem k tomu, že místní sklárny na údržbu zámku nestačily, byl zámek v roce 1969 prodán za symbolickou cenu 1 Kčs národnímu podniku Spolana Neratovice, která společně s národním podnikem Montované stavby Praha zámek opravila a přebudovala na své rekreační středisko. Společně s opravou zámku proběhla i rekonstrukce zámeckého parku, při které byly též opraveny sochy umístěné v parku. +more Rekreační středisko n. p. Spolana v Chlumu u Třeboně se 165 lůžky bylo využíváno celoročně. V roce 1976 přikoupila Spolana také mlýn s pilou čp. 15 a to s tím záměrem, že v prostorách mlýna zřídí kulturní a společenské prostory pro vyžití rekreantů, k čemuž nikdy nedošlo a mlýn zchátral.

Prodej zámeckého areálu

Dne 1. května 1992 založil Fond národního majetku České republiky akciovou společnost SPOLANA, na kterou přešel majetek bývalého státního podniku, tedy i podnikové rekreační středisko v zámku Chlum u Třeboně. +more V roce 2008 se hlaním akcionářem společnosti stala společnost „Zakłady Azotowe ANWIL Spółka Akcyjna” se sídlem ve městě Włoclawek v Polské republice (získala 95,70 % základního kapitálu společnosti). Nový majitel akciové společnosti Spolana prodal podnikové rekreační a školící středisko v zámeckém areálu neratovické realitní firmě EST. IM. HO, která je v katastru nemovitostí uvedena jako vlastník a patří k realitním společnostem kolem italského podnikatele Girolamo D'Agostino. Hlavním akcionářem společnosti byla od roku 2004 nizozemská firma UNIVERSAL NATIONS S. A (se 75 % obchodního podílu).

V roce 2009 zadala EST. IM. +moreHO firmě P6PA+Architects v Praze vypracování studie pro revitalizaci zámku včetně zámecké budovy a zámeckého parku, přičemž součástí parkové úpravy měla být též implementace nových budov lázeňského typu. Celková rozloha areálu činila 132 000 m² a náklady na stavbu byly odhadnuty na 380 mil. Kč, přičemž zadavatelská firma EST. IM. HO počítala s dokončením projektu v roce 2020. K uskutečnění revitalizace zámku a zámecké zahrady nedošlo a zámek byl v roce 2012 nabídnut k dalšímu odprodeji skrze realitní firmu OPERAE, patřící do výše uvedené realitní skupiny a jejímž jediným společníkem je Girolamo D'Agostino. V roce 2016 měla proběhnout fúze firem: EST. IM. HO, Neratovice, ITAL MARMI, Prokopova, Praha, MARIATERESA & SALVATORE, Prokopova, Praha s nástupnickou společností Valle Don Giulio, Prokopova Praha. Nakonec se jediným společníkem a majitelem společnosti EST. IM. HO (a tedy i zámeckého areálu) stal Girolamo D'Agostino.

V roce 2022 zámecký areál koupila firma Zámek Chlum u Třeboně.

Galerie

Soubor:Chlum u Třeboně-zámecký park-socha ženy. jpg|Socha ženy Soubor:Chlum u Třeboně-zámecký park-část sochy ze schodiště. +morejpg|Socha ze schodiště Soubor:Chlum u Třeboně-zámecký park-socha dámy s knihou. jpg|Dáma s knihou.

Odkazy

Externí odkazy

Poznámky

Reference

Kategorie:Zámky v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Kulturní památky v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Chlum u Třeboně