Jaroslav Thun-Hohenstein

Biografie

Patřil k děčínské větvi starobylého rodu Thun-Hohensteinů, narodil se na zámku v Děčíně jako nejmladší potomek diplomata Bedřicha Thun-Hohensteina (1810-1881) a jeho manželky Leopoldiny, rozené hraběnky Lambergové (1825-1902). Absolvoval gymnázium v Praze, poté pokračoval ve studiu na právnické fakultě Univerzity Karlovy, titulu doktora práv dosáhl v roce 1890. +more Hlásil se k českému státoprávnímu programu a národnosti. Šlo o jeden z výrazných případů generačního posunu, kdy se příslušník české šlechty přiklonil na rozdíl od svých předků k českému (federalistickému) politickému táboru. V roce 1889 byl jmenován c. k. komořím, po studiích krátce sloužil v armádě, u 13. dragounského pluku v Krakově strávil jeden rok a poté byl v hodnosti poručíka převeden do zálohy. Ve veřejném životě se začal angažovat v rámci spolků na Děčínsku, ještě před dokončením univerzitních studií vstoupil i do politiky. V zemských volbách roku 1889 byl zvolen na Český zemský sněm za velkostatkářskou kurii (svěřenecké velkostatky). Mandát obhájil i v zemských volbách roku 1895 a zemských volbách roku 1901. Na Českém zemském sněmu zasedal za Stranu konzervativního velkostatku. Na mandát rezignoval v roce 1902, kdy převzal správu dědictví po matce na Moravě. V Památníku českých starostů na Moravě z roku 1909 je uváděn jako c. k. komoří, velkostatkář, říšský a zemský poslanec, od roku 1900 starosta Kvasic, místopředseda starostenského sboru kroměřížského, místopředseda okresní školní rady a okresního silničního výboru a předseda agrární banky moravské.

Po přestěhování na Moravu se stal poslancem Moravského zemského sněmu. V zemských volbách roku 1906 sem byl zvolen za kurii velkostatkářskou, v I. +more sboru. Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor) za český obvod Morava 14. Usedl do poslanecké frakce Český katolicko-národní klub (širší aliance českých klerikálních subjektů). Šlo o dlouhodobější tendenci moravské historické šlechty spolupracovat s katolickým politickým táborem. V rámci finančního odboru Moravského zemského sněmu byl aktivním účastníkem politických debat, kromě toho zastával řadu čestných funkcí v různých institucích na Kroměřížsku. V letech 1910-1912 byl prezidentem Zemědělské rady Moravského markrabství a v letech 1908-1914 předsedou Moravské agrární a průmyslové banky v Brně. V letech 1903-1915 byl také starostou v Kvasicích, kde v té době trvale žil.

Po smrti staršího bratra Františka zdědil v roce 1916 titul knížete a majetek v severních Čechách (Děčín). Zároveň se stal dědičným členem rakouské Panské sněmovny, dále byl c. +more k. tajným radou a čestným rytířem Maltézského řádu. Jaroslav Thun-Hohenstein byl přes svou manželku švagrem Františka Ferdinanda d'Este a patřil k jeho osobním přátelům. Po sarajevském atentátu se stal poručníkem následníkových dětí. Zabýval se výzkumem genealogie svého rodu. Okolo roku 1909 a 1910 se s bratrem Franzem začali zajímat o automobily a vzájemně se informovali o nákupu nových vozů a cestách podniknutých s nimi. Patřili mezi průkopníky motorismu mezi šlechtickou společností.

Zemřel v březnu 1929 na svém zámku v Děčíně na slabost srdce. Pohřeb se konal v kapli svatého Jana v Podmoklech.

Majetek

Po matce Leopoldině z rodu Lambergů zdědil v roce 1902 na Moravě velkostatky Kvasice, Morkovice a Zdounky. K těmto třem velkostatkům patřilo téměř 5 500 hektarů půdy a několik průmyslových provozů. +more Krátce poté Jaroslav Thun-Hohenstein rezignoval na politické aktivity v Čechách a trvale přesídlil na Moravu, aby se věnoval správě majetku. Rodina žila na zámku v Kvasicích, na podzimní hony se zajíždělo do Morkovic. Morkovický velkostatek byl v roce 1911 odprodán Filipu Arnoštovi Kinskému. K další změně v majetkových poměrech došlo v roce 1916, kdy Jaroslav po starším bratru Františku Antonínovi zdědil kromě knížecího titulu také stěžejní majetek Thun-Hohensteinů v severních Čechách. Jednalo se o velkostatek Děčín s přidruženým statkem Jílové s celkovou rozlohou 11 016 hektarů půdy. Kromě majorátního fideikomisu patřilo k dědictví po Františku Antonínovi ještě panství Peruc a velkostatek Zdíkov na Šumavě o rozloze více než 5 000 hektarů půdy. Po převzetí majetku v Čechách přesídlil kníže Jaroslav na zámek v Děčíně, kde pod jeho poručnickou správou vyrůstali i sirotci po zavražděném následníkovi trůnu Františku Ferdinandovi d'Este. Po zániku monarchie a vzniku Československa došlo k majetkovým ztrátám, kdy byl během pozemkové reformy vyvlastněn velkostatek Zdíkov.

Rodina

Ještě během univerzitních studií se v roce 1887 oženil v Praze s hraběnkou Marií Piou Chotkovou (1863-1935), dcerou diplomata Bohuslava Chotka a starší sestrou Žofie Chotkové, vévodkyně z Hohenbergu. Marie Pia se později stala c. +more k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z manželství pocházelo šest dětí, s výjimkou nejmladšího syna Arnošta Leopolda, narozeného v Kvasicích, se všechny narodily v Praze.

* 1. Leopoldina Marie (16. +more dubna 1889, Praha - 21. června 1975, Purkersdorf), manž. 1938 František Maria svobodný pán Vorst-Gudenau-Mirbach (6. května 1878, Żądłowice, Lodžské vojvodství - 28. února 1952, Köfering), c. k. komoří, kapitán * 2. František de Paula Antonín (17. prosince 1890, Praha - 20. dubna 1973, Ulm), c. k. komoří, nadporučík, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatků Děčín a Peruc, manž. 1916 Marie Františka princezna Lobkowiczová (2. dubna 1893, Praha - 17. února 1964, Bolzano) * 3. Vilemína Marie (11. prosince 1892, Praha - 17. května 1957, Vídeň), manž. 1918 Arnošt Gideon svobodný pán Laudon (3. července 1886, Bystřice pod Hostýnem - 26. března 1944, Brno), rytíř Maltézského řádu, majitel velkostatku Bystřice pod Hostýnem * 4. Marie Anna (15. března 1897, Praha - 18. února 1971, Řezno), manž. 1920 Alfred Maria hrabě Neipperg (21. června 1888, Schwaigern, Bádensko-Württembersko - 11. září 1941, Grünwald, Bavorsko) * 5. Sophie Marie (28. listopadu 1901, Praha - 17. prosince 1981, Köfering), I. manž. 1922 Josef hrabě Lerchenfeld-Köfering (6. května 1895, Bamberk - 27. července 1936, Mnichov), rozvod 1925, II. manž. 1947 Karl Adolf Germann (1898-1952) * 6. Arnošt Leopold (9. ledna 1905, Kvasice - 3. října 1985, Feldafing, Bavorsko), rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatku Kvasice, manž. 1934 Marie Terezie svobodná paní Wiederspergerová.

Odkazy

Reference

Literatura

MALÍŘ, Jiří a kolektiv: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918; Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno, 2012; s. 721-723 ISBN 978-80-7325-272-4

Externí odkazy

[url=https://www. parlament. +moregv. at/WWER/PARL/J1848/Thun-Hohenstein_5. shtml]Jaroslav Thun-Hohenstein na webu rakouského parlamentu[/url] * [url=http://w. genealogy. euweb. cz/thun/thun7. html]Rodokmen děčínské větve Thun-Hohensteinů[/url] *.

Jaroslav Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Poslanci Moravského zemského sněmu Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Členové Strany konzervativního velkostatku Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Narození v Děčíně Kategorie:Narození 1864 Kategorie:Narození 23. +more května Kategorie:Úmrtí v Děčíně Kategorie:Úmrtí 1929 Kategorie:Úmrtí 5. března Kategorie:Muži Kategorie:Lidé z Kvasic Kategorie:Pohřbení v Děčíně.