Chronologie starověkých íránských dějin

Přední východ pod nadvládou Sásánovců (224-651 n. l.)

224-240/241 - Ardašír I. +more zakládá novoperskou říši; zlomení posledních projevů parthského odporu; přijetí titulu král králů; Sásánovci ovládají všechny arsakovské državy kromě Arménie. * cca 228-230 - sásánovská vojska vpadají do severní Mezopotámie; neúspěšné obléhání města Hatry, nepříliš vzdáleného od římských hranic. * 231 - vyjednávání sásánovského poselstva s Římany končí krachem (Ardašír údajně požaduje vydání starých achaimenovských území v Sýrii a Malé Asii). * 232-233 - boje s římským císařem Alexandrem Severem nevedou k jednoznačnému výsledku. * 238-239 - Ardašír dobývá římská pohraniční města Nisibis a Karrhy a ohrožuje Dura Európos na Eufratu. * 240/241-271/272 - Šápúr I. , syn Ardašírův, perským králem; jeho prvním krokem je dobytí a rozboření Hatry (smrt tamního krále Sanatrúka II. ). * 243-244 - válka s Římem končí navzdory počátečním potížím příznivě; císař Philippus Arabs se zavazuje k placení tributu. * 252-253 - Šápúr vyhání Arsakovce z Arménie a pustoší pohraničí římské říše (sásánovský princ Hormizd Ardašír arménským králem). * 256 - pád posádkového města Dura Európos. * 260 - v bitvě u Edessy je římské vojsko zcela rozdrceno; císař Valerianus upadá do perského zajetí; Šápúrova jízda plení Sýrii, Kilikii a Kappadokii. * po 262 - palmýrský vládce Odaenathus zahajuje v zastoupení císaře Galliena protiútok a dvakrát proniká až ke Ktésifóntu; stabilizace poměrů na římsko-perském pomezí. * 276 - král Bahrám I. dává popravit náboženského reformátora Máního, zakladatele manicheismu; v pozadí exekuce stojí zarathuštrovský duchovní Kartír. * 276-293 - za vlády Bahráma II. získává Kartír rozhodující vliv na vnitřní politiku monarchie; stává se nejvyšším móbadem, soudcem říše a představeným chrámu ohně ve Stachru, kolébce dynastie; na jeho popud zasahuje král proti jiným věroukám, zvláště proti křesťanství, manicheismu, judaismu a buddhismu. * 283 - římský císař Carus napadá perskou říši, dobývá Ktésifóntu, brzy nato však umírá a výprava vyznívá do ztracena; potlačení vzpoury Bahrámova bratra Hormizda, místodržitele v Chorásánu. * cca 286/287 - arménská linie Arsakovců se s římskou pomocí opět zmocňuje svého království. * 296-297/298 - král Narsé se pokouší dobýt nazpět Arménii, po počátečních úspěších je však poražen Diocletianovým spolucísařem Galeriem a přinucen uzavřít mírovou smlouvu v Nisibis; Římané získávají svrchovanost nad Arménií i Ibérií (Gruzie), město Nisibis na římském území je prohlášeno za středisko obchodu s Východem. * 309-379 - Šápúr II. , vnuk Narsův, perským králem; na trůn dosedá jako nemluvně. * 316/317 - arménský král Tiridatés III. (IV. ) (298-330) přijímá křesťanství (tradiční datum 301 je patrně nesprávné). * po 330 - Šápúr II. podniká vojenské výpravy proti arabským kočovníkům. * 338 - Šápúr využívá nespokojenosti pohanské strany v Arménii a obsazuje celou zemi; počátek dlouholetého konfliktu s římskou říší. * 338-344 - první fáze války s Římem nepřináší výraznější výsledky (neúspěšné obléhání Nisibis, porážka u Singary). * 340/341 - král se obrací proti perským křesťanům (poprava ktésifóntského biskupa Šimona bar Sabba‘é); křesťané jsou v důsledku náboženské politiky Konstantina I. a jeho nástupců považováni za exponenty Říma. * 350-358/359 - Peršané musí přerušit konflikt v Mezopotámii a věnovat se obraně svých severovýchodních hranic (boje s hunským kmenem Chionitů). * 359 - obnovení války s Římem; dobytí města Amidy na horním Tigridu; chionitský král Grumbatés Šápúrovým spojencem. * 363 - římský císař Iulianus vpadá s 80 000-90 000 muži do perské říše, proniká až ke Ktésifóntu, na zpátečním pochodu je však zabit v bitvě; jeho nástupce Iovianus uzavírá s Šápúrem mír, jednostranně výhodný pro Sásánovce; Římané ztrácejí Nisibis a Singaru a zavazují se, že nebudou podporovat Arménii. * 377 - faktické rozdělení Arménie na (menší) římskou část a (větší) část perskou (příslušná dohoda je uzavřena v průběhu osmdesátých let). * 399-421 - vládne nábožensky tolerantní Jazdkart I. , v perské tradici označovaný jako Jazdkart Bazegar (Hříšník). * po 400 - Sásánovci válčí s různými nomádskými kmeny na Východě (především s tzv. Hefthality či Bílými Huny). * 410 - král Jazdkart povoluje křesťanům konání celoperského církevního koncilu v Seleukii; jeho účastníci přijímají závěry koncilu nikajského. * před 421 - křesťanští radikálové ničí zarathuštrovský chrám ve městě Hormizd-Ardašír v dnešním Chúzistánu; na nátlak mágů zahajuje Jazdkart nové pronásledování. * 421-422 - král Bahrám V. , syn Jazdkartův, vede válku s východořímským císařem Theodosiem II. (408-450); po uzavření míru se obě strany zavazují, že svým poddaným křesťanského a zarathuštrovského vyznání zajistí náboženskou svobodu (v případě Theodosia se jedná o ústupek bez praktického významu). * 427 - Bahrám V. poráží na Východě Hefthality a zabíjí jejich krále. * 428 - sesazení arménského vazalského krále Ardašíra (Artaxia IV. ) - od té doby Arménie spravována místodržiteli. * 439-457 - Jazdkart II. perským králem; zásahy do života židovských obcí v říši. * 442 - po krátké válce uzavírá Jazdkart mír s Theodosiem II. (zachování statu quo). * 450/451 - snaha Jazdkartova ministra Mihra Narsé prosadit v Arménii zarathuštrismus vyvolává vzpouru; sásánovským vojskům se ji podaří potlačit. * 459 - po dvouletých bojích o moc dosedá Péróz I. na perský trůn; první roky jeho vlády jsou ve znamení katastrofálního sucha. * 466-469 - válka s hefthalitským králem Ašnavázem končí těžkou porážkou Sásánovců; král i jeho syn Kavád upadají do zajetí, z něhož jsou propuštěni až za vysoké výkupné. * 481/482-484 - při nové válce s Hefthality je sásánovské vojsko zničeno a král Péróz zabit; Peršané se zavazují k placení tributu. * 484 - církevní koncil v Gundéšápúru vyhlašuje nestoriánskou formu křesťanství za závaznou pro věřící v perské říši. * 484-488 - státní záležitosti za vlády krále Valgaše řídí velmož jménem Sóchrá. * 488 - s pomocí Hefthalitů a Sóchry se stává králem Pérózův syn Kavád I. ; jeho cílem v prvních letech vlády je oslabení moci vlivných šlechtických rodin (využití rivality mezi Káry vedenými Sóchrou a Mihrány v čele se Šápúrem). * 494/495 - za podpory Šápúrovy posílá Kavád Sóchru na popraviště. * 494/495-496 - lidový kazatel Mazdak, hlásající myšlenky spravedlivého rozdělení majetku, získává krále pro svou věc; při následných mazdakovských bouřích je oloupeno velké množství šlechticů a vydrancovány jejich statky. * 496 - velmoži zbavují Kaváda I. vlády a odsuzují ho k doživotnímu vězení v „Pevnosti zapomenutí“ v Chúzistánu; Kavád odtud prchá k Hefthalitům. * 496-499 - Kavádův bratr Zámásp perským králem. * 499 - vojsko Hefthalitů dosazuje Kaváda I. opět na trůn; Mazdak obnovuje svůj vliv u dvora. * 503-505/506 - Kavád podporovaný vojskem Hefthalitů bojuje s východořímským císařem Anastasiem I. ; po zaplacení vysoké částky získávají Byzantinci dobytá území nazpět. * cca 506-516 - útoky nomádských kmenů na severovýchodní hranice říše. * po 520 - pod vlivem prince Husrava se zhoršuje králův vztah k Mazdakovi a jeho stoupencům. * 522/523 - Kavád žádá císaře Justina I. , aby adoptoval prince Husrava, vyhlédnutého dědice trůnu; opatření má zajistit spojence pro případ, že by o vládu usiloval jiný z královských synů; Byzantinci žádost odmítají. * 527/528 - počátek nové války s Byzancí. * 528/529 - Kavád I. dává zahubit Mazdaka a jeho čelné přívržence; mazdakismus místy v Íránu přežívá až do dob arabské nadvlády. * 531-579 - Husrav I. Anóšarván perským králem; rozsáhlé reformy daňového systému a vojska, částečné odškodnění osob postižených mazdakovskými bouřemi. * 532 - „věčný mír“ s východořímským císařem Justinianem I.