Cesko.wiki Chronologie starověkých íránských dějin
Author
Albert FloresPřední východ pod nadvládou Achaimenovců (550-330 př. n. l.)
asi +more_l. '>559 - Achaimenovec Kýros II. , syn Kambýsův, přebírá moc v anšanském království v Párse (Persidě), tvořícím součást médské říše.
* +more_l. '>550/549 - Kýros II. poráží médského krále Astyaga (Ištumegu) a dobývá jeho hlavní město Ektabany (dnes Hamadán); vznik perské říše.
* 547 - Kýros vítězí nad lýdským králem Kroisem a obsazuje celou Malou Asii včetně Sard.
* 539 - Kýrova vojska vstupují do Babylónu; chaldejský král Nabonid je zajat.
* 530 - Kýros umírá v boji s Massagety na řece Syrdarja (Jaxartés); nástupcem Kambýsés II.
* 525 - Kambýsés dobývá Egypt; poslední král 26. dynastie Psammetich III. je zajat a později usmrcen.
* +more_l. '>522 - vzpoura mága Gaumáty získává podporu v celé říši; Kambýsova smrt; úspěšný protipuč Achaimenovce Dareia, syna Hystaspova.
* 522/521 - Dareios I. potlačuje revolty, které po Gaumátově zavraždění zachvátily většinu perských držav.
* kol. 515 - Dareios zakládá administrativní centrum achaimenovské monarchie - Persepolis.
* +more_l. '>513-510 - Dareiova neúspěšná výprava proti Skythům; obsazení Thrákie; makedonští králové uznávají perskou svrchovanost; ovládnutí oblastí v povodí Indu.
* 507/506 - Athénští vyslanci nabízejí perskému králi spojenectví.
* +more_l. '>500/499 - 495/494 - vzpoura řeckých obchodních osad v Malé Asii (tzv. iónské povstání) je Peršany potlačena.
* 492 - Dareios I. si znovu podrobuje makedonsko-thrácký prostor; zkáza perského loďstva u Athosu.
* 490 - králův pokus opanovat Athény končí neúspěšně (bitva u Marathónu).
* 486 - Dareios I. umírá, jeho nástupcem Xerxés I.; povstání v Egyptě.
* 481 - Xerxés potlačuje odboj v Babylonii.
* +more_l. '>480-479 - Xerxova výprava proti evropskému Řecku končí vážnými porážkami u Salamíny a Platají.
* 465 - zavraždění Xerxa I. a následníka trůnu Dareia; na perský trůn dosedá mladší Xerxův syn Artaxerxés I.
* asi 449 - tzv. Kalliův mír mezi Athénami a perskou říší (jeho historicita je sporná).
* 424-423 - dynastické otřesy po smrti Artaxerxa I. vynášejí k moci králova levobočka Dareia II. (Ócha).
* +more_l. '>423-404 - Dareios II. získává opět kontrolu nad Malou Asií; během peloponnéské války podporuje (především finančně) Spartu.
* 404 - vlády se ujímá Dareiův syn Artaxerxés II.; povstání v Egyptě vede k odtržení této důležité provincie.
* +more_l. '>401 - v bitvě u Kunax je usmrcen Artaxerxův bratr Kýros Mladší, který se s pomocí řeckých žoldnéřů pokoušel ovládnout perskou říši; najatým Řekům se po strastiplné cestě podaří dostat domů (anabáze).
* 387/386 - v tzv. královském (či Antalkidově) míru Řekové s konečnou platností uznávají perské právo na Malou Asii.
* +more_l. '>359 - moc přebírá Artaxerxův syn Artaxerxés III. , jemuž se v letech 343/342 podaří znovu ovládnout Egypt; zlikvidována jsou i povstání v Malé Asii a Foiníkii.
* 338-336 - krátká vláda Artaxerxova syna Arsa.
* 336 - Dareios III. z mladší linie rodu (jeho dědem byl Dareios II.) dosedá na perský trůn.
* +more_l. '>334 - makedonský král Alexandr III. vstupuje na půdu Malé Asie a poráží perská vojska na řece Gráníku.
* 333 - vojska Dareia III. jsou rozdrcena v bitvě u Issu (na hranicích Sýrie a Malé Asie); Alexandr vstupuje do Foiníkie.
* 332 - Alexandr dobývá Egypt.
* 331 - bitva u Gaugamél končí útěkem Dareia III.
* 330 - Alexandr Veliký plení Persepolis; zavraždění Dareia III. na popud bakterského satrapy Béssa; konec achaimenovské říše.
Přední východ pod nadvládou Makedonců (330 - cca 140 př. n. l.)
+more_l. '>330-323 - Alexandr Veliký dobývá východní Írán a oblasti v povodí Indu; prezentuje se jako nástupce Achaimenovců.
* 323 - Alexandrova smrt v Babylóně.
* +more_l. '>323-310 - za vlády Alexandrova bratra Filipa III. Arrhidaia (do roku 317) a syna Alexandra IV. spravují říši rychle se měnící koalice makedonských vojevůdců (tzv. diadochů).
* +more_l. '>312 - Alexandrův vojevůdce Seleukos dobývá Babylón a v následujících letech se zmocňuje většiny íránských satrapií; počátky seleukovské říše.
* +more_l. '>306-305 - Seleukos I. přijímá královský titul a uzavírá dohodu s máurjským králem Čandraguptou, v níž mu odstupuje zhruba oblast dnešního Balúčistánu a Afghánistánu.
* +more_l. '>301 - Seleukos ve spolku s jinými diadochy poráží v bitvě u Ipsu Antigona Jednookého, posledního vážného uchazeče o Alexandrovo dědictví; definitivní rozpad Alexandrovy říše.
* +more_l. '>281-261 - vládne Seleukův syn Antiochos I. Sótér; vrchol moci seleukovské říše; hospodářské a kulturní kontakty s máurjskou Indií.
* 261-246 - Antiochos II. Theós; počátky rozkladu seleukovské monarchie.
* kol. +more_n. _l. '>250 - v Baktrii zakládá Diodotos I. tzv. řecko-bakterskou říši; parthský satrapa Andragorás usiluje o nezávislost na Antiochovi II. , nachází však smrt v boji s íránským národem Parnů (Aparnů), vedeným náčelníkem Arsakem.
* do +more_l. '>239 - Parnové obsazují celou seleukovskou Parthii (satrapii východně od Kaspického moře) i oblast Hyrkánie; podle první ukořistěné země se jim již velmi záhy říká Parthové; počátky parthské říše s vládnoucí dynastií Arsakovců.
* 230-228 - Parthové odráží protiútok krále Seleuka II.
* +more_l. '>209-206 - Antiochos III. Veliký přechodně obnovuje seleukovskou svrchovanost na východním Íránem; Parthové ztrácejí část svého území.
* po 188 - Parthové využívají porážky Antiocha III. římskými vojsky a rozšiřují své království na jihu a západě.
* +more_l. '>171-139/138 - Arsakovec Mithradatés I. dobývá západní Írán a Mezopotámii; na východě padá do parthských rukou část řecko-bakterské říše; seleukovský protiútok za Demetria II. končí roku 139 neúspěšně; parthský vladař užívá starý achaimenovský titul král králů.
Přední východ pod nadvládou Parthů (cca 140 př. n. l. - 224 n. l.)
+more_l. '>139/138-128 - Fraatés II. parthským králem; poslední seleukovský útok na Mezopotámii je roku 129 odražen (smrt krále Antiocha VII. ); seleukovská říše je v podstatě omezena na Sýrii a přilehlé kraje.
* kol. +more_n. _l. '>130 - řecko-bakterská říše zaniká v souvislosti s rozsáhlou migrací ve Střední Asii, kterou vyvolal národ označovaný v čínských pramenech jako Jüe-č’.
* po +more_l. '>129 - zimní rezidencí parthských králů se stává město Ktésifón na Tigridu, jihovýchodně od dnešního Bagdádu.
* +more_l. '>128-124/123 - Parthové svádějí těžké boje s migrujícími stepními národy na severovýchodě; na bitevním poli postupně umírá jak Fraatés II. , tak i jeho nástupce Artabanos I. .
* +more_l. '>124/123-88/88 - v parthské říši vládne Mithradatés II. ; upevnění velmocenského statutu arsakovské monarchie, pokusy o dobytí Arménie; Mithradatův vyslanec Orobazos se roku 96 setkává s kilikijským propraetorem Luciem Corneliem Sullou - první přímé kontakty mezi Parthy a Římany.
* +more_l. '>69/66 - Parthové uzavírají dohodu se zástupci římské republiky Luciem Liciniem Lucullem a Gnaeem Pompeiem; hranicí mezi oběma říšemi je horní tok Eufratu.
* 64 - konec seleukovské říše; Sýrie římskou provincií.
* +more_l. '>58/57-38 - Oródés II. parthským králem; na počátku vlády bojuje o trůn s bratrem Mithradatem III. .
* +more_l. '>53 - římský triumvir Marcus Licinius Crassus porušuje dohody z let 69/66 a vpadá na území parthské říše; Oródův vojevůdce Súrén uštědřuje útočníkům zdrcující porážku v bitvě u Karrh; Crassova smrt, Římané ztrácejí zhruba 30 000 mužů.
* +more_l. '>52-51 - Parthové útočí na Sýrii, jsou však poraženi v bitvě u Antigoneie; smrt Oródova vojevůdce Ósaka.
* +more_l. '>44 - římský diktátor Gaius Iulius Caesar plánuje tažení proti Parthům, výpravě zabrání jeho zavraždění v senátu.
* +more_l. '>41-38 - Oródův syn Pakoros a jeho římský republikánský spojenec Quintus Labienus přechodně dobývají Sýrii a část Malé Asie; Ktésifón se definitivně stává hlavním městem arsakovské monarchie.
* +more_l. '>38 - v bitvě u Gindaru poráží římský vojevůdce Gaius Ventidius Bassus parthské vojsko; Pakorova smrt; Oródés ztrácí zhruba 20 000 bojovníků.
* +more_l. '>38-3/2 - Fraatés IV. , syn Oródův, parthským králem; vládu si snaží pojistit vyvražděním svých třiceti bratrů.
* +more_l. '>36 - Antoniův útok na Arménii a dnešní perský Ázerbájdžán Parthové navzdory dynastické krizi odrážejí.
* +more_l. '>20 př. n. l. - mírová dohoda mezi Fraatem IV. a císařem Augustem; Parthové vydávají nazpět ukořistěné odznaky Crassových legií a uznávají římskou svrchovanost nad Arménií; Fraatovi čtyři synové jsou posláni do Říma na vychování.
* 4 n. l. - vyhnání krále Fraata V. (Fraataka) vede k dalším dynastickým otřesům.
* 10/11 - parthští velmoži vyvolávají vzpouru proti Vonónovi I. +more, vychovanému v Římě; opozice neutichá ani za Vonónova nástupce Artabana II. ; zčásti ji podněcují Římané.
* 38-45 - po Artabanově smrti následují boje o moc mezi Vardanem a Gótarzem II.
* po 51 - parthský král Vologaisés I. +more využívá dynastických sporů v Arménii a dosazuje na tamní trůn svého bratra Tiridata; výsledkem je konfrontace s Římem.
* 63 - Parthové a Římané uzavírají v Rhandeji dohodu, podle níž se Arménie stává arsakovskou sekundogeniturou pod svrchovaností císaře.
* 66 - císař Nero předává Tiridatovi I. v Římě královský diadém.
* po 72 - vpád Alanů, odpadnutí Hyrkánie a mocenské zápasy po Vologaisově smrti vyvolávají vážnou krizi.
* 108-128/129 - Osroés parthským králem; napětí s Římem kvůli Arménii.
* 113 - parthské poselstvo žádá císaře Traiana, aby potvrdil novým arménským králem Parthamasiria, favorita Osroova. Traianus to odmítá.
* 114 - římské vojsko si podrobuje Arménii.
* 115-116 - Traianus obsazuje Mezopotámii až po Perský záliv a dobývá hlavní město Parthů Ktésifón; vytvoření nových provincií Armenia, Mesopotamia a Assyria; parthská říše je zdánlivě poražena.
* 116/117 - povstání v severní Mezopotámii a nepokoje v římské říši nutí Traiana k návratu; churavý císař umírá ještě za pochodu v Kilikii.
* po 117 - císař Hadrianus se vzdává většiny Traianových výbojů, trvá však na právu Říma dosazovat arménské krále.
* 161-165 - král Vologaisés IV. +more podniká nový útok na Arménii; zpustošení pohraničních krajů impéria; římský vojevůdce Avidius Cassius vede úspěšný protiútok; druhé dobytí Ktésifóntu; severní Mezopotámie až po Dura Európos je připojena k římské říši.
* 193-194 - během římské občanské války podporují Parthové neúspěšného pretendenta Pescennia Nigra proti Septimiu Severovi.
* 195-198 - císař Septimius Severus vpadá do parthské říše a zřizuje na severu provincii Mesopotamia; třetí dobytí Ktésifóntu; král Vologaisés V. +more je nucen požádat o mír.
* 208/209 - Peršan Pápak, syn velekněze Sásána, revoltuje proti parthskému vazalskému králi Gózihrovi ve Stachru, zbavuje ho vlády a sám zaujímá jeho místo; počátek sásánovské éry.
* 213 - proti parthskému králi Vologaisovi VI. +more se pozvedá jeho bratr Artabanos IV. ; následují několikaleté boje o trůn.
* cca 213-224 - Ardašír, syn Pápakův, králem ve Stachru; úspěšné války proti sousedním vládcům; ovládnutí Pársy (Persidy) a dalších íránských krajů.
* 216 - římský císař Caracalla pustoší pohraniční kraje parthské říše (zničení arsakovského pohřebiště u Arbél).
* 224 - v bitvě na planině Óhrmazdakán poráží Ardašír parthské vojsko; smrt Artabana IV.; faktický konec arsakovské monarchie.
Přední východ pod nadvládou Sásánovců (224-651 n. l.)
224-240/241 - Ardašír I. +more zakládá novoperskou říši; zlomení posledních projevů parthského odporu; přijetí titulu král králů; Sásánovci ovládají všechny arsakovské državy kromě Arménie.
* cca 228-230 - sásánovská vojska vpadají do severní Mezopotámie; neúspěšné obléhání města Hatry, nepříliš vzdáleného od římských hranic.
* 231 - vyjednávání sásánovského poselstva s Římany končí krachem (Ardašír údajně požaduje vydání starých achaimenovských území v Sýrii a Malé Asii).
* 232-233 - boje s římským císařem Alexandrem Severem nevedou k jednoznačnému výsledku.
* 238-239 - Ardašír dobývá římská pohraniční města Nisibis a Karrhy a ohrožuje Dura Európos na Eufratu.
* 240/241-271/272 - Šápúr I. +more, syn Ardašírův, perským králem; jeho prvním krokem je dobytí a rozboření Hatry (smrt tamního krále Sanatrúka II. ).
* 243-244 - válka s Římem končí navzdory počátečním potížím příznivě; císař Philippus Arabs se zavazuje k placení tributu.
* 252-253 - Šápúr vyhání Arsakovce z Arménie a pustoší pohraničí římské říše (sásánovský princ Hormizd Ardašír arménským králem).
* 256 - pád posádkového města Dura Európos.
* 260 - v bitvě u Edessy je římské vojsko zcela rozdrceno; císař Valerianus upadá do perského zajetí; Šápúrova jízda plení Sýrii, Kilikii a Kappadokii.
* po 262 - palmýrský vládce Odaenathus zahajuje v zastoupení císaře Galliena protiútok a dvakrát proniká až ke Ktésifóntu; stabilizace poměrů na římsko-perském pomezí.
* 276 - král Bahrám I. +more dává popravit náboženského reformátora Máního, zakladatele manicheismu; v pozadí exekuce stojí zarathuštrovský duchovní Kartír.
* 276-293 - za vlády Bahráma II. +more získává Kartír rozhodující vliv na vnitřní politiku monarchie; stává se nejvyšším móbadem, soudcem říše a představeným chrámu ohně ve Stachru, kolébce dynastie; na jeho popud zasahuje král proti jiným věroukám, zvláště proti křesťanství, manicheismu, judaismu a buddhismu.
* 283 - římský císař Carus napadá perskou říši, dobývá Ktésifóntu, brzy nato však umírá a výprava vyznívá do ztracena; potlačení vzpoury Bahrámova bratra Hormizda, místodržitele v Chorásánu.
* cca 286/287 - arménská linie Arsakovců se s římskou pomocí opět zmocňuje svého království.
* 296-297/298 - král Narsé se pokouší dobýt nazpět Arménii, po počátečních úspěších je však poražen Diocletianovým spolucísařem Galeriem a přinucen uzavřít mírovou smlouvu v Nisibis; Římané získávají svrchovanost nad Arménií i Ibérií (Gruzie), město Nisibis na římském území je prohlášeno za středisko obchodu s Východem.
* 309-379 - Šápúr II., vnuk Narsův, perským králem; na trůn dosedá jako nemluvně.
* 316/317 - arménský král +more)'>Tiridatés III. (IV. ) (298-330) přijímá křesťanství (tradiční datum 301 je patrně nesprávné).
* po 330 - Šápúr II. podniká vojenské výpravy proti arabským kočovníkům.
* 338 - Šápúr využívá nespokojenosti pohanské strany v Arménii a obsazuje celou zemi; počátek dlouholetého konfliktu s římskou říší.
* 338-344 - první fáze války s Římem nepřináší výraznější výsledky (neúspěšné obléhání Nisibis, porážka u Singary).
* 340/341 - král se obrací proti perským křesťanům (poprava ktésifóntského biskupa Šimona bar Sabba‘é); křesťané jsou v důsledku náboženské politiky Konstantina I. +more a jeho nástupců považováni za exponenty Říma.
* 350-358/359 - Peršané musí přerušit konflikt v Mezopotámii a věnovat se obraně svých severovýchodních hranic (boje s hunským kmenem Chionitů).
* 359 - obnovení války s Římem; dobytí města Amidy na horním Tigridu; chionitský král Grumbatés Šápúrovým spojencem.
* 363 - římský císař Iulianus vpadá s 80 000-90 000 muži do perské říše, proniká až ke Ktésifóntu, na zpátečním pochodu je však zabit v bitvě; jeho nástupce Iovianus uzavírá s Šápúrem mír, jednostranně výhodný pro Sásánovce; Římané ztrácejí Nisibis a Singaru a zavazují se, že nebudou podporovat Arménii.
* 377 - faktické rozdělení Arménie na (menší) římskou část a (větší) část perskou (příslušná dohoda je uzavřena v průběhu osmdesátých let).
* 399-421 - vládne nábožensky tolerantní Jazdkart I., v perské tradici označovaný jako Jazdkart Bazegar (Hříšník).
* po 400 - Sásánovci válčí s různými nomádskými kmeny na Východě (především s tzv. Hefthality či Bílými Huny).
* 410 - král Jazdkart povoluje křesťanům konání celoperského církevního koncilu v Seleukii; jeho účastníci přijímají závěry koncilu nikajského.
* před 421 - křesťanští radikálové ničí zarathuštrovský chrám ve městě Hormizd-Ardašír v dnešním Chúzistánu; na nátlak mágů zahajuje Jazdkart nové pronásledování.
* 421-422 - král Bahrám V. +more, syn Jazdkartův, vede válku s východořímským císařem Theodosiem II. (408 - 450); po uzavření míru se obě strany zavazují, že svým poddaným křesťanského a zarathuštrovského vyznání zajistí náboženskou svobodu (v případě Theodosia se jedná o ústupek bez praktického významu).
* 427 - Bahrám V. poráží na Východě Hefthality a zabíjí jejich krále.
* 428 - sasazení arménského krále Ardašíra - Arménie spravována místodržiteli.
* 439-457 - Jazdkart II. perským králem; zásahy do života židovských obcí v říši.
* 442 - po krátké válce uzavírá Jazdkart mír s Theodosiem II. (zachování statu quo).
* 450/451 - snaha Jazdkartova ministra Mihra Narsé prosadit v Arménii zarathuštrismus vyvolává vzpouru; sásánovským vojskům se ji podaří potlačit.
* 459 - po dvouletých bojích o moc dosedá Péróz I. na perský trůn; první roky jeho vlády jsou ve znamení katastrofálního sucha.
* 466-469 - válka s hefthalitským králem Ašnavázem končí těžkou porážkou Sásánovců; král i jeho syn Kavád upadají do zajetí, z něhož jsou propuštěni až za vysoké výkupné.
* 481/482-484 - při nové válce s Hefthality je sásánovské vojsko zničeno a král Péróz zabit; Peršané se zavazují k placení tributu.
* 484 - církevní koncil v Gundéšápúru vyhlašuje nestoriánskou formu křesťanství za závaznou pro věřící v perské říši.
* 484-488 - státní záležitosti za vlády krále Valgaše řídí velmož jménem Sóchrá.
* 488 - s pomocí Hefthalitů a Sóchry se stává králem Pérózův syn Kavád I.; jeho cílem v prvních letech vlády je oslabení moci vlivných šlechtických rodin (využití rivality mezi Káry vedenými Sóchrou a Mihrány v čele se Šápúrem).
* 494/495 - za podpory Šápúrovy posílá Kavád Sóchru na popraviště.
* 494/495-496 - lidový kazatel Mazdak, hlásající myšlenky spravedlivého rozdělení majetku, získává krále pro svou věc; při následných mazdakovských bouřích je oloupeno velké množství šlechticů a vydrancovány jejich statky.
* 496 - velmoži zbavují Kaváda I. vlády a odsuzují ho k doživotnímu vězení v „Pevnosti zapomenutí“ v Chúzistánu; Kavád odtud prchá k Hefthalitům.
* 496-499 - Kavádův bratr Zámásp perským králem.
* 499 - vojsko Hefthalitů dosazuje Kaváda I. opět na trůn; Mazdak obnovuje svůj vliv u dvora.
* 503-505/506 - Kavád podporovaný vojskem Hefthalitů bojuje s východořímským císařem Anastasiem I. +more; po zaplacení vysoké částky získávají Byzantinci dobytá území nazpět.
* cca 506-516 - útoky nomádských kmenů na severovýchodní hranice říše.
* po 520 - pod vlivem prince Husrava se zhoršuje králův vztah k Mazdakovi a jeho stoupencům.
* 522/523 - Kavád žádá císaře Justina I. +more, aby adoptoval prince Husrava, vyhlédnutého dědice trůnu; opatření má zajistit spojence pro případ, že by o vládu usiloval jiný z královských synů; Byzantinci žádost odmítají.
* 527/528 - počátek nové války s Byzancí.
* 528/529 - Kavád I. dává zahubit Mazdaka a jeho čelné přívržence; mazdakismus místy v Íránu přežívá až do dob arabské nadvlády.
* 531-579 - Husrav I. Anóšarván perským králem; rozsáhlé reformy daňového systému a vojska, částečné odškodnění osob postižených mazdakovskými bouřemi.
* 532 - „věčný mír“ s východořímským císařem Justinianem I.
* 540 - Husrav porušuje mírovou dohodu s Byzancí a vpadá do Sýrie; vyplenění Antiochie nad Orontem.
* 545 - Peršané a Byzantinci sjednávají příměří na pět let; císař je nucen zaplatit Husravovi 2000 liber zlata.
* 548 - obnovení války císařem Justinianem I.
* 556-557 - Husrav a Justinianus uzavírají příměří, aniž by kterákoli ze stran dosáhla výraznějšího zisku.
* cca 557-560 - perský král ve spojení s tureckým vládcem Istämim vyvrací říši Hefthalitů; severní část získávají Turci, državy na jih od Amudarji Sásánovci.
* 561 - uzavření „padesátiletého“ míru mezi Byzancí a Persií; císař slibuje, že bude Husravovi ročně platit 30 000 zlatých, král naopak zaručuje náboženskou svobodu perským křesťanům.
* 570 - sásánovská vojska dobývají na Habeši Jemen a zřizují zde perský vazalský stát; narození proroka Muhammada v Mekce.
* 572 - císař Justinus II. +more porušuje mírovou dohodu z roku 561 a neúspěšně obléhá Nisibis; počátek vleklé persko-byzantské války, neustále přerušované vyjednáváním.
* 579-590 - Hormizd IV. +more, syn Husravův, perským králem; tvrdé zásahy proti šlechtě a kněžstvu (údajně 13 600 poprav); válka s Byzancí pokračuje.
* 588-589 - turecký král Šáva vpadá do perské říše, je však poražen vojevůdcem Bahrámem Čóvénem a v boji zabit.
* 590 - Bahrám Čóvén revoltuje proti králi a táhne na Ktésifón; převrat v hlavním městě vynáší nakrátko k moci prince Husrava, syna Hormizdova, ale Bahrám jeho jednotky poráží a dává se korunovat na krále jako Bahrám VI. +more; Husrav prchá k Byzantincům.
* 591 - s pomocí vojsk císaře Maurikia vítězí Husrav nad Bahrámem Čóvénem a přebírá vládu v zemi; Bahrám odchází do exilu k Turkům, kde je brzy nato zavražděn.
* 591-628 - Husrav II. Parvéz perským králem; na severovýchodě říše zakládá jeho strýc Vistám separatistický státní útvar a vládne tam zhruba do roku 600 jako samostatný panovník.
* 597/598 - sásánovská vojska svádějí boje s různými etniky na východě.
* 602 - Husrav II. zajímá +more'>an-Nu‘mána III. , vládce lachmovského státu na pomezí perské Mezopotámie, a dává ho usmrtit; lachmovská monarchie do té doby tvořila nárazníkové pásmo mezi perskou říší a Arábií.
* 603 - zavraždění císaře Maurikia (602) slouží Husravovi jako záminka, aby zahájil válku s Byzancí a vystupoval v ní jako císařův mstitel.
* 604 - první lokální střetnutí mezi Peršany a arabskými kmeny končí pro Sásánovce porážkou (bitva u Dhú Káru).
* kol. 605 - sásánovská vojska dobývají na Byzanci Edessu, Amidu, Mardin a Aleppo (Berroiu).
* 610 - při převratu v Byzanci je usmrcen původce Maurikiovy smrti císař Fokas; nový císař Herakleios Peršanům neúspěšně nabízí mír.
* 611-619 - Husrav II. dobývá na Byzanci Sýrii, velkou část Malé Asie i Egypt; posvátná křesťanská relikvie - svatý Kříž v Jeruzalémě - se stává kořistí Peršanů.
* 622 - císař Herakleios zahajuje byzantský protiútok (výprava do Arménie); na Arabském poloostrově odchází prorok Muhammad z Mekky do Medíny (hidžra).
* 623 - Byzantinci se zmocňují města Ganzaku v perském Ázerbájdžánu.
* 626 - Husravův pokus dobýt ve spolku s Avary Konstantinopol končí nezdarem.
* 627 - císař Herakleios poráží sásánovského vojevůdce Ráhzáda u Ninive.
* 628 - pád Dastagerdu, oblíbené královy rezidence; útěk Husrava II. , jeho sesazení a zavraždění; mír mezi Herakleiem a novým králem +more'>Kavádem II. Šéroé - Peršané musí vyklidit všechny dobyté byzantské državy.
* 628-630 - po smrti Kaváda II. vládne jeho nezletilý syn Ardašír III.
* 630-633 - převrat zosnovaný vojevůdcem Šahrvarázem způsobuje těžké vnitřní zmatky; v různých částech říše se krátkodobě ujímají moci jednotliví členové sásánovského rodu.
* 630/631 - definitivní mír mezi Byzancí a Persií; vrácení svatého Kříže.
* 632 - prorok Muhammad umírá v Medíně; většina Arábie pod muslimskou kontrolou.
* 633-651 - Jazdkart III., vnuk Husrava II., perským králem.
* 634 - arabské poselstvo vyzývá krále Jazdkarta, aby buď přestoupil k islámu, nebo platil chalífu Umarovi tribut; Jazdkart to odmítá.
* 636/637 - Arabové vpadají do Mezopotámie a porážejí sásánovská vojska v bitvě u Kádisíje; pád Ktésifóntu.
* 637-640 - arabská vojska postupně pronikají do íránských krajů.
* 638 - Jazdkart III. posílá vyslance k čínskému dvoru, aby získal spojence proti Arabům; jednání jsou bezvýsledná.
* 642 - v bitvě u Nehávandu v Médii je sásánovské vojsko rozdrceno; Jazdkart III. prchá dále na východ.
* 650/651 - Arabové vstupují do Chorásánu na východě perské říše.
* 651/652 - násilná smrt Jazdkarta III. znamená faktický konec sásánovské monarchie; králův syn +more)'>Péróz (III. ) se s čínskou pomocí pokouší znovu dobýt Chorásán.
* 672 - Péróz umírá na čínském dvoře.
Související články
Achaimenovci * Arsakovci * Sásánovci * Seleukovci * Dějiny Íránu