Důl Barré

Důl Barré, také No. VI. nebo Důl Tuháň, byl černouhelný hlubinný důl v katastrálním území Vinařice v kladensko-rakovnické uhelné pánvi. Důl byl vybudován Společností státní dráhy a byl provozován v letech 1872-1965.

Historie

Hloubení jámy bylo zahájeno v roce 1872 ve Vinařicích v části Tuháň. Těžba byla zahájena v roce 1876. +more Do roku 1881 nesl název Tuháňský důl a teprve pak byl přejmenován na Důl Barré po Adolfu Barrém, tehdejším generálním řediteli a členu správní rady Společnosti státní dráhy. Důl byl hlouben v obdélníkovém průřezu 6,636 × 2,212 m do konečné hloubky 445 m, která byla dosažena v roce 1876. V roce 1875 byla zastižena hlavní kladenská sloj o mocnosti 5,1 m. Těžba probíhala ve třech ze čtyř pater: Kübeckého v hloubce 316,4 m, Barreckého v hloubce 335,4 m, Engerthského (Ronnovského 362,8 m) z hloubky 434,6 m. V letech 1918-1935 provozovala důl akciová společnost Kamenouhelné doly. V roce 1910 byla těžba převedena na důl Ronna a v roce 1935 ukončena. V roce 1937 byl důl prodán Pražské železářské společnosti, která důl provozovala jako výdušnou jámu. V roce 1922 byl na důl instalován elektrický těžní stroj, dřevěná těžní věž byla vyztužena. Jako výdušná jáma sloužila až do roku 1965, kdy se v hloubce 175 m zhroutila jámová výztuž. Jáma byla nesjízdná a byla opuštěna. V roce 1966 byl proveden zásyp jámy a povrchové objekty byly zbourány. Areál převzal národní podnik Kablo, který zde postavil skladovací objekty. V letech 1990-1992 byly odtěženy zbytkové zásoby uhlí v ohradníku jámy. Vlivem těžby došlo k oživení výrazné zlomové linie a následně k poklesu zásypu a narušení ocelové skladovací haly v areálu dolu. Problém sesedání zásypu byl vyřešen až v roce 2000 s konečným zabezpečením jámového stvolu betonovým povalem. Do roku 1889 bylo na dole Barré vytěženo 1 566 071 t uhlí.

Provozy dolu Barré

Těžní budova

Uspořádání dolu odpovídalo centrálnímu typu těžní budovy s dominantní zděnou těžní věží na půdorysu písmene T. Na těžní třípatrovou budovu navazovala strojovna, kotelna a komín. +more Na boční strany těžní budovy navazovala nižší dvoupatrová křídla se sedlovými střechami. Podle snímku byla budova členěna obíhajícími patrovými římsami. Průčelí křídel měly jednu osu sdružených oken s půlkruhovým zakončením. Těžní budova byla členěna třemi okenními osami. Pro doly Bresson, Průhon a Barré byl charakteristickým znakem příslušnosti ke Společnosti státní dráhy motiv tabulového ukončení štítů a jednotné průčelí. Ve zděné těžní budově byla vestavěna těžní věž z hraněného dříví o výšce 12,12 m ke středu lanovnic. Lana byla plochá o rozměrech 80 × 16 mm. Těžní klece byly dvouetážové s jedním vozíkem na etáži.

Parní těžní stroj vyrobený firmou L. A. +more Quillacq v Anzinu v roce 1873 byl ležatý se dvěma válci s vývrtem 0,5 m a zdvihem 2 m, Po ukončení těžby byl v roce 1922 instalován elektrický těžní stroj, který byl převezen z dolu Michael v Brandýsku.

Kotelna

Kotelna, která navazovala kolmo na těžní budov, měla původně dvanáct válcových parních kotlů s rošty systému Bolzano, výhřevnou plochou 86 m² (každý) byla v provozu od roku 1875 do 1895. Napájecí voda byla předehřívána výfukovou párou z parního těžního stroje. +more V letech 1895-1897 byla postavena nová kotelna v blízkosti západního průčelí těžní budovy s odvodem spalin do stávajícího komínu. V kotelně byly ve třech skupinách po dvou (celkem šest ) instalovány kotle Mac-Nicol s otopnou plochou 132 m² (každý), tlakem 8 atm, s rošty Bolzano. Pára byla také dodávána pro pomocnou elektrárnu na dole Barré. Kotelna fungovala až do zrušení dolu.

Komín vysoký 48 m a průměru 2,37 m u paty komína byl zbourán 9. června 1923, cihly zakoupené stavitelem z Libušína byly použity k výstavbě obytných domů.

Čerpání důlní vody

Důlní voda byla čerpána parním strojem o výkonu 554 HP, systém Wolf, z povrchu pomocí vahadla a složení pump v jámě. V devadesátých letech 19. +more století byl instalován na čtvrtém patře parní stroj pro pohon diferenciální pumpy, která vytlačila důlní vodu až na povrch. Vodotěžný stroj na povrchu byl demontován. Později byly na druhém a čtvrtém patře umístěny rychloběžná čerpadla systému Riedler a parní čerpadlo na čtvrtém patře bylo demontováno.

Průval vod v roce 1904 do překopu nastal po nafárání stařin, z nichž se provalilo cca 4 000 m³ vody. Neštěstí se obešlo bez ohrožení lidských životů, ale materiální škody byly obrovské. +more Odstraňování škod trvalo téměř čtyři měsíce.

Větrání

V roce 1883 byl uveden do provozu větrník systému Pelzer. Pohon větrníku pomocí otevřeného řemene zajišťoval vahadlový parní stroj z roku 1844 vyrobený firmou Baron von Kleist z Nejdku. +more Parní stroj se stojacím válcem (vrtání 0,4 m a zdvih 0,91 m) vykonal 22 otáček za minutu. Lopatkové kolo větrníku mělo průměr 2 m a vykonalo 185 otáček za minutu. Po elektrifikaci dolu v roce 1900 byl větrník poháněn třífázovým elektromotorem 250 V, výkonem 27 HP a 600 otáček za minutu. Převod byl opět řemenem.

Ostatní

Odval dolu byl sypán v lokalitě Vinařovice od roku 1872 do roku 1920 na ploše 1,3 ha, objem byl 100 tisíc m³. Hlavním materiál tvoří prachovce a jílovce s vysokým obsahem organické hmoty. +more V devadesátých letech 20. století halda zahořela a byla sanována inertním materiálem.

Důl byl v roce 1875 napojen železniční vlečkou 0,4 km dlouhou na železniční stanici Tuháň, k ní vedla 2,7 km dlouhá spojka ze stanice Dubí postavena v letech 1872-1876. Železnice zanikla v roce 1935.

Pro horníky byla u dolu postavena hornická kolonie. U paty haldy stojí obytná patrová budova členěná cihlovými pásy a čtvercovými okny. +more Obdobný dům stál u křižovatky ulic Jirásková a J. Seiferta, který byl zbořen v devadesátých letech 20. století. V rozlehlé zahradě stojí správní a obytný dům, který má stejné tabulové ukončení štítu jako u těžní budovy.

Odkazy

Reference

Literatura

HONČÍK, Ladislav. Dobývání uhlí na Kladensku. Příprava vydání Jan Kurial. Ostrava: OKD, 2006. 752 s. ISBN 80-254-0490-0

Externí odkazy

Kategorie:Doly v Kladensko-rakovnické uhelné pánvi Kategorie:Doly v okrese Kladno Kategorie:Vzniklo 1872 Kategorie:Zaniklo 1965 Kategorie:Vinařice (okres Kladno)