Daniela Hodrová

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Biografie

Je dcerou filmového a divadelního herce Zdeňka Hodra, tím pádem i vnučkou divadelního a filmového herce Jana Hodra (1875-1938), divadelní a filmové herečky Marie Hodrové roz. Bonaventurové (1880-1952). +more Maturovala v roce 1963 na střední všeobecně vzdělávací škole v Praze. Rok po maturitě se živila jako asistentka režie a dramaturgie v Divadle Jiřího Wolkera. Poté vystudovala rusistiku, bohemistiku, romanistiku a srovnávací literaturu na Univerzitě Karlově. Doktorskou práci obhájila roku 1977. V letech 1972-1975 pracovala jako redaktorka v nakladatelství Odeon. V roce 1975 začala vědecky pracovat v Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. Roku 1980 získala titul kandidát věd, v roce 1992 doktor věd. V roce 2011 získala za svůj za román Vyvolávání Státní cenu za literaturu (jako teprve druhá žena v historii), rok poté mezinárodní Cenu Franze Kafky. V roce 2016 odešla do důchodu. Ve stejném roce obdržela cenu Magnesia litera v hlavní kategorii Kniha roku za román Točité věty. Časopis A2 zařadil v roce 2020 její knihy Vyvolávání a Chvála schoulení do českého literárního kánonu po roce 1989, tedy do výběru nejdůležitějších českých knih v období třiceti let od sametové revoluce. Spolu s Milanem Kunderou a Václavem Jamkem je jedinou, kdo má v tomto seznamu dvě knihy.

Jejím prvním manželem byl spisovatel Karel Milota.

Dílo

Do české literatury vstoupila v roce 1964, když jí vyšla báseň v časopise Divoké víno. Tam také v roce 1971 publikovala i první prózu. +more V jejím díle, které je řazeno k postmoderně, je výrazná evokace tajuplné Prahy, fuksovská atmosféra, psychologické vykreslování postav, náznaky, metafory a alegorie. To vše činí její dílo kvalitním, není ale tím pádem tak snadno čitelné a uspokojí spíše náročného čtenáře. S jejím dílem prozaickým je propleteno i její dílo esejistické a teoretické, jímž do české literatury vstoupila ponejprv.

Bibliografie

Próza

Podobojí, Severočeské nakladatelství, 1991 * Kukly, Práce, 1991 * Théta, Československý spisovatel, 1991 * Město vidím..., Euroslavica, 1992 * Perunův den, Hynek, 1994 * Ztracené děti, Hynek, 1997 * Trýznivé město, Hynek, 1999 (souborné vydání "pražské trilogie", tedy románů Podobojí, Kukly a Théta) * Komedie, Torst, 2003 * Vyvolávání, Malvern, 2010 * Točité věty, Malvern, 2015 * Ta blízkost, Malvern, 2019

Eseje a studie

Hledání románu, Československý spisovatel 1989 * Prague : Visite privée, éd. du Chêne, 1991, francouzsky * Cité dolente: Le royaume d'Olsany, Robert Laffont, 1992, francouzsky * Das Wolschaner Reich : Citté dolente I. +more, Ammann, 1992, německy * Román zasvěcení, H+H, 1993 * Místa s tajemstvím, Koniasch Latin Press, 1994 * Im Reich der Lüfte : Citté dolente II. , Ammann, 1994, německy * Les Chrysalides, tableaux vivants, Robert Laffont, 1995, francouzsky * Theta : Citté dolente III. , Ammann, 1998, německy * Pod dwiema postaciami, "Fundacja Anima 'Tygiel Kultury'", 2001, polsky. Překlad Leszek Engelking. * Citlivé město, Akropolis, 2006 * Chvála schoulení. Eseje z poetiky pomíjivosti, 2011 * Co se vyjevuje. Eseje o Adrieně Šimotové, 2015.

V populární kultuře

Její romány jsou zmíněny jako jedna ze zbraní Saudruhových bojovníků v českém překladu parodie na Pána prstenů, Za pár prstenů (překlad Richard Podaný).

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top