Dezert

Dezerty Dezert (z francouzského desservir - „uklidit ze stolu“) je jídlo podávané obvykle na zakončení menu. Tento výraz, známý již z roku 1539, se ujal v 17. století po velké francouzské revoluci a nahradil tak slovo le fruit ("ovoce") používané aristokracií pro jemné kandované ovoce a ořechy jako občerstvení po velkém jídle.

Za dezert se dnes považuje obvykle malá porce sladkého jídla (moučník, zákusek, dort, zmrzlina, pudink), jeho charakter je však silně podmíněn místními zvyklostmi.

Ve Francii je zvykem servírovat jako dezert ovoce a sýr (pokud možno několik druhů) s vínem, v Itálii kromě sladkostí rovněž sýr i ovoce, ve Španělsku se dezertem rozumí sladkosti, ale v závislosti na ročním období se servíruje i ovoce (v létě). V Británii se zakončuje jídlo ořechy, ovocem a portským vínem. +more V USA je za dezert považováno sladké pečivo, dort, zmrzlina či pudink. Ve střední a severní Evropě se pak můžeme setkat s koláči.

V ČR jsou za slavnostnější druhy dezertů považovány dorty či zákusky, které patří k různým druhům oslav. Běžnějším typem dezertů jsou pak moučníky - např. +more bábovky, koláče, štrúdly či bublaniny.

V mnoha národních kuchyních však není zvykem zakončovat jídlo dezertem, ale spíše čajem, kávou či ovocem. V Japonsku a Číně se pak cukrovinky konzumují jako druh občerstvení, ne na konci jídla

Historie dezertů

Dnes je základem dezertů většinou sladké ovoce či cukr, který je získáván z cukrové třtiny či cukrové řepy. Dezert pak bývá zařazován na konec jídelního menu. +more Nebylo tomu tak však vždy. Francouzské kuchařky z období středověku a renesance zmiňují tzv. entremets, tedy jídlo podávané v přestávce mezi velkými chody. Mohlo se přitom jednat o sladký i kyselý pokrm. Sladkostmi se tehdy myslelo zejména ovoce či ořechy, které sloužily k vyčištění chuťové palety a jako forma podpory zažívání. Nebylo však běžné je jíst na konci jídla, ale mezi velkými jídly. Teprve v polovině 17. století jsou dezerty zařazovány na konec jídelního menu.

Cukr jako základ moderního dezertu byl původně nedostupným luxusem kvůli náročnosti pěstování a zpracování cukrové třtiny. První historická zmínka o cukru na území českých zemí pochází z roku 1344, kdy se objevil na hodovní tabuli Karla IV. +more V běžné populaci ale nebylo běžné jej konzumovat a pro vyšší třídy bylo tak použití cukru v pokrmech známkou prestiže, a tak se cukr začal přidávat i do původně slaných jídel. Teprve rozšíření cukru do běžných domácností v 18. století vedlo k jeho většímu využívání. Dezerty se pak staly běžně rozšířenými díky masové produkci způsobené průmyslovou revolucí a lepším možnostem chlazení potravin v průběhu 19. a na začátku 20. století.

Reference

Externí odkazy